Zprávy Radia Praha

Čáslavská letecká základna zahájila rozsáhlou modernizaci

Čáslavská vojenská letecká základna ve čtvrtek slavnostně zahájila první etapu rozsáhlé modernizace. Je součástí programu bezpečnostních investic NATO a Severoatlantická aliance hradí 60 procent nákladů. Modernizace je naplánována po etapách do roku 2008 a celkem by měla stát téměř čtyři miliardy korun. Podle velitele základny Jiřího Vernera je vzhledem ke změnám v reformě ozbrojených sil je však předčasné hovořit o její konečné podobě.

Informace o chystané reformě vyvolaly v minulých dnech mezi vojáky i zástupci samospráv vlnu emocí, v řadě měst totiž budou posádky zrušeny. "Nepředpokládá se, že by měla být Čáslav z tohoto pohledu nějak výrazně postižena," ujistil při čtvrtečním zahájení rekonstrukce vojenského letiště Jiří Havlíček z ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo obrany podle něj dostane na příští rok 50,7 miliardy korun, tedy zhruba o 1,5 miliardy korun méně než letos. Původní návrh reformy ozbrojených sil bylo proto třeba přehodnotit, dodal.

Havlíček řekl, že do Čáslavi se zřejmě nepřestěhuje ze Staré Boleslavi velitelství vzdušných sil, jak to předpokládala původní reforma. Počítá se ale s tím, že se na čáslavskou základnu přesune část pilotů a obslužného personálu z letiště v Náměšti nad Oslavou.

Původní reforma předpokládala, že se do Čáslavi přestěhuje velitelství vzdušných sil. Armáda pro jeho potřeby chtěla postavit 400 bytů. Počet obyvatel města by se tak zvýšil nad vytouženou hranici 10.000 lidí, což by znamenalo zvýšení daňových příjmů města.

První etapa rekonstrukce bude stát téměř 300 milionů korun a měla by být dokončena do konce listopadu. Modernizací projde vzletová a přistávací dráha, komunikační spoje, osvětlovací technika, inženýrské sítě a provozní budovy.

V Českém rozhlase byla odhalena busta fyzika Nikoly Tesly

Český rozhlas se zapojil do mezinárodního multimediálního projektu Teslovo celosvětové sdružení, v jehož rámci ve čtvrtek ve studiovém domě odhalili bustu amerického fyzika chorvatského původu Nikoly Tesly. Slavnostní odhalení se uskutečnilo v rámci přímého přenosu srbského Rádia Bělehrad z Prahy v pořadu věnovanému tomuto vynálezci.

Cílem projektu je umístit Teslovu bustu v prostorách rozhlasových stanic všech měst, kde fyzik pobýval a pracoval. Plastika je dílem sochařky Drinky Radovanovičové a rozhlasům je věnuje Rádio Bělehrad. Chce tak upevnit spolupráci mezi lidmi, kteří se věnují zdokonalování vysílací techniky, a pokračují tak v Teslově práci. První busta byla instalována v roce 1999 v rádiu v Novém Sadu v Srbsku, loni v maďarském rozhlasu.

Nikola Tesla žil v letech 1856 až 1943. Studoval vlastnosti dvoufázových a vícefázových proudů. Sestrojil a patentoval četné elektrické stroje a přístroje, například v roce 1887 elektrický motor na střídavý proud a o čtyři roky později takzvaný Teslův transformátor, zdroj vysokého střídavého napětí o vysokém kmitočtu. Zabýval se i bezdrátovou telegrafií. Byla po něm pojmenována jednotka magnetické indukce.

V letech 1936 až 1937 pobýval v tehdejším Československu. Prezident Edvard Beneš mu udělil Řád bílého lva 1. třídy a získal také čestný doktorát věd na Českém vysokém učení technické.

