Zprávy Radia Praha

Mnohé prvky ústavy EU vidí země V4 podobně, koordinace je možná

Země visegrádské čtyřky se v mnohém shodují na podobě budoucí ústavy Evropské unie. Ukázalo to jednání premiérů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska na zámku v Dobříši na Příbramsku. Čtyři státy chtějí například zachovat jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU nebo udržet rotační předsednictví v radě ministrů. Premiéři ale neskrývali, že každá ze zemí V4 má i vlastní priority, které bude prosazovat.

Mezivládní konference, kde bude 15 zemí EU a vstupující desítka projednávat budoucí ústavu unie, začne v sobotu v Římě. Schůzka V4 umožnila zjistit, jak dalece může Visegrád na mezivládní konferenci sladit své postoje. Český premiér Vladimír Špidla si jednání chválil. "V podstatě jsme tuto debatu koncipovali jako výměnu stanovisek, jako konzultaci k hlavním tématům s cílem nalézt možnosti koordinace tam, kde jsou si stanoviska blízká. To znamená, že jsme nesměřovali ke koordinaci za každou cenu," řekl. Shoda panuje v řadě institucionálních otázek, kde lze očekávat podobný postoj i od dalších menších evropských zemí. Ty se totiž obávají, že nynější návrh ústavy nahrává velkým státům EU. Proto chtějí zachování principu jednoho člena Evropské komise na každý stát EU, proto hájí rotační týmové předsednictví v radě ministrů, které členům EU umožňuje plný podíl na činnosti unie, byť se v technických detailech jeho pojetí liší.

Visegrád také nechce, aby budování společné evropské obrany oslabilo efektivitu NATO a aby zrychlená integrace jen některých členů EU v této oblasti vyloučila z budování evropské obrany státy ostatní. Základní shoda panuje i v tom, kde zachovat jednomyslné rozhodování a jak vážit hlasy v radách ministrů. "Panuje shoda i v otázkách preambule v odkazu na evropské kulturní dědictví," řekl Špidla. Středoevropské státy očekávají, že mezivládní konference se bude věnovat meritu věci a nehodlají se nechat v časové tísni dotlačit k nevyhovující konečné podobě ústavy EU. "Diskuse musí být autentická. Polsko nechce rychlé ukončení na úkor kvality," zdůraznil polský předseda vlády Leszek Miller.

Itálie, která nyní unii předsedá, totiž chce mít ústavu EU do konce roku. Tento základní dokument má nahradit nynější smlouvy, na nichž unie stojí. Má nově vymezit vztahy mezi institucemi EU, definovat její jednotlivé politiky a má EU přiblížit občanům. Premiéři zemí V4 ale dali jasně najevo, že neustoupí od obhajoby vlastních priorit. "Byly otázky, na kterých ... nebylo uzavřeno stanovisko, ale v těchto všech případech se jednalo spíše o akcent než o nějaký rozporný postoj," připustil Špidla. Maďarský Peter Medgyessy tak zdůraznil, že Budapešť chce v preambuli k ústavě odkaz na práva národnostních menšin. Postěžoval si, že v Dobříši k tomu nedostal jasnou podporu.

0tázka menšin, respektive Maďarů žijících na Slovensku je totiž citlivým bodem mezi Budapeští a Bratislavou. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda také kontroval tím, že Charta základních práv občanů EU, která chrání i práva menšin, je součástí ústavy EU. Bratislava to považuje za dostatečné. "To bude naše pevné stanovisko i během samotné mezivládní konference," řekl. Jako jednu z priorit Slovenska Dzurinda označil ponechání jednomyslného rozhodování v radě ministrů v oblasti daňové, sociální nebo obranné. To se v podstatě shoduje s českým postojem. "To, že budeme nastolovat naše priority, neznamená, že tu a tam nepodpoříme i partnery z visegrádské čtyřky," podotkl. Bratislava také prosazuje, aby budoucí základní dokument EU nesl název ústavní smlouva, nikoliv ústava. Medgyessy vyzdvihl i rychlý vstup do schengenského prostoru. Polsko zase chce podle Leszka Millera udržet způsob vážení hlasů v radě ministrů tak, jak je definuje Smlouva o EU z Nice.

