Krajanská komise Senátu ČR usiluje o korespondenční volby
Letošní plány krajanské komise Senátu ČR, česko - slovenský krajanský spolek ve švédském Stockholmu i zahájení rekonstrukce české Národní budovy v New Yorku - taková jsou témata naší dnešní krajanské rubriky. Hezký poslech Vám přeje Milena Štráfeldová.
Korespondenční volby, krajanský zákon, ale i chystané cesty do Spojených států, Švýcarska a polského Zelowa nebo Týden zahraničních Čechů, který v Praze proběhne na přelomu letošního září a října - o tom všem jsem nedávno hovořila se senátorkou Jitkou Seitlovou, předsedkyní senátní komise pro krajany. Tato jedenáctičlenná komise při Senátu ČR působí již více než pět let a mezi krajany si zatím získala nemalé renomé.
Podle Jitky Seitlové mezi hlavní úkoly krajanské komise v nejbližším období patří prosazení korespondenční volby. Ta by Čechům žijícím v zahraničí umožnila účast ve volbách v daleko větší míře, nežli jim poskytuje současný volební zákon. Krajané s českým občanstvím se nyní musejí nejprve zaregistrovat na svých zastupitelských úřadech a podruhé se na ně osobně dostavit v den voleb. Pro mnohé z nich byly dvě cesty na úřad i sama registrace na našich ambasádách takovou překážkou, že se posledních voleb do Poslanecké sněmovny zúčastnily jen několik tisíc voličů. Politikové včetně současného ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody proto stále častěji preferují zavedení korespondenčních voleb:
"Všichni členové komise se shodují na tom, že korespondenční volba by vytvořila podmínky pro to, aby skutečně byla daná možnost českým občanům žijícím v zahraničí voleb se účastnit. Volby, které proběhly na zastupitelských úřadech, jsou jistě vstřícným krokem, ale pro některé vzdálené oblasti ve Spojených státech a v Kanadě je účast přímou volbou na zastupitelském úřadě podmínkou nesplnitelnou. Ta vzdálenost neumožňuje volby se zúčastnit."
- vysvětluje senátorka Seitlová. V současné době se však v Poslanecké sněmovně projednává zákon o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii, který podmínky účasti krajanů ve volbách paradoxně ještě více komplikuje. Vicepremiér Pavel Rychetský předložil návrh, podle něhož se krajané před tímto referendem musí zaregistrovat na ambasádách, volit ale mohou jen v České republice. Důvodem tohoto diskriminačního opatření, které nemá v legislativě srovnatelných evropských zemí obdoby, je podle Jitky Seitlové snaha ušetřit:
"Argumentem, který se objevil a který vedl vládu k tomu, aby podmínky pro účast českých občanů žijících v zahraničí na evropském referendu, byla ekonomika. Náklady na zabezpeční jsou poměrně vysoké a účast neodpovídala nákladům, které byly vynaloženy."
Senátní komise s vládním návrhem nesouhlasí a bude se snažit jej v parlamentu změnit. A do třetice o legislativě: dlouho se hovoří také o krajanském zákonu. Ten byl již přijat v sousedních zemích, na své krajany pamatovali zákonodárci na Slovensku, v Maďarsku i v Polsku. Je ovšem pravda, že například právě maďarský krajanský zákon dává zahraničním Maďarům taková práva a možnosti, až to slovenským politikům způsobuje vrásky na čele. Hlavně na jižním Slovensku zákon vyvolává nacionalistické napětí. Toho se čeští zákonodárci chtějí vyvarovat, proto se znovu vrací k samotným tezím zákona a snaží se je podle senátorky Seitlové upravit:
"Zatím nebyly přijaty právě proto, že existují ne zrovna nejlepší zkušenosti nebo nepříznivé zkušenosti z některých dopadů a vazeb, které vznikly. My se obáváme těchto dopadů, a proto ty teze budeme znovu přepracovávat. Na druhé straně jsme přesvědčeni, že přihlášení se ke komunikaci, vazbě a k určité spolupráci s krajany v zahraničí je pro Českou republiku velmi důležité a velmi významné."
Senátoři v krajanské komisi se však nezabývají jen legislativou. V letošním roce je čeká i velmi rozsáhlá akce, Týden zahraničních Čechů. O tom jsme Vás informovali již v některé z předchozích rubrik, pro upřesnění jen uvedu, že tato krajanská konference proběhne v Praze na přelomu září a října a v řadě odborných panelů připomene významné osobnosti a krajanské komunity ve světě. Novinkou tohoto setkání, které se v Praze pod záštitou Senátu bude konat již potřetí, bude panel o ženách:
"Chtěli bychom pozvat významné ženy, Češky, které se uplatnily v zahraničí. Je to i reakce na atmosféru v České republice v poslední době, kdy se velmi začíná diskutovat otázka postavení žen ve společnosti. Rádi bychom pozvali paní Trumpovou, Madeleine Albrightovou, ten seznam je však velmi, velmi široký. Pokud budou vytvořeny podmínky pro takovouto akci, tak myslím budeme mít velký problém koho vybrat, protože těch žen je opravdu mnoho."
Senátní komise každoročně navštěvuje i některé z velkých krajanských komunit v zahraničí. Letos se chystá do Švýcarska na výroční zasedání Svazu spolků Čechů a Slováků, do polského Zelowa na oslavy dvoustého výročí založení tamní české osady, do rumunského i srbského Banátu a počátkem května se senátoři zúčastní i zahájení rekonstrukce české Národní budovy v New Yorku.
