Týden v ČR
Ohlédnutí za nejdůležitějšími událostmi tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.
Spojené státy se svými spojenci zahájili útok ve čtvrtek. První zvuky sirén se ozvaly hodinu a půl po vypršení ultimáta, které prezident George Bush dal Saddámu Husajnovi. Zahájení útoku na Irák proběhlo v menším měřítku, než se očekávalo. První fázi komentoval krátce po náletech náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka:
"Cílem bylo vyřadit některé řídící struktury, a proto byl útok veden takovým způsobem. Bylo odpáleno asi 40 Tomahawků, ale výsledky nejsou zatím známy."
Stanovisko vlády k iráckému konfliktu tlumočil premiér Vladimír Špidla:
"Vláda České republiky s politováním konstatuje, že irácké vedení dlouhodobě neplní závazky, které mu byly od roku 1990 uloženy Radou bezpečnosti OSN. Vláda České republiky vždy upřednostňuje mírové řešení mezinárodních konfliktů a použití síly považuje za krajní možnost. Vláda České republiky chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN."
Právě proto Česko své vojáky do akce proti Iráku nenasadí.
"Jsou rozděleni do dvou týmů. Jeden tým chrání civilní obyvatelstvo Kuvajtu ve spolupráci s civilní obranou této země, druhý je připraven k zásahu kdekoliv na teritoriu Zálivu v případě, že by došlo k použití zbraní hromadného ničení, či bylo důvodné podezření na jejich použití."
Podle ministra Tvrdíka nehrozí, že by se čeští chemici dostali do předních bojových linií. Po čtvrtečním zasedání Bezpečnostní rady státu sdělil, že o tom, kdy a kde zasáhnou, se bude rozhodovat přímo na místě:
S napětím sledují od čtvrtečního rána televizní vysílání rodiny chemiků působících v misi Trvalá svoboda v Kuvajtu. Manželka jednoho z libereckých vojáků Dagmar Vilhelmová přiznala, že má o svého muže velký strach:
"Bojím se hodně, ale věřím, že se nic nestane, že nebudou muset někam jít vyprošťovat lidi. I když vím, že kdyby tam nějaké chemické zbraně opravdu byly použity, Češi tam půjdou pomáhat a určitě to odnesou."
Obavy o své příbuzné v Bagdádu mají také iráčtí emigranti, kteří kvůli režimu Saddáma Husajna emigrovali do České republiky. Potvrzují to slova Asada Mohammeda z pražské irácké komunity:
V souvislosti s válkou v Iráku je Česká republika připravena čelit možnému ohrožení. Policie ve spolupráci s armádou přísněji střeží strategické objekty včetně zdrojů pitné vody a jaderných elektráren. Jak sdělil náčelník generálního štábu Pavel Štefka, přes 600 vojáků bude převeleno pod policejní složky:
"Vyčleňujeme během čtyřiadvaceti hodin 300 vojáků pro Prahu a 320 vojáků základní služby i profesionálů pro Středočeský kraj. Jde o asistenční službu, pomoc policii a podobně. Policejní prezident sám rozhodne, co bude potřebovat."
A jak vnímají iráckou krizi obyvatelé České republiky? Průzkumy veřejného mínění ukazují, že s válkou nesouhlasí 71 procent občanů.
"Po velkých úvahách jsem se rozhodl navrhnout panu prezidentovi pana Milana Urbana. Jsem přesvědčen, že bude posílením vládního týmu, že dobře zvládne agendu ve svém oboru. Musím také říci, že na této agendě velmi významně závisí obecná situace České republiky v poměrně složité mezinárodně-politické a mezinárodně-ekonomické době."
Nový ministr Milan Urban za svůj hlavní úkol označil snahu dovést zdárně české hospodářství do Evropské unie. Mimo jiné uvedl, že se chce zaměřit na zlepšení podnikatelského prostředí a na boj s nezaměstnaností.
Stát zatím nezaplatí desetimiliardové odškodnění společnosti CME za její ztracenou investici v české soukromé televizi Nova. Vláda rozhodla, že počká na výsledek odvolání u stockholmského soudu, kterým Česko zpochybňuje průběh arbitráže. Podle odhadnu ministra financí Bohuslava Sobotky by soud měl rozhodnout asi v polovině roku:
Generální ředitel televize Nova Vladimír Železný začal v srpnu 1999 vysílat bez využití služeb CME a firmu tak odstřihl od zisků. Nyní Česko prohrálo arbitrážní soud pro neochránění investic CME. Viníka ma najít sněmovní vyšetřovací komise.