Kott: Vláda nemůže počítat s tím, že přeběhnu na její stranu

Případné vyloučení poslance ODS Petra Kotta ze strany a poslaneckého klubu ještě nebude automaticky znamenat, že bude na straně vládní koalice. V rozhovoru se zpravodajem ČTK upozornil na to, že i kdyby se nakonec stal jako nezařazený poslanec členem klubu US-DEU, nevystaví vládě bianco šek a zřejmě ani nezvedne ruku pro zákony z takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. "Já jsem s tou stranou (ODS) docela sžitý, a to i díky profesoru Klausovi. Já jsem pravičák, ode mě současná vládní koalice nemůže čekat, že bych přeběhl na druhou stranu," řekl ČTK Kott. V tisku dříve prohlásil, že některé schválené vládní zákony z reformy veřejných financí považuje za krok správným směrem. "Vláda nemůže čekat, že jí vystavím bianco šek. Stejně většinou budu hlasovat s ODS," řekl. Podobně se prý zachová i u zákonů takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. Vláda plánuje, že do konce roku předloží sněmovně balík zákonů, které by měly omezit šedou ekonomiku, a že vypracuje koncept důchodové reformy. Konkrétně jde například o zavedení registračních pokladen a změny umožňující zřízení finanční policie. Součástí balíku ale bude i zákon o přiznání k registrovanému majetku a zákon o kolkování lihovin. "Takové zákony podpořím asi těžko," odhadl Kott.

Kotta ale na celé záležitosti s pátečním hlasováním nejvíce mrzí, jak jeho straničtí kolegové a novináři interpretují celou záležitost. Přiznává, že alkohol pil, ale rozhodně ne v takové míře, aby nebyl schopen hlasovat. Tvrdí, že se ho hluboce dotkly například řeči o tom, že ve čtvrtek večer pil se sociálními demokraty, že v pátek vedl sexistické řeči o ženách a že odešel popíjet do malostranské restaurace u Schnellů se svojí asistentkou. "To všechno jsou lži na 105 procent," řekl ČTK poslanec. Žaloby na ochranu osobnosti ale nepodá. Kotta kvůli jeho páteční absenci při hlasování o reformě financí chtějí občanští demokraté vyloučit ze strany a z poslaneckého klubu. ODS tvrdí, že se poslanec opil. Pozdější výroky Kotta, který omlouval svůj postoj politickými důvody, označila ODS za snahu vylhat se ze situace.

Své další působení v politice vidí Kott v roli nezařazeného poslance. "Očekávám, že mě vyloučí ze strany a z klubu. Budu nezařazený poslanec, rozhodně nebudu vstupovat do nějaké politické strany. Dá se ale mluvit o členství v nějakém poslaneckém klubu," předvídá Kott. Naznačil, že názorově je mu asi nejblíže US-DEU. O svém případném přestupu ještě s nikým nejednal. "To je otázka dalších kroků, nyní to nepřipadá v úvahu," tvrdí.

Pithart: Schůzi k Ústavě EU není třeba uspěchat, stanovisko máme

Vedení Senátu také uvažuje o svolání mimořádné schůze k návrhu ústavní smlouvy Evropské unie. Na žádost opoziční ODS má absolvovat v příštím týdnu takové jednání Poslanecká sněmovna. Předseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL) nicméně nevidí důvod věc uspěchat, jak řekl ČTK. Připomněl, že senátní výbor pro evropskou integraci už v úterý dospěl z pověření horní komory ke stanovisku k euroústavě, které mají k dispozici čeští zástupci pro jednání mezivládní konference EU.

