Přehled tisku

Ministr zahraničí Cyril Svoboda na TK 26.5. v Praze uvedl, že jeho předchůdce Jan Kavan poškodil Českou republiku. Foto: ČTK

Titulní strany dnešních deníků zaplnily zprávy o skartaci čtyř stovek tajných dokumentů na ministerstvu zahraničí v době, kdy tento úřad vedl Jan Kavan. Nejnovější Kavanova aféra je také námětem řady komentářů. Kavan jako ministr podepsal prohlášení, že skartoval na 400 tajných spisů. Asi dvě třetiny z nich se ale nyní našly, osud zbývajících je nejasný. Ministr zahraničí Cyril Svoboda zakázal, aby česká mise OSN poskytovala předsedovi Valného shromáždění OSN Kavanovi tajné informace. Společně s premiérem Vladimírem Špidlou rozhodli, že Kavanovi skončí pracovní poměr na ministerstvu zahraničí v září, s koncem jeho mandátu v OSN. Kavan tvrdí, že celá aféra je jen dalším pokusem o diskreditaci jeho osoby. Ekonomické komentáře dnešních novin se věnují revizi výsledků obchodní bilance, kterou dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Komentáře shodně připomínají, že ČSÚ v krátkém období přiznal další závažnou chybu.

Jan Kavan,  foto: ČTK
Podle dnešní Mladé fronty Dnes (MfD) se do případu vložila i Bezpečnostní informační služba, která má zjistit, jak moc byla ohrožena bezpečnost státu a kde mohly citlivé informace skončit. Tentýž list poukazuje na to, že Kavanovu politickou kariéru doprovází celá řada afér. "Kavan je mimořádná postava: jinému by nohy zlámala desetina jeho afér a aférek. Kavanovi neuškodí nikdy nic. Jako parostroj se hrne vpřed, vzhůru, do oblak, odkud pak na nás padají zplodiny jeho činnosti," konstatuje.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda na TK 26.5. v Praze uvedl,  že jeho předchůdce Jan Kavan poškodil Českou republiku. Foto: ČTK
Také komentátorka Hospodářských novin (HN) Patricie Polanská poukazuje na to, že celé Kavanovo působení v politice provázejí pochybnosti."Možná je Jan Kavan dobrý diplomat, ale zcela jistě není důvěryhodný politik. A už vůbec není dobrý správce státního úřadu, a tedy potažmo státního majetku," míní. Diplomat, který přišel i o ten nejnižší stupeň bezpečnostní prověrky, je podle ní k ničemu. "Jestli o něj ČSSD tolik stojí, ať si jej pěstuje jako stranického analytika. Ale už nikdy nic víc," dodává Polanská.

Obdobně uvažuje autor úvodníku Lidových novin (LN) Martin Zvěřina. Nevěří, že Kavan kvůli skartovací aféře rezignuje na svůj poslanecký mandát. Připomíná však, že i ten má svůj konec, a pak bude podle něj zajímavé sledovat, jak se Kavan hodlá živit. "O pracovní nabídky nebude mít jistě nouzi, vždyť dokázal, že je schopný lecčeho," píše. Jen zaměstnavatel si ho podle něj bude muset více hlídat. "Věřme, že jím už nikdy nebude Česká republika," uzavírá Martin Zvěřina v Lidových novinách.


Lidové noviny poznamenávají, že česká statistika má na krku další ostudu. Odpovědnost za pochybení podle nich leží především na Generálním ředitelství cel. "Na vině je prý technika. Generální ředitelství cel (GŘC) totiž přecházelo na nový počítačový systém a tu a tam na něco zapomněli - třeba v březnu na 5,1 miliardy za vývoz počítačových komponentů do Nizozemska," píše list. "A tak se v Česku s daty o zahraničním obchodě zase nevesele žongluje," dodává. Podle Lidových novin by za chybu na Generálním ředitelství cel měl někdo nést osobní zodpovědnost. "Nebo budou celníci dělat tuzemské statistice ostudu donekonečna?" táže se na závěr list.

Hospodářské noviny připomínají, že kvůli předchozí chybě odstoupila předsedkyně statistického úřadu Marie Bohatá. Hlavním úkolem jejího nástupce bylo navrátit úřadu důvěryhodnost. "Právě pro důvěryhodnost české statistiky byl ovšem včerejšek skutečnou ranou do vazu," konstatuje deník. A dodává, že za tuto ránu nesou hlavní zodpovědnost celníci. Chybná data z celní správy zapříčinila i předchozí pochybení ČSÚ, připomíná deník. Jméno statistického úřadu ale utrpělo právem, míní. "Kromě zažitých byrokratických (a viditelně občas nefungujících) postupů je prostě nutné občas použít selský rozum," píše list. ČSÚ si podle něj měl údaje od celníků ověřit. "Dovoz a vývoz letadel, lokomotiv či elektráren dokáže během konkrétního měsíce zamotat čísla v celém hospodářství. Nejde o stokoruny, ale o miliardy. Zkušený statistik to ví a nemůže se alibisticky spolehnout na počítačovou sjetinu dodavatelů dat," uzavírají Hospodářské noviny.


