Přehled tisku
Dnešní český tisk upírá svoji pozornost hlavně k mezinárodnímu protichemickému praporu, který by Česká republika měla vytvořit pro Severoatlantickou alianci. Mladá fronta Dnes (MfD) se ve svém obsáhlém komentáři zabývá také přípravou návrhu společné evropské ústavy. Právo si zase klade otázku, zda proslulý hokejový brankář Hašek zůstává v očích českého národa i nadále hrdinou.
Fakt, že se možná v Liberci usadí elitní protichemický prapor NATO, považuje komentátor MfD Karel Steigerwald za dobrou zprávu pro Českou republiku a špatnou pro české komunisty. "Satan se přibližuje až k Liberci. To musí naše komunisty dráždit," píše. Ihned však dodává, že se ke komunistům připojí jistě i leckdo další. "Ať už z dětinského pacifismu, z přešlechtěného antiamerikanismu nebo jen tak, z přemíry intelektuálního rozletu," spekuluje Steigerwald. Spojovat se všemi možnými způsoby se světem demokracie je podle něj pro naši zemi nezbytné. Čím těsněji totiž budeme spojeni s tímto světem, tím větší si zajistíme bezpečnost. "Jeden mezinárodní prapor v Liberci platí víc než moře mámivých slov," uzavírá MfD.
Také podle Hospodářských novin (HN) neexistuje ve světě stále ještě lepší značka pro bezpečnost, než je NATO. "Spíš než ze současnosti však těží z minulosti, ze čtyřiceti let vítězného soupeření se socialistickým blokem," soudí Martin Ehl v komentáři HN. Ona značka kvality ale podle jeho názoru ztrácí i přes snahy generálního tajemníka aliance George Robertsona a dalších nové místo a smysl existence. "Válka v Iráku jako by smazala mediální obraz reformující se Severoatlantické aliance, jejíž členové si na pražském summitu v listopadu loňského roku určili cíl přizpůsobit spojenecký svazek novým bezpečnostním hrozbám a rizikům," píší HN.
Návrhem evropské ústavy, který připravuje Konvent, se zaobírá Jan Macháček v komentáři MfD. "Zbývá pouhý měsíc na dokončení dokumentu, který by měl na dlouhá léta předurčit a zarámovat fungování Evropské unie," píše. Čím delší bude politická debata o ústavě v jednotlivých státech, tím méně z dokumentu zbude, soudí Macháček. A to není v zájmu nikoho. Na druhou stranu v případě, že ústava bude schválena až příliš rychle, bude možná přijata ještě před tím, než se Česká republika stane plnohodnotným členem unie. "Mohli bychom si ujasnit priority alespoň v tomto ohledu. To však předpokládá, že se o ústavu začneme zajímat," konstatuje v závěru komentáře komentátor Mladé fronty Dnes Jan Macháček.
Legendární hokejový brankář Dominik Hašek v neděli při extraligovém utkání v in-line hokeji na pardubickém zimním stadionu napadl a zranil svého protihráče. Asi jsme Haška tak dobře neznali, přemítá komentátor Práva Pavel Verner, podle kterého se Češi neobejdou bez hrdinů. "Pokud řezničina národního hrdiny skončí před soudem, věrní supergólmanovi obdivovatelé nemusí mít o svůj idol strach. Tým nejdražších advokátů v zemi se už o jeho bezpečnost postará. Jen by mě zajímalo, jestli je slavný brankář i dnes pro Čechy, Slezany a Moravany ještě hrdinou," ptá se Verner. Hrdinové totiž podle autora neměli u nás nikdy ustláno na tulipánech.
Úplatkářství se u nás stále vyplácí, konstatuje Mladá fronta Dnes. Jak zjistila, usvědčení korupčníci odcházejí od soudů jen s podmínkami. Uvádí k tomu tři příklady: berní úředníci chtěli za pozdržení exekuce pětapadesát tisíc. Policista Jindřich Mládek půl milionem korun zkoušel uplatit kolegu, aby odložil případ daňových úniků. Místostarosta Valašského Meziříčí Zdeněk Petroš se nechal zkorumpovat, když prosadil prodej obecního pozemku tamnímu podnikateli. Ve všech zmíněných případech byli viníci potrestáni jen podmínečně a to v době, připomíná deník, kdy vláda už po několikáté vyhlásila boj s úplatkářstvím a kdy se Česká republika na žebříčku vnímání korupce propadá. Korupce se strašně obtížně vyšetřuje, a proto by měly, pokud se ji už podaří prokázat, následovat exemplární tresty, soudí ředitelka české pobočky Transparency International Adriana Krnáčová. Z podobných verdiktů však vyplývá, že ani soudci neshledávají korupci jako něco opravdu nebezpečného.