"Nejsme v žádném zpoždění," poznamenal Pithart. "Nemáme potřebu nějakých hektických činů, nebo dokonce nějakých spektakulárních," uvedl. "Necítíme se být povinováni kopírovat kroky sněmovny, rozhodně ne v nějakém spěchu," dodal. ODS si od schůze slibuje, že vláda zcela jasně řekne sněmovně, s jakými představami jede na mezivládní konferenci EU o euroústavě. Vládní pozice jsou přitom známé už delší dobu a senátní integrační výbor v patnáctistránkovém stanovisku většinu z nich podpořil. Jeho rozhodnutí bylo jednomyslné, pro hlasovali i senátoři ODS a KSČM. Už v červenci se vláda shodla na tom, že by bylo žádoucí odstranit jednostranné zvýhodnění velkých členských zemí unie, například v pasáži o rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů. Kabinet také podporuje týmové předsednictví namísto zřízení funkce předsedy Evropské rady. Požaduje rovněž, aby každý z budoucích 25 států unie měl svého člena Evropské komise, jakési evropské vlády. Návrh ústavy počítá jen s 15 komisaři po roce 2009. Vláda by navíc podle senátorů měla dbát i na vyjasnění kompetencí Evropské unie, například v oblasti spolupráce ve věcech justice a vnitra. Mezivládní konference bude tuto sobotu teprve zahájena, vlastní jednání bude podle některých odhadů trvat několik měsíců. Senát už v dubnu svým usnesením požádal vládu, aby jej o průběhu a závěrech konference nejméně jednou měsíčně informovala.

Klaus do Říma nejede; vláda se dohodla na změnách v ústavě EU

Prezident Václav Klaus nepojede s českou delegací na mezivládní konferenci Evropské unie, která v sobotu v Římě zahájí jednání o euroústavě. Prezident to řekl novinářům po zasedání vlády, na kterém společně s ministry diskutoval o mandátu, s nímž česká delegace na jednání zamíří. Vláda se dohodla, že čeští zástupci budou na mezivládní konferenci prosazovat mimo jiné zachování jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU a zachování rotačního předsednictví v radách ministrů. Z Klausova vyjádření vyplynulo, že na konferenci nebude čas na podrobnější diskusi o návrhu evropské ústavy. Pokud by Klaus na mezivládní konferenci jel, bylo by Česko jedinou zemí, kterou by by kromě premiéra zastupovala i hlava státu. Všechny ostatní státy vysílají do Říma pouze jednoho nejvyššího představitele.

Nakonec český postoj k euroústavě, na kterém se shodla vláda, bude prosazovat premiér Vladimír Špidla. V Římě ale nebude chybět ani ministr zahraničí Cyril Svoboda či velvyslanec v Bruselu Pavel Telička. Přestože se názory prezidenta a vlády na evropskou integraci liší, bylo jednání vlády podle ministrů až překvapivě klidné. Před časem se přitom na veřejnosti objevily zprávy o tom, že vládní kruhy nejsou z Klausovy cesty do Říma nadšeny. Obavy pramenily hlavně z jeho kritických vyjádření na adresu evropské integrace. "Považujeme za nutné, aby přesuny kompetencí byly ratifikovány na národní úrovni, tedy aby nebylo možné, že se odehrají jenom na úrovni Evropské rady. Je tady také otázka rotačního předsednictví, otázka vážení hlasů a podobně," citoval premiér z vládního materiálu, který shrnuje pozice České republiky.

Je však podle něj možné, že se tento postoj ještě změní během diskuse v parlamentu. Česká republika podle Špidly obecně dává přednost kvalitě před časem, a nestanovila si tedy žádný termín, do kterého by chtěla diskusi o euroústavě skončit. Záměrem vlády je podepsat takový text, který bude v Česku schválen," uvedl Špidla. Také podle odborníků nemá Špidlova vláda jednoduchou úlohu. Počítá se totiž s tím, že takzvaná ústavní smlouva EU bude sestavena jako klasická mezinárodní smlouva, kterou bude muset schválit parlament a podepsat prezident.

