Přehled tisku
EU stáhla kritiku dekretů. Jak píše Mladá fronta Dnes ve čtvrtek, nejde o majetek - jediným problémem je riziko dnešní diskriminace. Jen proto se prý Evropský parlament zabývá i historickou otázkou: Benešovými dekrety. "Výslovně nejde o změnu majetkového uspořádání, které vzniklo po druhé světové válce. Ať se nám to líbí, nebo ne, článek 254 (smlouvy o Evropském společenství) stanoví, že majetkové uspořádání je věcí členských států," uvedl předseda zahraničního výboru Elmar Brok před diskusí o zprávě k rozšíření. V diskusi se ukázalo, že parlament upustil od původně velmi ostré a totální kritiky dekretů. Také v konečném znění zprávy zmizela jakákoli zmínka o dekretech, což je velký úspěch Prahy.
EU stáhla kritiku dekretů. Jak píše Mladá fronta Dnes ve čtvrtek, nejde o majetek - jediným problémem je riziko dnešní diskriminace. Jen proto se prý Evropský parlament zabývá i historickou otázkou: Benešovými dekrety. "Výslovně nejde o změnu majetkového uspořádání, které vzniklo po druhé světové válce. Ať se nám to líbí, nebo ne, článek 254 (smlouvy o Evropském společenství) stanoví, že majetkové uspořádání je věcí členských států," uvedl předseda zahraničního výboru Elmar Brok před diskusí o zprávě k rozšíření. V diskusi se ukázalo, že parlament upustil od původně velmi ostré a totální kritiky dekretů. Také v konečném znění zprávy zmizela jakákoli zmínka o dekretech, což je velký úspěch Prahy. V původní verzi zprávy byla totiž dekretům a jejich tvrdé kritice věnována asi polovinu textu. "Musíme zajistit, aby všichni občané měli rovná práva - to je jediný bod, který nás zajímá, když mluvíme o Benešových dekretech," tvrdil Brok. I Jeho kolega Jürgen Schröder tvrdil: "Nejde o dekrety, ale o současný český právní řád. Je-li v něm něco diskriminačního, měli by to Češi zrušit. Obávám se, zda v českém právu už není obsažena diskriminace." Schröder byl autorem původního znění té části zprávy o rozšíření, která se zabývala Českou republikou. Na tento původní text však poukazovali další řečníci. Komisař Günter Verheugen vyzýval, aby se diskuse na toto téma "vedla ve vzájemném respektu a v respektu vůči utrpení všech". Zdůrazňoval, že při této diskusi jde o to, aby se "hojily rány, a ne aby se vytvářely nové". Odpůrcům dekretů zůstává ještě jedna otevřená cesta: k celé otázce by se parlament mohl vrátit ještě na podzim, až obdrží analýzu dekretů. Pokud by se v této otázce lišil právní názor Čechů a unie, musí problém řešit politici. Jak ale připomněl Brok: "Nelze nikoho nutit, aby rušil takové zákony, ale stejně tak nelze nikoho nutit, aby se stal členem EU."
Rozsáhlou reklamní a mediální kampaň v zájmu profesionalizace armády by měla zajistit od příštího roku agentura, která vzejde z výběrového řízení vypsaného co nejdříve ministerstvem obrany. Uvádějí to Hospodářské noviny s odvoláním na vyjádření mluvčího ministra obrany Milana Řepky. "Chceme, aby soutěž byla vypsána nejpozději na konci měsíce," řekl listu Řepka, který je zároveň šéfem odboru odpovídajícího za přípravu výběrového řízení. "Představu o tom, kolik to bude stát, máme," řekl mluvčí. O podrobnostech soutěže však předtím, než bude vypsána, odmítl hovořit. Plán reformy a profesionalizace české armády předpokládá, že po roce 2006 nebudou chodit mladí muži na vojnu, armáda bude mít 36.000 vojáků a do 10.000 občanských zaměstnanců. Reforma podle zástupců ministerstva obrany ovlivňuje 33 oblastí armádního života.
