Praha získala knihovnu Franze Kafky

Kafkova knihovna

Praha bývá často spojována s jejím slavným rodákem Franzem Kafkou, po tomto geniálním spisovateli však v Praze skoro nic nezbylo. Před nedávnem získala Praha jedinečnou knihovnu, která je rekonstrukcí autorovy osobní bibliotéky. Více v rubrice Jaromíra Marka.

"Konečně je v Praze, v Kafkově rodném městě, cosi, co lze považovat za určitou autenticitu jeho osobnosti. Protože hodně o člověku vypovídá, jaké knihy čte a jaké má rád. Tady po Kafkovi nezústalo nic, všichni zde hledají nějaké jeho stopy...Kafka a Praha.., ale tady po něm skoro nic nezbylo. V Památníku národního písemnictví zústala jedna krabice s úředními rukopisy, ale rukopisy jeho děl jsou v zahraničí. Teď když někdo příjde do Prahy najde něco jako "kafkovu světničku", jsou zde tyto knihy, udělali jsme repliku jeho psacího stolu, je tady nějaké místo, které je v dotyku s Kafkou." Říká Marta Železná ze Společnosti Franze Kafky.

Franz Kafka se v Praze narodil v roce 1883 v Praze na Starém městě jako syn zámožného židovského obchodníka. V Praze vystudoval, pracoval zde a napsal zde i svá nejvýznamnější díla. Kafka, tento trochu podivínský samotář se až po své smrti zařadil mezi nevýznamnější spisovatele 20. století. Přitom stačilo málo a svět se o něm nikdy nezvěděl. Nemocný Kafka totiž ve své závěti poručil všechna svá díla spálit. Proti jeho vůli je zveřejnil jeho přítel Max Brod.

Osud původní Kafkovy knihovny je zajímavý, zčásti je dokonce obestřen tajemstvím. Kafka četl hodně a měl rád knihy. Jako nepříliš movitý úředník pojišťovny si však nemohl dovolit nijak rozsáhlou knihovnu. Proto knihy, které vlastnil, pečlivě vybíral. Co tedy v ní najdeme? To je otázka pro Kurta Krolopa, prezidenta Společnosti Franze Kafky.

"Jsou to romány a časopisy, jako např. Pochodeň či Neue Deutsche Runschau a podobně."

Osud asi tisícovky svazků byl velmi pohnutý. Po Kafkově smrti, v roce 1924, pečovala o knihovnu jeho sestra Ottla. Ta však byla nacisty zabita v Terezíně. Zde ztrácíme stopu. Knihovna na dlouhá léta mizí. Pokračuje prof.Krolop.

"Ta historie není moc jasná. V 70.letech se objevilo torzo knihovny v jednom antikvariátu v Mnichově a tyto tituly zakoupil Ústav pro německou pražskou literaturu ve Wuppertalu."

Tam jsou tedy autentické Kafkovy knihy. Podle jejich soupisu se antikvář Herbert Blank ze Stuttgartu rozhodl udělat repliku knihovny. Po řadě roků mravenčí a takřka detektivní práce, kdy sháněl stejné knihy, které měl Kafka ve své knihovně nebo o kterých se zmiňuje ve své korespondenci, vytvořil přesnou kopii Kafkovy knihovny. Když byl se svojí prací hotov, odkoupila od něj sbírku firma Posrche za 130 000 Euro a celou kolekci věnovala do Prahy. Pokračuje prof.Krolop.

"Částečně jsou to knihy, které Kafka vlastnil a částečně knihy, u kterých je doložitelné, že je znal. Že je četl."

Kromě toho je v knihovně i několik prvních vydání autorových knih., např. novela Proměna a román Zámek. Jen pro zajímavost, cena posledně jmenovaného díla s doslovem Maxe Broda se pohybuje kolem tři čtvrtě milionu korun.

Byť většinu života strávil Kafka v Praze, až dosud zde vlastně nebylo takřka nic, co by slavného rodáka připomínalo. Rukopisy jeho děl jsou totiž rozesety doslova po celém světě. Více Marta Železná.

"Převážná většina rukopisů je v Oxfordu, část v Marbachu a Wuppertalu a část má manželka Maxe Broda, která žije v Izraeli. Originální psací stůl má Kafkova rodina, která vlastní i fotografie a to je všechno."