"Oficiálně bude tato rekonstrukce zahájena 4, května za přítomnosti předsedy Senátu Petra Pitharta a, pokud se nemýlím, také za přítomnosti primátora města Prahy Pavla Béma."
Jedním z velkým problémů, které tíží naše krajany v zahraničí, je špatná dostupnost českého televizního či rozhlasového vysílání. Například Česká televize je i v sousedních zemích kódovaná a to velmi ztěžuje její příjem. Senátoři se věnují i této otázce a o tom, co mohou udělat i v této věci, Vás budeme informovat v některé z příštích rubrik.
Jednou z početných krajanských komunit v Evropě jsou Češi žijící ve Švédsku. Už více než šest let bydlí ve švédské metropoli Stockholmu i Jitka Vykopalová, současná sekretářka česko-slovenského krajanského spolku v této severské zemi. Požádala jsem ji o bližší informace o tomto sdružení:
"Náš krajanský spolek se jmenuje Švédsko - československý, a jak už z názvu vyplývá, našimi členy jsou jak Švédi, tak Češi i Slováci. Je nás v současné době kolem 240 členů. Dá se říci, že z celého Švédska, ale pochopitelně nejvíc ze Stockholmu."
A jaké akce připravuje Váš krajanský spolek?
"Náš krajanský spolek se zaměřuje převážně na kulturní a společenské akce, a to jak pro děti, tak pro dospělé."
Jak často se stýkáte?
"Ve vedení spolku je nás devět, stýkáme se jednou za měsíc, plánujeme, co budeme dělat, čtyřikrát ročně vydáváme krajanský časopis, a když je nějaká aktuální věc, tak se stýkáme častěji a projednáváme konkrétní úkoly k zajištění takové akce."
Jaké jste měli zajímavé akce v posledních měsících?
"Myslím si, že úplně nejzajímavější a nejpopulárnější akce je oslava Mikuláše v prosinci, kde tradičně přijde spousta lidí, spousta dětí. Máme jak Mikuláše, který rozdává dětem balíčky, tak čerta s andělem, báječnou tombolu, skvělé české jídlo, protože je to v restauraci, kterou mají pronajatu Češi a vaří tam česká jídla. Jinak to byl koncert Josefa Laufra, který byl částečně sponzorován a výtěžek věnován na záplavy v Česku."
A jaké akce připravujete pro nejbližší obkdobí?
"Budeme mít příští týden v pátek koncert Hany Hegerové, na Velikonoce chystá kolegyně malování kraslic, míváme i jarní piknik, kde se scházíme někde na louce, opékáme si klobásy, měli jsme tam vystoupení Jaroslava Vrby s loutkovým divadlem a malé soutěže pro děti, kdy pochopitelně dostanou nějakou sladkou odměnu. Myslím si, že velice populární je celošvédské setkání krajanů na jihu Švédska. Je to asi pětidenní setkání, kde se čtou básně, poslouchají se koncerty, je tam i projížďka na kanoích, večer zpívání písniček, vzpomínání, ale taky probírání nějakých politických a kulturních akcí, co se za poslední dobu udály. A teď bude novinka, tábor pro děti s výukou češtiny, a bude to nejen pro děti, které žijí tady v Švédsku, ale přijedou i děti z České republiky, takže budou moci si tu češtinu procvičit a zdokonalit."
Kdy bývá to Vaše pravidelné setkání na jihu Švédska?
"Letos bude koncem května a začátkem června."
A ten tábor pro děti bude o prázdninách?
"Ano, bude o prázdninách. Bude týdenní, v týdenních turnusech."
Krajané a jejich spolky často nacházejí zázemí v Českých centrech, kterých je ve světě celkem osmnáct. České centrum sídlí i ve Stockholmu, proto mne zajímalo, zda i zde krajané s ním spolupracují:
"Samodzřejmě. Já bych chtěla velice vyzvednout spolupráci s Českým centrem, jak s dřívějším ředitelem panem Zdeňkem Lyčkou, tak současným, panem Kantůrkem. Bez Českého centra bychom opravdu nemohli zajistit všechny akce, které provádíme. V prvé řadě to, že využíváme jejich výstavní prostory, například když máme literární pásma nebo promítání filmů, nebo také výroční členskou schůzi."
A na závěr naší dnešní krajanské rubriky jen krátce o tom, co pro Vás připravujeme na příště. V New Yorku byla v těchto dnech zahájena rekonstrukce Národní budovy, kterou si zde Češi a Slováci postavili v roce 1896 z vlastních sbírek.
"Národní budova v New Yorku pro naše krajany ve Spojených státech a vlastně i pro nás znamená něco jako Národní divadlo v Praze. Národní divadlo nepřipomíná jenom formou financování, ale do dneška v hlavním sále nad oponou jeviště, kde se hrávalo dřív krajanské ochotnické divadlo, je nápis Národ sobě."
- vysvětluje Ivana Hlavsová, ředitelka odboru amerických států ministerstva zahraničí. Český stát od krajanských organizací nedávno budovu získal za symbolický jeden dolar a zavázal se k její celkové rekonstrukci. O ní i o historii domu si tedy povíme zase za týden. Na slyšenou se těší Milena Štráfeldová.
