Zprávy Radia Praha
Klaus odvolal Hybáškovou; kritizovala odjezd nemocnice z Iráku
Prezident Václav Klaus odvolal českou velvyslankyni v Kuvajtu Janu Hybáškovou. ČTK to sdělil mluvčí Hradu Petr Hájek. Klaus tak učinil na podnět vlády, která odvolání diplomatky navrhla minulou středu. Hybášková totiž veřejně kritizovala stažení české polní nemocnice z Iráku.
"Odvolání jsem naprosto očekávala a nemám, co bych k tomu dodala," řekla ČTK telefonicky z Kuvajtu. Již dříve uvedla, že postupu vlády i ministerstva zahraničí rozumí a respektuje ho. Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář podotkl, že po odvolání zůstane velvyslankyně na svém místě zřejmě měsíc dva, než se najde náhrada.
Odvolání Hybáškové, která byla velvyslankyní v Kuvajtu od loňského září, se čekalo. Ministrům vadilo, že v Mladé frontě Dnes kritizovala stažení polní nemocnice z jihoirácké Basry. Její vyjádření také odsoudil náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Novinářům řekl, že jeho i ministra obrany Miroslava Kostelku "hluboce urazila". Polní nemocnice se v následujících dnech začne vracet a místo ní vyšlou Češi do Iráku jednotku 80 vojenských policistů. V souvislosti s nemocnicí Hybášková kritizovala i předsedu sněmovního zahraničního výboru Vladimíra Laštůvku (ČSSD), který prý "nenahlédl, že nemocnice nebojuje, ale léčí ty, kteří formují občanskou společnost Iráku". Diplomatka si nemyslí, že svým článkem poškodila dobré jméno České republiky. Podle ministerstva zahraničí ale nebyl článek jediným důvodem pro odvolání. Vláda se rozhodla velvyslankyni odvolat, neboť ji údajně kritizovala opakovaně. Podle kabinetu překračovala své kompetence a svým angažováním v dění kolem české nemocnice v Basře zasahovala do práce velvyslance v Iráku.
Hybášková sama tvrdila, že se jen snažila otevřít diskusi o některých aspektech stavu české armády. "Bezpečnost je klíčovou položkou zahraniční politiky 21. století, proto je armáda jedním z klíčových nástrojů nejen obrany, ale i celé zahraniční politiky," myslí si. "Paní Hybášková nerozumí mnoha věcem, ač si myslí, že je expert na armádu České republiky. Proto podává lživé informace, mate veřejnost a svou pravdu podává za pravdu celkovou," reagoval v Radiožurnálu náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Do povědomí veřejnosti vstoupila Hybášková už v souvislosti s činností českých chemiků v Kuvajtu, kteří tam pobývali před invazí spojenců do Iráku. Do médií pronikl její dřívější konflikt s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou - na začátku války v Iráku odmítla pokyn, aby se z bezpečnostních důvodů vrátila do vlasti. Kuvajtskou misi chtěla opustit na jaře z rodinných důvodů.
Vojenští policisté se mohu do Iráku začít přesunovat příští týden
Už příští týden může do jižního Iráku odletět první část jednotky vojenské policie, která by tam měla působit celý příští rok. Odjezd ale ještě musí schválit Poslanecká sněmovna. Vojenští policisté budou mít na starosti především výcvik místních iráckých policistů, řekl novinářům náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Velitelem jednotky má být Jiří Neubauer, který dosud vede vojenskou policii v Táboře. Uvedl, že iráčtí policisté se budou cvičit v tamní policejní akademii a v policejních stanicích. "Jsou připraveni naši instruktoři. Osnovy pro výcvik irácké policie jsou zpracovány centrálně pro celý Irák a my jsme se přihlásili k těm předmětům, které jsme schopni vyučovat," řekl. Češi budou učit osm předmětů. Například vyšetřování dopravních nehod, řízení vozidel, služební zákroky, ale například i střeleckou přípravu.
