Zprávy Radia Praha

Komise doporučila vládě jednat o dodání stíhaček Jas-39 Gripen

Čeští vojenští piloti budou s největší pravděpodobností v příštích letech létat na stíhačkách Jas-39 Gripen. Devítičlenná odborná komise měsíc posuzovala pět došlých nabídek a v pondělí vládě doporučila právě švédské gripeny. Gripeny tedy v očích komise předčily starší letouny F-16, které nabízeli tři další uchazeči. Pokud návrh do konce roku schválí vláda a pokud budou následná jednání dovedena do úspěšného konce, 14 gripenů v roce 2005 nahradí dosluhující stroje MiG-21.

Švédsko nabídlo úplně nové stíhačky, určené původně pro vlastní piloty. Konkurenční F-16 nabízely USA, Belgie a Nizozemsko, Kanada se přihlásila s voumotorovým F/A-18. Rozhodnutí komise bylo jednomyslné. Belgická nabídka letounů F-16 MLU byla v pořadí druhá, následovaná Kanadou a Nizozemskem. Spojené státy, které lobovaly pro své F-16 Block 15 s novými motory, zůstaly v hodnocení komise na posledním místě. Hodnocení komise ale není pro vládu závazné.

Britsko-švédské konsorcium se ucházelo o přezbrojení české armády už od roku 1997. Získání kontraktu už mělo téměř na dosah, ale náklady na odstranění následků loňských povodní přiměly českou vládu hledat úspornější řešení. Letos se rozhodla, že zastaralé letouny MiG-21 nahradí na přechodnou dobu čtrnácti pronajatými nebo levně "z druhé ruky" pořízenými stíhačkami. Vedle švédských gripenů byly ve hře stroje F-16, které nabízely USA, Belgie a Nizozemsko a letouny F/A-18 nabízené Kanadou. Své konkurenty Švédsko překvapilo, když před měsícem oznámilo, že nabízí k desetiletému pronájmu 14 nových stíhaček Jas-39 Gripen za cenu používaných letounů. Švédsko má údajně připravený i plán doprovodných investic do ČR, takzvané offsety, v objemu 150 procent celkové hodnoty dodávky letounů. Pronájem gripenů má být údajně o přibližně deset procent levnější než finanční strop stanovený ministerstvem obrany.

Stíhačka Jas-39 Gripen, vyvinutá v 90. letech, je prvním víceúčelovým bojovým nadzvukovým letounem čtvrté generace, který je již v operační službě. Stíhačka je podle výrobce rychle operačně použitelná a vyžaduje jen minimální pozemní podpůrné vybavení. Vyznačuje se novými bojovými možnostmi a údajně i nízkými provozními náklady po celou dobu životnosti. Letoun je vybaven výkonným radiolokátorem Ericsson a díky konstrukci a použitým materiálům je obtížně zjistitelný. Základní výzbrojí letounu je kanon Mauser Bk-27 s řiditelnou kadencí 1100 až 1700 ran za minutu se zásobou 120 nábojů. Letoun je vybaven pěti závěsníky. Základem protiletadlové výzbroje jsou řízené střely (protiletadlové, protizemní, protilodní či další typy). Alternativní výzbrojí k ničení pozemních cílů může být například víceúčelová kontejnerová zbraň. Letoun švédské společnosti Saab a britské BAE Systems, dvou světových výrobců vojenské a letecké techniky, dosud nebyl použit v žádné bojové akci. Kromě Švédska, Jihoafrické republiky a Maďarska by měla gripeny do svých ozbrojených sil v příštích letech začlenit také Česká republika.

Výrobce Gripenů SAAB přivítal rozhodnutí komise, zůstává opatrný

Švédský výrobce stíhacích letounů JAS 39 Gripen, firma SAAB Military Aircraft, je pondělním rozhodnutím české expertní komise "potěšen", nadále však zůstává ve svých reakcích opatrný. Jak ČTK ve Švédsku řekl mluvčí firmy Peter Larsson, výrobci Gripenů respektují význam volby, kterou česká vláda musí teprve učinit. Hlas odborné komise má velkou váhu, ale v celkovém procesu je tak jako tak hlasem poradním, podotkl Larsson s tím, že závěrečné slovo by měly říci až vlády obou zemí. "Kontrakt by pak měl být uzavřen nikoli mezi námi jako firmou a Českou republikou, ale mezi švédskou a českou vládou," uvedl.

To, že je švédská opatrnost motivována minulým průběhem rozhodovacího procesu v České republice, při němž měl Gripen již jednou vítězství na dosah ruky, však mluvčí odmítl. "Stejně postupujeme v každém případě, nikoli jen v tomto," dodal.

AOP: Offsety za stíhačky mohou být vítanou injekcí pro průmysl

Programy průmyslové spolupráce, které jsou součástí švédské nabídky letounů Jas-39 Gripen pro českou armádu, mohou být podle prezidenta Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka vítanou injekcí pro tuzemské podniky. Offsety mají zajistit partneři projektu Gripen, tedy švédská společnost Saab a britský BAE Systems. "Přínosem je hlavně to, že jestliže určitou část finančních prostředků utratíte za schopnost zemi bránit, tak zase část těch peněz se vám vrací v high technologii do obranného průmyslu," řekl Hynek ČTK. Podle dříve zveřejněných informací obsahuje nabídka 31 projektů.

Při obdobných projektech je podle Hynka důležité i to, že země neztrácí úplně nezávislost. "Sice kupujete z ciziny produkt, ale zároveň na ten produkt získáváte třeba servis, schopnosti dělat určité subdodávky, neztrácíte to, co je nebezpečí, když se plně orientujete jen na dodávku," doplnil. Švédská nabídka obsahuje projekty, jejichž hodnota by měla přesáhnout jedenapůlnásobek objemu kontraktu, podle zástupců společnosti BAE Systems tedy asi 30 miliard korun.

Prezident Václav Klaus přiletěl na návštěvu do Švédska

Prezident Václav Klaus zahájil v pondělí pracovní návštěvu Švédska. Klausova jednání s nejvyššími švédskými představiteli začnou až v úterý, kdy se mimo jiné setká s premiérem Göranem Perssonem a králem Carlem XVI. Gustafem. Klaus se v úterý zúčastní také rozpravy ve švédském parlamentu, kde jej uvítá první místopředseda parlamentu Per Westerberg. Český prezident přednese před poslanci projev. Při sérii setkání se švédskými politiky by měl hovořit především o česko-švédských vztazích v rámci politické, kulturní a regionální spolupráce.

Klaus byl naposledy na oficiální návštěvě ve Švédsku jako předseda vlády, a to před deseti lety. Jeho předchůdce na Pražském hradě Václav Havel byl ve Švédsku ještě jako československý prezident, ve funkci hlavy českého státu nikoli. V lednu před třemi lety se ve Stockholmu zúčastnil mezinárodního fóra o holokaustu. Švédský král Carl XVI. Gustaf byl v Česku na oficiální návštěvě v květnu 1995.

Laštůvka nebude za ČSSD kandidovat do EP a zřejmě ani Kavan

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD) v pondělí ČTK řekl, že nebude kandidovat v červnových volbách do Evropského parlamentu. Podobné rozhodnutí zvažuje i sociálnědemokratický poslanec a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan.

