Přehled tisku
Komentáře úterního českého tisku se věnují především válečnému konfliktu v Iráku. Vedle sporů o to, kdo by měl mít v oblasti hlavní slovo poté, co zde utichnou boje, se listy věnují rovněž českému postoji k dění v Zálivu.
Mladá fronta Dnes v této souvislosti píše, že vyslání české polní nemocnice, o němž má brzy jednat parlament, je jedním z třaskavých témat, jež ověří soudržnost vládní koalice. Málokdo ale očekával, že se každé jednání sněmovny de facto promění v hlasování o důvěře vládě, dodává ironicky list. Návrh na vyslání sedmé nemocnice schválila vláda minulý týden. Čeští zdravotníci by měli pomáhat obětem válečného konfliktu. Do Perského zálivu chce kabinet poslat až 300 vojáků, kromě členů nemocnice také asi stovku vojáků z Prostějova, kteří se budou starat o jejich ochranu, a ženisty.
Hospodářské noviny si všímají sporů kolem připravované poválečné obnovy. Zatímco Spojené státy chtějí, aby hlavní slovo po bojích měli ti, kteří v Iráku prolévali krev, evropské země včetně Británie zdůrazňují roli OSN. Podle listu je obnova po válce dlouhodobě možná pouze při souhře více stran. Lidové noviny k tomu podotýkají, že na podobných odlišnostech závisí, jak se bude vyvíjet nejen Irák či Blízký východ, ale vlastně celý svět.
Podle deníku Právo zatím spojenecká vojska příliš Iráčanů nevítá. Ale jsou, přiznává list. Tu se usmívá a mává celý zástup, tam dva "odchycení" muži, tu zas nesměle malá holčička. Možná se už zbavili strachu z režimních fidajínů, možná jen mají radost z blížících se potravin, hodnotí televizní obrázky z dobytých území komentátor deníku Právo.
Mladá fronta Dnes si všímá i případu šestadvacetileté Iráčanky Saliy J. Khalaf, jíž policie minulý čtvrtek nepovolila vstup na české území. Těhotná žena, jež měla platné vízum a její jméno nebylo na seznamu nežádoucích osob, cestovala do ČR proto, že její dvouletý syn je vážně nemocný a iráčtí lékaři mu nemohou pomoci. Po nuceném návratu na Blízký východ navíc potratila. I tak vypadá v praxi gesto státu, který si zakládá na humanitární pomoci v iráckém konfliktu, glosuje událost Mladá fronta Dnes. Soudí přitom, že české zákony jsou v pořádku. Pouze lidé, kteří je představují, rozhodují necitlivě, jako stroje, uzavírá deník.
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík odvolá z funkce ředitele vojenských zpravodajských služeb Jiřího Giesla. Spolu s ním by měli vojenskou rozvědku a kontrarozvědku opustit i další lidé. Informují o tom Lidové noviny. Připravované personální změny jsou podle listu reakcí na nesrovnalosti, které v souvislosti s armádními tajnými službami poslední dobou vyplouvaly na povrch. Týkaly se například nepovolených akcí některých členů rozvědky v České republice či případů kopírování disket a dokumentů s utajovanými údaji. Giesl, jenž byl do čela vojenských zpravodajců jmenován předloni v září, armádu nicméně neopustí. Podle listu by se měl stát náměstkem ve výboru pro zpravodajské služby, který vede na ministerstvu Tvrdíkův náměstek Jaroslav Škopek. Novým ředitelem vojenských zpravodajských služeb se podle Práva zřejmě stane dosavadní bezpečnostní ředitel vojenské kontrarozvědky. O něm však armáda zatím nechce zveřejnit příliš informací. Deník pouze zjistil, že se jmenuje Krejčík a že se mimo jiné podílel na interním vyšetřování aféry bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby. Tvrdík již dříve oznámil, že kvůli reorganizaci vojenské tajné služby budou propuštěny stovky lidí. Podle zdrojů Lidových novin by toho mohlo být dosaženo mimo jiné zpochybněním některých bezpečnostních prověrek. Deník píše, že připravený scénář počítá i s potrestáním bývalých šéfů vojenské rozvědky Petra Pelce a Františka Štěpánka. Pelc nyní působí v české misi při OSN a Štěpánek ve Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě.