Opozice chce, aby evropskou ústavu schvalovali přímo občané v referendu. K tomu se přiklání i Klaus, který ale požaduje, aby vláda před referendem občany "férově" informovala o důsledcích, které vyplývají z přijetí euroústavy. Ani Špidla se plebiscitu nebrání, bude podle něj však záležet na konečné podobě dokumentu. Nejsilnější opoziční strana ODS už nyní kritizuje vládu kvůli jejím postojům k návrhu euroústavy. Koaliční kabinet jede do Říma jen s minimalistickými požadavky, tvrdí stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Vláda podle něj navíc není vstřícná k návrhům opozice. Zahradil také kritizoval fakt, že Špidlův kabinet za hlavní problém považuje počet komisařů, ale skutečně kontroverzní body dokumentu opomíjí. O evropské ústavě jednali na zámku v Dobříši na Příbramsku také premiéři zemí visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. V mnohých otázkách panuje podle předsedů vlád Visegrádu shoda. Každá země však má i své vlastní priority, řekli na závěr jednání.

Mezivládní konference, kde budou zástupci 15 členských zemí EU a deseti vstupujících států projednávat budoucí ústavu unie, začne v italské metropoli v sobotu. Diskuse pak bude pokračovat sérií ministerských schůzek. Italská vláda, která od července Evropské unii předsedá, by chtěla mít na stole konečnou podobu ústavy ještě do konce letošního roku. Budoucí ústava Evropské unie má nahradit nynější základní smlouvy, na kterých teď unie stojí a které mimo jiné definují politiky EU a upravují vztahy evropských institucí. Ústava má být stručnější a průhlednější než dosavadní smlouvy o EU a měla by jako "základní zákon" EU přiblížit toto společenství jejím občanům.

Prezident Klaus by mohl 16. října poprvé vystoupit před sněmovnou

První projev před Poslaneckou sněmovnou by mohl prezident Václav Klaus pronést při sněmovní schůzi 16. října. ČTK to řekl předseda dolní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD) po schůzce s hlavou státu. Klausův zájem vystoupit před dolní komorou 16. října potvrdil ČTK také ředitel tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek. Téma prvního Klausova projevu nechtěl Zaorálek předjímat. "Myslím si, že pan prezident si vybere téma k tomu projevu podle svého uvážení. A to, čím osloví sněmovnu, je zcela jeho věc," řekl Zaorálek. Hájek se k tématu nevyjádřil. Klaus a Zaorálek se setkali na Pražském hradě z iniciativy šéfa dolní komory. Byla to jejich první dvoustranná schůzka od konce zimy, kdy byl Klaus zvolen prezidentem.

Vláda: ČKA může prodat svůj podíl v Českém Mobilu kanadské TIW

Vláda schválila prodej podílu České konsolidační agentury (ČKA) v mobilním operátoru Český Mobil. ČKA za svůj podíl 3,62 procenta akcií získá nejméně 599,8 milionu korun, řekl na tiskové konferenci ministr financí Bohuslav Sobotka. Podíl získá majoritní akcionář Telesystem International Wireless Corporation (TIW). ČKA musí opční právo uplatnit do 7. října. Ministr Sobotka připustil, že si ČKA může vyjednat i lepší cenu. Podle něj se může se stát, že například v otázce úročení mohou přijít nějaká jednání. "Vláda splnila svoji povinnost a teď bude záležet na České konsolidační agentuře," řekl. Po získání podílu konsolidační agentury TIW získá v Českém Mobilu téměř plnou kontrolu v podobě 99,9 procenta akcií. Zbývajících 0,1 procenta drží společnost Priority Telecom, se kterým TIW rovněž jedná o odkupu.

Stát drží podíl nejmenšího ze tří tuzemských mobilních operátorů od loňska, kdy ČKA převzala podíl Českého Mobilu od soukromé banky ČSOB. Ta získala podíl převzetím IPB v roce 2000. Český Mobil působí na trhu od roku 2000 a v pololetí měl 1,34 milionu klientů. Firma má na českém trhu podíl 15 procent a ve druhém čtvrtletí vykázal provozní zisk 138,3 milionu korun.