Grebeníček: Závěr schůzky u Klause nepodpořil restituční hranici

Nejvyšší ústavní činitele se ve středu na Pražském hradě podle předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka nepostavili jednoznačně proti prolomení restituční hranice stanovené 25. únorem 1948. Vyzvali pouze k zachování politických postojů k obdobím 1938 až 1945 a 1948 až 1989. Šlechta a církev však usilují o vrácení majetku, který jim byl odebrán na základě právních aktů z vynechaného období československé státnosti, řekl šéf KSČM na dnešní tiskové konferenci.

Komunisté se obávají, že při soudních sporech o velké majetky, které vyvolaly rozruch na české politické scéně, jde o útoky na pozemkovou reformu z roku 1919. Restituce podle Grebeníčka nemohou pokračovat donekonečna, ledaže by byl restituován majetek, který zestátnila první republika, Josef II. nebo který byl zabaven české šlechtě po bitvě na Bílé hoře.

Zajistit neprolomitelnost restituční hranice, na níž se shoduje většina politické scény, může podle komunistů jen "restituční tečka". Podle Grebeníčka je k tomu nutný symbolický, legislativní akt, který by upevnil stálost politické pozice českého státu.

KSČM vidí snahy o prolomení restituční hranice katolickou církví i za chystaným převedením církevních kompetencí z ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD) na vicepremiéra Mareše. Změnu kompetenčního zákona proto nepodpoří, pokud by měla znamenat změnu státní politiky vůči katolické církvi.

Česká armáda bude menší než belgická, maďarská nebo portugalská

Česká armáda bude v budoucnu menší než armády srovnatelných států NATO. Na zhruba deset milionů obyvatel připadá dnes v Česku kolem 38.000 vojáků a počítá se s tím, že jich bude ještě méně.

Podle nové armádní reformy by mělo napříště v ozbrojených silách pracovat 30.000 lidí: 23.000 vojáků a 7000 občanských zaměstnanců. Původní reforma bývalého ministra Jaroslava Tvrdíka počítala s 35.000 vojáků a do 10.000 občanských zaměstnanců.

V Belgii s přibližně stejným počtem obyvatel mají dnes 41.000 vojáků a do roku 2015 chtějí jejich počet snížit na 39.500. Naopak v Maďarsku je v ozbrojených silách 50.000 vojáků, v Portugalsku 72.000 a v Řecku dokonce 209.000.

Podle nové armádní reformy musí nyní obrana ve svém rozpočtu počítat jen se dvěma procenty hrubého domácího produktu místo původně slibovaných 2,2 procenta. Z vyšší částky vycházel plán bývalého ministra Tvrdíka, který kvůli škrtům rezignoval. Jeho nástupce Miroslav Kostelka nyní se svými lidmi připravuje levnější variantu reformy a profesionalizace armády.

Jedenáctiletá pře o katedrálu sv. Víta se na podzim opět rozhoří

Již téměř 11 let vede několik církevních subjektů spor o vlastnictví Svatovítské katedrály a přilehlých domů s českým státem zastoupeným Kanceláří prezidenta republiky. Spor, který v poslední době uvízl na mrtvém bodě, se má podle náměstka předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromíra Jirsy znovu rozhořet letos na podzim, kdy by měl o vlastnictví symbolu české státnosti opět rozhodovat soud.

Historie právního sporu o chrám sv. Víta začala v rámci restitucí církevního majetku aforisticky svárem o to, komu patří klíč: zda arcibiskupovi, nebo prezidentovi.

Žalobu na určení vlastnictví katedrály sv. Víta s přilehlými nemovitostmi (domy ve Vikářské uličce) a dalších starobylých sakrálií v areálu Pražského hradu (kapli sv. Anny a baziliku sv. Jiří s pozemky) podala v prosinci 1992 Náboženská matice spolu s dalšími církevními subjekty. Odpůrcem byl český stát, respektive Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu.

