Zprávy Radia Praha

Evropský parlament schválil přijetí České republiky do Evropské unie

Evropský parlament ve Štrasburku schválil ve středu přijetí České republiky do Evropské unie. Otevřel tak cestu k podpisu Smlouvy o přistoupení vysokými českými představiteli za týden v Aténách. Pro přistoupení ČR se vyslovilo 489 z 565 hlasujících poslanců. 39 poslanců bylo proti a 37 členů parlamentu se zdrželo hlasování. Byl to nejhorší výsledek ze všech 10 kandidátských zemí. Pro Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu hlasovalo vždy více a často podstatně více než 500 poslanců. Rozdíl nepochybně způsobily více než dvě desítky pravicových německých a rakouských členů EP, kteří se rozhodli hlasovat proti českému přistoupení nebo abstenovat. Učinili tak kvůli nespokojenosti s dosavadní nijakou reakcí české vlády na požadavek, aby vyjádřila politování nad excesy spojenými s odsunem sudetských Němců po druhé světové válce a nad pokračující platností tzv. Benešových dekretů. Desítka poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) a devět členů celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU) již dopoledne oznámili, že budou hlasovat proti, a to kvůli českému odmítání vyslovit lítost a také kvůli neochotě ČR odstranit z právního řádu tzv. amnestijní zákon z roku 1946, který považují za obzvlášť diskriminační.

CDU/CSU bude pro rozšíření EU, s ČR a SR je třeba jednat

Německá konzervativní opozice CDU/CSU v Berlíně ujistila, že až bude Spolkový sněm schvalovat smluvní dokumenty o vstupu nových členů do Evropské unie, podpoří je. Učiní tak přesto, že si s Českou republikou ještě přeje dvoustrannou diskusi o takzvaných Benešových dekretech, které nadále považuje za sporné. "Bez ohledu na další potřebu rozhovoru mezi Německem a zejména Českou republikou vyjádří frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu souhlas s ratifikačním zákonem ke smlouvám o vstupu," uvedl v Berlíně zahraničněpolitický mluvčí konzervativců Peter Hintze v reakci na schválení přístupových smluv v Evropském parlamentu. Rozhodnutí EP označil Hintze za "dobrý signál pro národy Evropy". Výslovně přitom zdůraznil, že politicky, hospodářsky a kulturně patří do EU také Česká republika a Slovensko. Pokud jde o "vyhánění dekrety", "nikdo nechce otočit zpět kolo dějin". V Evropě, která se považuje za společenství hodnot, ale musí existovat "jasný postoj proti nespravedlnosti vyhnání", konstatoval Hintze.

USA souhlasily, že se budou podílet na financování nemocnice

Pentagon v úterý souhlasil s tím, že ponese část nákladů na vyslání české 7. polní nemocnice do Iráku. Sdělil to náměstek ministra obrany Jan Váňa. Přesná výše amerického podílu se ještě musí dojednat, ČR ale ve svém návrhu kalkuluje s deseti miliony dolarů (necelých 300 milionů korun). Celkové náklady na půlroční pobyt nemocnice činí necelých 500 milionů korun. Podle Váni by Američané hradili především přepravu nemocnice do oblasti a podíleli by se na jejím zásobování například pohonnými hmotami. Jen na přepravu je počítáno se 188 miliony korun, potřeba je totiž 21 letů obřích An-124 Ruslan nejspíš ukrajinské firmy Volga-Dněpr. Ta už přepravovala polní nemocnici do Afghánistánu, nyní ale požaduje vyšší cenu. "Náměstek ministra obrany USA Paul Wolfowitz podepsal za americkou stranu souhlas s tím, že se USA budou podílet na spolufinancování," řekl Váňa. Přesné detaily bude specifikovat technická dohoda, která určí přesnou výši amerického podílu i druhy nákladů. USA nyní český návrh studují. Česko a ministerstvo obrany je podle Váni schopné do značné míry vyslání nemocnice a její ochrany financovat z vlastních zdrojů. "Jsme připraveni zaplatit zejména personální výdaje, které s vysláním nemocnice souvisí," poznamenal náměstek.