Trestní stíhání někdejšího náměstka Investiční a Poštovní banky Libora Procházky kvůli obchodům s akciemi bude možná obnoveno, píší dnešní Lidové noviny. Podle mluvčího pražských žalobců Martina Omelky se totiž objevily nové skutečnosti, na jejichž základě by se mělo ve stíhání pokračovat. Procházka, který je stíhán ještě v dalších třech případech, ale soudí, že žádné nové důkazy neexistují. Procházka byl před pádem IPB členem nejvyššího vedení banky. Obvinění se týká obchodování s akciemi, které IPB kupovala od fondů spravovaných První investiční společností, mimo jiné Restitučního investičního fondu a Fondu prosperity. Ty měly být operací poškozeny, vysvětluje list. Procházka byl za tuto transakci už stíhán a hrozilo mu vzhledem k mnohamilionové škodě až 12 let vězení. V březnu 1999 byl ale případ zastaven.
Ač stát chce přimět občany k tomu, aby si na stáří sami šetřili v některém z penzijních fondů, odmítá za takto naspořené peníze ručit. Píší o tom dnešní Hospodářské noviny. Podle premiéra Vladimíra Špidly jsou v těchto fondech nashromážděné takové sumy, že by to v případě jejich pádu veřejné finance nezvládly. A právě proto, že není možné dát garanci, nemůže být zavedeno povinné spoření ve velkém stylu, dodává premiér. Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha bude stát po reformě veřejných financí občanům ručit jen za to, že jejich důchod neklesne pod určitou hranici. Podle Hospodářských novin by mělo jít o 1,2násobek životního minima. Důchodci si prý ale budou moci bez omezení přivydělat.
Vládní koalice poprvé po roce 1989 chce mít většinu při ovládání mediálních rad, za to ji v Právu kritizuje předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Pokládá to za porušení principu nejen poměrného zastoupení, ale i principu standardní demokracie. Tím, že předem trvá na tom, aby měla v mediální radě devět zástupců, poodhaluje podle Tlustého roušku nad svým záměrem: protože jestli dopředu chce přesně tolik míst, kolik je potřeba na odejmutí licence, snad tím naznačuje, míní Tlustý, že tu licenci asi chce odejmout.
Jenže... namítá dále zmíněný list. Konec starého spojenectví vládním politikům zjevně nestačí. Silná slova, hrozby odebráním licence, schůzky ministrů s majiteli televize - to vše prozrazuje, že by vládní politici velmi rádi dostali nejsledovanější televizi do svého vlivu. Majitelé Novy vyšli politické objednávce vstříc. Železný, který ležel koalici nejvíc v žaludku, už v televizi není, povede ji politicky nezatížený manažer. Šéfredaktor zpráv už jím také není, povýšil. Nova svůj symbolický krok k roztržení nečistého spojení s politiky učinila. I když čistě z pragmatických důvodů. Je na čase, aby totéž udělala i vláda, dodává list.
Pozůstalí po obětech nehody autobusu u Nažidel chtějí prosadit odpovědnost cestovní kanceláře za tragickou událost a vysoudit miliony korun za smrt svých bližních, píše Mladá fronta Dnes. Jeden z nich totiž po nahlédnutí do vyšetřovacích spisů zjistil, že řidič neoplanu měl oplétačky se soudem kvůli alkoholu za volantem. U Nažidel v březnu zahynulo devatenáct lidí.
Vicepremiér Petr Mareš chce odškodnit sudetské Němce, kteří se po válce vyhnuli odsunu a po válce zůstali v tehdejším Československu, informují Lidové noviny. Podle listu žije nyní u nás asi 50 tisíc etnických Němců, kteří byli kvůli svému původu po válce pronásledováni.
České korunovační klenoty nejsou pojištěny kvůli jejich nevyčíslitelné hodnotě, uvádí Právo. Od 3. do 13.července budou za přísných bezpečnostních opatření vystaveny ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Úředníci Hradu si zatím marně lámou hlavu s tím, jak zabránit dlouhým frontám a tlačenicím.