Již v roce 1994 soudkyně Libuše Fritzová rozhodla, že všechny zmíněné objekty patří církvi. Rozsudek vyvolal ve veřejnosti značnou odezvu. Tehdejší prezident Václav Havel uvedl, že v případě vlastnictví Svatovítské katedrály je třeba rozlišit "fyzického" a "psychologického" vlastníka. Zatímco o fyzickém vlastníkovi rozhoduje nezávislý soud, psychologickým vlastníkem zůstává český národ. Havel uvedl, že rozhodnutí soudu respektuje a že osobně považuje za nejpřirozenějšího vlastníka církev.

Přes sto poslanců se však připojilo k petici, která žádala, aby se Hrad proti rozsudku odvolal. Studenti pražské AVU chtěli odvolání podpořit stávkovou pohotovostí. V listopadu 1995 Městský soud v Praze rozsudek zrušil. Odvolací senát vítězství církve nepotvrdil a vrátil případ znovu na stůl soudkyně Fritzové.

Počátkem roku 1996 byl spor o určení vlastníka katedrály a dalších objektů na Pražském hradě rozdělen na dva. Jeden se týkal pouze katedrály a přilehlých nemovitostí, druhý kaple sv. Anny a baziliky sv. Jiří. V témže roce soudkyně Fritzová znovu přiřkla vlastnictví kaple i baziliky Náboženské matici.

V listopadu 1996 kardinál Miloslav Vlk oznámil, že katolická církev se vzdává Svatovítské katedrály ve prospěch českého národa. Gesto však vyznělo do prázdna. Katolická církev si představovala, že se akt předání chrámu zapíše do pozemkových knih na základě darovací smlouvy.

Rozhodnutí, že bazilika a kaple jsou majetkem církve, odvolací senát v roce 1998 opět zrušil a kauzu v květnu 1998 zastavil. Matice se pokusila nepříznivý verdikt zvrátit dovoláním podaným k Nejvyššímu soudu. Ten v roce 2000 definitivně potvrdil, že církvi nepatří ani kaple, ani bazilika. O rok později právní zástupce církevních subjektů vzal ve sporu o katedrálu sv. Víta zpět žalobu proti Správě Pražského hradu a řízení proti ní bylo zastaveno. Do hry se přes odpor církve vrátila v roce 2002 jako vedlejší účastník.

Z žalobců zůstala Metropolitní kapitula u sv. Víta, Katolický kostel Všech svatých, Katolický metropolitní kostel u sv. Víta a Pražská proboštská benefice metropolitního dómu. O katedrálu se stále stará Správa Pražského hradu.

Hlasy protestu proti restituování katedrály římskokatolickou církví začaly výrazně sílit počátkem roku 1994. Poukazovaly na skutečnost, že katedrála byla budována a financována "z královské komory a z daní občanstva", později občanskou organizací - Jednotou pro dostavbu chrámu sv. Víta - a nakonec dokonce ze státního rozpočtu. Na straně odpůrců stojí i tvrzení, že církev katedrálu nikdy nevlastnila, vlastnictví po celou dobu nebylo právně zakotveno.

Naproti tomu církevní strana uvádí, že už Karel IV. v roce 1344, kdy byl položen základní kámen, vydal bulu, která majitelem chrámu určovala kostel sv. Víta a dávala mu právní subjektivitu. Od středověku vykonávala veškerá práva a povinnosti majitele Metropolitní kapitula.

Základní kámen ke katedrále položil 21. listopadu 1344 první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic v přítomnosti krále Jana Lucemburského a jeho synů Karla a Jana. Karel IV. zde byl roku 1347 jako první český panovník korunován a jako první tu byl také pohřben. Stavělo se až do roku 1419, kdy byla stavba na více než čtyři sta let přerušena. Období tzv. dostavby skončilo teprve 29. září 1929.

Kurier: V otázce Benešových dekretů tají ledy mezi Vídní a Prahou

Zanedlouho pojede spolkový vicekancléř Herbert Haupt spolu s rakouským prezidentem Thomasem Klestilem na návštěvu Prahy, která bude v mnohém vzdálena od obvyklé politické turistiky. Rakušané by tam totiž mohli slyšet potěšující signály, že Česká republika má konečně v úmyslu odškodnit nuceně nasazené české občany německého původu, kteří museli po roce 1945 dřít v dolech a podobných závodech. V dnešním vydání to napsal vídeňský list Kurier.

