Semafor za 54 dnů vymyslel a nastudoval popovodňovou revui
Čerstvě vytopený novopečený divadlení podnikatel - to je Jiří Suchý, tvůrce kdysi slavného Semaforu. Magistrát v létě přestal provozovat toto divadlo a to se změnilo ve společnost s ručením omezeným. Při povodni přišlo Suchého divadlo o vše - a přesto v úterý uvedl novou premiéru. Více prozradí Vilém Faltýnek v reportáži z premiéry.
Téma revue "To nám to pěkně začíná" je aktuální, vychází z čerstvě prožité skutečnosti, kterou jednoduchá metafora kopíruje: Novopečený divadelní podnikatel potřebuje rychle nasadit nový kus a ve snu k němu přicházejí personifikované řeky - ničitelky a zpívají písničky na vodní téma z repertoáru Jiřího Šlitra, Jiřího Suchého a Voskovce a Wericha. S jedinou výjimkou jde o písně více či méně známé. Několik dní před premiérou Jiří Suchý zahraničním posluchačům Radia Praha prozradil:
"Pro ty, kteří budou mít tu smůlu a nepřijedou se podívat, můžu říct, že je to "popovodňová revue", kde vystupujou personifikované řeky: postava, která hraje Vltavu, postava, která hraje Berounku, pan Štědroň hraje Botič, Jitka Molavcová hraje Nežárku, která se vydává za Missisippi a já hraju Valnou hromadu. Já totiž jsem valná hromada. My jsme od této sezóny společnost ručením omezeným. Proto taky říkám To nám to pěkně začíná, poněvadž všechno co se v srpnu utopilo, to je od července moje vlastnictví."
...a když se živel rozběsnil
tiše jsem zalez do pokoje
a tam jsem doufal ze všech sil
bláhovou nadějí se koje
že voda možná mine cíl
záhy jsem ale pochopil
že to co srpen utopil
tak to je od července moje..
"Když nám začalo zatejkat do divadla, tak jsem pochopil, že musíme dát urychleně něco dohromady, protože bylo vidět, že už se nám utopí všechno, veškerý výpravy, noty a tak, začal jsem psát a za 54 dnů už jsme to hráli v Děčíně. Od prvotního nápadu. Na to jsem dost pyšnej, poněvadž to byl fofr!"
Je to co se humoru týče pro vás dost inspirativní situace? Vždyť je to ve skutečnosti dost vážné.
"No, zpracoval jsem to tak, že na té předpremiéře v Děčíně se lidi smáli od začátku do konce. My jsme divadlo, kde jako pracujeme s tím humorem, my jsme za celých 43 let nehráli jedinej smutnej kus. I neveselé situace musí člověk nějak překlenout a nám ten humor pomáhá."
Zcela jasně se opět potvrdilo, že publikum Semaforu stárne společně s jeho tvůrci. Diváků pod čtyřicet byste napočítali na prstech jedné ruky. Pamětnické publikum bylo s novým kusem navzdory jeho až příliš zjevné účelovosti spokojeno.
"Představení se mi líbilo moc, obdivuju paní Molavcovou, která má pořád ohromný elán, a taky se mi líbil pan Štědroň a líbil se mi jeho kostým. Protože pamatuju, že za války se nosily krátké kalhoty, kdy se říkalo: čeká velkou vodu. A těm hochům se říkalo potápky."
A co bude se Semaforem dál? Jiří Suchý dal jasně najevo, že na opravu Karlínského divadla čekat nechce a po provizorním hostování na několika jevištích by rád se svým divadlem co nejdřív zakotvil na stabilní scéně. Praha 6 předběžně nabídla k využití opuštěný prostor tančírny Globus v centru Dejvic. Rozhodnuto ale zatím není.
"Jestliže nám udělají v Dejvicích, to co nám nabídli, tak bychom už asi setrvali tam. Poněvadž to by bylo opravdu velkolepé divadlo. Tam bychom měli prostorné zázemí a všechno. To je taková malá Lucerna."
