Přehled tisku
Se špehováním politických stran a jejich představitelů je to v Česku vždycky podivné. Čas od času se některý z politiků cítí sledován či odposloucháván, píše v komentáři Mladá fronta Dnes a připomíná případy někdejšího šéfa Občanské demokratické aliance Jana Kalvody a bývalého předsedy lidovců Josefa Luxe. Autor článku však nevěří tomu, že by podezření z odposlechů, o kterém hovořili zejména poslanci Občanské demokratické strany, bylo oprávněné.
Komentáře pondělních českých novin se věnují hlavně podezřením poslanců, že byli odposloucháváni.
Se špehováním politických stran a jejich představitelů je to v Česku vždycky podivné. Čas od času se některý z politiků cítí sledován či odposloucháván, píše v komentáři Mladá fronta Dnes a připomíná případy někdejšího šéfa Občanské demokratické aliance Jana Kalvody a bývalého předsedy lidovců Josefa Luxe. Autor článku však nevěří tomu, že by podezření z odposlechů, o kterém hovořili zejména poslanci Občanské demokratické strany, bylo oprávněné. Tři poslanci ODS přitom nalezli v záznamové schránce svého telefonu nahrávku svého rozhovoru. Pravděpodobnější je podle komentátora Mladé fronty Dnes, že se poslanci jen nenaučili zacházet s mobilním telefonem.
Podobný názor zastává i komentátor Lidových novin. Na celém případu je však podle něj zajímavá paranoia, která zákonodárce provází. Poslancům by proto doporučil, aby nejdříve volali asistenční službu svého mobilního operátora a teprve pak teatrálně vyzývali k prošetření záležitosti ministra vnitra Stanislava Grosse či premiéra Vladimíra Špidlu. Nejsou tu od toho, aby učili poslance zacházet s mobilem, dodává komentář Lidových novin.
Hospodářské noviny pátrají po motivu, který by někdo mohl mít k tomu, aby odposlouchával zákonodárce ODS. Komentátorovi listu se přitom příliš nezamlouvá vysvětlení, že by to mohlo souviset s blížící se volbou hlavy státu. Vůli volit Václava Klause dávají najevo tak vehementně, že není důvod je kvůli tomu šmírovat, poznamenává deník.
Naopak podle komentáře deníku Právo je velmi nepravděpodobné, že by se v jednom poslaneckém klubu našlo tolik nemotorů, kteří neumějí zacházet s mobilním telefonem. List se však zároveň pozastavuje nad tím, že zveřejnění informace o odposleších by paradoxně před prezidentskými volbami mohlo pomoci právě ODS.
Nad přípravami před pátečním, v pořadí již třetím pokusem zvolit nástupce Václava Havla se zamýšlí i další komentář deníku Právo. Autor článku se zaměřil na vyjádření někdejšího premiéra Miloše Zemana, který uvedl, že za současného vedení sociální demokracie by nešel do případné přímé volby hlavy státu. Tedy podle listu přeloženo, že po změně vedení sociální demokracie je Zeman ochoten se nechat zvolit prezidentem. Smutné je konstatovat, že muž velkých zásluh o českou společnost ztratil zbytky soudnosti, poznamenává deník Právo.
Společná evropská vláda, ústava a pak i prezident - tak by si přál kandidát vládní koalice na úřad české hlavy státu Jan Sokol, aby vypadala budoucnost Evropské unie. Uvedl to v rozhovoru pro Lidové noviny. "Mně by se líbilo, kdyby byla evropská vláda. Líbilo by se mi, kdyby byla evropská ústava. Až poté prezident. V tomto pořadí," řekl s tím, že se považuje za příznivce federativního uspořádání společné Evropy. Sokolův protikandidát v boji o prezidentský úřad, někdejší šéf ODS Václav Klaus, je naopak odpůrce federalizace Evropy. "Nejsem zastáncem myšlenky Spojených států evropských, a proto jsem zásadně proti této cestě evropské integrace," tvrdil již dříve. O tom, kdo obsadí prezidentský úřad, budou poslanci a senátoři rozhodovat již tento pátek, připomínají Lidové noviny.