A ještě více: pravděpodobně bude v dohledné době formálně zrušen nesnesitelný amnestijní zákon, tedy ta část Benešových dekretů, která prohlásila zločiny Čechů na sudetských Němcích během odsunu za beztrestné.

To by byl pro všechny zúčastněné, státy i jednotlivce, nadmíru blahodárný krok. A potěšitelný úspěch pro Evropu. Protože již v dubnu 1999 Evropský parlament požadoval prozkoumat slučitelnost platných zákonů a dekretů z Benešovy éry s právem Evropské unie. Toto přání bylo zopakováno 13. června 2002. Poté zadaný právní posudek EU dospěl k závěru, že dekrety sice nepředstavují překážku pro vstup České republiky do EU, kritizoval ale amnestijní zákon a mluvil o "potřebě jednání" i v případě rozsudků vynesených v nepřítomnosti postižených. Toto přání bylo zřetelné, nebyl to ale žádný nátlak.

Nepochopitelný sadismus mnohých Čechů v roce 1945 se navlas podobá chování bodrých mužů domobrany či dětinských členů Hitlerjugend, kteří se ještě těsně před koncem války vybouřili na zubožených maďarských Židech táhnoucích přes Burgenland, Dolní Rakousy a Štýrsko. Sběř se činila, v případě nutnosti i pažbami pušek, aby se ušetřila munice.

Nyní však, zdá se, přicházejí nové časy. Mnohdy se dá postupovat jen malými krůčky. Čtyřicetiletá diktatura komunistické strany - o 32 let delší, než bylo období nacismu v Rakousku - zanechala po sobě duchovně-morální poušť. Měli bychom si jednou představit, jak by to vypadalo u nás, kdyby měli Hitlerovi dědici stejně dlouho hlavní slovo, uzavírá Kurier.

Vůdce konzervativní strany přijel do ČR zahájit kampaň

Účelem cesty předsedy britské Konzervativní strany Duncana Smithe do České republiky je odstartovat snahy o změnu kurzu procesu evropské integrace. "Já jsem sem přijel proto, abych zahájil kampaň za změnu směru, jímž se ubírá Evropa," řekl Smith krátce po schůzce s českým prezidentem Václavem Klause. Prezident se Smithem poobědval v Grandhotelu Pupp v Karlových Varech, kam přijel prezidentský pár ve čtvrtek dopoledne na třídenní návštěvu Mezinárodního filmového festivalu.

"Já bych rád zdůraznil, že existují dvě koncepce mezi kterými vždy rozlišuji. První je evropská integrace, tou druhou je evropské sjednocování, byrokratizace a tak dále," řekl po schůzce Klaus. "Domnívám se, že evropská integrace je proces naprosto přirozený, proces nevyhnutelný. Tento proces chceme, chceme v něm být otevření," uvedl. "Ovšem je to proces, který nesouvisí s procesem prohlubování sjednocování Evropy a přenášení kompetencí z národních států na evropskou byrokracii a na Brusel. Takže jsem přítelem integrace, ale nejsem přítelem sjednocování a byrokratizace," zdůraznil.

Škromach: Strach před migrací z východu je v EU zbytečný

Obavy současných členských států Evropské unie, že po jejím rozšíření nastane silný příliv pracovních sil z východu, jsou neopodstatněné. Prohlásil to ve čtvrtek na mezinárodní konferenci o situaci na pracovním trhu ve východoněmeckých spolkových zemích, České republice a Polsku ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Český ministr poukázal na to, že podle výsledků různých průzkumů jsou čeští občané ve své většině ochotni dojíždět za prací jen do vzdálenosti zhruba 20 kilometrů za hranici.