Nemocnice by mohla začít odjíždět z Česka už 18. dubna, nejprve zřejmě do Kuvajtu a pak do jižního Iráku, pravděpodobně do okolí města Basra, kde je katastrofální humanitární situace. O jejím vyslání nyní diskutují čeští politici, vláda s ním už souhlasila. Nemocnice by oficiálně nebyla součástí jednotek podílejících se na útoku spojenců proti Iráku, pracovala by pod hlavičkou protiteroristické operace Trvalá svoboda.

Senát bude vyslání nemocnice do Iráku schvalovat už příští úterý

Senát bude o vyslání 7. polní nemocnice do Iráku rozhodovat už příští týden v úterý, tedy 15. dubna. Rozhodl o tom ve středu na mimořádném jednání senátní organizační výbor. Senátoři pravděpodobně vládní návrh, podle něhož by nemocnice měla působit u jihoirácké Basry, schválí. Podle původních plánů se měla horní komora misi armádních zdravotníků věnovat až o dva dny později; na čtvrtek 17. dubna, tedy den před plánovaným odjezdem nemocnice, si své jednání naplánovala také Poslanecká sněmovna. "Neměli bychom v této vážné věci cokoli riskovat a měli bychom být maximálně odpovědní," řekl ČTK k uspíšení termínu předseda Senátu Petr Pithart. Podle něj by nebylo dostatečně odpovědné rozhodovat pouze den před odletem prvních letounů An-124 Ruslan, které mají zdravotníky dopravit do Kuvajtu. Odtud by se pak nemocnice přepravila do Iráku. Úterní jednání Senátu by podle Pitharta poskytlo čas sladit představy vlády a obou komor, "abychom se pokud možno vyhnuli rozdílným usnesením". Připomněl v této souvislosti formulačně odlišná usnesení sněmovny a Senátu k misi českých chemiků v Kuvajtu, byť podle právních analýz jsou obsahově identická.

Žádost kabinetu vychází z rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která vyzývá mezinárodní společenství k poskytnutí okamžité humanitární pomoci iráckému obyvatelstvu. Vládní návrh počítá s vysláním zdravotnického týmu v rámci operace Trvalá svoboda. Do oblasti chce vláda poslat až 300 vojáků, kromě členů nemocnice také asi stovku vojáků z Prostějova, kteří se budou starat o jejich ochranu, a 29 ženistů. I s chemiky by tak v oblasti Perského zálivu působilo až 700 českých vojáků.

Senátní bezpečnostní výbor rozšířil vládní mandát vojákům

Senátní bezpečnostní výbor rozšířil vládní usnesení umožňující vyslat do Iráku armádní polní nemocnici o možnost, aby se do humanitární pomoci zapojili i vojáci protichemického praporu v Kuvajtu. Výbor téměř jednomyslně doporučil Senátu toto rozšířené usnesení schválit; jednat se o něm bude v úterý. Proti návrhu hlasoval komunistický senátor Jaroslav Doubrava. Vláda navrhuje, aby se 7. polní nemocnice s odpovídající ochranou zapojila do humanitárních operací na jihu Iráku. Nejpravděpodobnějším místem nasazení je Basra, přístav Um Kasr, nebo město Zubar asi deset kilometrů na jih od Basry. První letadlo se zařízením lazaretu by - v případě souhlasu obou komor parlamentu - mělo odletět 18. dubna. Na financování půlročního pobytu nemocnice v oblasti se budou podílet i Spojené státy. Nemocnice bude součástí českého národního kontingentu, kterému velí generál Dušan Lupuljev. Druhou část kontingentu tvoří česko-slovenský protichemický prapor. Jeho vojáci mohou podle svého současného mandátu do Iráku pouze v případě, že byly použity zbraně hromadného ničení.