Součková má dát ombudsmanovi informace o zesnulém, ale ne citlivé

Ministryně zdravotnictví Marie Součková má podle rozhodnutí vlády poskytnout veřejnému ochránci práv potřebné informace o okolnostech úmrtí muže, který v roce 1996 zemřel v plzeňské nemocnici po operaci žlučníku. Ministerstvo má zajistit, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů, řekl novinářům Jindřich Marek z tiskového odboru vlády. Podle vysvětlení ministryně dostane ombudsman Otakar Motejl znalecký posudek, nikoli celou zdravotnickou dokumentaci. Právě ochrana citlivých údajů se stala předmětem sporu mezi ministry. Zatímco část kabinetu prosazovala, aby ombudsman měl k dispozici veškeré údaje o příčinách úmrtí, jiní členové vlády hájili nutnost chránit citlivé údaje. Protože někteří ministři se zdrželi hlasování, nakonec bylo těsnou většinou hlasů schváleno usnesení garantující ochranu dat, uvedl Marek.

Na ombudsmana se obrátila vdova po zesnulém Jaroslava Boháčová poté, co neuspěla s žádostí u ministerstva zdravotnictví. Ani Motejlovi ale ministerstvo nechtělo vyhovět. Součková má do několika měsíců připravit novou zákonnou úpravu, která by do budoucna zamezila opakování podobných případů. Motejl se totiž na vládu obrátil již podruhé s žádostí, aby úřady poskytly pozůstalým informace o okolnostech úmrtí jejich blízkých. Dosud se hájí povinnou mlčenlivostí.

Schodek rozpočtu se na konci září zvýšil na 80 miliard Kč

Schodek státního rozpočtu se ke konci letošního září zvýšil na 80,3 miliardy korun ze srpnových 71,9 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Pro celý letošní rok ministerstvo předpokládá nově deficit 132,4 miliardy korun, oproti dříve odhadovaným 128,3 miliardy korun. Rozpočtové příjmy do konce září činily 510,5 miliardy korun a výdaje dosáhly 590,8 miliardy korun. Výdaje představovaly 72,6 procenta původně odhadovaného rozpočtu, příjmy 74,4 procenta. Deficit byl za devět měsíců roku o 58,9 miliardy vyšší než ve stejném období minulého roku.

V samotném září výdaje činily 79,6 miliardy korun a příjmy 71,2 miliardy Kč. Vývoj příjmů v září byl podle MF ovlivněn zejména daňovými příjmy. Analytička Volksbank Markéta Šichtařová míní, že vzestup schodku proti plánu je částečně způsoben i nepřesným odhadem, a to zejména pokud jde o výběr daní. "Zejména daň z příjmů právnických osob zůstává za očekáváním," uvedla Šichtařová. Za nepříznivým vývojem stojí podle ní také platba CME a jednorázová půjčka od EIB na odstranění škod z loňských povodní. Zatímco sněmovna původně schválila schodek rozpočtu ve výši 111,3 miliardy, ministerstvo financí před měsícem odhadovalo, že skutečný deficit dosáhne 128,3 miliardy. "Dnes odhad zvýšilo již na 132,4 miliardy," uvedla Šichtařová. Domnívá se přitom, že schodek může být ke konci roku ještě nepatrně vyšší. "Podobný osud může stihnout i rozpočet pro příští rok," upozornila. Celostátní inkaso všech daní činilo k 30. září 374,1 miliardy Kč, což představuje 73,7 procenta celoročně rozpočtovaného objemu a meziroční růst o 19,9 miliardy Kč. Příjmy z daní a poplatků dosáhly 285 miliardy Kč, což bylo o 15,1 miliardy Kč více než loni v září. Příznivě jak z hlediska úrovně plnění záměrů státního rozpočtu, tak i z hlediska meziročního srovnání se zatím vyvíjí inkaso nepřímých daní. Za devět měsíců činily příjmy rozpočtu z DPH 87,0 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 4,3 miliardy Kč. Lepších výsledků bylo dosaženo i přes o 8,5 miliardy Kč vyšší vratky DPH než v předchozím roce.

