Památník národního písemnictví slaví 50 let
Padesáté výročí zahájení činnosti si v letošním roce připomíná pražský Památník národního písemnictví. Výběr z jeho rozsáhlých fondů, v nichž je v současné době evidováno na sedm miliónů archiválií a sbírkových předmětů (což je více než desetina ze šedesáti miliónů předmětů v muzeích a galeriích České republiky), představuje až do 30. října expozice nazvaná "Záznamy času". V letohrádku Hvězda ji navštívila Evelina Himalová.
Výstava, koncipovaná Alenou Petruželkovou, je uspořádána do tématických bloků. Například oddíl "Jedna literatura" se věnuje písemnictví 20. století na území někdejšího Československa, oddíl "Pokladnice" uvádí vzácné rukopisy, autorské knihy, první vydání významných publikací a portréty literátů. Oddíl "Jeden svět" je vyhrazen kontaktům českého písemnictví se zahraničím, přičemž se nezapomnělo ani na exilovou nakladatelskou činnost a její zásluhy o českou kulturu v epoše komunistické totality. Ve vitrínách v pestré směsi jsou k vidění exponáty ilustrující především českou literaturu 19. a 20. století: drobné písmo Karla Havlíčka Borovského, osobitý rukopis Vladimíra Holana, prosba o almužnu, psaná zoufalou Boženou Němcovou, medaile a diplom pro laureáta Nobelovy ceny za rok 1984 Jaroslava Seiferta, deník Karla Hynka Máchy se zašifrovanými intimními pasážemi, karikatury Adolfa Hoffmeistra či Miroslava Liďáka. Mezi kuriozity patří cestovní pas Heinricha Manna, vydaný generálním konzulátem Československé republiky v New Yorku roku 1940, nebo telegram Jakuba Arbese, jímž oznamoval Janu Nerudovi, že hoří Národní divadlo, či "Stisk rukou" - kresbička Vladimíra Majakovského věnovaná Josefu Horovi.
Památník národního písemnictví se v letohrádku Hvězda - padesát let po svém založení - prezentuje jako jedinečná instituce, soustřeďující se na dějiny české literatury. Ačkoli je největším zdrojem informací pro badatele i laiky zajímající se o českou literaturu od jejích prvopočátků, samotné prostředí, v němž jsou vzácné tisky v prostorách bývalého kláštera řádu premonstrátů v Praze na Strahově trvale uloženy, není podle ředitelky Evy Wolfové právě ideální, zejména pro zjištěnou vyšší koncentraci kyselosti.
"Je už v současné době poměrně agresivní, a navíc většina těch archiválií je uložena nebo je napsána převážně na papíru z 19. století, ten je také kyselý. Čili máme vůči těm věcem velký dluh a musíme pracovat na záchraně. Na druhou stranu je tady celá řada podpůrných programů, které financuje Ministerstvo kultury České republiky. Jedná se zejména o integrovaný systém ochrany, a jeden z podprogramů tohoto systému zajišťuje také preventivní ochranu těch materiálů. My jsme z tohoto fondu získali i finanční prostředky na zakoupení digitálního přístroje, který nám umožní ty věci dokumentovat, a v digitální podobě potom otištěné zpřístupňovat veřejnosti, a tím ty originály uchráníme od zbytečného přenášení a dalšího využívání."
Peněz na záchranu a údržbu fondů je potřeba stále více, a nejinak tomu bude i v budoucnosti. Ředitelka Památníku národního písemnictví doktorka Eva Wolfová nepřestává být však v této věci optimistkou.
"Já doufám, že ta naše doba teprve přijde, a že finanční prostředky na zajištění toho národního kulturního pokladu, který je u nás uložen, se najdou, a že ta budoucnost pro nás nebude, jak se někdy říká 'bubu bubu' - budoucností."