Přehled tisku
Pět členů dozorčí rady České konsolidační agentury si loni mezi sebou rozdělilo 19,9 milionu korun. Lidové noviny zjistily, že nejen management agentury měl slušné platy. Dozorčí rada agentury složená z politiků si na odměnách vyplatila přes 6 milionů korun. Poslanci tyto peníze vydělali za pouhé čtyři měsíce, protože během roku 2002 jim zákon zakázal pobírat za členství v dozorčích radách peníze. Další státní institucí, kde manažeři mají vysoké platy, je Fond národního majetku. Ten však odměny svých čelných zaměstnanců nesděluje - prý jde o interní záležitost, píší Lidové noviny.
Pět členů dozorčí rady České konsolidační agentury si loni mezi sebou rozdělilo 19,9 milionu korun. Lidové noviny zjistily, že nejen management agentury měl slušné platy. Dozorčí rada agentury složená z politiků si na odměnách vyplatila přes 6 milionů korun. Poslanci tyto peníze vydělali za pouhé čtyři měsíce, protože během roku 2002 jim zákon zakázal pobírat za členství v dozorčích radách peníze. Další státní institucí, kde manažeři mají vysoké platy, je Fond národního majetku. Ten však odměny svých čelných zaměstnanců nesděluje - prý jde o interní záležitost, píší Lidové noviny.
Českému Telecomu hrozí od regulačního úřadu pokuta až pět milionů korun. Podle Hospodářských novin totiž část veřejných telefonních automatů nesplňuje podmínky dané telekomunikačním zákonem. V některých místech je automatů méně než má být, chyběly telefonní seznamy, sedátka či sedací opěrka, ani v jedné z kontrolovaných budek nebyl vylepený mezinárodní symbol hluchoty. List ještě píše, že zájem o telefonní budky Českého Telecomu kvůli rostoucímu počtu mobilních telefonů klesá. Od nástupu mobilů je to pokles o 40 procent. Píše deník.
Policie stíhá mladíky z Pardubic za prodej falešných maturit. K formulářům za 8 tisíc korun dodávali i návod, jak správně doplnit potřebné údaje včetně známek a maturitních předmětů. Jak informuje Mladá fronta Dnes, policisté si původně nebyli jisti, zda skutečně šlo o padělání veřejné listiny. Devatenáctiletý student a jednadvacetiletý nezaměstnaný muž totiž prodávali jen nevyplněné formuláře. Listiny však byly opatřeny kulatým razítkem se státním znakem.
V České republice vznikl první archív kmenových buněk, které jsou obsaženy v krvi pupečníkové šňůry. Deník Právo konstatuje, že za 40 tisíc korun si je lze nechat zmrazit a později použít k léčení, a to jak toho, komu byly odebrány, tak i blízkým pokrevním rodinným příslušníkům. Ve světě už tato metoda má úspěchy, u nás byla zatím použita jen dvakrát - při operaci srdce a míchy. Na výsledek lékaři čekají.
Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad tím, že ve čtvrtině případů rozchodu manželů začíná nelítostný boj o děti. Přitom každý den se u nás rozvede 82 manželství. Porozvodové spory o děti řeší soudy promptně - v průběhu sedmi měsíců. A právě rozhodnutí o dětech patří u nás k nejméně respektovaným. V zahraničí se spory o děti také řeší přednostně, ovšem soudy ihned kontrolují, jestli jejich rozhodnutí rodiče okamžitě plní.
Hospodářské noviny informují o novém šetření antimonopolního úřadu. Snaha zemědělců zvýšit ceny své produkce se tak může obrátit proti nim samotným. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže totiž začal prošetřovat, zda producenti vajec a vepřového masa porušili zákon, když jednotně prosazují zdražování. Dohody o cenách mezi výrobci může zákon postihnout mnohamilionovými pokutami.
Vnady, prsa, vitrína za vitrínou. Pražské Vysočany nebo Staré Město by jednou mohly vypadat jako část nizozemského Amsterodamu. Jak podotýká deník Právo, záleží na tom, zda se hlavnímu městu podaří prosadit zákon, který by dokázal prostituci regulovat. Hlavně tu pouliční ve prospěch veřejných domů. Pražské radnice se totiž shodují, že nejlepší by bylo, kdyby prostitutky úplně zmizely z chodníků. Počet pražských nevěstek se odhaduje na 20 tisíc. Píše deník Právo.
Čeští dopravní inženýři přemýšlejí nad otázkou, jak zlepšit katastrofální podmínky pro cyklistickou dopravu v tuzemských městech. Píší Lidové noviny. Ve snaze o snížení počtu mrtvých cyklistů na silnicích přišli s překvapivým řešením. Navrhují totiž, aby cyklostezky získaly status veřejně prospěšných staveb. "Pokud stát myslí vážně podporu zdravým způsobům dopravy, a naopak omezení automobilismu, měl by dát městům a obcím větší pravomoci k budování cyklostezek," řekl Lidovým novinám Jaroslav Martínek z Centra dopravních výzkumů v Olomouci, které pro vládu připravuje návrh Národní strategie cyklistické dopravy. Návrh centra staví stezky na stejnou úroveň jako dálnice. Kvůli jejich budování by tedy bylo možné například vyvlastňovat soukromé pozemky.