Rovněž inkaso spotřebních daní ve výši 52,7 miliardy Kč meziročně stouplo o 2,6 miliardy Kč. Příjem daně z příjmů právnických osob se zvýšil o 4,6 miliardy na 65,1 miliardy Kč. Relativně horší výsledky letošního roku z hlediska plnění rozpočtu souvisí zejména s méně příznivými hospodářskými výsledky plátců daně za rok 2002, od kterých jsou odvozovány zálohy za druhé pololetí letošního roku. Příjmy rozpočtu daně z příjmů fyzických osob byly vyčísleny na 63,9 miliardy Kč, tedy o 3,7 miliardy Kč nad úrovní stejného období minulého roku. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení vzrostlo o 9,9 miliardy na 199,2 miliardy Kč. Saldo příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a výdajů státního rozpočtu do této oblasti je tak za devět měsíců letošního roku záporné o 29,3 miliardy Kč. Rozpočet přitom počítá s celoročním schodkem 31,7 miliardy Kč. Meziroční růst výdajů o 47,5 miliardy Kč odpovídá podle MF rozpočtované dynamice. Jejich výši přitom ovlivnily výdaje, se kterými původně schválený státní rozpočet nepočítal. Jde především o úhradu závazku z arbitrážního sporu CME vůči ČR (10,6 miliardy Kč) a o čerpání úvěru od EIB na odstraňování následků loňských povodňových škod (3,9 miliardy Kč).

Jako běžné výdaje rozpočtu bylo čerpáno 563 miliard Kč, tj. o 48,8 miliardy Kč více než loni. Vysoká meziroční dynamika neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně souvisí s dokončením reformy veřejné správy, tedy zrušením okresních úřadů, uvedlo MF. Rozpočet na celý letošní rok sněmovna původně schválila s rekordním schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,1 miliardy a výdajích 795,4 miliardy korun. Tento deficit se však státu nepodaří dodržet kvůli neočekávaným jednorázovým výdajům. Vláda se rozhodla vysoké tempo zadlužování českého státu řešit, a přišla proto se scénářem reformy veřejných financí. První balík reformních zákonů, který by měl vládní koalici umožnit sestavit rozpočet na rok 2004 se schodkem do 118 miliard korun, již ve sněmovně prošel prvním čtením. O konečné podobě státního rozpočtu na další rok začne vláda jednat ve středu.

České dráhy připravují výběrové řízení na dodavatele nafty

České dráhy připravují výběrové řízení na dodavatele nafty. Ročně dráhy potřebují k provozu zhruba 100 milionů litrů nafty, kterou nyní železnici dodává firma Robin Oil. Ta podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského vyhrála předchozí veřejnou obchodní soutěž. Podle šéfa železničních odborů Jaromíra Duška však dráhy nevybíraly dodavatele nafty formou veřejné obchodní soutěže, ale oslovily pouze vybrané subjekty. Podle Duška Robin Oil dodává naftu pro dráhy již desátým rokem. "Je přitom s podivem, že by se za deset let nenašel ani jeden konkurenční subjekt s výhodnější nabídkou," řekl Dušek. Přitom podle něho není cena, kterou dráhy platí firmě Robin Oil vysoká. Při výběru dodavatele skutečnou veřejnou soutěží, by však mohly dráhy na odběru nafty ušetřit desítky, ne-li stovky milionů korun, řekl.

Vláda schválila komisi pro výběr dodavatele. Dráhy chtěly, aby v ní byl jeden člen dozorčí rady podniku nominovaný státem, jeden volený zaměstnanci a dva odborníci z ekonomického útvaru. Vláda rozhodla, že v devítičlenné komisi budou čtyři lidé z ČD, včetně navrhovaných členů dozorčí rady. V komisi tak zasedne i Dušek. Po jednom člověku budou mít v komisi ministerstva dopravy, obrany, financí, práce a průmyslu a obchodu. Mluvčí ČD odmítl podrobnosti o chystaném tendru sdělit, aby neohrozil průběh veřejné soutěže. Tu podle něho dráhy vyhlásí standardním způsobem.

Česká konsolidační agentura vydá dluhopisy za pět miliard korun

Česká konsolidační agentura vydá sedmileté dluhopisy za pět miliard korun. Dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou ČKA vydá v rámci ustaveného dluhopisového programu, sdělil ČTK mluvčí agentury Jiří Pekárek. Emise dluhopisů bude veřejně obchodovatelná. ČKA předpokládá, že po získání příslušných povolení Komise pro cenné papíry bude emise registrována na vedlejším trhu Burzy cenných papírů Praha. Vedoucím manažerem emise je společnost Deutsche Bank AG, pobočka Praha.

