Týden v ČR

Obnova Iráku, foto: ČTK

Kvůli ukončení válečných operací v Iráku zmírnilo české ministerstvo vnitra bezpečnostní opatření. Jak uvedl šéf resortu Stanislav Gross, ostraha důležitých budov zůstává přísná přesně tak, jako před iráckým tažením.

Kvůli ukončení válečných operací v Iráku zmírnilo české ministerstvo vnitra bezpečnostní opatření. Jak uvedl šéf resortu Stanislav Gross, ostraha důležitých budov zůstává přísná přesně tak, jako před iráckým tažením:

"Zůstanou některé objekty v trvalém střežení, u jiných bude trvalé střežení nahrazeno zvýšeným dohledem. Zjednodušeně se tedy dá hovořit o snížení toho 'stavu pohotovosti' na polovinu".

V Iráku už česká polní nemocnice našla své působiště v Basře. Na místo směřoval vojenský materiál a další část personálu. Jak v úterý potvrdil mluvčí nemocnice kapitán Tomáš Bořil, v Basře se mezitím připravovalo ubytování pro zdravotníky:

V závěru týdne pak zdravotníci zahájili svou činnost v rámci humanitární mise.

Začíná také obnova válkou poničeného Iráku. Jak uvedl generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa, největšími příležitostmi pro české firmy při obnově země budou rekonstrukce a modernizace infrastruktury, strojírenského zařízení a petrochemických celků. České firmy, jakožto spolehliví a zkušení partneři, mají podle něj šanci stát se subdodavateli velkých amerických a britských koncernů.


Cyril Svoboda a Václav Klaus,  foto: ČTK
Prezident Václav Klaus a ministr zahraničí Cyril Svoboda se po návratu ze summitu Evropské unie v Aténách, kde byla podepsána Smlouva o přistoupení k unii, dostali do sporu. Ministr Svoboda o Klausovi prohlásil, že "je to člověk, který o Evropě říká povrchní soudy a nerozumí ji". Ostře se ohradil i proti výroku Václava Klause, že po vstupu do Evropské unie ztratí Česko část své suverenity. "Kdyby toto řekl student právnické fakulty, tak neudělá zkoušku", uvedl šéf české diplomacie. Prezident ho proto pozval na Pražský hrad, aby svá slova vysvětlil. Úterní schůzka obou politiků však vztahy mezi Pražským hradem a Černínským palácem nevyjasnila.

Prezident Klaus věří, že v budoucnu k podobným osobním útokům nedojde a debata o naší zahraniční politice bude čistě věcná. Ministr Svoboda ale na svých výrocích nic měnit nehodlá. Podle něj má rozhodující slovo v české zahraniční politice i nadále kabinet:

"Tady není nejmenších pochyb, že vláda formuluje zahraniční politiku, protože vláda nese odpovědnost vůči Poslanecké sněmovně a Poslanecká sněmovna nese odpovědnost vůči občanům České republiky. Není tedy o tom sebemenších pochyb. Co reprezentuje postoj České republiky je to, co schválila vláda."


Václav Klaus,  foto: ČTK
Prezident Václav Klaus navštívil po necelých dvou měsících od svého zvolení už všechny sousední země. Tou poslední bylo ve středu Rakousko. Ve Vídni, podobně jako v Bratislavě, Varšavě a Berlíně měl na programu zejména schůzky s nejvyššími představiteli země.

Těsně před Klausovou návštěvou zveřejnilo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku otevřený dopis, ve kterém vyzývá českého prezidenta k jednání o odškodnění sudetských Němců, kteří byli po roce 1945 odsunuti z českého pohraničí. Jejich cílem je mimo jiné posunout restituční hranici do roku 1939. Český prezident ale podle svého mluvčího Tomáše Klvani s ničím takovým nepočítá:

"Pan prezident již několikrát zdůraznil, že nepovažuje otázky týkající se sudetských Němců z Rakouska za otázky, které by byly nevyřešené. Souhlasí s tím, že je nutné o nich mluvit, diskutovat, případně i kritizovat, ale myslí si, že nepatří do dnešní politické debaty."


Jiří Rusnok,  foto: ČTK
Bývalý český ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok se vzdal poslaneckého mandátu. Svou rezignaci předal ve středu předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi. Jiří Rusnok popřel spekulace některých politiků, že by mohl přestoupit do Občanské demokratické strany:

"To jsou naprosté spekulace. Já jsem jasně, opakovaně řekl, že nepatřím k těm, kteří často převlékají své názorové kabáty a stejně tak politické dresy. Nikam tedy přestupovat nebudu samozřejmě."

Podle šéfa sociálnědemokratických poslanců Petra Ibla se Rusnokovým odchodem nic nemění. Příští úterý ho nahradí královehradecký kandidát Robin Böhnisch. Ibl si nicméně nemyslí, že Rusnok svou neúčastí při hlasování ve sněmovně způsobil starosti vládní koalici a teď bude vše jasnější:

"Myslím si, že stojedničková koalice je určité riziko a svalovat všechno jenom na Jiřího Rusnoka asi není úplně férové. Může být možná jistota v tom, že jeho nástupce bude více loajální vůči poslaneckému klubu, ale jinak se nedomnívám, že by se nějakým způsobem měla situace radikálně změnit."


Emauzy,  foto: ČTK
V Praze byl na Velikonoční pondělí po více než šedesáti letech slavnostně otevřen klášterní kostel Panny Marie, sv. Jeronýma a českých patronů v Emauzích. Jak Pražané, tak benediktini, v jejichž opatství se chrám nalézá, se dočkali i vysvěcení nového oltáře.

"Jsem rád, že jste všichni přišli na znovuotevření tohoto starobylého kostela a na vysvěcení nového oltáře. Církev nesvětí věci, jen osoby. Výjimkami jsou oltář a kostel, protože jsou tak silným symbolem Ježíše Krista a církve."

...řekl desítkám návštěvníků v úvodu ceremonie páter Anton Otte z německé Ackermannovy obce. Kostel a celý areál má za sebou pohnutou historii. Klášter v Emauzích založil Karel IV. jakožto středisko slovanské liturgie, téměř bez újmy přečkal několik století, až jej v roce 1941 zabrali pro německý Červený kříž nacisté. V únoru 1945 byl skoro zničen spojeneckými bombami, po válce začaly opravy, ale již v roce 1950 byl klášter i s duchovními vyklizen a sídlo v něm nalezla Československá akademie věd. Stát sice v roce 1990 vrátil klášter původním vlastníkům, duchovní život se tam ale vrací naplno až nyní, po znovuotevření a vysvěcení oltáře.