Mladá fronta Dnes zjistila, že elitní detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu čelí obvinění z korupce. Policistu jeho kolegové zadrželi, je vyšetřován a byl postaven mimo službu. Policista Petr V. dříve vedl odbor nelegálního obchodu s lidmi a v poslední době se zabýval i loupežným přepadením v pražských Dejvicích, při kterém bylo ukradeno rekordních sto padesát milionů korun. Protože je citlivý případ v začátcích, nechtějí ani inspektoři, ani žalobci oficiálně sdělit žádný detail. Tajnosti obestírají tedy i to, čeho přesně se stíhaný policista podle obvinění dopustil a v jaké z vyšetřovaných kauz zneužil svých pravomocí. Mladá fronta Dnes dodává: Zdánlivě jasný případ má ale jeden háček: jako klíčoví svědci stojí proti obviněnému lidé, které sám vyšetřoval.


Hospodářské noviny informují o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj neobstálo ve zkoušce, jak rozdělovat evropské peníze. Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že resort ještě pod vedením Petra Lachnita špatně rozděloval městům a vesnicím peníze z programu obnovy venkova. Úředníci přidělili obcím více než miliardu korun ze státního rozpočtu a další tři milióny eur z Bruselu. Peníze putovaly na projekty jako je vysazování stromků, rekonstrukce silnic a chodníků nebo vybudování cyklistických stezek. Nepostupovali ale podle dohodnutých pravidel, peníze totiž nešly přednostně do ekonomicky slabších regionů. Právě ministerstvo pro místní rozvoj bude - pokud země vstoupí do EU - klíčové při komunikaci s Bruselem. Hospodářské noviny doplňují, že resort má rozdělovat většinu peněz z evropských fondů, na které bude mít Česko coby členský stát nárok.


Hospodářské noviny píší také o tom, že České dráhy v těchto dnech uzavírají tendr na první část miliardového projektu. Jde o dlouho odkládaný projekt mobilní železniční sítě GSM-R, která například umožňuje komunikaci strojvedoucích vlaků s dispečery při jízdě v rámci Evropy. Vítěz řízení postaví síť, která pokryje signálem trať Děčín - Praha - Kolín. Hodnota této zakázky činí zhruba 285 miliónů korun. Zároveň je to také téměř jistá vstupenka do hry o miliardy, protože firma, která pilotní telekomunikační síť postaví, bude mít největší šanci získat zakázku na pokrytí všech významných železničních tratí. O stavbu se ucházejí dvě společnosti: Siemens a Kapsch.


Zahájení první etapy výstavby dálnice D47 už - podle Práva - nebrání výkup pozemků. Když Ředitelství silnic a dálnic získá včas i stavební povolení, bude možné začít budovat úsek z ostravského obchvatu Rudná do Hrušova už letos v říjnu. Ministr dopravy Milan Šimonovský vládě slíbil, že celá osmdesáti kilometrová dálnice D47 bude hotová nejpozději v listopadu 2008. Tedy o rok dříve a až o 40 miliard laciněji, než se původně zavázala společnost Housing and Construction. Právě výkup pozemků pro další úseky D47 je hlavním rizikem, že se dokončení dálnice zpozdí. Překonávat potíže s jejich výkupem má státu už brzy pomoci zákon o liniových stavbách. Vychází z německého modelu, kdy vlastník pozemku nemůže nabídku na výkup ve veřejném zájmu odmítnou. Právo dodává, že do měsíce musí pozemek převést zhotoviteli.


A ještě jednou pohled na stránky Mladé fronty Dnes: Posudkových lékařů, kteří mají odhalovat pacienty, kteří zneužívají nemocenskou, je nedostatek. Stát tak vyplácí zbytečné peníze "zdravým nemocným". O místa posudkových lékařů není zájem. Tarifní plat do 20-ti tisíc hrubého a nepříjemná práce netáhnou. Posudkových lékařů je v Česku zhruba 440. Správa sociálního zabezpečení by jich potřebovala přibližně o sto dvacet víc. Shání je ale marně. Počet dní, které lidé tráví doma kvůli nemoci, se tak neustále prodlužuje. Pro zaměstnance, kteří nemají nadprůměrné výdělky, je nemocenská poměrně výhodná. Praktičtí lékaři zase neschopenku často potvrdí, aby neztratili pacienta.


Mladá fronta Dnes píše, že Jiří Janeček, moderátor a šéf zpravodajství ČT, je jedním z kandidátů, který by se mohl stát novým generálním ředitelem veřejnoprávní televize. Toho televize postrádá půl roku od chvíle, kdy radní loni v listopadu odvolali z funkce Jiřího Balvína. Najít jeho nástupce se radě dodnes nepodařilo. Janeček ovšem není jediným vážnějším kandidátem. V kuloárech se znovu mluví o možném návratu Iva Mathého, prvního šéfa ČT z let 1992-1998, o prozatímním řediteli ČT Petru Klimešovi nebo řediteli firmy Newton IT Petru Krausovi.