Menší evropské země chtějí prosadit menší změny v budoucí evropské ústavě

V pondělí v Praze jednali zástupci 15 středních a menších členských a kandidátských zemí Evropské unie o návrhu evropské ústavy. Účastníci neformálního jednání se shodli, že ještě do říjnové mezivládní konference, která bude ústavu schvalovat, předloží návrhy úprav, které by těmto zemím zaručily rovnoprávné postavení s velkými členskými státy Unie. Jednání sledoval Herbert Brynda.

Menší evropské země chtějí prosadit menší změny v budoucí evropské ústavě

Státní tajemníci z Dánska, Estonska, Finska, Irska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Švédska a České republiky se v Praze shodli, že návrh evropské ústavy, vytvořený Konventem Evropské unie je dobrým základem pro nadcházející mezivládní "ústavodárnou" konferenci. Podle prvního tajemníka českého ministerstva zahraničí Jana Kohouta je současný návrh evropské ústavy pro malé země přijatelný z 95 až z 98 procent. Ale o co konkrétně menší země usilují:

foto: EK

"Tam, kde je v návrhu evropské ústavní smlouvy princip rotace, musí být zachována rovnost členských zemí, ať už se jedná o předsednictví v jednotlivých sektorových radách nebo v Evropské komisi; že je zapotřebí, aby byl upřesněn popis práce, vztahy, vazby a role předsedy Evropské rady tak, jak je navrhováno, především ve směru k případnému ministru zahraničních věcí. Naprostá většina se vyjádřila ve prospěch zachování principu 'jedna země, jeden komisař', pro zvýšení prahu pro posílenou spolupráci z navrhované jedné třetiny na vyšší, jakož i posílení spolupráce v oblasti evropské obrany a také pro zvýšení prahu pro kvalifikovanou většinu."

Podle Jana Kohouta není představitelné, že by výhrady k návrhu ústavy velké země EU jako Německo a Francie na mezivládní konferenci nezohlednily. Na druhou stranu ale ani účastníci pražského jednání nechtějí jednání o ústavě blokovat:

"Bude to opět kompromis uvnitř toho, co nazýváme kompromisem ústavní smlouvy, ale nedovedu si představit, že by bylo možné ignorovat takový počet zemí, které cítí nějakou obtíž s tím, jak je současný text napsán."

Členové této - jak Kohout zdůraznil - otevřené a neformalizované skupiny států nebudou návrhy změn evropské ústavy - před kterými nedávno v Praze varoval německý ministr zahraničí Fischer - předkládat společně. Přesto podle Kohouta k jisté synergii dojde. V případě, že by jednání o ústavě skončila zdárně, bude Česko stát před dilematem, zda potvrzovat či nepotvrzovat evropskou konstituci referendem:

"Musíme počkat na výsledek a anlýzu toho, co vzejde z mezivládní konference. Myslím, že podle toho obsahu vláda přijme nějaké doporučení nebo rozhodnutí. Pro mě osobně - se znalostí textu - není důvod k tomu, aby se referendum uskutečnilo,"

říká první tajemník českého ministerstva zahraničí Jan Kohout, podle něhož není vyloučené, že jeho nadřízený, lidovec Cyril Svoboda, bude na mezivládní konferenci prosazovat odkaz na křesťanské hodnoty, třebaže vláda v tomto směru žádné jednoznačné doporučení nepřijala.