Kandidátku nejsilnější vládní strany bude její ústřední výkonný výbor schvalovat v neděli 14. prosince. V návrhu, který už projednalo v polovině listopadu stranické předsednictvo, figuruje Laštůvka na šestém a Kavan dokonce na jedenáctém místě. Podle politických pozorovatelů je ale volitelných pouze prvních pět kandidátů. Laštůvka, který se ocitl na hranici volitelnosti, není spokojen s tím, že má být lídrem kandidátky mediálně málo známý poslanec Libor Rouček, někdejší mluvčí socialistické vlády premiéra Miloše Zemana. Laštůvka by na jeho místě raději viděl senátora Richarda Falbra, který byl dlouholetým předsedou nejsilnější odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů. Kavan se prý rozhodne až na zasedání ústředního výkonného výboru, kde to také veřejné oznámí. "V tomto okamžiku jde o to, zda má, nebo nemá sociální demokracie zájem být zastoupená na této úrovni," dodal poslancův asistent.

Kromě Roučka a Falbra jsou ještě na volitelných místech kandidátky jako třetí poslanec Milan Ekert a na čtvrté a páté pozici poslanec Petr Lachnit, který byl v Zemanově kabinetu ministrem místního rozvoje, a exministr zdravotnictví Bohumil Fišer. V Evropském parlamentu by mělo zasednout 24 zástupců České republiky. Voliči je budou vybírat někdy v červnu příštího roku. Termín zatím nebyl stanoven. Volebním obvodem bude celá republika.

Politologové pochybují, zda lze přenést popularitu Grosse na ČSSD

Politologové pochybují o tom, zda se místopředsedovi ČSSD a ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi podaří přenést svou popularitu na celou sociální demokracii. Vzhledem k mediálním neúspěchům místopředsedkyně Marie Součkové, od které Gross převezme odpovědnost za stranickou mediální politiku, považují ale tuto změnu za logickou. Že jsou preference nejsilnější vládní strany "na dně", přiznal v polovině listopadu i její předseda Vladimír Špidla.

"Je otázkou, jak dalece zručný a šikovný Gross, který se dovede postarat o svou popularitu, bude schopen lépe prosazovat ČSSD," řekl ČTK šéf agentury STEM Jan Hartl. Považuje ale za pravděpodobné, že se mu to bude dařit lépe než Součkové. Ta podle Hartla "nedokáže věci jasně a srozumitelně veřejnosti vysvětlit, ani nemá kouzlo pro média, posluchače a čtenáře".

Budování mediálního obrazu strany vyžaduje podle Bohumila Doležala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy odlišnou techniku. Pochybuje proto, že je přenos osobní popularity na celou stranu možný. Příkladem je oblíbený politik ODA Vladimír Dlouhý, který své straně pomoci nedokázal.

Bude to pro Grosse mimořádné těžký úkol, který nemusí úspěšně skončit, soudí i Zdeněk Zbořil z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přenos osobní popularity a známosti na celou organizaci má za takřka nemožný. ČSSD se o tom už podle něj mohla přesvědčit u případu Petry Buzkové. ČSSD neměla podle Zbořila žádnou mediální koncepci ani za Buzkové ani za Součkové. Volby v roce 1998 vyhrál tehdejší její předseda Miloš Zeman a "jeho parta". Součkovou považuje za typický nemediální typ a zátěž ministerstva zdravotnictví jí nijak nepřidala. "Změna byla ale nutná," dodal.

Rozhodnutí přenést mediální kompetence ze Součkové na Grosse zrálo podle místopředsedy ČSSD Martina Starce již delší dobu, je součástí úsilí o nový mediální obraz strany a má několik etap. Souvisí s ním i budování profesionálního mediálního týmu, uvedl. Podrobnosti neuvedl. "Během několika týdnů to uvidíte," dodal.

NATO předvedlo další důkaz své transformace - liberecký prapor

Pomalu jako zlatý hřeb zasedání ministrů obrany stávajících a budoucích zemí Severoatlantické aliance - na pozadí sporů o evropskou obranu či dosavadní pramalé ochoty vyslat další vojáky do Afghánistánu - vyzněla pondělní slavnostní ceremonie k vytvoření mnohonárodního praporu chemické, biologické a radiační ochrany, který se veřejnosti představí za dva dny v Liberci.

Po zřízení zárodku Sil rychlé reakce (NRF) představuje mnohonárodní prapor další hmatatelný důkaz, že se závěry pražského summitu o transformaci aliance skutečně plní. "Je to jasný signál, že se NATO mění a že národy aliance jsou s to spolupracovat i v tak sofistikované oblasti," řekl generální tajemník George Robertson.

Svou zručnost a vybavení před novináři v Bruselu předváděla pětice belgických specialistů, ale velením jednotky, zařazené přímo pod operační kontrolu vrchního velitele sil NATO, byli pověřeni čeští vojáci. Je to hozená rukavice, kterou česká strana zdvihla a zavázala se, že jako první dokáže postavit prapor na mezinárodních základech, řekl ČTK velitel praporu major Vratislav Osvald poté, co si potřásl rukou s generálním tajemníkem aliance Georgem Robertsonem, vrchním velitelem sil NATO v Evropě generálem Jamesem Johnsem a předsedou Vojenského výboru NATO generálem Haraldem Kujatem.

V praporu je zastoupeno kromě Čechů dalších 12 armád. Česko se podílí celkem 267 profesionálními vojáky velitelství, rotami velení a logistiky a speciální protichemickou rotou, jejíž složení "odpovídá nasazení v Iráku". Vojáci z tuctu dalších zemí se podílejí na průzkumné rotě, laboratořích, podpůrných týmech, dekontaminačních četách a ve společném poradním týmu, předurčeném pro nadřízené velitelství. Úředním jazykem praporu je angličtina, kterou samozřejmě ovládají i velitelé českých jednotek.

Jednotka vzniká jako součást nově budovaných sil rychlé reakce NATO (tzv. NATO Response Force; NRF), jejichž zřízení bylo odsouhlaseno také na pražském summitu aliance v listopadu 2002. Tyto síly oficiálně zahájily činnost 15. října a plně operativní mají být v roce 2006, kdy dosáhnou početního stavu zhruba 20.000 mužů. Výstavbou protichemického praporu byla pověřena Česká republika, která se v rámci NATO soustředí právě na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Dlouhodobé české zkušenosti na poli chemických zbraní pocházejí ještě z dob Varšavské smlouvy, kdy se československá armáda důkladně připravovala na útok zbraněmi hromadného ničení. V současné době mají čeští chemici špičkové vybavení, jímž údajně mnohdy předčí i oddíly ostatních armád Severoatlantické aliance. Čeští vojenští chemici se osvědčili i při mezinárodních operacích. Armádní chemici byli součástí první československé jednotky v novodobé historii, která byla vyslána do bojové akce: začátkem 90. let do Perského zálivu. Do srpna 1991 se československá jednotka účastnila operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Jako jediná v Perském zálivu v roce 1991 rozpoznala bojové chemické látky, ale stopy byly neznatelné. Rota protichemické ochrany z Liberce působila v roce 2000 půl roku v misi SFOR v Bosně. Od března 2002 tvořili příslušníci liberecké roty základ české jednotky v operaci Trvalá svoboda v Kuvajtu. Z české roty vznikl letos v březnu 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany. Do května v něm působilo 290 českých a 73 slovenských vojáků.