Předseda dozorčí rady firmy Housing&Construction CZ (H&C) Jiří Šedivý brzy opustí své místo. "Do doby, než mi bude ukončena činnost, tak jsem tady, ale je to asi otázka několika dní," řekl Šedivý deníku Právo. Vláda se minulý týden rozhodla, že s H&C vypoví realizační dohodu o stavbě dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu na hranice s Polskem. Podle Šedivého nemá ani jedna ze stran v úmyslu jeho pracovní smlouvu úmyslně prodlužovat. "Abych mohl ve funkci pokračovat, muselo by se stavět. Firma H&C CZ nebyla víceúčelová, ta vznikla jenom kvůli stavbě dálnice a moje práce spočívala v hlídání finančních toků, aby neutíkaly jinam, než měly," cituje deník PrávoŠedivého vysvětlení. Ten potvrdil, že vlastní živnostenský list se zaměřením na poradenství v bezpečnostní oblasti. Jak řekl, zatím nemá jasno, kam po odchodu z firmy H&C zamíří. Vyloučil však, že by jeho kroky směřovaly do politiky. Jiří Šedivý až do loňského prosince působil jako náčelník generální štábu české armády, připomíná deník Právo.
V jihomoravské Břeclavi by měl vyrůst nový říční přístav, který doplní chystaný železniční a silniční dopravní terminál. Plán na propojení ČR s dunajskou vodní cestu tak začíná získávat konkrétní podobu. Informují o tom Hospodářské noviny. Záměr podporují jak ministerstva, tak Jihomoravský kraj. Proti výstavbě vodní cesty jsou někteří ekonomové a ekologičtí aktivisté. Ministerstvo dopravy chce mít do konce roku studii, která vyhodnotí tři možné trasy napojení na Dunaj. Jedna varianta počítá s tím, že z Břeclavi poplují lodě do vídeňského přístavu přes rakouské území. Další dvě varianty plánují využití vodních tras na Slovensku, píše list. Ekonomové a ekologičtí aktivisté však argumentují vysokými náklady a zničením desítek tisíc hektarů chráněných přírodních území. Náklady na výstavbu přibližně osmdesátikilometrového úseku mezi Vídní a Břeclaví jsou vyčísleny na 25 miliard korun. Projekt by podle Hospodářských novin mohl získat dotaci až 85 procent z fondu soudržnosti Evropské unie. Podle ředitele Sdružení Dunaj-Odra-Labe Jaroslava Kubece by se v břeclavském přístavu mohlo ročně překládat tři až pět milionů tun zboží. Jít by mělo například o zemědělské produkty nebo uhlí ze severu Moravy.
Mimopražské poslance čeká v příštích dnech losování o nové služební byty. Už brzy bude totiž dokončena rekonstrukce domu U Zlaté koruny v malostranské Nerudově ulici, kde by měli někteří členové dolní komory získat nové bydlení. Píše to deník Právo. Nově rekonstruované byty se od sebe podle deníku velmi liší. Jejich velikost se pohybuje od 33 do 90 metrů čtverečních. Proto o rozdělení mezi zákonodárce rozhodne právě los. List připomíná, že stejným způsobem se mezi poslance rozdělovalo i prvních 16 bytů, které sněmovna získala v polovině 90. let na pražských Vinohradech. "Losovat se bude systémem jako při mistrovství světa ve fotbale: Na jedné straně budou jména poslanců a na druhé hromádce čísla bytů," řekl Právušéf komise pro práci kanceláře Karel Vymětal. Zájem o byty v Nerudově ulici je vzhledem k malé vzdálenosti od sněmovny a možnostem parkování v podzemních garážích pochopitelný. Nejvíce, 16 bytů, by měla obsadit sociální demokracie. ODS a KSČM mají podle výpočtů nárok na 13 bytů, lidovcům jich náleží pět a unionistům tři. Kolaudace objektu je naplánována mezi 15. květnem a 15. červnem. Byty poté čeká vybavení nábytkem, připraveny pro nastěhování by mohly být počátkem září. Rekonstrukce si podle Práva vyžádala zhruba čtvrtmiliardovou investici. Někteří poslanci se proto obávají, že nové ubytování vyvolá nepříznivou odezvu u veřejnosti, dodává deník Právo.