ODS navrhne, aby do Iráku mohli s nemocnicí i chemici z Kuvajtu

Občanská demokratická strana bude při jednání o vyslání armádní polní nemocnice navrhovat, aby do Iráku mohla jet s lazaretem i česká protichemická jednotka působící v Kuvajtu. ODS považuje za logické, aby jednotka nemocnici pomohla zajistit logistickou podporu. Chemici podle dosavadního mandátu mohou do Iráku pouze v případě, že by Irák použil zbraně hromadného ničení. Zástupci vládních stran se k návrhu staví velmi opatrně. "Budeme prosazovat, aby do Iráku nebyla vyslána jenom nemocnice, ale aby parlament umožnil vyslání celého kontingentu, jehož součástí je i protichemická jednotka," řekl ČTK místopředseda ODS Petr Nečas. Dodal, že o návrhu již mluvil s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem, který údajně souhlasil. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Libor Rouček ČTK řekl, že klub o takovém návrhu nejednal a sám zatím není schopen takový návrh zhodnotit.

Sněmovna: Zbylé peníze polní nemocnice dostanou chemici v Kuvajtu

K financování pobytu českých protichemických specialistů v Kuvajtu bude použito 170 milionů korun, původně určených pro českou 6. polní nemocnici v Afghánistánu. Přesun nevyčerpaných peněz, který navrhla vláda, hladce schválila sněmovna. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky. V roce 2002 souhlasil parlament s financováním pobytu 6. polní nemocnice v Afghánistánu dluhopisovým programem v hodnotě 600 milionů korun. Později se ministerstvo obrany rozhodlo pobyt nemocnice v misi zkrátit do konce loňského roku s tím, že na místě zůstane pouze chirurgický tým v mezinárodní polní nemocnici. Tým by se měl do vlasti vrátit koncem dubna.

Výdaje polní nemocnice do konce roku činily 303 miliony korun. Z ostatních 297 milionů byla hrazena likvidace nemocnice a přesun jejích lidí i techniky zpět do republiky. Ukončení činnosti nemocnice si vyžádalo 127 milionů korun. Zbývajících 170 milionů navrhlo ministerstvo financí převést pro potřeby 1. česko-slovenského praporu radiační, chemické a biologické ochrany v Kuvajtu.

Muslimové v Brně se modlí za mír a neúnavně sledují zprávy

Neúnavným sledováním zpravodajství z války v Iráku tráví již třetí týden většina brněnských muslimů. V Brně žije z celé republiky nejpočetnější irácká menšina a mnozí z nich mají v Iráku mnoho příbuzných. Od zahájení útoku na Irák se v brněnské mešitě konají bohoslužby za mír. Přichází na ně až 80 věřících, což je rekordně mnoho. "Spojují nás nyní obavy z války a jejích následků," řekl ČTK předseda brněnské islámské nadace Muníb Hasan, který také pochází z Iráku. Názory na válku a prezidenta Saddáma Husajna se mezi muslimy různí. Například Bahaa Aldin, který před lety dezertoval ze Saddámovy armády a nyní má v Brně směnárnu, v pondělí oslavoval. Američané se totiž probojovali až do centra Bagdádu a on očekává, že Saddámův režim asi brzy padne. "To naše trápení jistě brzy skončí," svěřil se ČTK. Syřan Hani Baloush, který v Brně žije už 25 let, však vidí Saddáma v úplně jiném světle. Podle něj je to muslimy milovaný hrdina, jehož USA pošpinily v očích světové veřejnosti. "Saddáma nutně potřebujeme. Držím mu palce, aby se ubránil. Snad ty agresory z iráckého území ještě vytlačí," doufá Baloush.

Občané se přiblížili naději, že si sami budou volit prezidenta

Občané České republiky se o něco více přiblížili naději, že v budoucnu budou sami volit prezidenta republiky. První čtení totiž v Poslanecké sněmovně přežil unionistický návrh, který to má umožnit. V příštích měsících ho posoudí sněmovní ústavně-právní výbor a chystaná sněmovní komise, která by měla posoudit a navrhnout celkovou změnu Ústavy. Vlastní změny Ústavy včetně přímé volby hlavy státu chce ještě do prázdnin předložit parlamentu i vláda. Návrh, který sněmovna projednala, počítá s dvoukolovou volbou hlavy státu a s tím, že kandidáty na prezidenta by navrhovali nejen poslanci a senátoři, ale i občané. Nyní volí prezidenta obě komory parlamentu, přičemž kandidáty mohou navrhovat pouze poslanci a senátoři.