Mluvčí RFE: Jsou i návrhy na odchod z RFE z ČR, chceme ale zůstat

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) sice bere v úvahu i možnost přesunu z České republiky, doufá ale, že bude moci zůstat v Praze. Na pondělní tiskové konferenci to řekla mluvčí rádia Sonia Winterová. Rádio má nyní podle mluvčí seznam slibných pražských lokalit pro nové sídlo, ale s výběrem příliš nespěchá. RFE/RL vysílá od roku 1995 z budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy a o jeho přemístění z bezpečnostních důvodů se začalo uvažovat po teroristických útocích na USA v roce 2001. Smlouva na současné sídlo v centru Prahy vyprší na konci příštího roku a s největší pravděpodobností bude možné ji prodloužit, dodala Winterová. Už dříve uvedla, že stěhování nelze uspěchat, mimo jiné proto, že je drahé.

Menší strany se zřejmě na společné kandidátce do EP nedohodnou

Menší liberální strany již řadu týdnů vedou jednání o možnostech společného postupu ve volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční příští rok v červnu. I když měly ambice sestavit jedinou kandidátku a být silnou alternativou pravicové ODS i levicové ČSSD, zřejmě se nakonec nedohodnou. Vlastní listinu hodlá sestavit vládní Unie svobody- DEU v čele s bývalým prezidentským kancléřem Karlem Schwarzenbergem, druhou Evropští demokraté vedení exministrem zahraničí, senátorem Josefem Zieleniecem. "Myslím si, že by měla být jedna kandidátka, ale jestli to nakonec takto dopadne, to uvidíme," řekl ČTK senátor Edvard Outrata, který jednání US-DEU, ODA, Evropských demokratů, Cesty změny, sdružení SNK, KAN či strany LiRA koordinuje. Ani pondělní jednání v Senátu nepřineslo definitivní výsledek. "Pokud by se měly vytvořit dvě kandidátky, tak to bude škoda. Reprezentujeme víceméně stejné názory. Jsem pro to, aby se síly netříštily," dodal šéf senátorského Klubu otevřené demokracie.

Soud zamítl dědické nároky Thuna na zkonfiskovaný majetek

Tři roky trvalo soudu, než rozhodl o dědických nárocích Bertholad Thuna- Hohensteina na majetek po otci Leopoldovi. Majetek, mimo jiné i zámek v Cholticích, byl rodině zkonfiskován podle Benešových dekretů, Thun však tvrdí, že je jeho dědictvím. V minulých dnech vynesl soud rozsudek, podle něhož Thun nemá co dědit. Novinářům to v pondělí řekl starosta Choltic Jan Málek. S obcí se Thun 11 let soudí o zámek a další nemovitosti. Po zastavení dědického řízení může soud spor mezi šlechticem a obcí uzavřít.

Žalobu na obec podal Thun v roce 1992, kdy požádal soud o určení vlastnictví k choltickému zámku a dalším nemovitostem. Vyšlo najevo, že nemá vypořádané dědictví po otci, který zemřel na sklonku války. Proto musel soud své rozhodnutí o tom, kdo je vlastníkem choltického panství, odložit a čekat na výsledek dědického řízení. Nyní se může k 11 let starému případu vrátit. Starosta věří, že závěrečný rozsudek bude ve prospěch obce, která před lety zámek koupila od státu. "Spor nám komplikuje řádné užívání majetku a brzdí rozvoj Choltic," dodal.

Soud: Zamítnutí stížnosti rodu Walderode neznamená konec nároků

Zamítnutí stížnosti šlechtické rodiny Walderode na postup pozemkového úřadu v Semilech ze strany Nejvyššího správního soudu neznamená konec nároků na vrácení majetku této rodiny, informovala v pondělí novináře mluvčí soudu Marika Komoňová. Soudci Nejvyššího správního soudu podle ní kritizují informaci médií, že "potomci šlechtického rodu Des Fours Walderode mají po verdiktu brněnského Nejvyššího správního soudu zase menší naději, že se jim vrátí miliardový majetek". "Věta je zcela zavádějící, působí dojmem, že Nejvyšší správní soud rozhoduje o věcech, které nejsou v jeho pravomoci," uvedla Komoňová. Důvodem odmítnutí stížnosti podle ní totiž byl fakt, že o nárocích na vydání či nevydání majetku jednají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení podle občanského soudního řádu a ne správní soudy. Z těchto důvodů Krajský soud v Hradci Králové ve správním řízení žalobu Johanny Kammerlanderové odmítl jako nepřípustnou a Nejvyšší správní soud mu pouze dal za pravdu. O tom, zda dědičce rodu Kammerlanderové lze vydat majetek, jehož hodnota se odhaduje na půl až tři miliardy korun, může podle mluvčí rozhodnout pouze Okresní soud v Semilech. U něj totiž vdova po Karlu Des Fours Walderode vede současně stejný spor, ovšem právě v občanskoprávním soudním řízení.

Špidla připustil, že obvinění v OKD může ovlivnit prodej dolů

Premiér Vladimír Špidla v pondělí po zasedání vlády v Ostravě nepřímo připustil, že obvinění vrcholných představitelů OKD Viktora Koláčka a Petra Otavy ze zneužití informací v obchodním styku může mít další vliv na doprivatizaci OKD i na účast firmy v soutěži o státní podíl v Sokolovské uhelné. Podle Špidly se vláda situací kolem hnědouhelných dolů v pondělí nezabývala. "Případ je velmi složitý, při jeho hodnocení se budou zvažovat všechny informace, které jsou v daném okamžiku," řekl novinářům Špidla. Privatizace Sokolovské uhelné (SU) je podle něj otázkou pro ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. Premiér si zároveň myslí, že o nabyvateli státního podílu v SU bude brzy rozhodnuto. "Ty lhůty nejsou příliš dlouhé, nebude to trvat dlouho," dodal. Podle dřívějších informací by o tom vláda měla rozhodnout do konce roku.

Koláček s Otavou se připravovali na to, jak za několik dní podají státu nabídku na privatizaci Sokolovské uhelné. Spolu s OKD se o podíl v SU uchází management této těžební firmy. V případě doprivatizace OKD vláda začala exkluzivně vyjednávat s jejím klíčovým vlastníkem, firmou Karbon Invest (KI), jejímž spolumajiteli jsou Koláček a Otava. Nabídku na odkup bezmála 46procentního podílu by měl KI předložit do konce února. Pokud se stát s podnikem nedohodne, vyhlásí veřejnou soutěž.

Koláčka a bývalého společníka Jana Przybylu policejní rada ze zneužití informací v obchodním styku obvinil v pátek. Otava, kterého v pátek nezatkli, si obvinění vyslechl o den později. Na policii se dostavil až po poradě s právníkem. Všem třem hrozí až 12 let vězení. Po výslechu je kriminalisté propustili, protože neshledali důvody k vazbě.

Dufek: Lidé jsou apatičtí a ASO zůstala v boji proti reformě sama

Asociaci samostatných odborů (ASO) se podařilo shromáždit méně podpisů proti vládní reformě veřejných financí než očekávala kvůli apatii občanů a odporu politických stran. Chybělo také větší nasazení funkcionářů a dobrovolníků. K takovému závěru dospělo vedení odborové centrály na dnešním hodnocení akce, řekl ČTK její předseda Bohumír Dufek.

