Přehled tisku
Čtvrteční tisk komentuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého lékaři nadále nebudou moci vybírat od pacientů peníze za nadstandardní péči u případů, které hradí zdravotní pojišťovna. Velkou pozornost deníky věnují také navrhovaným změnám Ústavy. Shodují se, že by změny byly prospěšné, bude však těžké prosadit je v parlamentu.
Fakt, že českou Ústavu čeká poměrně zásadní "rekonstrukce", komentují Hospodářské noviny (HN). Na její podobě se ve středu shodla vláda. "Že od dohody ministrů povede k závěrečnému souhlasu obou komor Parlamentu hodně zarubaná cesta, je jisté," píše list. Všechny návrhy vlády znějí rozumně, domnívají se Hospodářské noviny. Při parlamentním projednávání však půjde o rozum až zhruba ve druhém plánu, připomínají. Už nyní je totiž možné předpovědět, že se například poslancům nebude líbit posílení moci senátorů, s omezením imunity také dosud nikdo v parlamentu neuspěl. "Pokud přesto ústavní novela přežije, nezbývá než doufat, že z přetahování zákonodárců vzejde kompromis na dlouhá léta. Ústava vyžadující časté změny je totiž špatná," zdůrazňují Hospodářské noviny.
Návrhy na přímou volbu prezidenta a omezení imunity zákonodárců vláda vyrazila do boje za popularitou, domnívá se Mladá fronta Dnes (MfD). V tomto případě je to však podle listu nejen populární, ale i správné. "Lidé si přejí volit hlavu státu. Drama prvních měsíců letošního roku ukázalo, že by na to měli mít právo," píše Mladá fronta Dnes. Ještě jasnější je to podle deníku s imunitou poslanců. "Jen a pouze zvyk a ještě spíše arogance politiků z nich dělá Nadčechy a Nadmoravany," domnívá se. Žádné pronásledování z politických důvodům totiž poslancům podle Mladé fronty Dnes nehrozí a hrozit nemůže, zato rádi řídí auto podnapilí. Kdyby byla vláda rozumná, zvedla by pro vládní návrh ruce bez velkých diskuzí. Už teď však lze podle listu počítat s tím, že se tak nestane. Politická hra je totiž neúprosná. "Opozice musí svírat kleště, i když vláda navrhuje výjimečně rozumné věci," uzavírá list.
Ústavní soud nevyšel vstříc návrhu 54 poslanců ODS a Unie svobody-DEU z počátku května a nezrušil část zákona o všeobecném zdravotním pojištění. Lékaři tedy i nadále nebudou moci vybírat od pacientů peníze za nadstandardní péči u případů, které hradí zdravotní pojišťovna. Verdikt alespoň přinesl úlevu těm lékařům, kteří se kvůli nejasné formulaci v zákoně a obavám z postihu báli poskytnout pacientům za úplatu i povolenou nadstandardní péči, píší Lidové noviny. Hlavním adresátem soudního výroku však byla většina Poslanecké sněmovny, jež odhlasovala zákon vyvolávající chaos, připomíná list. "Snad je nyní postrčí nabádání soudců k novelizaci zákona," soudí.
"Politici zatím zařídili, že si u zubaře smíme koupit lepší plomby a v lékárnách lepší léky. Zato v nemocnicích nesmíme na přikoupení lepší protézy ani pomyslet," píše Mladá fronta dnes. Lékař nám ji buď předepíše, nebo nepředepíše. Pokud ne, můžeme ji buď oželet, nebo lékaři podstrčit obálku s úplatkem. Tak se pokoutně, po socialisticku, obchází fakt, že všechno pro všechny není a nebude, domnívá se list. Proč však nesmíme za své zdraví dát víc, než je ochotno zaplatit zdravotní pojištění, táže se Mladá fronta Dnes. Tato otázka podle deníku patří politikům, kteří tuto naši nesvéprávnost hájí. "Zdánlivě chrání rovnost chudých a bohatých před lékařem. Upírají však svobodnému člověku nejvlastnější právo - investovat úspory do nejcennějšího, co má," připomíná. Lidem více svobody v rozhodování o vlastním zdraví nepochybně patří a zadluženému zdravotnictví by se navíc určitě hodila každá koruna, myslí si Mladá fronta Dnes.
