Přehled tisku
Úterní české deníky se ve zpravodajství i komentářích věnují opět především reformě veřejných financí.
Opravdový a lítý boj o reformu veřejných financí přijde teprve ve sněmovně, píše Jan Macháček v úterním komentáři Mladé fronty Dnes. "Vezmeme-li v úvahu dosavadní 'úspěchy' vládní koalice při jakémkoli neveřejném hlasování, nelze asi nic veselého očekávat," soudí Macháček, podle něhož není důvod očekávat, že se poslanci vládní koalice právě při hlasování o reformě zachovají disciplinovaně. ČSSD se nemůže spoléhat na své koaliční partnery, ale ani na své vlastní poslance. Je tedy otázka, co bude s reformami dál, konstatuje. S jistotou by podle něj mělo parlamentem projít alespoň snížení daně ze zisku podniků. "Tady naštěstí politikům diktuje blahodárná globalizace. Nikdo nebude chtít dopustit rychlý úprk investorů," stojí doslova v komentáři Jana Macháčka v Mladé frontě Dnes.
Situací v poslanecké sněmovně se zabývá také komentář Pavla Máši v Lidových novinách. Komentář si všímá toho, že se poslanci ODS, zvolení za pozorovatele do Evropského parlamentu (EP), nezúčastní nadcházejícího zasedání tohoto orgánu ve Štrasburku. ODS tak reaguje na rozhodnutí premiéra a šéfa ČSSD Vladimíra Špidly, který ministrům a poslancům vládních stran zakázal zahraniční cesty v době jednání sněmovny. Podle ODS hrozilo, že vláda za nepřítomnosti opozičních poslanců prosadí ve sněmovně své návrhy. První místopředseda ODS Jan Zahradil má pravdu v tom, že nepřítomnost českých zástupců na zasedání je "špatná vstupní vizitka", píše Pavel Máša v Lidových novinách. Nesouhlasí však se Zahradilovým tvrzením, že je to vina vlády. "To jeho strana odmítla 'párování', jímž se vyvažovala nepřítomnost některých poslanců ve sněmovně, a přinutila Špidlu k razantní akci," připomíná komentář Lidových novin.
Kampaní evropských funkcionářů před referendem o vstupu České republiky do EU se zabývá Právo a komentátor Alexandr Mitrofanov. Jejich projevy před českým publikem totiž podle listu často vyvolávají vzpomínky na projevy socialistických řečníků. "Blahobytně vyhlížející funkcionář, řečnící o solidaritě a také o 'velké rodině evropských národů', vyvolává asociace s někdejšími žvanily jiného režimu, kteří používali podobné výrazivo v souvislosti s 'táborem pokroku, socialismu a míru'," domnívá se Mitrofanov. Prázdné slogany podle listu fungují jako kontrolka, že unie také není dokonalou institucí. "Rozum ale napovídá, že nelze stavět svůj přístup k účasti na referendu jen na vnějších projevech, byť jsou sebepodezřelejší." Právě díky naší historické paměti bychom si podle komentáře Práva měli svou budoucnost pojistit ve sjednocené Evropě.
Podnikatelé, kteří budou tři roky ve ztrátě a nezaplatí daň se v budoucnu zřejmě nevyhnou zaplacení minimální daně. Ta by měla odpovídat dani vypočtené ze 40 procent průměrné mzdy za předminulé zdaňovací období. Informuje o tom úterní Právo s odvoláním na výsledky nedělního jednání koaličních expertů. "Jde o to, aby firmy nevykazovaly ztrátu a přitom si nežily luxusně," řekl Právu předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek. Deník dále informuje, že majetková přiznání, na kterých se koalice dohodla v neděli budou méně razantní než ta, která ČSSD marně prosazovala od roku 1998. V neděli schválený záměr podle deníku vychází z toho, že lidé a firmy nebudou přiznávat majetek, který nabyli kdysi v minulosti, ale jen po účinnosti zákona. Poplatník bude u finančního úřadu registrovat jednak nemovitosti od určité hodnoty a jednat některé movité věci. O které půjde, není zatím domluveno. Pravděpodobně to budou auta, lodě, některé cenné věci a podobně, píše úterní Právo.
Změny čekají podnikatele také při placení sociálního pojištění. Podle Mladé fronty Dnes budou podnikatelé odvádět na sociální zabezpečení minimálně tolik, jako kdyby chodili do práce a brali 40 procent průměrné mzdy, tedy asi 6600 korun. Dohromady se zdravotním pojištěním by tak živnostníci měli platit kolem 3000 korun měsíčně. V současnosti se důchodové pojištění vyměřuje z 35 procent čistých příjmů živnostníka, minimální záloha je 548 korun měsíčně. Do roku 2006 se má tato částka zvýšit na 50 procent čistých příjmů podnikatele. Z těchto 50 procent se vypočte pojistné ve výši stávajících 29,6 procent, přibližuje změny Mladá fronta Dnes. Stát má takto ročně navíc získat přes pět miliard korun.