Asociace již před týdnem oznámila, že se jí podařilo shromáždit na 107.000 podpisů lidí, kteří s vládní reformou nesouhlasí. Podpisy se ale ještě scházely během minulého týdne, takže jejich konečný součet je 110.900 uvedl Dufek. Ještě před zahájením akce 13. října ale říkal, že je cílem centrály získat na čtvrt milionů podpisů.

Ve společnosti vládne podle šéfa odborové centrály apatie. Lidé nevěří tomu, že se něco změní. Nejvíc se to projevilo v Odborovém sdružení železničářů, které je nejsilnějším členem asociace, ale dalo dohromady pouze 25.000 podpisů, zatímco zemědělské odbory kolem 80.000. Železničáři to zdůvodňovali také tím, že se jejich členové, kteří sympatizují s vládními stranami, odmítali podepisovat proti vládní reformě.

Zemědělci chystají petici proti velkému vybíjení krav kvůli BSE

Agrární komora České republiky chystá petici proti hromadnému vybíjení vysokého počtu skotu kvůli pouhému podezření na nemoc šílených krav (BSE). Spolu s chovatelskými svazy chtějí zemědělci dopisem oslovit příslušné komisaře Evropské unie a požádat je o změnu metodiky, která při vysokých domácích koncentracích skotu působí farmářům rozsáhlé škody. "Zdůrazňuji, že nepožadujeme změkčení norem bezpečnosti potravin," řekl v pondělí v Brně prezident komory Václav Hlaváček. Likvidaci stád, které jen v posledních dvou zjištěných případech výskytu BSE padne za oběť přes 1100 zvířat, označil za nesmyslnou. Jen v Zemosu ve Velkých Němčicích na Břeclavsku tak bude utraceno 46 procent z celého nadějného stáda dojnic. K petici podle Hlaváčka přispělo nejen pobouření chovatelské obce, ale i negativní reakce zákazníků.

Ministerstvo zemědělství podle mluvčího Martina Severy považuje metodiku za velmi přísnou a postoj zemědělců chápe. Ministr zemědělství Jaroslav Palas se již kvůli nutnému utracení velkého množství zvířat obrátil na zástupce Evropské komise s žádostí o kompenzace. Také Státní veterinární správa má pro požadavky zemědělců pochopení, ale v současnosti podle mluvčího Josefa Dubna nemůže postupovat jinak, než stanovují příslušné předpisy. Veterináři v posledních dvou případech nemoci, kdy má být vybit větší počet zvířat, alespoň utrácení rozložili do delšího časového období. Zemědělci se domnívají, že k vybíjení krav není sebemenší důvod. "Mléko je bezpečné a jeho produkci je třeba zužitkovat," prohlásil Hlaváček. Rovněž telata jsou po narození zdravá a každé je třeba zachránit pro další chov. Prezident Agrární komory je přesvědčen, že není dosud žádný vědecký důkaz o přenosu BSE takovým způsobem, pro jaký je nastavena likvidace takzvané kohorty podezřelých zvířat. Každá kráva by se podle něj měla bez výjimky otelit, například v izolační stáji. "Při výskytu BSE na lince v masozávodu se konfiskují celkem čtyři kusy z řady, není proto důvod k preventivním porážkám tisícovek zvířat," míní Hlaváček.

Živočišné potraviny budou muset mít značku zdravotní nezávadnosti

Všechny potraviny živočišného původu, které podléhají veterinárním předpisům, budou muset mít od počátku příštího roku označení zdravotní nezávadnosti. "Označení kupujícímu sděluje, že produkt byl vyroben pod státním veterinárním dozorem," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Potraviny bez tohoto značení nebudou moci na trh.

Takzvané kulaté razítko bude od ledna povinně na výrobcích ze závodů, které byly schváleny pro tuzemský trh. Oválné razítko ponesou potraviny vyrobené v provozech, které splňují standardy pro vývoz na společný trh EU. Po vstupu do unie přibude v oválném razítku ještě označení EHS. Potravináři, například mlékárny, ale poukazují na to, že v případě oválného značení budou muset dvakrát měnit obaly, nejdříve po novém roce a podruhé po vstupu do EU. Podle ředitele Českomoravského svazu mlékárenského Michala Němce by to znamenalo náklady v desítkách milionů korun. Veterinární správa chce proto s EU vyjednat, aby zpracovatelské podniky mohli oválné značení bez EHS používat ještě po vstupu Česka do unie, a to na domácím trhu. "Budeme však muset zaručit nějaké časové omezení pro platnost tohoto označování," uvedl Duben.

Vědci: Geneticky modifikované rostliny neškodí přírodě

Většina rizik spojených s pěstováním geneticky modifikovaných plodin je stejná jako v případě jiných zemědělských metod a postupů. Shodla se na tom stovka evropských vědců, kteří o genetických modifikacích hovořili o víkendu v Praze. Dosavadní výzkum podle nich neprokázal, že by tyto plodiny působily z hlediska dnešních kritérií vůči životnímu prostředí škodlivě. Přesto má podle vládního Vědeckého výboru pro potraviny z geneticky upravených potravin obavu pětina obyvatel Česka.

Princip takzvané předběžné opatrnosti vůči potravinám z geneticky upravených organismů prosazuje v Česku pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Aktivisté upozorňují hlavně na riziko, že pylem z geneticky upravených rostlin mohou být kontaminovány rostliny pěstované tradičním způsobem, což by mohlo ohrozit produkci ekologicky hospodařících zemědělců. "Žádná z geneticky upravených plodin, které přicházejí v úvahu pro pěstování v Evropě, zřejmě nepředstavuje ekologické riziko, přesto se však doporučuje, přinejmenším z hlediska vědeckého poznání, jejich další ekologické sledování," řekl ČTK k výsledku jednání profesor Entomologického ústavu Akademie věd František Sehnal. Rizika je podle něj třeba hodnotit odděleně pro každou plodinu, pro každý typ genetické úpravy a v některých případech i s ohledem na specifickou oblast pěstování.

Vědci se také shodli na nutnosti vypracovat standardní postupy na hodnocení rizik spojených se zaváděním nových zemědělských technologií včetně geneticky modifikovaných plodin. Geneticky modifikované odrůdy se v Evropské unii pěstují v porovnání se Spojenými státy pouze okrajově. V Česku výjimečně. Evropská komise letos v létě vydala doporučení, podle kterého musejí mít rolníci možnost pěstovat ten typ zemědělských plodin, který si zvolili, ať jsou to geneticky modifikované, konvenční nebo ekologické plodiny.

Dopravní situaci v Praze si lidé mohou ověřit na internetu

Dopravní situaci na několika místech v Praze mohou lidé sledovat prostřednictvím snímků na internetu. Magistrát uvedl v pondělí do provozu adresu http://kamery.praha-mesto.cz, která to umožňuje. Stránka poskytuje záběry zatím z několika bezpečnostních kamer, jimiž sledují dění policisté a strážníci, řekl ČTK primátorův náměstek Rudolf Blažek. Díky kamerám si mohou zájemci ověřit hustotu provozu na několika místech severojižní magistráty. Jde o ulici 5. května a Nuselský a Hlávkův most. Dále se mohou podívat na křižovatky Štefánikovy a Kartouzské ulice, ulice K Letišti s Evropskou a Podolského nábřeží s Podolskou ulicí. Poslední kamera směřuje na křižovatku na Olšanském náměstí s Prokopovou a Jičínskou ulicí, informoval magistrát.

