Týden v ČR
Celý tento týden probíhal v České republice, stejně jako v celém křesťanském světě, ve znamení Vánoc. Pondělní převánoční shon vystřídala po následující tři dny pohoda těchto nejkrásnějších svátků v roce.
Celý tento týden probíhal v České republice, stejně jako v celém křesťanském světě, ve znamení Vánoc. Pondělní převánoční shon vystřídala po následující tři dny pohoda těchto nejkrásnějších svátků v roce.
Po Štědrém dni a Božím hodu vánočním následoval ve čtvrtek svátek svatého Štěpána. Stephanos znamená v řečtině koruna, neboli věnec. Jak vysvětlil mluvčí České biskupské konference Daniel Herman, svatý Štěpán - řecky hovořící Žid, který žil v Jeruzalémě - byl jedním z prvních křesťanských mučedníků:
"Svatý Štěpán byl jedním z prvních sedmi jáhnů, to znamená jakýmsi spolupracovníkem apoštolů. Poslaním těchto jáhnů bylo zbavit apoštoly břemene hmotných starostí a spolu s ními také vydávat svědectví, poselství evangelia. Na místě, kde byl asi koncem roku 36 po Kristu ukamenován, severně od Damašské brány v Jeruzalémě, byla v první polovině pátého století postavena veliká bazilika."
Co pro křesťany znamená svátek svatého Štěpána, který do radostné nálady Vánoc zdánlivě nezapadá, vysvětlil sekretář pražského arcibiskupa Vladimír Málek:
"Štěpán je jakoby návratem do reality života, která není vždycky jenom krásou, poezií a pokojem. Je také výzvou k tomu, aby člověk žil tyto hodnoty, dary lásky a pokoje, to znamená vydával o nich svědectví třeba až k prolití krve."
V lidovém pojetí dnes české a moravské Vánoce vrcholí koledou a různými dalšími zvyky.
Křesťanský svět slaví narození Ježíše Krista jako příchod Vykupitele. Pro muslimy je Ježíš jedním z největších proroků, je respektovaný ve všech islámských zemích, jeho narození ale není důvodem k oslavám. Přesto jsou islámské státy, ve kterých se Vánoce slaví. Například v Egyptě byly nedávno vyhlášeny za státní svátek. Jak prožívají vánoční svátky muslimové žijící v Česku nám řekl hadji Roman Raczyński, který byl přes 20 let předsedou státem zakázané československé muslimské obce:
"Co se týká muslimů tady u nás, mono z nich má křesťanské rodiny, oženili se tady a slaví Vánoce docela normálně, jako všichni ostatní. Jsou ale i takoví, kteří mají čistě muslimskou rodinu. Těch se to zase tak moc netýká. I když ten rytmus života u nás je samozřejmě vtáhne a proti tomu se nedá nic dělat."
Vánoce jsou pro nás především svátkem křesťanským. Podle Václavy Melčové z Mokřiny u Chebu, členky společenství milovníků keltské historie a kultury s názvem Agarain, byly ale Vánoce dříve slavnostmi zimního slunovratu:
"Zimní slunovrat byl velice významný pro všechny dávné a pradávné národy Evropy, jelikož po té temné, chladné době si lidé povšimli, že se slunce začíná zase vracet. Tento obyčej, slavit zimní slunovrat, se slavil ve starém Římě, kde to byly zhruba čtrnáctidenní oslavy spojené s hojností jídla, pití, radováním se. Keltové přejali oslavu slunovratu jednak od svých severních sousedů, jednak při styku s jižnějšími národy Evropy. Pro ně byl ale mnohem významnější svátek slavený prvního listopadu - Dušičky."
Lidé v České republice o letošních vánočních svátcích opět protelefonovali vysoké částky. Výrazně vzrostl počet zákazníků mobilních operátorů, kteří k vánočním přáním využívali posílání krátkých SMS zpráv.
V síti T-mobil bylo posláno 14 milionů 600 tisíc es-em-esek, klienti Oskaru napsali 9 milionů zpráv. Podle mluvčího společnosti Eurotel Martina Žabky předčil počet odeslaných es-em-esek na Štědrý den i minulé oslavy konce tisíciletí:
"Oproti běžnému víkendovému dnu zaznamenal Eurotel a jeho SMS-centra zhruba třínásobný nárůst SMS zpráv. Během letošního Štědrého dne prošlo přes SMS-centrum Eurotelu více než 23 milionů zpráv, což je historicky největší množství textových zpráv, které kdy prošlo SMS-centry Eurotelu."
Loni na Štědrý den bylo u všech sítí odesláno kolem 30 milionů zpráv.
Příbramský hornický spolek Prokop připravil na štěpánské odpoledne hornické vánoce. Jak nám potvrdil starosta spolku Chrudoš Fiala, oslava určená především dětem vycházela z havířských tradic:
"Havíři, to byli, dá se řící, pobožní lidé. Oni každé Vánoce slavili obyčejně na narazištích, v šachtě si ozdobili stromeček, poseděli, porozjímali, vzpomínali na své druhy, kteří už toho nedožili. My jsme se snažili tuto tradici obnovit, ovšem pochopitelně už ne pro havíře, ale pro rodiče s dětmi. Ti prošli Mariánskou štolou, podzemím, uprostřed, kde je rozšířený prostor, byli trubači, ozdobený vánoční stromeček a povídání vztahující se k Vánocům."
Největší radost z Vánoc mají bezpochyby děti. Ne vždy tomu tak bohužel je. I když Linka bezpečí v Česku zatím nemusela řešit žádný závažnější případ, ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová nicméně připouští, že se někteří rodiče ke svým potomkům nechovají hezky ani o Vánocích:
"Nedošlo k žádnému případu pokusu o sebevraždu nebo útěku z rodiny, ale přesto je nahlášeno několik závažných případů domácího násilí, hádek v rodině, alkoholu v rodině. Dokonce v jednom případě děvče zůstalo samo doma po odchodu matky za svým přítelem a otce pravděpodobně do hospody."
Vánoční svátky jsou dobou, kdy si lidé vzpomenou nejen na své blízké, ale také na opuštěná zvířata. Jak potvrdil šéf útulku v Praze-Tróji Václav Steinbauer, do psích útulků nosí lidé nejen peníze, ale i psí jídlo a různé pamlsky:
"Ten konec roku je pro nás vždy hezký. Lidé už mají takovou tradici, že přinesou dárek pro psy - piškoty a jiné krmení. My tady zase ty lidi provedeme a je to něco jako dům otevřených dveří."
Na Bukovou horu zamířila ve čtvrtek zima. Nesli jí tam recesisté z děčínské Společnosti pro přepravu ročních období vodní cestou. Asi třicet pochodníků se vydalo na osmikilometrovou cestu z Malého Března. Co vynašeče zimy na vrcholu Bukové hory čekalo, nám prozradil šéf děčínských recesistů Jaroslav Drahoš:
"U táborového ohně se opékají buřty, provádí se tam ochutnávka bramborových salátů různých proveniencí, obvykle tam lidé ještě dojídají zbytky vánočního cukroví. Zkrátka je to akce, kterou se snažíme donutit lidi k tomu, aby odešli od plných hrců, které mají doma, a šli se trochu projít."