Konference, která se koná od středy v severoněmeckém Schwerinu, se účastní mimo jiné také polský ministr práce Jerzy Hausner. Předseda představenstva Spolkového úřadu práce Florian Gerster poukázal na demografický vývoj v Německu, který vede ve střednědobém horizontu k poklesu počtu obyvatelstva, a v této souvislosti připomněl, že příliv pracovních sil do Německa bude brzy dokonce žádoucí.

Ministři ve čtvrtek podepsali komuniké o vzájemné spolupráci všech zúčastněných zemí v oblasti trhu práce. Všichni se shodli, že velký důraz je nutno klást především na kvalifikaci lidí, protože na trhu práce v současné době není tolik kvalifikovaných lidí, kolik by bylo třeba. Neméně důležitý je význam celoživotního vzdělávání.

Rodiče iráckého hocha chtějí další léčbu, nemá ji ale kdo platit

Rodiče malého iráckého chlapce Hasana chtějí, aby se dále léčil v České republice. Příští úterý by měl podle matčiny sestry Sundus Chaláfové absolvovat první z rehabilitací v motolské nemocnici v Praze. Není však jasné, kdo bude návštěvy v nemocnici platit. Lékaři totiž trvají na tom, že Hasan, který trpí dětskou mozkovou obrnou, zatím další léčbu nepotřebuje. Rehabilitace by tedy měli platit sami rodiče, ti však peníze nemají. Navíc nevědí, zda jim budou prodloužena víza.

Sundus ve čtvrtek řekla, že Hasan by měl docházet na rehabilitace dvakrát týdně. Podle odborníků však stačí, aby matka s dítětem cvičila sama a za rok s ním přišla na kontrolu. Pokud tedy rodiče trvají na rehabilitaci v nemocnici, měli by si ji sami zaplatit. Oni naopak doufají, že péči uhradí ministerstvo zdravotnictví, které platilo první chlapcův pobyt.

Podle Jaromíra Morávka z tiskového oddělení nemocnice by sice v tomto případě mohli lékaři malého pacienta odmítnout, protože rozhodně nepotřebuje akutní péči, s největší pravděpodobností se to však nestane. "Dluhy, které nemocnice má z pobytu různých cizinců, svědčí o tom, že naši lékaři neumějí odmítnout pacienta, jako třeba v Německu," řekl Morávek. Nemocnice se tedy s dotazem, kdo za Hasana zaplatí, obrátí na ministerstvo také.

Případ malého iráckého chlapce a jeho matky vzbudil rozruch počátkem dubna, kdy nebyli vpuštěni do země kvůli válce v Iráku. Později víza dostali a Hasan se nejprve léčil v motolské nemocnici a poté v teplických lázních.

Novinky.cz: CK Antour z Chebu zkrachovala, případ řeší pojišťovna

Malá cestovní kancelář Antour ve středu uzavřela svou kancelář v Chebu, a ukončila tak činnost. Informoval o tom internetový server Novinky.cz. Na dveřích kanceláře je stručné oznámení, že cestovní kancelář z technických důvodů ukončuje prodej zájezdů, a kontakt na Evropskou cestovní pojišťovnu. Na tu se klienti mohou obrátit, pokud už za zájezdy zaplatili.

CK Antour byla založena v roce 1990. V obchodním rejstříku je jako obchodní firma zapsán od června 2001 Peter Antal. Jako předmět podnikání má podle internetového výpisu zaregistrován specializovaný maloobchod, provozování cestovní kanceláře a silniční motorová doprava osobní.

Křečové žíly trápí až 30 procent lidí, tři čtvrtiny jsou ženy

Ani v létě se neobjeví v šatníku mnohých žen krátká sukně a šortky. Ne že by se jim nelíbily, ale stydí se ukázat nohy hyzděné křečovými žilami. Varixy trápí až 30 procent lidí, tři čtvrtiny jsou ženy, uvedl ve čtvrtek primář pražské kliniky jednodenní chirurgie Ota Schütz. Z 90 procent je to choroba zděděná. Žádná prevence jí nezabrání, může ale nástup obtíží oddálit, uvedl.