"Proběhl výcvik standardní pro všechny mise. Plus nadstavbový výcvik, který vycházel ze zkušeností vojáků působících v Iráku v současné době," dodal Neubauer. Třetina jeho mužů už v nějaké misi byla. Část vojenských policistů, kteří už nyní v Iráku jsou, zůstane i v nové misi. "Neměli by hledat někde ukryté zbraně, vpadávat do domů místních obyvatel nebo rozhánět nějaké demonstrace. To nemají v mandátu," prohlásil Štefka. Podle něj je jednotka připravena a po souhlasu parlamentu se může přesunovat v podstatě okamžitě. Odlety jsou koordinovány s návratem personálu polní nemocnice, která nyní končí svou činnost v Basře. "Do 18. prosince by tam mohlo být všech 81 příslušníků kontingentu," řekl náčelník generálního štábu. Náklady na působení jednotky po celý příští rok vyčíslili vojáci na 252 milionů korun. Všechny peníze by měly být z rozpočtu ministerstva obrany. Novinkou je, že vojáci se budou v Iráku střídat už po třech měsících, jak je obvyklé u spojeneckých jednotek. Dosud armáda své lidi v zahraničních misích měnila po půl roce.
Vojáci, kteří budou žít na základně Šaíba, ležící asi 25 kilometrů od Basry, budou mít společné zázemí s Brity. Proto bude většina z nich skutečně vojenskými policisty, a ne například kuchaři nebo opraváři techniky. Vedle dvou čet policistů bude jednotku tvořit ještě štáb a několik příslušníků skupiny pro spolupráci s místním obyvatelstvem. Organizačně mají patřit do mnohonárodní divize vedené Brity. S touto jednotkou už nyní spolupracuje četa vojenské policie, která patří ke končící polní nemocnici. K dispozici budou mít vojenští policisté terénní vozy Landrover. Vojenská nemocnice působila v Iráku od dubna. Parlament by měl schvalovat vyslání vojáků do zahraničních misí v nejbližší době. V materiálu, který v listopadu schválila vláda, se hovoří nejen o vojenských policistech v Iráku, ale rovněž o příslušnících česko-slovenské jednotky v Kosovu. Vláda by také měla v nejbližší době prodiskutovat žádost NATO o vyslání až 150 vojáků do Afghánistánu, o těchto vojácích budou poslanci rozhodovat zřejmě příští rok v lednu.
Soud odmítl vzít do vazby jednoho z bankéřů v kauze H-System
Jeden ze stíhaných bankéřů v v kauze podvodných úvěrů pro firmy kolem zakladatele H-Systemu Petra Smetky strávil den a noc v policejní cele. Od čtvrečního odpoledne je ale Oldřich Machalický opět na svobodě, neboť soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 zamítla návrh státního zástupce na jeho vzetí do vazby. Zákon nedává žádnou možnost, jak soudní verdikt zvrátit. "Byla mi odňata možnost zúčastnit se výslechu zadrženého, ač to ukládá trestní řád. Obhájce tuto možnost měl," řekl ČTK žalobce odboru nejzávažnější hospodářské kriminality Boris Havel. Machalického chtěl vzít do vazby proto, že podle něj mařil objasňování skutečností závažných pro trestní řízení. "Byla obava, že v tom bude pokračovat a také ovlivňovat svědky," dodal.
Policisté Machalického zatkli ve středu ráno, návrh na vazbu s třicetistránkovým odůvodněním podal Havel odpoledne. Zároveň soudu poskytl i 22 svazků vyšetřovacího spisu. Podle Havla začala soudkyně kauzu studovat ve čtvrtek kolem 11:00 a ve 13:15 mu telefonicky oznámila, že obviněného propustila na svobodu. Machalický býval náměstkem ředitele pobočky Komerční banky (KB) Praha-centrum, od níž v letech 1993 až 1994 získal Smetka pro své firmy úvěry, které přesáhly 800 milionů korun. Firmy úvěry nesplácely, fúzovaly a jejich závazky nakonec převzal H- System. Jeho dluh vůči KB vzrostl na 1,3 miliardy korun.