Požadavek zemědělců na částečnou kompenzaci ztrát z uplynulé zimy je nejčastějším tématem ekonomických komentářů čtvrtečního tisku.
Mladá fronta Dnes v agrárním příměru Jiřího Macháčka konstatuje, že česká společnost je již tak od poloviny devadesátých let zmrzačená parciálními zájmy přisátými na státní rozpočet jako kabeláž elektrické dojičky na strucích kravského vemene. "Nikdo se ničeho nechce vzdát: dostávají důchodci, železničáři, lékařští odboráři, nájemníci v regulovaných bytech apod. Zemědělci všude kolem vidí, jak jsou nátlakové akce úspěšné. Tak proč by to vlastně nezkusili také? Na tom opravdu není nic divného, že chtějí tři miliardy. Proč by je měli nechtít," píše čtvrteční Mladá fronta Dnes. Záhadou ale podle Jana Macháčka je, proč vláda reálně uvažuje o tom, že by jim je měla dát, a proč zemědělci teď vypadají jako docela vlivná lobby. Možná se vláda rozhodla, že uklidní strejcovské vášně, a nakonec pak sedlákům nic nedá. Jestli vláda tři miliardy dá, stane se nenápadný ministr Palas lobbistickým machrem číslo jedna. "Každopádně nevěřme, že zemědělství zkrachuje. Vyhrožování krachem je učebnicový příklad vydírací taktiky vůči státnímu rozpočtu," píše Macháček v Mladé frontě Dnes.
Právo naopak soudí, že zemědělství je specifické odvětví a vládní výpomoc rolníkům nezavrhuje. Míní ale, že měla přijít dřív. Zemědělcům během zimy vymrzlo extrémně mnoho polí osetých ozimým obilím a řepkou. Na podzim vydali peníze na osivo, naftu, mzdy traktoristů. Zjara museli sít znovu. Vše mají řádně nahlášeno a zaevidováno škodními komisemi. Pokud by to šlo (a pokud by na to měli), rolníci by si toto riziko, stejně jako třeba extrémní sucho, rádi pojistili. Žádná pojišťovna jim ale tento druh újmy nepojistí, riziko je příliš velké, píše Právo.
Ministr financí Bohuslav Sobotka chce od července příštího roku nad rámec koaliční dohody zvýšit některým dědicům daň na dvojnásobek. Píše to čtvrteční Právo, podle kterého se to má týkat dědiců zařazených do druhé a třetí příbuzenské skupiny. Ministr to navrhuje vládě v upřesněné koncepci reformy veřejných financí, píše deník. Dnešní sazby pro dědice ve druhé skupině, které nyní činí 1,5 až šest procent z ceny dědictví, by se podle Práva měly nově zvýšit na tři až 12 procent. Do druhé skupiny dědiců patří například sourozenci zemřelého, synovci, neteře, zeťové a snachy, druhové a družky a jiné osoby, které pečovaly o zemřelého a společnou domácnost, strýcové a tety. U třetí dědické skupiny je nynější sazba 3,5 až 20 procent podle hodnoty dědictví. Nově by činila sedm až 40 procent. Ve třetí skupině jsou nejvzdálenější příbuzní a právnické osoby, píše Právo. Nejbližší příbuzní zařazení v první skupině, jako jsou manžel zemřelého, děti, vnuci, pravnuci, rodiče a prarodiče, mají zůstat od dědické daně osvobozeni.
Ve věku jednasedmdesáti let zemřel 2. června dirigent Josef Chaloupka. Informují o tom čtvrteční Lidové noviny. Chaloupka působil mnoho let v Národním divadle v Praze, později zastával místo šéfa opery v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a v plzeňském Divadle J. K. Tyla. V roce 1984 byl jmenován zasloužilým členem Národního divadla. Do Národního divadla Chaloupka nastoupil v roce 1956 jako korepetitor a setrval zde do roku 1974. K dirigentskému pultu se dostal poprvé v roce 1962, píší Lidové noviny. Dirigoval zde například Prodanou nevěstu, v pozdějších letech Salome, Čerta a Káču, Figarovu svatbu, Jakobína a další. Za dirigentským pultem stanul naposledy v roce 1992 v Národním divadle při Traviatě. Do roku 1995 působil jako šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Osm dní před referendem, v němž budou občané rozhodovat o vstupu země do Evropské unie, je jen málo těch, kteří ještě nepostřehli probíhající kampaň, píší Hospodářské noviny. Spíše než ta vládní, v níž cizinci vyprávějí o zkušenostech své země s členstvím v EU, však Čechy zaujala vlastní tvorba tuzemských televizí. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který si list zadal. Brněnský sociolog Jaromír Volek si úspěch neoficiální kampaně televizí vysvětluje především osobnostmi, na které média vsadila. Vládní kampaň je do značné míry chladná, neútočí na emoce, navíc téma vstupu je málo konkrétní.
