Jevištní hudební komedie v upraveném kině
V pražském kině Blaník se kromě tradičního promítání nově dostává i na scénické projekty, včetně divadelních představení a koncertů. První aktivitou v tomto zčásti opraveném a zčásti vybudovaném multifunkčním prostoru s točnou na jevišti a moderním zázemím byla nedávná premiéra americké hudební komedie "Miluji tě, jsi prima, ale rychle se změň!", která je k vidění zatím do konce června, a pak zase po prázdninách. Vzhledem k velkému zájmu diváků se počítá s tím, že na jevišti vydrží i několik let. Více informací má Evelina Himalová.
Českou verzi v režii plzeňského herce Antonína Procházky uvedl na tuto lukrativní scénu v samém centru města producent, překladatel a majitel práv Adam Novák, který na začátku devadesátých let už Praze představil úspěšný muzikál "Les Misérables". Mimochodem ten v nové produkci a ve staronovém obsazení můžeme zhlédnout znovu - od 11. září v GoJa Music Hall, což je někdejší Divadlo Pyramida na pražském Výstavišti. V komedii "Miluji tě..." pro čtyři herce autorů Jimmyho Robertse a Joa DiPietra, kterou hraje devátou sezónu Off-Broadway v New Yorku, v alternacích vystoupují Michaela Badinková, Tereza Kostková, čerstvá laureátka Thálie za rok 2002 Daniela Šinkorová, Lumír Olšovský, rovněž držitel Thálie, a dále Marcel Švidrman a Roman Vojtek. Na piano je doprovází Petr Vondráček s houslistkou Veronikou Polívkovou. Hraje se vždy ve čtvrtek a v pátek večer, a v sobotu odpoledne. Během předprázdninových repríz je pořizován záznam z představení, který vyjde na CD a kazetách. A proč právě výběr hudební komedie "Miluji tě, jsi prima, ale rychle se změň!" pro nový výceúčelový prostor paláce Blaník? - na to jsem se producenta Adama Nováka zeptala:
"Tento titul mi byl doporučen přáteli z branže v New Yorku, kde jsem jim říkal: 'Chci něco nového, neotřelého, jiného, a aby to oslovilo', protože někdy u těch amerických titulů je to přece jenom výlučně americké. Takže chtěl jsem něco, aby to bylo prostě, jak se říká, 'ze života'. Tohle je ze života. To je o tom, co všichni známe, čím žijeme - ať si to přiznáme víc nebo míň - celý život: prostě vztahem. Ona ta věc je taková překvapující. Když to začne, tak nevíte, první scéna si nejste jisti, druhá také ne, a pak pochopíte ten systém, a těšíte se, jak ti herci přicházejí pořád v nových a nových převlecích. Ono je tam 22 převleků, 22 jiných prostředí, která s obrovskou rychlostí se mění. Proto tady máme tu točnu, aby, vždycky, když se hraje jedna scéna, druhá byla připravena. A otočí se to, přijde to. Ale není to 'Ionesco', že nevíte, o čem to je. Jsou to situace, které každý zná. Tak, jak to konečně při jednom z představení v Americe nějaká dáma z publika řekla: 'No, to je o mně!'. A o tom přesně to je: Že se prostě v tom najdete, poznáte."
Námětem komedie, jak Novák v rozhovoru pro Radio Praha zdůraznil, jsou různé podoby vztahu mezi mužem a ženou - sled scének od příprav na první rande, přes manželství a jeho úskalí, až do zralého věku. Publikum reaguje spontánně - téměř po každém příběhu, jakoby "vystřiženém ze života", potleskem, a na závěr bouřlivým aplausem!