Špatná dopravní situace v metropoli trápí řidiče několik let. S tím, že by zácpy z ulic v blízké době zmizely, počítat nemohou. Stav by se měl zlepšit až po dobudování vnějšího a vnitřního obchvatu města a po omezení vjezdu do centra. Podle dřívějšího vyjádření primátora Pavla Béma to bude v horizontu deseti let.

Kabelová televize získala naději, že si zachová nižší DPH

Kabelová televize by mohla být v příštím roce i nadále zdaňovaná nižší pětiprocentní sazbou DPH. Vláda v pondělí schválila poslanecký návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech, který zachovává provoz televize po kabelu v nižším daňovém pásmu, řekla ČTK mluvčí kabinetu Anna Veverková. Přeřazení kabelové televize do vyšší sazby DPH navrhlo omylem ministerstvo financí a poslanci vládní koalice ve spolupráci s ministerstvem chtějí chybu napravit. Novele ale hrozí, že ji parlament nestihne schválit tak, aby začala platit od 1. ledna 2004, kdy vstoupí v účinnost změny v sazbách DPH. To by znamenalo dočasné zdražení provozu kabelové televize. Poslanci sice navrhli předlohu schválit rovnou v prvém čtení, projednání zákona ale není zařazeno na program nynější poslední schůze v roce. Nelze ale vyloučit, že poslanci se pokusí urychlené projednání novely na program schůze prosadit.

CVVM: Lidé očekávají po vstupu do EU v ekonomice změny k horšímu

Česká veřejnost očekává, že po vstupu do EU nastanou v ekonomice změny spíše k horšímu. Většina lidí očekává nárůst cen potravin, energií a veřejné dopravy. Jedinou optimistickou výjimkou jsou názory na růst mezd. Přes třetinu dotázaných soudí, že mzdy po vstupu porostou. Opačný názor zastává zhruba jen každý desátý člověk. Vyplývá to z výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.

Stejnou úroveň mezd očekává 43 procent dotázaných. Dvě pětiny předpokládají nárůst nezaměstnanosti, její pokles očekává jen 14 procent dotázaných. Čtvrtina lidí soudí, že klesnou sociální dávky, ale téměř dvě pětiny soudí, že zůstanou stejné. Že ceny potravin po vstupu vzrostou, si myslí 82 procent lidí. Z výsledků průzkumu také vyplývá, že třetina lidí starších 15 let má zájem o práci v některé zemi EU. Zhruba každý pátý dotázaný by měl zájem o práci v případě, že obdrží konkrétní nabídku práce z EU, ačkoli sám si práci mimo ČR hledat nechce.

Zájem o práci v jiných členských státech EU mají častěji absolventi vysokých škol, lidé ve věku do 30 let, muži, svobodní, studenti a obyvatelé Prahy.

Odboráři chtějí za zrušení vyhlášky ministra Škromacha žalovat

Odborový svaz pracovníků v hornictví připravuje žalobu na ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Podnětem je zrušení vyhlášky o hornických výhodách z roku 1991, kterou Škromachův úřad od listopadu zrušil, aniž by k tomu měl oprávnění, řekl v pondělí novinářům během protivládní demonstrace horníků na Dole Paskov předseda moravskoslezských odborů Jan Sábel.

Škromacha záměr hornických odborů podat na něj žalobu nijak neznepokojuje. "Je věcí odborů, co udělají či neudělají," řekl ČTK Škromach. "Ministr neměl oprávnění podepsat vyhlášku, protože k tomu neměl zmocňovací předpis. Vyhláška byla uznána i Nejvyšším soudem jako opodstatněná, takže není pravda, že by to byla nějaká vyhláška navíc, kterou by bylo třeba zrušit. Podle našich právníků nemá ministr žádné právo vyhlášku osobně zrušit, musel by to udělat zákon a nikoli jedna osoba vlády," řekl Sábel. Odboráři se podle Sábela ještě radí s právníky a žalobu na Škromacha by mohli podat do týdne.

Škromach vyhlášku zrušil, protože podle něj byla v rozporu se Zákoníkem práce. Svůj krok přijel v neděli vysvětlovat do Ostravy. Odboráře však neuklidnil. Hornické odbory vyzvaly ke stávce, protože se nechtějí smířit s tím, že díky zrušené vyhlášce horníci při odchodu ze šachty ze zdravotních důvodů nemají zaručenou výplatu odstupného, dorovnání platu do výše průměrné mzdy po dobu až jednoho roku ani až tři platy při přechodu z důlního na povrchové pracoviště OKD. Vedení OKD jedná s odboráři o tom, že by horníkům poskytovalo částečné kompenzace i bez vyhlášky.

Se zrušením vyhlášky, která jim zaručovala sociální výhody, nesouhlasí ani odboráři a zaměstnanci Mostecké uhelné společnosti (MUS) a jejích dceřiných firem. Připojili se tak k protestu horníků z černouhelného Dolu Paskov na Frýdeckomístecku. Mostečtí horníci hrozí hodinovou výstražnou stávkou na pátek, vedení MUS jejich postoj chápe. "Respektujeme nezadatelné právo odborů chovat se způsobem, jaký považují za vhodný. Rozumím jejich solidaritě, na tomto principu fungují. Požádal jsem odboráře o dodržení bezpečnosti. V době případné stávky by havíři neměli být v hlubině, ale na povrchu," řekl ČTK generální ředitel MUS Luboš Měkota.

Havíři z Mostecka by mohli vládě nahnat strach. Prosluli totiž zatím nejdelší stávkou. Před třemi lety 50 zaměstnanců hlubinného hnědouhelného dolu Kohinoor v Mariánských Radčicích, jenž patří MUS, strávilo 22 dní v hloubce 365 metrů pod zemí. Protestovali proti uzavření dolu. I když se jim podařilo získat některé výhody, propuštění více než 900 lidí a likvidaci dolu nezabránili. Brány zavře na konci letošního roku.

Na lodi Queen Mary II. je i podpis vlašimských řemeslníků

Na největším, nejdražším a nejhonosnějším zaoceánském parníku Queen Mary II., který se připravuje na první plavbu přes Atlantský oceán, zanechali podpis i čeští řemeslníci. Povrchová úprava veškerých jeřábů obsluhujících záchranné a záchranářské čluny je dílem vlašimské firmy Metalkov. "Je to životní zakázka. Těžko kdy se dostaneme k realizaci takového významu," řekl ČTK majitel firmy Evžen Reitschläger. Rozsahem už tři či čtyři podobné zakázky měli. Z hlediska významu je ale Queen Mary II. jednoznačně největší. Otázkou totiž zůstává, zda se do stavby podobného plavidla ještě někdo pustí.