V české advokacii se rozmáhá nepříznivý trend - zvyšuje se počet trestně stíhaných advokátů, píší Lidové noviny. Od roku 1999 do současné doby jejich počet vzrostl téměř dvacetkrát. V roce 1999 se mohlo za obvinění z trestného činu stydět pouhých deset právníků. Do letošního roku policejní usnesení o zahájení trestního stíhání převzalo 188 advokátů. Procentuálně je to podle tajemníka České advokátní komory Jiřího Klouzy skoro větší kriminalita než u romské populace. Číslo je statistický údaj odpovídající zahájeným stíháním. Nezohledňuje však ukončení kauz, jímž bylo jméno právníka očištěno. Klouza výrazný růst stíhaných dává do souvislosti s působením advokátů v podnikání. Nejfrekventovanějšími trestnými činy jsou teda majetkové činy jako podvod, zpronevěra, poškozování věřitele nebo porušování povinnosti při správě cizího majetku. Výjimečně jde například o návod ke křivé výpovědi nebo maření výkonu úředního rozhodnutí. V seznamu advokátní komory je zapsáno asi 7 a půl tisíce advokátů. Zhruba sedm stovek z nich má pozastaven výkon činnosti, dodávají Lidové noviny, a to především kvůli jinému pracovnímu poměru nebo v souvislosti s vykonáváním funkce s rozhodovací pravomocí.
Akcionáři Eurotelu by měli ve čtvrtek odpoledne oznámit dohodu, podle které by se stoprocentním vlastníkem největšího mobilního operátora stal Český Telecom, Mladé frontě Dnes to řekl zdroj blízký privatizaci. Telecom by měl odkoupit podíl od amerického konsorcia Atlantic West, které vlastní polovinu Eurotelu. Telecom se o úplné ovládnutí Eurotelu pokoušel už několikrát. Před rokem jednání zkrachovala na ceně skoro 1 a půl miliardy dolarů, tedy podle tehdejšího kurzu asi šedesát miliard korun. Stát jako hlavní akcionář Telecomu se tehdy rozhodl, že by cena měla být okolo miliardy 100 milionů dolarů. Letos na jaře vyjednávání oživil ministr informatiky Vladimír Mlynář, který spolu s šéfem Telecomu Ondřejem Felixem navštívil newyorské centrály akcionářů. Podle Mlynáře pomůže dokoupení silně ziskového Eurotelu ve vyrovnání slábnoucích tržeb Telecomu z pevných linek. To by jej pak mělo posílit v budoucí privatizaci, která krachla loni na podzim částečně právě kvůli nedostatečné kontrole nad Eurotelem. Informuje Mladá fronta Dnes.
Češi si oblíbili Slovensko, konstatuje to Právo. Téměř třetina návštěvníků našeho východního souseda přicestovala loni právě do nás. Slováci se ale do Česka zase tak moc nehrnou. Odborníci na cestovní ruch se shodují, že tuto oblast česká strana značně podcenila. A to chce nyní napravit. V Bratislavě proto Česká centrála cestovního ruchu otevřela své zastoupení, které chce představit krásy naší země. Problém je totiž v tom, že Česko je pro ně pouze tranzitní zemí. Slováky zatím více láká moře a země na západ od nás. Podle ředitele centrály Davida Gladiše průzkumy opakovaně ukazují, že nejvítanější zahraniční turisté u nás jsou právě Slováci. Co jim můžeme nabídnout? Podle ministerstva pro místní rozvoj je třeba ukázat něco, co za doby společného státu neviděli - především regionální památky, uvádí Právo.