Ani dva roky po pádu Investiční a Poštovní banky není stále jasné, na kolik peněz přijde stát záchrana bývalé třetí největší tuzemské banky, píší Lidové noviny. Dosud totiž nebyl na státní Českou konsolidační agenturu převeden veškerý problémový majetek bývalé IPB. Týká se to zejména fondu na Kajmanských ostrovech. Ministr financí Jiří Rusnok přitom v březnu odhadoval, že se převod stihne zhruba do konce května. ČSOB, která převzala majetek IPB, musí do 18. června určit, který majetek si ponechá a který převede na agenturu. "Do té doby musí být jasno, která aktiva budou převedena na Českou kosolidační agenturu a která zůstanou v ČSOB," uvedl mluvčí agentury Jiří Pekárek. Agentura podle něho již uhradila ČSOB za převedená aktiva částku okolo 84 miliard korun. Převod veškerého majetku se do daného termínu nestihne uskutečnit. Člen dozorčí rady ČKA a poslanec ČSSD Milan Urban předpokládá, že převod bude ukončen v září. Problémy jsou přitom stále s kajmanskými fondy. Ty nebyly dosud převedeny kvůli sporům mezi ČSOB a státem. Průtahy z hlediska státu jsou nepříjemné a v konečném důsledku poškozují zájmy daňových poplatníků, řekl Pekárek. Účetní hodnota majetku v kajmanských fondech je 42 miliard korun. Jeho skutečnou hodnotu odhaduje ČSOB na zhruba osmnáct miliard korun, píší Lidové noviny.
Inspekce ministra vnitra uzavřela podle Lidových novin vyšetřování případu náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka. Elitní detektiv je podezřelý z toho, že zatajil místo úkrytu uprchlého vraha Jiřího Kajínka, o němž se dozvěděl od jeho spoluvězně Martina Vlasáka. Případ vrátil inspekci v květnu k došetření obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jiří Kára. "Spis byl předán pracovníkům inspekce státního zastupitelství," řekla Lidovým novinám Marie Masaříková z tiskového odboru ministerstva vnitra. "Nebudu se k tomu vyjadřovat, rozhodnutí je na náměstkyni městského státního zástupce," řekl listu Kára s tím, že věc poslal k dohledové prověrce. Na žádost obvodního státního zastupitelství v Praze odtajnilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v květnu Kadeřábkův spis. Olomoučtí žalobci původně rozhodli o utajení spisu proto, aby ochránili hlavního svědka Vlasáka. Náměstek ředitele kriminálního úřadu Kadeřábek je podezřelý ze zneužití Pravomoci veřejného činitele kvůli tomu, že jako šéf týmu pátrajícího po Kajínkovi zatajil jeho pražské útočiště, ačkoli o něm podle Vlasáka věděl už pět dnů po útěku vězně z Mírova. Kajínek byl dopaden 40 dní po útěku. Vlasák před časem promluvil i v televizi Nova a poté vypukl skandál.
Kristina Colloredo-Mansfeldová by se měla stát novou majitelkou renesančního zámku v Opočně. Jak píší Lidové noviny, rozhodl o tom ve středu Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou. Na verdikt okamžitě reagoval ministr kultury Pavel Dostál, který ho označil za ˝prolomení Benešových dekretů˝, a hodlá se proti němu odvolat. Spolu se zámkem dostane dědička šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů ipřilehlé pozemky a budovy. O navrácení majetku svých předků usilovala Colloredo-Mansfeldová již sedm let. Proti tomu, aby jí zámek byl navrácen, protestovali především zástupci pardubického památkového ústavu, který zámek v uplynulých letech spravoval. Památkáři se chtějí stejně jako ministr Dostál proti rozsudku odvolat. Nároky dědičky šlechtického rodu dosud zpochybňovali s odkazem na chování původního majitele zámku během druhé světové války. Josef Colloredo-Mansfeld, jemuž zámek patřil, podle památkářů totiž za války požádal o říšské občanství. V důsledku toho byl po skončení války považován za kolaboranta a jeho majetek včetně opočenského zámku byl zkonfiskován. Vydání zámku a přilehlých nemovitostí jeho dědicům by tak podle památkářů bylo v rozporu s restitučními zákony. pravomocný ale není ani včerejší rozsudek. Advokát památkářů Miloš Hošek si sice ponechal lhůtu na rozmyšlenou, ale velmi pravděpodobně se odvolá ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Opočenský zámek byl poprvé zkonfiskován už v roce 1942, kdy jej jeho majitelům zabavili nacisté. To ve středečním rozsudku soud označil za akt rasové perzekuce. Podle poválečných zákonů měl rod o navrácení požádat do roku 1948, to ale neučinil.
