Týden v ČR

Týden v ČR

7. polní nemocnice ze Zbirohu je od konce týdne připravena k odjezdu do oblasti Perského zálivu. Vyslání nemocnice, která má sloužit v Iráku především civilnímu obyvatelstvu, musí ještě schválit Parlament. Jednotku navštívil v úterý předseda Senátu Petr Pithart, který přijel vojákům vyjádřit svoji podporu. Nemocnice čítá celkem 148 lékařů a zdravotníků. Disponuje třemi chirurgickými týmy, které jsou schopny provést denně 10 velkých chirurgických zákroků. Profil nemocnice vysvětluje její velitel Mojmír Mrva:

"Nemocnice je původně plánována jako zabezpečující, hlavně chirurgický typ zdravotní péče. V souvislosti s aktuálními úkoly je tým školen a schopen poskytovat i humanitární pomoc."

Předseda Senátu Petr Pithart věří, že zákonodárci nasazení vojenské nemocnice podpoří:

"Stále se přetřásá otázka, na čí straně stojíme. Pokud jde o naše chemiky a tuto nemocnici, v každém případě stojíme na straně obětí. To je nesporné, nevyvratitelné a já myslím, že by nám nemělo dělat potíže s tím souhlasit. Já jsem hluboce přesvědčen, že takovéto angažmá se naší zemi vyplatí, a to nejen u našich spojenců, ale také u Iráčanů, obyvatel země, která teď bude dlouho ve středu světové pozornosti."

---

Evropský parlament schválil vstup České republiky a dalších devíti zemí do Evropské unie. Hlasování parlamentu otevírá cestu k českému vstupu do Unie. Faktem ale je, že Česko dostalo nejméně kladných hlasů ze všech uchazečů. Proti hlasovalo 39 poslanců, z toho celá desetičlenná skupina CSU. Podle místopředsedy vlády Petra Mareše je tento postup sice legitimní, nicméně důrazem na jeden jediný problematický aspekt bagatelizuje vše, co Česká republika na cestě do unie udělala. Výhrady odpůrců vstupu však chápe:

Evropský parlament, foto: ČTK

"Myslím, že jsme měli někdy před půl rokem takové gesto udělat. Je škoda, že jsme ho neudělali a měli bychom ho udělat do budoucna. Neměli bychom ho však dělat kvůli tomu, abychom uklidnili poslance CSU nebo abychom se jim zavděčili. Měli bychom ho udělat kvůli sobě, kvůli tomu, abychom si vyčistili stůl. Teď je to, bohužel, otázka správného načasování takového gesta. Já jsem skutečně proti tomu, abychom ho dělali pod tlakem, ať už z Mnichova nebo odjinud. Je nesporné, že postoj poslanců CSU je kromě jiného silně motivován tím, že na podzim budou v Bavorsku zemské volby a my bychom neměli takové historické kroky dělat pod tlakem voleb ani u nás, ani v sousedním Bavorsku."

Odpůrcům přijetí Česka do unie vadí zejména platnost tzv. dekretů prezidenta Beneše o poválečném odsunu sudetských Němců a fakt, že česká strana dosud neudělala v tomto směru vstřícný krok.

---

Vláda se rozhodla investovat 4 miliardy korun na ochranu před povodněmi. Velká voda straší obyvatele Prahy, zvláště čtvrti Karlín, kterou povodeň v létě minulého roku úplně zdevastovala. O tom, jak obrovská a ničivá povodeň zasáhla Prahu, svědčí tato čísla:

"Celková výše škod na území hlavního města Prahy byla vyčíslena částkou necelých 27 miliard korun. Z toho škody na pražském metru byly odhadnuty asi na 6 miliard korun."

...uvedla ministryně školství Petra Buzková. Vláda se podle ní dohodla i na materiálu o prevenci před povodněmi. 4 miliardy korun se rozdělí mezi hydrometeorologické ústavy a předpovědní služby. Další peníze získalo ministerstvo zemědělství na odbahnění rybníků. V povodňových oblastech se mají začít budovat zátarasy.

---

foto: ČTK

Rómové na celém světě si v úterý připomněli svůj svátek - Mezinárodní den Rómů. V Česku se svátek slavil teprve potřetí. Na to, jakou má u nás tradici a kdo se ho účastní, nám odpověděla novinářka Jarmila Balážová:

"V zemích českých má tradici od druhé poloviny devadesátých let. Organizovat se ho snaží především různí aktivisté a studenti v jednotlivých městech, ale je pravda, že ten svátek není ještě běžně znám řadovým Rómům, natož pak lidem z majority. Snahou organizátorů různých oslav je ten svátek přiblížit jednak Rómům samotným, jednak majoritě. Ten svátek by měl být především o tom, že Rómové na celém světě si v ten den uvědomují to, že jsou jakýmsi evropským národem, byť bez vlastního území, to, že mají nějakou identitu, společný jazyk a společnou kulturu."

---

Několik tisíc lidí využilo jedinečnou příležitost - nahlédnout do Univerzity Karlovy. Tato nejstarší středoevropská univerzita slavila 7. dubna 655 let od svého založení. Při dnu otevřených dveří se tu v mrazivém počasí klikatila sto metrová fronta lidí ve čtyřstupech. Tak obrovský byl o univerzitu zájem. Ta byla založena 7. dubna roku 1348 jako první na sever od Alp a na východ od Paříže. Jak uvedl profesor Josef Petráň, ředitel Ústavu dějin Univerzity Karlovy, v proslulé budově Karolina však univerzita sídlila až později:

"Předměty se vyučovaly například v pražských klášterech. Někteří tehdejší profesoři vyučovali i ve vlastních příbytcích. Až roku 1366 Karel IV. založil kolej velkou, která se potom po něm zvala Karlova. Nebyla v těchto místech. Hovoří se o domu Lazara Žida. Až jeho syn a nástupce Václav IV. za ne dost jasných okolností získal palác tehdejšího královského bankéře Rotleva."

A tam sídlí univerzita dodnes. Během staletí zde učilo mnoho významných osobností. Dnes na univerzitě studuje téměř 32 tisíc studentů.