Česká republika by se nedokázala sama ubránit případnému útoku teroristů ze vzduchu. Žádá proto o pomoc NATO. S odvoláním na ministra obrany Jaroslava Tvrdíka o tom informují Lidové noviny. Česko požádalo Brusel, aby Severoatlantická aliance zrušila plán, podle kterého se má každý stát bránit proti vzdušným teroristickým útokům sám. Podle listu nedokáže zastaralé české letectvo ubránit vzdušný prostor nad republikou, a ten je tak nyní otevřen vetřelcům. Právě unesenými civilními letadly zaútočili předloni 11. září teroristé na budovy v New Yorku a Washingtonu. Takzvané civilní hrozby, mezi něž spadá i unesené letadlo, ale podle nedávno schváleného projektu NATO nazvaného Renagade (Odpadlík) si musí narozdíl od vojenského napadení každý členský stát vyřešit sám. "V alianci je nyní projednáván náš požadavek na zrušení konceptu Renagade," řekl listu Tvrdík. Zatím to ale vypadá, že česká vláda se svou prosbou v Bruselu neuspěje. "Většina států NATO se podle našich předběžných informací postavila proti a bude trvat na národní odpovědnosti při ochraně svého vzdušného prostoru proti nevojenským hrozbám v dobách míru," poznamenal ministr. Taková situace by podle Lidových novin zřejmě pomohla vojákům v tom, aby přesvědčili politiky o nutnosti nákupu stíhaček.
Česká armáda chce do roku 2012 zásadně obměnit svůj zastaralý vozový park. Plánuje nákup několika set nových nákladních vozů z Tatry Kopřivnice za šest miliard korun a stovek moderních transportérů dokonce za 32 miliard korun. Jak píše deník Právo, tyto obří výdaje hodlá armáda plně hradit ze svého rozpočtu. "Projekt obrněného transportéru a nákladního automobilu jsou páteřní projekty modernizace pozemních sil, které jsou koneckonců nosné pro budoucí možné nasazení armády v operacích ať už NATO, či Evropské unie," citujePrávo ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Ten zároveň upřesnil, že jeho resort chce do roku 2008 nakoupit 633 těžkých terénních automobilů za 6,013 miliardy korun a 583 středních za 1,683 miliardy. Do vlády se Tvrdík chystá s návrhem vypsat výběrové řízení jen v případě středních nákladních aut a u těžkých dát zakázku rovnou Tatře Kopřivnice. Nepočítá, že by u vládních kolegů narazil, uvádí deník Právo. Obejít soutěž by podle něj bylo možné, pokud by byl nákup tatrovek označen za strategickou zakázku. Podle Tvrdíka by mohl velký armádní nákup zvýšit šance Tatrovky na zahraničních trzích.
Nejvyšší kontrolní úřad dospěl při prověrce hospodaření ministerstva pro místní rozvoj k překvapivému zjištění. Nepodařilo se mu dohledat majetek v hodnotě 2,5 miliardy korun, píše Mladá fronta Dnes. Tato suma podle deníku odpovídá zhruba dvěma tisícům nových bytů. Škody, které mají na svědomí úředníci ministerstva, budou tedy zjevně mnohem vyšší než 150 milionů korun, dosud přiznaných po provedení vnitřního auditu, podotýká list. Upozorňuje ale, že zjištění nemusí nutně znamenat to, že majetek za 2,5 miliardy korun kdosi kompletně rozkradl. Něco mohou být administrativní chyby v účetnictví, část skutečně mohli úředníci zcizit, vysvětluje. Jak to přesně je, začalo nyní zjišťovat vedení resortu. Po revizorech NKÚ nastoupila na ministerstvo i policie, doplňuje Mladá fronta Dnes.
Premiér Vladimír Špidla s ministryní školství Petrou Buzkovou dali přednost odborářské "vizi", která říká, že centrum vždy nejlépe ví, co kam patří. K čemu ale potom zřizovat kraje, když jsou jen nesamostatnou končetinou finančně řízenou vládou, poznamenává k Špidlovu ústupku vůči školským odborům komentář Lidových novin. Podle Hospodářských novin však nejsou argumenty školských odborů, že převedením odpovědnosti za učitelské platy ze státu na kraje by se mohla narušit kvalita výuky, úplně liché. Kraje jsou totiž různě bohaté a tak by i peněz na mzdy pedagogů bylo někde více a jinde méně, konstatují Hospodářské noviny.
Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, který je znám především díky vojenskému útvaru PTP, tedy takzvaným černým baronům, dostal zřejmě podvodník. Obec Klášter u Nepomuku ho v listopadu 2001 pronajala německému podnikateli, který slíbil, že objekt zvelebí a udělá z něj luxusní hotel. Realita je ale jiná, píše deník Právo. Nájemce údajně za sebou zanechal zpustošenou budovu a obec ho navíc viní z toho, že ze zámku ukradl část mobiliáře. Ztratilo se několik historických dveří. Zámek Zelená hora měl pronajat Frank Rainer Telemann. Obec již smlouvu s ním vypověděla a nyní se podle starosty Josefa Roty bude snažit najít jiného nájemce. Na nejnutnější opravy bude ale asi zapotřebí deset milionů korun a celková rekonstrukce zámku přijde podle předběžných odhadů na 150 milionů korun. Vojenský útvar PTP byl na zámku Zelená Hora u Nepomuku umístěn v 50. letech. Objekt je známý jako dějiště Švandrlíkova románu Černí baroni a také nálezem Rukopisu zelenohorského, připomíná deník Právo.