Sněmovna podpořila změnu rozpočtu kvůli úhradě dluhu vůči CME

Poslanecká sněmovna souhlasila v prvním čtení s novelou zákona o rozpočtu na letošní rok, která počítá se zajištěním částky 10,6 miliardy korun pro společnost CME. Sněmovna ale nevyhověla vládnímu návrhu, aby novela mohla být schválena ještě na této schůzi. Kabinet nyní čeká na výsledek soudního řízení ve Stockholmu, kde se ČR u soudu domáhá prohlášení neplatnosti arbitráže, jež o odškodnění firmě CME rozhodla. Výsledky odvolání se očekávají 15. května. Vláda proto chtěla, aby v případě nepříznivého výsledku pro ČR měla hotovost připravenou. Zkrácení lhůt pro projednání zákona nepodpořili komunisté a ODS. Martin Kocourek z ODS poznamenal, že není vhodné tak překotně schvalovat nejdůležitější zákon. Myslí si také, že ČR by měla počkat až na výsledky odvolání. Komunisté nebudou pro zákon hlasovat zřejmě vůbec. Tvrdí, že nepodpořili rozpočet na letošní rok jako celek, tudíž nepodpoří ani jeho novelu.

Ministerstvo financí již 4. dubna převedlo 10,5 miliardy korun na speciální účet ve švédské bance. Podle dohody MF se CME tak dluh státu přestal narůstat o úroky. Dosud se dlužná částka denně zvyšovala o dva miliony Kč. Uvedenou sumu musí ČR zaplatit CME za to, že neochránila její investici do servisní organizace televize Nova, společnosti ČNTS. Banka, kterou je švédská pobočka Deutsche Bank, obnos CME vyplatí ovšem až v případě, že švédský odvolací soud potvrdí nález arbitrážního tribunálu v její prospěch. ČR ve Švédsku požaduje zneplatnění celé arbitráže.

Koalice a opozice se přely o mediální radu, volit se má 29. dubna

Nové členy rady pro vysílání by měla sněmovna volit v úterý 29. dubna. Takový je výsledek středeční části mimořádné schůze dolní komory. Už tradičně ji však provázely také tvrdé a emotivní spory mezi koalicí ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU na straně jedné a opozičními ODS a KSČM na straně druhé. Opozice totiž tvrdí, že vládní strany se nyní snaží ovládnout média, koaliční zákonodárci toto nařčení popírají. Ministr kultury Pavel Dostál opozici obvinil z toho, že záměrně oddaluje jmenování nových členů a hovořil o "občansko- komunistické koalici". Od místopředsedy poslanců ODS Oldřicha Vojíře si za to vysloužil nařčení, že koalici jde o ovládnutí mediální rady, respektive o ziskání rozhodující většiny v ní.

Rada je klíčový mediální orgán, který mimo jiné rozhoduje o udělování a odnímání televizních a rozhlasových licencí. Vládní koalice prosadila odvolání bývalé rady minulý týden také na mimořádné schůzi a také proti vůli občanských demokratů a KSČM. Koalice dává bývalé radě za vinu i prohraný spor s firmou CME. Kvůli arbitráži republika asi bude muset zaplatit CME přes deset miliard korun za znehodnocení investice do televize Nova.

Sněmovna podporuje vydání dalších dluhopisů pro kampeličkáře

Poslaneckou novelu zákona, která by měla zajistit dalších 800 milionů korun na výplaty pojištěných vkladů klientů zkrachovalých kampeliček, do závěrečného čtení postoupila sněmovna. O definitivní podobně zákona by měli poslanci rozhodnout ještě na této schůzi. Sněmovna v květnu loňského roku schválila zákon, na jehož základě byly zdroje Zajišťovacího fondu družstevních záložen posíleny z šesti miliard na 7,2 miliardy korun. Sněmovna ale současně rozhodla, že odškodnění klientům kampeliček se bude poskytovat do 90 procent vkladu, maximálně však do 400.000 korun. Původní hranici 80 procent tak sněmovna zvýšila o deset procent. Uvedených 800 milionů korun je určeno právě na pokrytí zvýšené hranice odškodnění.