Češi předali zrekonstruovanou školu albánským dětem

Zrekonstruovanou základní školu v albánské části jihosrbské provincie Kosova otevřel zástupce náčelníka generálního štábu Armády České republiky generálmajor Emil Pupiš. Školákům z kosovské vesničky Doberdol u města Podujevo sice škola začala už před měsícem, teprve ve středu se však dočkala slavnostního otevření. Ve škole, která leží v operačním prostoru 3. česko- slovenského praporu mezinárodních sil KFOR, vítal Pupiš přibližně 250 místních žáků s prvním zvoněním. O rekonstrukci budovy, která zahrnovala opravu střechy, oken, osvětlení, dveří, vnitřních omítek a vymalování celé školy, se částečně zasloužili Češi. Veškeré práce však prováděla pod dohledem českých a slovenských vojáků místní firma. Skupina pro civilně-vojenskou spolupráci (CIMIC), působící v rámci česko- slovenského praporu, akci naplánovala, vyhledala firmu a rozsah prací dohodla s představiteli školy a místní samosprávy.

Finanční prostředky ve výši 30.000 eur (asi 950.000 korun) poskytlo norsko-české humanitární hnutí Na vlastních nohou, známé spíše pod názvem Stonožka. Organizace získává peníze tím, že děti malují pozdravy a pohledy, které zasílají do centra hnutí v Norsku. Tam si dílka za zhruba 80 korun objednávají různé společnosti a rozesílají je do celého světa. Za působení českých a slovenských vojáků v misi KFOR byly již dříve zrekonstruovány základní školy v Braine a Shtedimi, a to vždy za finanční pomoci humanitární organizace Stonožka. V prostoru působnosti praporu se nachází více než 60 základních škol.

Fond bydlení zřejmě nebude mít ani polovinu letošního rozpočtu

Státní fond rozvoje bydlení v příštím roce zřejmě nebude mít ani polovinu letošího rozpočtu. Vláda schválila jeho výdaje v celkovém objemu 3,3 miliardy korun, což je o 5,4 miliardy korun méně než letos, řekl ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun. Rozpočet fondu musí ještě schválit sněmovna. Objem peněz, které fond v příštím roce bude moci na bydlení poskytnout, ovlivnilo samozřejmě omezení výdajů v rámci reformy veřejných financí, dodal Dimun. Rozpočet je však podle Dimuna nižší také kvůli útlumu přímých dotací. Fond totiž chce v budoucnu poskytovat převážně návratné formy podpor. Nevratné přímé dotace omezí. Postupně tak přejde na revolvingové hospodaření.

Fond počítá i nadále s poskytováním podpor na opravy a modernizaci panelových domů. Jejich majitelé tak i v příštím roce zřejmě budou moci žádat o úrokovou dotaci na splácení úvěrů poskytnutých bankami. Fond na tento účel počítá s 600 miliony korun. Dalších 400 milionů by mělo jít na přímé úvěry obcím na podporu oprav bytových domů. Fond počítá i nadále s poskytováním přímých úvěrů na výstavbu bytů jak mladým lidem do 35 let věku, tak obcím, popřípadě budoucím neziskovým družstvům, na výstavbu nájemních bytů. Na úvěry fond počítá v příštím roce s 600 miliony korun. MMR připravuje nařízení, které stanoví podmínky pro použití prostředků fondu na ručení za splácení úvěrů poskytnutých bankami. Fond pak bude moci nově poskytovat podporu investorům na výstavbu bytů také prostřednictvím záruk.

Fond počítá i s dotacemi, a to na výstavbu nájemních bytů obcím nebo nově vznikajícím neziskovým družstvům, ale již jen ve velmi omezené míře, řekl Dimun. Na dotace by fond směřoval 1,5 miliardy korun, pouze však v případě, že do rozpočtu dostane tuto částku navíc od FNM.

počasí:

Čekáme zamračeno nebo oblačno, později přechodně i polojasno, na severu se místy objeví slabý déšť. Denní teploty 19 až 23 stupňů, na horách kolem 17ti.