Hospodářské noviny informují o tom, že ochranu české přírody čeká největší změna od 19. století. Konkrétně od roku 1838, kdy na panství hraběte Buquoye v Novohradských horách vznikly první přírodní rezervace. Aby Česko splnilo jeden z požadavků Evropské unie, musí vytvořit speciální evropskou soustavu zvláště chráněných oblastí označovanou jako Natura 2000. Jde patrně o nejdokonaleší systém ochrany přírody, protože kombinuje ochranu území s ochranou živočichů. To u nás zatím zákony nevyžadují. Buď se chrání živočich, rostlina, nebo oblast. Brusel pak bude po Praze jednou za šest let žádat hlášení o tom, v jakém stavu chráněné oblasti jsou. Pokud se jejich stav zhorší, budou republice hrozit miliónové pokuty. Tolik Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes píše, že trestem za drobnější delikty, jako jsou například výtržnosti nebo menší krádeže, v budoucnu nemusí být jen pobyt za mřížemi. Pachatel totiž může být odsouzen k domácímu vězení ve vlastním bytě. Navrhuje to ministerstvo spravedlnosti v novém trestním zákonu, který by měl začít platit od ledna 2005. Člověk, který za trest u soudu dostane domácí vězení, bude muset být doma zejména v nočních hodinách a o víkendech. Bude se to týkat především mladých lidí, kteří jsou trestáni poprvé. Neznamená to ale, že odsouzený by měl sedět několik měsíců doma a živila by ho rodina. Naopak. Dál by chodil do práce, takže by měl možnost co nejdříve zaplatit škodu, kterou způsobil, uvádí úterní Mladá fronta Dnes.
Největší korupční aféru posttotalitního Česka čeká další kolo soudu, zjistily to Lidové noviny. Předseda obvodního soudu pro Prahu 7 Tomáš Hájek se totiž rozhodl uskutečnit veřejné zasedání, ve kterém bude řešit žádost o nový proces bývalého stratéga kuponové privatizace Jaroslava Liznera. Za úplatkářství odsouzený někdejší šéf Centra kuponové privatizace Lizner, zaslal soudu návrh na obnovu řízení, ve kterém chce očistit své jméno. Podařilo se prý sehnat nové důkazy, z nichž je zřejmé, že Lizner nespáchal činy, za které byl odsouzen. Zásadní bude podle Liznerova advokáta svědectví muže, který se jim ozval sám a v kauze dosud nevypovídal. Kdo je tento svědek, odmítl obhájce Lidovým novinám upřesnit.
Největší přírodní vodní plochu v Česku - Máchovo jezero - získá podle deníku Právo, Agentura ochrany přírody, tedy stát. V nejbližší době by o tom měl rozhodnout Pozemkový fond. Šéf dozorčí rady fondu Jiří Drda si myslí, že se agentura bude ke vzácnému přírodnímu útvaru chovat citlivěji než soukromník. Převodu na stát dává zelenou také celá liberecká krajská rada. Souhlasila za předpokladu, že na Máchově jezeře zůstane zachovaný současný stav. Tedy rekreační areál a jezero nebude nijak využíváno ke komerčním účelům. Právo doplňuje, že se agentura ochrany přírody snaží Máchovo jezero získat nejen kvůli tomu, že krajinně zapadá do rybničního celku, ale i pro ovlivňování kvality životního prostředí a vody.
Mladá fronta Dnes píše, že se už pět měsíců hledá nový vlastník pro někdejší chloubu realitní větvě impéria Investiční a Poštovní banky, firmu IPB Real. Za tu dobu má stát zatím jen nezávazné nabídky. Zájem o jednoho z největších českých developerů na trhu s byty má stále sedm firem, ale prodej se nečekaně protáhl. Investoři ještě ani nevědí, kdy je prodávající pozve do druhého kola tendru a kdy budou moci firmu prozkoumat. Mezitím sám IPB Real totiž prodával nejdražší budovu ze svého majetku, administrativní dům v Praze za stovky milionů korun, kde sídlí například třetí mobilní operátor Oskar. Tendr v prosinci odstartoval nejasně: buď se firma nabídne s kancelářským komplexem, nebo bez něj. Jenže ti, kteří kolem IPB Realu "brousili" právě kvůli kancelářské budově v Praze na Vinohradské třídě, teď podle Mladé fronty Dnes ztratí zájem.
Hospodářské noviny informují o tom, že ochranu české přírody čeká největší změna od 19. století. Aby republika splnila jeden z požadavků Evropské unie, musí vytvořit speciální evropskou soustavu zvláště chráněných oblastí označovanou jako Natura 2000. Její oficiální vyhlášení bude trvat ještě několik let, ale navržená území se musí chránit ještě před tím. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že ochrana vybraných oblastí ročně spolkne až 3 miliardy korun.