Sněmovnu čeká schvalování zákona o zvýšení daní z cigaret a lihu

Před konečným hlasováním je v Poslanecké sněmovně vládní novela zákona o spotřebních daních. Cílem novely, kterou ve středu poslanci propustili do třetího čtení, je zvýšit spotřební daň z lihu a cigaret. Přijetí předlohy by mělo přinést do státní pokladny 1,5 miliardy korun navíc. Proti je ale ODS, jež tvrdí, že zákon směřuje proti podpoře podnikání. ODS se návrh pokusila zamítnout, ale neuspěla. Tvrdí, že novela je plná rozporuplných pozměňovacích návrhů a v konečném důsledku směřuje proti podpoře podnikání. ODS je přesvědčena, že pokud se zvýší daň z lihu, tak se sníží odbyt alkoholu o deset procent. Do České republiky pak bude proudit levnější alkohol například z Polska a Slovenska. Výsledkem zákona bude podle ODS jen konkurenční nevýhoda našich výrobců.

Hejtmani protestují proti návrhu zákona o rozpočtovém určení daní

Rada Asociace krajů se na svém středečním jednání v Ostravě ostře postavila proti poslední úpravě návrhu zákona o rozpočtovém určení daní. Podle poslední varianty, kterou vypracovalo ministerstvo financí, by 13 krajů z vybraných daní mělo v příštím roce získat zhruba 27 miliard korun. Kraje však žádají přibližně jednou tolik. "Po dlouhých jednáních, kdy se původní návrh krajů pohyboval zhruba na úrovni 90 miliard korun, jsme dospěli k určitému minimálnímu konsensu na úrovni 54 miliard korun," řekl předseda Asociace krajů a moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský. Asociace krajů proto jednomyslně přijala usnesení, v němž nedoporučuje vládě ani parlamentu připravovaný návrh přijmout. Navrhuje navíc zvýšení financí v některých kapitolách. Tošenovský dodal, že kraje požadují 720 milionů korun na regionální rozvoj, 3,3 miliardy korun na údržbu silnic, 26 miliard korun pro střední školství a 115 milionů korun pro územní střediska záchranných služeb. Asociace naopak protestuje proti některým položkám, které považuje za absurdní a nelogické.

Terezín chce vyhlásit stav nebezpečí, kraj rozhodne v pátek

Terezín na Litoměřicku požádal ústeckého hejtmana Jiřího Šulce, aby ve městě vyhlásil stav nebezpečí. Podzemní chodby narušené srpnovou povodní hrozí podle terezínského starosty Jana Horníčka nenadálými propady, které ohrožují životy a majetek lidí. Bezpečnostní rada Ústeckého kraje žádost projedná v pátek, řekla ČTK mluvčí kraje Romana Konečná. "Není v silách města Terezína celý systém chodeb zabezpečit tak, aby neohrožoval obyvatele města," vysvětlil ČTK Horníček. Připomněl, že do Terezína jezdí každoročně i tisíce zahraničních návštěvníků. Město podle něj začalo s opravou nejnebezpečnějších míst. Specializované firmy začaly v březnu sanovat podzemní chodby pod mateřskou školou a asi deseti rodinnými dvojdomky. Protože jsou tyto budovy napojeny na plyn, budou z bezpečnostních důvodů asi pět týdnů bez dodávek plynu. Ve městě, které je protkáno 30 kilometry podzemních chodeb, se po záplavách objevily stovky různě hlubokých děr. Některé jsou mělké, jiné jsou podle Horníčka až šest metrů hluboké. Ústecký kraj se proto již rozhodl uvolnit pro Terezín 20 milionů korun z fondu obnovy. Peníze má město dostat v pátek.