Pomluva bude i nadále trestná
Pomluva bude i nadále trestná. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, když po několikahodinové rozpravě vrátila hned v prvním čtení skupině poslanců návrh novely, kterou připravili s cílem zrušit trestný čin pomluvy. Sněmovna projednala v prvním čtení i další nové předlohy. Značnou část dne věnovala interpelacím na ministry. Večer jednání přerušila do pátku. Hlavním bodem pátečního jednání dolní komory bude mimořádná schůze, která začne v 09:00. Sejde se na návrh opoziční ODS a bude se zabývat vládní zprávou o průběhu privatizace hnědouhelných společností. Po skončení mimořádné schůze by mělo pokračovat přerušené řádné prosincové jednání, a to druhým a prvním čtením dalších nových zákonů.
Parlamentní rozprava o poslaneckém návrhu zrušit trestný čin pomluvy byla jednou z dominant čtvrtečního jednání. Novelu předložila skupina poslanců z různých stran. Nyní je možné pomluvu trestat až dvouletým vězením. Autoři se domnívali, že příslušný paragraf se dá zneužít, a varovali před kriminalizací kritických názorů. Odvolávali se též na názor zahraničních organizací, které existenci trestného činu pomluvy kritizovaly. Parlamentní rozprava současně znovu odhalila přetrvávající napětí mezi českou politickou scénou a sdělovacími prostředky. Někteří politici totiž tvrdí, že pomluvy na jejich adresu se objevují právě v tisku. Nejostřeji se na adresu novinářů vyjádřil sociální demokrat Stanislav Křeček (ČSSD). Média obvinil z toho, že soustavně útočí na demokratické instituce země a že nemalou měrou přispívají k nezájmu lidí o politiku.
Hned v prvním čtení dolní komora zamítla návrh ODS zrušit daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. Občanští demokraté tvrdí, že výnosy těchto daní jsou neúměrně nízké vzhledem k administrativním nákladům na jejich vybrání. Tradičním polem pro slovní polemiky mezi koalicí a opozicí byly interpelace, při nichž se poslanci jako obvykle ptali ministrů na nejrůznější věci. Spor mezi ODS a ČSSD se rozhořel například o to, kdo způsobil problémy české armády. Oba tábory na sebe vzájemně shazovaly odpovědnost za tyto potíže, ale zůstaly jen u slov a k žádnému rozhodnutí nedospěly. Ministr obrany Miroslav Kostelka nicméně poslancům poděkoval za jejich starost o armádu a ujistil je, že její reforma se uskuteční.
Soud již připravuje Hoffmannovi výzvu k nástupu trestu
Úředníci pražského městského soudu již připravují pro bývalého vysokého komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna výzvu k nástupu do vězení. Verdikt, podle něhož má jít na čtyři roky do vězení v souvislosti s invazí Varšavské smlouvy v srpnu 1968, už totiž nabyl právní moci. Soudkyně Pavla Augustinová proto ve čtvrtek vydala trestní kanceláři pokyn, aby mu zaslala výzvu k nastoupení trestu. Augustinová koncem listopadu Hoffmannovi snížila o dva roky trest, který mu v říjnu vyměřil vrchní soud za sabotáž. Učinila tak na základě amnestie z roku 1990. V ní totiž Václav Havel nařídil, že tresty za některé závažné trestné činy, které se staly za bývalého režimu, se automaticky snižují o třetinu. Mezi trestné činy, kterých se to týká, zařadil Havel i sabotáž. Proti tomuto rozhodnutí státní zástupce nepodal stížnost, takže nabylo právní moci.