Vlašimskou firmou prošlo všech 44 velkých jeřábů, které jsou na lodi umístěny. Na jejich povrchové úpravě zaměstnanci pracovali deset týdnů. Historická zakázka přišla s norskou firmou Umoe-schat harding, která je světovým výrobcem záchranných a záchranářských systémů pro námořní lodní dopravu a ropné plošiny. Metalkov je jejím generálním dodavatelem v oblasti povrchových úprav. Nedávno se například ve Vlašimi objevily i jeřáby pro loď Pride of America.

Vláda je v otázce finančních úlev pro hoteliéry neutrální

Neutrální postoj zaujala v pondělí vláda k poslanecké iniciativě, podle níž by majitelé ubytoven již neměli za televizní a rozhlasové přijímače v hotelových pokojích platit autorské poplatky, sdělila ČTK mluvčí kabinetu Anna Veverková. Skupina zákonodárců chce v novele autorského zákona také výslovně stanovit, že poplatkům nepodléhají ani společné televizní antény na domech, respektive každá jednotlivá anténní zásuvka v bytě.

Jeden z předkladatelů návrhu novely autorského zákona Zdeněk Koudelka z ČSSD nedávno ČTK řekl, že na Brno se obrátil Ochranný svaz autorský (OSA) a žádal po městu jako majiteli mnoha domů, aby zaplatilo za společné antény. Dříve pro ně platila výjimka, současné znění ale podle ministerstva kultury ukládá platit i za tyto antény. Proto je třeba udělat v zákoně změnu, řekl poslanec. Za jednu anténní zásuvku v bytě podle něj OSA žádá 66 haléřů. Kdyby se ale tyto drobné sečetly, nebyla by to pro pokladny radnic zanedbatelná částka, upozornil.

Poslanci také navrhli podstatně zvýšit pokutu, kterou by ministerstvo kultury mohlo uložit kolektivnímu správci autorských práv, pokud neplní své zákonné povinnosti. Zatímco nynější znění počítá s tím, že to může být maximálně 50.000 korun, novela stanoví horní hranici na 100 milionů.

Na přípravě návrhu s poslanci spolupracovalo sdružení hoteliérů. Podle jeho prezidentky Miroslavy Luprichové totiž majitelé hotelů odmítají platit autorské odměny za pořady odvysílané v televizorech a za hudbu z rádií v hotelových pokojích. Veřejnost totiž v hotelových pokojích hostů pořady sledovat nemůže, a pokoje tedy podle hoteliérů nelze považovat za veřejný prostor. Ročně jen z hotelových pokojů provozovatelé odvedou zhruba pět milionů korun autorským organizacím. Hoteliéři nic nenamítají proti placení autorských poplatků za produkci děl v rádiích a televizích ve veřejných prostorách hotelů, jako jsou lobby, restaurace, toalety či výtahy. Stěžují si však na to, že výši poplatků stanoví jednostranně autorské organizace.

Komora počítá se zveřejněním údajů, který zubař přibírá pacienty

Sehnat zubaře je problém, zvláště potřebuje-li ošetření malé dítě. Rodiče musejí obvolat ordinace, který stomatolog je vezme. Česká stomatologická komora (ČSK) proto počítá s tím, že - pokud to zákon umožní - zveřejní seznam zubařů i s údaji, zda přibírají pacienty. Komora chce povinnou registraci u zubaře, aby měly prohlídku dvakrát do roka všechny děti. Po zrušení školních zubních prohlídek jich část z pravidelné péče vypadla.

"Chceme dát lidem informace, aby mohli zubaře snáze najít. V některých regionech už nyní je to velký problém a hrozí v krátké době nedostatek zubařů," řekl ČTK prezident komory Jiří Pekárek. Ministerstva zdravotnictví a školství by měla podpořit vzdělávání zubařů. Zatím toho podle něj mnoho nedělají, a tak se může stát, že fakulty nebudou moci otevírat nové ročníky, protože nebudou mít z čeho jejich drahou výuku platit.

Nemocnice Klatovy ruší plánované operace - primář odmítá přesčasy

Klatovská nemocnice s poliklinikou ruší plánované operace. Primář anesteziologicko- resuscitačního oddělení (ARO) totiž oznámil, že jeho oddělení odmítá s okamžitou platností vykonávat přesčasovou práci nad dobu stanovenou zákoníkem práce, řekl v pondělí ČTK František Janeček pověřený řízením nemocnice. Důvodem odmítání přesčasů nejsou podle primáře Romana Krátkého v žádném případě mzdové požadavky, ale nedostatek lékařů na oddělení. Místo devíti je jich pět.

Zastavení plánovaných operací se tento týden dotkne asi osmi až deseti zákroků, pokud by stav trval, bylo by to do konce roku několik desítek operací, řekl Janeček. ARO je klíčové oddělení a zrušení přesčasů paralyzuje hlavně chirurgii a ortopedii.

"Důvodem snížení pracovního úvazku byla především přetíženost lékařů. Za měsíc listopad každý z lékařů odsloužil zhruba 200 hodin nad rámec svých pracovních povinností mimo normální pracovní limit, který byl 160 hodin," popsal ČTK Krátký. Lékaři z ARO podle něj dlouhodobě ze svého volna a nad rámec povinností zajišťovali provoz oddělení, na kterém by mělo pracovat devět lékařů. Nyní jich je pět, na konci prosince má další odejít do důchodu. Každý lékař tak několikrát měsíčně slouží vcelku i 32,5 hodiny. "To jsou regulérní dvě zaměstnání," říká Krátký.

Podle Janečka primář odmítá sloužit přesčasy kvůli tomu, že nebyl akceptován jeho požadavek na privatizaci ARO. To ale Krátký odmítá. Požadoval prý pouze pro sebe a své lékaře zlepšení hospodářské a personální situace a jako jedno z možných řešení navrhl privatizaci oddělení. Na to mu ale prý zatím nikdo neodpověděl. Personální problémy podle Janečka existují na oddělení minimálně dva roky. "Je zajímavé, že kulminovaly zrovna v této době, kdy nebylo akceptované přání pana primáře privatizovat to oddělení," poznamenal Janeček. Doplnil, že shánění lékařů na ARO je problém v celé republice.

Nemocnice bude nadále provádět akutní výkony v plném rozsahu. "Jednostranné rozhodnutí lékařů tohoto oddělení tak zkomplikuje život řadě vážně nemocných pacientů, kteří se stali rukojmími lékařů oddělení ARO, a kterým byl tak svévolně oddálen okamžik vyřešení jejich zdravotních problémů," uvedl Janeček. Krátký se brání tím, že na lékařích ARO leží obrovská odpovědnost, musí být u všech operací, resuscitací po dopravních nehodách, mozkových příhodách či u porodů císařským řezem. "My už to opravdu nemůžeme déle zvládat, ti lékaři nejsou odpočatí, a kdyby se něco na sále přihodilo, budu za to odpovědný já," dodal Krátký.