Druhý blok Temelína čeká na povolení zahájit zkušební provoz

Při plném výkonu reaktoru čeká druhý blok jaderné elektrárny Temelín na povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zahájit zkušební provoz. V pondělí dokončili pracovníci elektrárny protokolární vyhodnocení posledních zkoušek a večer předali dokumentaci o spouštění druhého bloku inspektorům úřadu. Ti by měli rozhodnout do deseti dnů. "Zkušebnímu provozu bude předcházet komplexní vyzkoušení bloku, tedy jeho průkazný provoz při stoprocentním výkonu po dobu šesti dnů," řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Podle něho je výkon reaktoru druhého bloku ustálen na 100 procentech a výkon turbogenerátoru činí 1000 megawattů. Blok nyní zajišťuje i dodávku tepla a ohřev teplé vody pro město Týn nad Vltavou.

Energetické spouštění druhého bloku, při němž personál při postupném zvyšování výkonu testoval zařízení, trvalo necelých deset měsíců. Bylo tak o polovinu kratší než v případě prvního bloku, který je od loňského června ve zkušebním provozu. Od 31. ledna je první blok odstaven kvůli výměně jedné čtvrtiny paliva v reaktoru a revizi. "V úterý odpoledne už inspektoři Mezinárodní atomové agentury zapečetili reaktor," uvedl Nebesář. Za několik dnů začne druhý blok znovu vyrábět elektřinu.

V Dublinu otevřena výstava fotografií Václava Havla

Český a francouzský velvyslanec otevřeli v Dublinu výstavu fotografií prvního českého prezidenta Václava Havla. Fotografie jsou dílem prezidentova osobního fotografa Alana Pajera, který rovněž byl na úterní vernisáži. Pajer ve svých fotografiích zachytil momenty Havlova života mezi léty 1974 až 2002. Výstava v dublinské Alliance Frančaise bude trvat měsíc a projevila o ni zájem některá další irská města.

Fimfárum Jana Wericha získalo na festivalu v Moskvě cenu poroty

Celovečerní pásmo pěti animovaných pohádek Fimfárum Jana Wericha získalo jednu z pěti hlavních cen osmého ročníku moskevského mezinárodního festivalu dětských animovaných filmů Zlatá rybka, a to cenu poroty za nejlepší profesionální film. Projekt režisérského tandemu Vlasta Pospíšilová a Aurel Klimt porota odměnila jako svébytný umělecký čin české loutkové a kreslené kinematografie rozsahem i formou. "Za nejoriginálnější a nejvtipnější byla označena pohádka Lakomá Barka Vlasty Pospíšilové. Přední tvůrce ruského animovaného filmu Eduard Nazarov o ní řekl, že je srozumitelná dětem a dostatečně inteligentní i pro dospělé," řekla ČTK mluvčí filmu Alena Vandasová. Cenu v Moskvě převzal jeden z autorů scénáře Jiří Kubíček. V mezinárodní porotě bylo vedle předních světových animátorů i 15 dětí ze sedmi zemí světa.

Fimfárum Jana Wericha bylo na festivalu Febiofest odměněno cenou filmové kritiky Kristián, Martin Velíšek a Petr Poš získali Českého lva za nejlepší výtvarné řešení.

Stovky dětí si v Plzni zkoušely velikonoční dekorace

Velikonoční kraslice zdobené různými technikami, velikonoční přání, dekorace, perníčky i pomlázky zkoušely ve středu vyrobit stovky dětí z plzeňských mateřských škol a nejmenší školáci. Na 700 dětí pozvala 32. základní škola na akci Velikonoční ekodílna. Děti se nejen učily vyrobit si samy velikonoční dekorace a pečivo, ale také používat přírodní ekologické materiály a staré postupy, řekla ČTK organizátorka akce, učitelka Helena Steiningerová. Stovkám malých dětí předváděly výrobu dekorací žáci vyšších tříd, učitelé i přátelé, rodiče a prarodiče školáků. Děti mohly například získat inspiraci ve výrobě nalepovaných obrázků z přírodních materiálů, mohly se naučit plést pomlázky, zdobit perníčky, vyrábět dekorace z vizovického těsta nebo sošky zvířat z hlíny. Učily se také malovat na sklo, na hliněné květináče a zdobit velikonoční kraslice. Mohly se naučit polepování kraslic přírodními materiály, papírovými ubrousky, zdobení horkým voskem, ovazování přízí nebo škrabání vzorů na obarvené kraslice.