Na operaci žil není podle primáře nikdy pozdě, operoval řadu sedmdesátiletých a osmdesátiletých, nejstaršímu jeho pacientu bylo 92 let. Podle Schütze je vhodné operovat bez ohledu na věk, záleží na stavu nemocných žil, mezi jeho pacienty tak byl i třináctiletý chlapec.

Podle Schütze jsou křečové žíly věčné, žádná operace nedokáže zabránit tomu, aby se znovu netvořily. Proto je podle něj důležité nohy pravidelně jednou do roka nechat zkontrolovat na specializovaném pracovišti a včas léčit nově se tvořící žíly.

Koruna oslabila o několik haléřů na 31,62 Kč za euro

Koruna byla ve čtvrtek po většinu dne opět klidná. Oproti předchozím dnům se však alespoň částečně pohnula, když z úvodních 31,57 Kč za euro oslabila na 31,62 Kč za euro, vyplývá z informací dealingu Komerční banky. Proti dolaru koruna oslabila z úvodních hodnot těsně nad 27,80 Kč/USD na 27,90 koruny za dolar.

Na trhu s korunou nelze očekávat žádné změny ani v nejbližších dnech. V příštích týdnech s největší pravděpodobností bude trh i nadále ovládat letní nálada, kdy bude minimální zájem o obchodování a nedojde k výraznějším výkyvům kurzu.

Sport:

Orientační běžkyně Martina Dočkalová získala na klasické trati titul juniorské mistryně světa. Úspěch českých reprezentantek v estonské Pölvě podtrhly čtvrtá Michaela Przyczková a devátá Radka Brožková.

Dvacetiletá Dočkalová vévodila všem mezičasům a na trati dlouhé 7,9 kilometru s šestnácti kontrolami si udržovala více než půlminutový náskok před soupeřkami. Drobné zaváhání v závěru znamenalo, že druhou v pořadí Anni-Maiju Finckeovou z Finska nakonec porazila o sedm vteřin. Švédka Helena Janssonová vytlačila o devět sekund z bronzového stupínku Przyczkovou.

Závod je nejlepší trénink, řekl si Roman Šebrle a odjel ve čtvrtek obhajovat vítězství na desetiboj do německého Ratingenu. Světový rekordman má před sebou závěrečnou měsíční přípravu na mistrovství světa, kterou z větší části stráví ve vysokohorském středisku ve Francii ve Font Romeu, proto si chtěl ještě zazávodit. Konkrétní cíle si nedává, ale rád by překonal svůj loňský tamní výkon 8701 bod.

Ve startovní listině je z absolutní světové špičky pouze Jón Arnar Magnússon z Islandu. Kvůli nemoci musel účast odříct Tomáš Dvořák, další český závodník Jiří Ryba je zraněn, na startu nebudou ani Pappas, olympijský vítěz Erki Nool či zkušený Rus Lev Lobodin. Šebrlemu budou jen stěží konkurovat Maďaři Attila Zsivóczky a Zsolt Kurtosi či domácí Sebastian Knabe a Portugalec Mario Anibal.

Boxer Rudolf Kraj se vrátí z mistrovství světa v Bangkoku s medailí. Druhý muž olympijského turnaje v Sydney porazil ve čtvrtfinále kategorie do 81 kilogramů Egypťana Ahmeda Mohameda Ismaila a zajistil si bronz.

Své umístění může Kraj ještě vylepšit v pátečním semifinálovém duelu, v němž jej však čeká obhájce titulu Rus Jevgenij Makarenko.

Počasí:

Noc bude v Česku téměř jasná, jen na severovýchodě bude oblačno s přeháňkami. Teploty 13 až 9 stupňů Celsia. Pátek bude polojasný, na severovýchodě ještě zpočátku s přeháňkami. Navečer začne v západních Čechách přibývat oblačnost. Teploty 22 až 26 stupňů, na horách kolem 17 stupňů Celsia.