Vrchní soud potvrdil tresty policistům obžalovaným z prodeje drog

Vrchní soud v Olomouci v pondělí potvrdil nepodmíněné tresty třem bývalým policistům obviněných z prodeje zabavené drogy. Krajský soud v Ostravě loni bývalého brněnského vyšetřovatele Stanislava Mozgu odsoudil k devíti letům vězení za to, že se pokusil prodat nejméně pět kilogramů zabaveného heroinu. Jeho nadřízenému Petru Netíkovi soud udělil osmiletý trest. Dalšího policistu, Miloše Jeřábka, který prodej domlouval s Petrem Kolesou z Ostravy, potrestal ostravský soud pěti lety a Kolesu čtyřmi lety vězení. Netík a Mozga podle soudu nezákonně určili k likvidaci 80 kilogramů zabaveného heroinu, minimálně pět kilogramů ale nespálili. Drogy chtěli prostřednictvím Jeřábka prodat za více než pět milionů korun do Ostravy Kolesovi. Obhájci u vrchního soudu tvrdili, že obžaloba stála pouze na kopiích nahrávek odposlechu telefonických rozhovorů policistů a Kolesy, které mohly být pomocí počítačových programů snadno zmanipulovány. Navíc neměla v ruce jediný důkaz o tom, že drogy opravdu neskončily v peci spalovny.

Podle předsedy senátu Ivo Lajdy chybějící originál nahrávek odposlechů sice případ zkomplikoval, avšak nebyl zdaleka jediným důkazem svědčícím o vině obžalovaných. "Obžalované tehdy navíc nic netlačilo k tomu, aby museli drogu zlikvidovat, protože to již nebyla jejich věc. Nebyl předložen jediný logický argument, proč tak měli učinit," poznamenal Lajda.

"S rozhodnutím (vrchního) soudu zásadně nesouhlasíme. Zejména s posouzením použitelnosti odposlechů, na kterých celé rozhodnutí stojí. Budeme podávat dovolání," řekl novinářům jeden z obhájců policistů Vladimír Ježek. Míní, že vrchní soud pondělním rozhodnutím vytvořil nebezpečný precedens v oblasti používání záznamu policejních odposlechů. "Dává se tím policii volnost k použití jakéhokoliv magnetofonového pásku s tvrzením, že jde o zákonný odposlech. Zákon jasně říká, že má být použit záznam, který je jenom jeden. Nemůže jím být kopie," uvedl Ježek.

IOM: Romští migranti ze Slovenska se často stávají dealery drog

Část slovenských Romů se po přestěhování do České republiky stává drogovými dealery. Vyplývá to z terénního šetření Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), které sloužilo jako podklad pro analýzu ministerstva vnitra o migraci a usazování slovenských Romů na českém území. Materiál schválila před nedávnem vláda. Terénní výzkum provedla IOM v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji a došla k závěru, že trh s tvrdými drogami ovládají v této oblasti výhradně Vietnamci. Ti prodávají pervitin či heroin buď v hernách, které vlastní, nebo využívají k distribuci drog členy místní romské populace. Romové působí podle IOM jako dealeři pouze ve službách Vietnamců. Pervitin si nejčastěji kupují lidé do 30 let, často jde přitom o Romy.

"Omezené možnosti legálního výdělku a nalezení vhodného ubytování vede k zachycování migrantů v prostorově a sociálně odloučených lokalitách s převažujícím romským osídlením a s omezeným dohledem místních samospráv," upozorňuje analýza ministerstva vnitra. Materiál upozorňuje, že obyvatelé takzvaných ghett provozují ve značné míře lichvu. "V lokalitách výzkumu kriminogenních jevů si Romové půjčují na lichvářský úrok od Vietnamců. Navíc větší část dávek utratí ve vietnamských hernách," konstatuje materiál.

Text rovněž upozorňuje na to, že určitá skupina romských žen se stává předmětem obchodování s lidmi. Oficiální statistiky vypovídající o obchodu se ženami v Česku lze vytvořit jen těžko, neboť se odehrává v ilegalitě. Údaje české pobočky organizace La Strada však potvrzují, že "romské ženy ze Slovenska jsou obchodovány do České republiky".

Uzavřenost a izolovanost ghett představuje podle koordinátora pražské pobočky IOM Romana Krištofa značné nebezpečí. "Považuji to za závažný problém, který může jen gradovat. Obce s tím ale nemohou nic dělat, i když by měly. Vláda totiž převedla na samosprávu odpovědnost, ale nedala jí dostatek peněz ani kompetencí. To by se mělo změnit," řekl ČTK Krištof. Dodal, že IOM provedla sice výzkum pouze ve třech krajích, s problémem ghett, kde žijí například také bývalí vězni, se ale podle něj potýká celé území bývalých Sudet, od Karlovarska po Ostravsko.

Analýzu o příčinách a důsledcích migrace slovenských Romů do České republiky schválila vláda ve druhé polovině listopadu. Kabinet chce v budoucnu zabránit přílivu Romů ze Slovenska. Ministr vnitra Stanislav Gross má proto do konce února navrhnout, jaké konkrétní kroky je nejvhodnější zvolit. Vicepremiér Petr Mareš má zase získávat informace od obcí, jež mají s romskou komunitou největší zkušenosti. Podle odhadů ministerstva vnitra žije nyní v České republice asi 14.000 slovenských Romů.

Právní ochrana policistů před útoky je podle odborníků dostatečná

Navzdory množícím se případům napadení policistů ve službě se odborníci shodují v tom, že právní ochrana strážců zákona i tresty pro agresory jsou dostatečné a není třeba je zpřísňovat. Podle expertů, které ČTK oslovila, stojí za útoky na policisty pokles jejich autority, absence respektu v očích veřejnosti a mnohdy i jejich nevhodné chování, kterým napadení sami vyprovokují.

Zákonná ochrana policistů před napadením je rozhodně dostatečná, míní pražští advokáti Petr Toman a Radek Jilg. S tím souhlasí i policejní psycholog Joža Spurný, podle kterého však mnozí občané netuší, jaké sankce za napadení policisty hrozí. Trestní zákon přitom pamatuje na slovní i fyzické útoky, přičemž za těžkou újmu na zdraví veřejného činitele hrozí až deset let vězení. Za jeho smrt dokonce až 15 let odnětí svobody.

Policii podle Spurného chybí respekt občanů, kteří v ní stále vidí zejména represivní složku. Po letech totalitního režimu se policii nedaří získat zpět úctu a vážnost. "Policie je pořád chápána jako nutné zlo," uvedl Spurný, podle něhož již setkáním občana s policistou vzniká jakýsi "napnelismus". Kvůli předcházení následným konfliktům procházejí policisté rozsáhlým školením. Při řešení problémových situací se ale podle psychologa často bojí využít všechny možnosti, aby se sami nedostali do potíží, kdyby si na jejich postup někdo stěžoval.

"Před rokem 1989 to bylo o policejní brutalitě a strachu. Bylo by špatné, kdyby se teď stali otloukánky policisté," pokračoval Spurný. Podle něj ale nejde motivy agresorů zevšeobecnit, vždy hraje roli situační kontext. Může to být obecná averze vůči policii, dřívější špatná zkušenost, snaha dostat se z průšvihu při náhodné kontrole, vliv alkoholu nebo i nešťastné chování policisty, vypočetl psycholog. Urážky a nadávky, kterými občané policisty častují, jsou podle něj každodenní skutečností. Podle Tomana by policistům prospělo, kdyby právě v těchto případech projevovali větší nadhled a velkorysost. "Policie je natolik chráněná proti násilným útokům, že když na ni občas někdo zařve, že jsou blbci, tak si myslím, že by to mohli přejít," poznamenal s tím, že trest za fyzický útok je zcela namístě.