Nebezpečné hodnoty výskytu radonu a radioaktivního záření naměřili specialisté v areálu bývalé úpravny uranových rud v Horním Slavkově na Sokolovsku. Hodnoty gama záření překročily stanovený limit desetinásobně, výskyt radonu nejméně pětkrát převýšil stanovené normy, napsaly čtvrteční Deníky Bohemia. "Okamžitě jsme po dohodě s vlastníkem pozemků vůbec poprvé na území města vyhlásili zákaz vstupu do areálu," řekl listu starosta Petr Hanzlík. Podotkl, že bude nezbytné celou oblast dekontaminovat. "To je ale otázka desítek miliónů korun na odtěžení nebo překrytí hlušiny," reagoval Václav Šístek, ředitel firmy ZBA Stasis, která pozemky vlastní. Peníze ale společnost ani město nemá. Budou proto požadovat finanční pomoc státu. Vysokou radioaktivitu zřejmě zavinila nedostatečná likvidace úpravny rud v 50. letech, kdy je sravovaly Uranové doly Jáchymov. Tím, že pozemky poté přešly do majetku Stasisu, vypadly z programu sanačních prací nástupce uranových dolů, státního podniku Diamo Příbram. "Tehdy hlavně nebyly tak tvrdé normy a podobné věci se moc nesledovaly," sdělil listu jeho ředitel Václav Plojhar. Miroslav Hemer ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost uvedl, že bezprostřední újma na zdraví v souvislosti s intenzitou záření v areálu sice nehrozí, lidé by však nebezpečí neměli podceňovat. "Samozřejmě záleží, jak dlouho by se člověk v takovém prostředí pohyboval," dodal.
Z Hospodářských novin se 13.června dozvíme o nové výstavě, kde je poprvé k vidění část díla Alfonse Muchy. Téměř neznámé a nově zrestaurované malby jsou představeny vůbec poprvé od světové výstavy v Paříži. Expozici doplňují i další práce pro světovou výstavu. Druhá část pražské expozice představuje soubor grafik Otčenáš (Le Pater), kterými Alfons Mucha ilustroval křesťanskou modlitbu. Expozice v Obecním domě ale nepředstavuje pouze výsledné práce. Přibližuje také studie, skici a návrhy, na nichž mohou návštěvníci sledovat, jak Muchova představa získávala svou konečnou podobu. Malíř vytvořil na podkladě veršů modlitby vlastní textovou i obrazovou interpretaci, která prozrazuje vliv zednářství. Svým výkladem se Mucha snažil odkrýt hlubší a duchovnější významy, jednotlivé listy bibliofilie jsou plné symbolů a mystických odkazů. Soubor Otčenáš, včetně studií a skic, pro pražskou výstavu zapůjčila švýcarská Nadace Neumann. Výstava Alfons Mucha - Paříž 1900 potrvá v Obecním domě do 29. Září. K expozici vychází česko-anglický katalog rozdělený na dvě samostatné knihy. Jedna si podrobně všímá Muchova přínosu ke světové výstavě v Paříži, druhá pojednávající o souboru Otčenáš.