Plzeňská 32. základní škola získala loni celostátní titul Ekologická škola roku. Jednou z priorit školy je výchova ke zdravému životnímu stylu. Ekologická činnost je letos zaměřena na problematiku obalů, vztah k přírodním materiálům a na odpovědnost za zvířata chovaná v domácnostech i ve volné přírodě.

Ze sportu:

Fotbalistům pražské Sparty se sen o zisku "double" nesplní. Ligový lídr totiž ve středu vypadl z Poháru ČMFS už ve čtvrtém kole po debaklu 0:4 s Českými Budějovicemi. Pro Spartu je to nejtěžší prohra sezony. Další výsledky: Jablonec - Brno 2:1, Olomouc - Slavia Praha 0:2, Vítkovice - Baník Ostrava 0:2 a Prachatice - Marila Příbram 0:3.

Čeští tenisté se v baráži o Světovou skupinu Davisova poháru utkají s Thajskem. Rozhodlo o tom středeční losování v londýnském sídle Mezinárodní tenisové federace (ITF). Svěřenci kapitána Cyrila Suka pocestují k utkání na půdu soupeřů. Zápasy baráže jsou naplánovány na 19. až 21. září. Český tým jako jediný v novodobé historii soutěže ze Světové skupiny nikdy nesestoupil. Letos začátkem února tenisté prohráli v prvním kole Světové skupiny doma s Ruskem těsně 2:3.

Devatenáctiletý český hokejový obránce David Turoň podepsal víceletou smlouvu s celkem zámořské NHL Toronto Maple Leafs. Bližší podmínky kontraktu účastníka letošního mistrovství světa hráčů do dvaceti let zámořské internetové servery neuvedly. Bývalý havířovský hráč působil v této sezoně v juniorské soutěži WHL ve Spojených státech v celku Portland Winter Hawks a ve 36 zápasech nasbíral devět bodů za tři branky a šest asistencí. Toronto draftovalo Turoně v loňském roce jako celkově 122. hráče ve čtvrtém kole.

Trojlístek českých reprezentantů ve složení Veronika Buroňová (do 63 kg), Radka Ševčíková (do 75 kg) a Petr Sobotka v nejtěžší hmotnostní kategorii nad 105 kilogramů se zúčastní nadcházejícího mistrovství Evropy ve vzpírání, jehož dějištěm bude od 15. do 20. dubna řecké letovisko Loutraki. Podle oficiální stránky šampionátu a předběžných přihlášek očekávají pořadatelé účast 261 závodníků, 166 mužů a 95 žen, z 35 zemí starého kontinentu.

Patnáctý zápas v profesionálním ringu čeká v pátek 25. dubna momentálně nejúspěšnějšího českého neamatérského boxera Lukáše Konečného. Dosud neporažený ústecký rodák nastoupí v Magdeburgu proti Douglasovi Bellinimu z Belgie v zápase o titul interkontinentálního mistra organizace NBA superwelterové váhy do 69,8 kilogramu. Duel byl vypsán na dvanáct kol.

Wilson Boit Kipketer je další hvězdou pro ostravský atletický mítink Zlatá tretra. Devětadvacetiletý keňský běžec nebude v Ostravě žádným nováčkem, v minulosti na vítkovickém stadionu startoval již třikrát a pokaždé závod na 3000 metrů překážek vyhrál. Mítink kategorie Super Grand Prix IAAF se v letošním roce koná ve čtvrtek 12. června.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Oblačno až polojasno, přeháňky deště nebo děště se sněhem. Teploty 4 až 8 stupňů Celsia.