Čtyři lidé zranění při požáru diskotéky jsou stále v nemocnici

Čtyři lidé, kteří se koncem října zranili při požáru karvinské diskotéky U Vlka, stále zůstávají v péči lékařů ostravské fakultní nemocnice. V plamenech zemřela mladá žena a dalších 61 lidí bylo zraněno. "Stav pacienta, který zůstává na jednotce intenzivní péče, je stále závažný," řekl to v pondělí ČTK mluvčí nemocnice Štěpán Neuwirth. Další tři popálení jsou na normálních odděleních.

Podle hasičů nemusely být následky požáru ale tak vážné, kdyby majitel podniku dodržel všechny bezpečnostní opatření. Právě v souvislosti s nedodržováním protipožárních nařízení provedli hasiči ve spolupráci s policií celorepublikovou kontrolní akci diskoték a tanečních klubů. Na území Moravskoslezského kraje v noci ze soboty na neděli překontrolovali deset podniků, ve kterých odhalili celkem 57 závad. "V některých byly špatně označeny únikové východy a trasy. Jednou jsme dokonce narazili na zazděný únikový východ," řekla ČTK mluvčí moravskoslezských hasičů Barbora Gabzdylová. Problémy hasiči bezprostředně po požáru odhalili právě i v karvinské diskotéce. "Jeden únikový východ byl zamčený a zajištěný mříží. Druhý otevřen jen ze dvou třetin. Pokud by vše bylo v pořádku, byl by počet zraněných rozhodně menší," míní Gabzdylová.

Vězni mají umělecký talent

Nebývalý úspěch slavili vězni z Kuřimi na Brněnsku, kteří minulý týden poprvé vystavovali své obrazy a řezbářské výrobky. Výstava se konala v kuřimském kulturním domě a za šest dní na ni zavítalo na 1100 návštěvníků. "To skutečně nikdo nečekal. Předpokládali jsme, že přijdou necelé dvě stovky zvědavců," řekl v pondělí ČTK mluvčí věznice Radomír Macků.

Výstava Život a proměny představila 50 exponátů osmi odsouzených z rukodělného a výtvarného vězeňského kroužku. Jejím cílem bylo ukázat, že se v člověku za mřížemi mohou probudit i umělecké sklony a změnit jej k lepšímu. Z osmi tvůrců směl kuřimský kulturní dům navštívit v neděli jen jediný. Ostatní nemohli opustit vězeňský areál. Vychovatelé jim ale nechají přečíst návštěvní knihu s různými zápisky lidí, kteří si jejich díla prohlédli. "Vše máme nahráno i na videu, takže všichni uvidí, jak výstava vypadala," doplnil Macků.

Zájem veřejnosti o výstavu podle něj rozhodl o tom, že se vedení věznice pokusí za rok akci zopakovat. Příště by ale již mohla být prodejní. Nejde o to, aby si vězni přivydělali, řekl Macků. Prodejem vězeňských výtvorů by si odsouzení mohli vydělat na nové barvy, papír či dřevo, které zatím hradí vězeňská služba.

V Třešti otevřeli opravený rodný dům ekonoma Schumpetera

V Třešti na Jihlavsku v pondělí po rekonstrukci otevřeli pro veřejnost rodný dům světově proslulého ekonoma Josepha Aloise Schumpetera (1883 až 1950). V přízemí najdou návštěvníci regionální turistické informační centrum a kavárnu s cukrárnou. V zadní částí domu je stálá expozice unikátních třešťských betlémů. V prvním patře, kam se po plošině dostanou i vozíčkáři, jsou expozice porcelánu, vánočních zvyků a zámeckých interiérů místní pobočky Muzea Vysočiny. V posledním patře budovy jsou depozitáře, byt a nutné zázemí. Největší zájem bude podle starosty Nechvátala určitě o výstavu betlémů, která se sem přemístila z bývalé synagogy. O vánočních svátcích, ale i během roku přilákají betlémy do Třeště tisíce turistů, dodal Nechvátal. Své návštěvníky si už našla s předstihem otevřená kavárna.

Schumpeterovi předci v Třešti nepřetržitě žili čtyři století. Slavný rodák po studiích v Jihlavě a Vídni získal v Anglii docenturu z politické ekonomie. Působil na mnoha světových univerzitách. K jeho nejvýznamnějším dílům patří Teorie ekonomického vývoje, Hospodářské cykly a Kapitalismus, socialismus a demokracie. V roce 1933 získal Schumpeter americké občanství. Zemřel v USA v roce 1950.

Svaz: Ryb bylo dostatek v létě, bude jich dost i na Vánoce

Sportovní rybáři měli letos dobrou sezonu. Ryb bylo dostatek nejen během mimořádně suchého léta, ale předpokládá se, že jich bude dost i na Vánoce. ČTK to řekl jednatel Českého rybářského svazu (ČRS) Jaroslav Mráček. "Zarybněno máme někde i na 250 procent," uvedl zástupce sportovních rybářů. Dostatek šupináčů hlásí i produkční rybáři.

V loňském roce stouply úlovky mnohdy o 100 procent. Podle Mráčka to zapříčinily povodně. "Ryby po povodních určitou dobu strádaly. Když začala voda opadávat, tak ryby, které za normálních okolností požírají potravu průběžně, začaly hledat a braly úplně na všechno," vysvětlil jednatel. Unikátní kousky lovili rybáři i letos. "Chytaly se ryby od 60 centimetrů a víc, které měly pět kilogramů, přitom předepsaná míra je 35 centimetrů. Takové velké ryby nedělají ani produkční rybáři, ti se zaměřují na ryby do dvou kilogramů, které se prodávají na Vánoce," uvedl Mráček, jehož synovec letos na Orlíku vylovil kapra velkého 102 centimetrů.

Nejoblíbenější českou rybu - kapra obecného - loví 33 procent rybářů. "Pokud nebude 24. prosince špatné počasí, nebude zamrzlo a bude přijatelná teplota, ryby budou brát a rybáři mají šanci, že si uloví čerstvou rybu," uvedl Mráček. Kapr nepatří mezi hájené ryby a může se lovit celoročně s výjimkou všeobecné doby hájení. Ta je od 15. března do 15. června a platí pouze na revírech uvedených ve svazovém soupisu revírů.

V Divadle Archa vystoupí britské trio The Tiger Lillies

Hořké písně londýnské kapely The Tiger Lillies zaznějí 7. prosince na koncertě v pražském Divadle Archa. Skupina, která se do české metropole vrací koncertovat po dvouleté přestávce, zde představí hudbu ze svého nového alba Sea. Deska je podle organizátorů koncertu z Archy plná opileckých námořnických songů z prostředí přístavních prostitutek, podvodníků a pirátů.

Tygří lilie založil v roce 1989 nepřehlédnutelný harmonikář a zpěvák s unikátním hlasovým rozsahem Martyn Jacques. V textech drsných písní o ztracených existencích Jacques popisuje důvěrně známé prostředí londýnského podsvětí. Kapela, která vydala zatím 13 alb, je v Česku dobře známá. Pravidelně ve zdejších klubech vystupuje již od začátku 90. let.

Počasí:

Také v úterý se očekává na většině území nízká oblačnost. Teploty 7 až 11 stupňů, na horách kolem 7. Jihovýchodní vítr bude mít místy na jižní Moravě a od vyšších poloh nárazy do 70 kilometrů v hodině.