"Takže nyní bude vyzván k nástupu trestu v trvání čtyř let," řekla Augustinová ČTK. Po obdržení výzvy k nástupu má odsouzený zpravidla zhruba ještě tři týdny na to, aby se dostavil do věznice. V této lhůtě také může podat žádost o odklad nebo o prominutí trestu ze zdravotních důvodů. Městský soud potom v neveřejném jednání o jeho žádosti rozhodne na základě lékařských posudků. Pokud ji zamítne, má odsouzený ještě možnost podat proti tomu stížnost k vrchnímu soudu. Až v okamžiku, kdy vrchní soud tuto stížnost zamítne, musí jít za mříže. Hoffmannův obhájce Kolja Kubíček ČTK řekl, že je připraven o odložení výkonu trestu pro svého klienta požádat. Zároveň se chystá podat také dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Dovolání však automaticky neznamená, že odsouzený nemusí do vězení nastoupit, neboť jde o mimořádný opravný prostředek. Nyní devětasedmdesátiletý Hoffmann se podle soudu dopustil sabotáže tím, že v noci na 21. srpen 1968 nechal zastavit rozhlasové vysílání. Chtěl tím zabránit zveřejnění stanoviska předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa, které intervenci odsoudilo.
ODS neuspěla s návrhem zrušit dědickou a darovací daň
Poslanci ODS ve sněmovně neuspěli s návrhem zrušit daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. U všech uvedených daní ODS tvrdí, že jejich výnosy jsou neúměrně nízké vzhledem k administrativním nákladům na jejich vybrání. Sněmovna zákon zamítla rovnou v prvém čtení. Parlament již jednou o zrušení dědické a darovací daně jednal. V polovině roku 1998 přijal novelu, která daň dědickou zrušila u příbuzných v přímé řadě, tedy u rodičů a jejich dětí. V polovině letošního dubna pak ODS ve sněmovně neuspěla s návrhem na zrušení daně z nemovitostí. Předkladatelé informovali, že u daní dědické a darovací jsou podle závěrečného účtu za rok 2001 výnosy 6,42 miliardy korun, což je 1,07 procenta všech daňových příjmů ve výši 598,93 miliardy korun. Daň dědická působí podle ODS proti vytváření a udržování majetkových hodnot. U daně darovací tvrdí, že její zrušení by mělo spíše pozitivní dopad v rozvoji občanské společnosti, ale také při financování církví. Zrušení daně z převodu nemovitostí byl podle ODS pomohlo nastartovat trh s byty.
Odškodnění nuceně nasazených se blíží ke konci
Česká republika téměř dokončuje odškodnění lidí nasazených za druhé světové války na nucené a otrocké práce a má zřetelný náskok před ostatními oprávněnými zeměmi. V Berlíně na to poukázalo na závěr své dvoudenní schůze kuratorium nadace německé vlády a podniků, ze které se od roku 2001 zadostiučinění vyplácí. Z předpokládané částky 216 milionů eur (asi 6,9 miliardy korun) už fond do ČR převedl 199 milionů eur. První, 75procentní splátku dostalo do poloviny letošního roku kolem 75.000 oprávněných osob. Zbývající čtvrtina sumy mezitím byla vyplacena 44.000 osobám. Předpokládá se, že v České republice vyplácení skončí do února 2004. Podle diplomata Jana Sechtera, který zastupuje ČR v kuratoriu, ale zřejmě i po tomto datu zůstane otevřených odhadem několik set žádostí. U těch se budou řešit především dědické nároky po zemřelých oprávněných osobách.
Odškodnění pro jednoho nuceně nasazeného činí zhruba 2500 eur (asi 77.500 korun), pro vězně koncentračních táborů a židovských ghett kolem 7500 eur (asi 232.500 korun). Prostředky se vyplácejí prostřednictvím Česko-německého fondu budoucnosti, který sídlí v Praze. Fond s vkladem 5,1 miliardy eur vytvořila německá vláda a podniky po vleklých mezinárodních jednáních v roce 2000. Do začátku prosince dostalo odškodnění ve světě kolem 1,5 milionu lidí, nakonec se počítá s tím, že jich bude až 1,8 milionu.
Z území dnešní České republiky bylo v Německu na nucených pracích 640.000 lidí, z nichž se ale většina už satisfakce nedožila. Od českých žadatelů přišlo přes 100.000 žádostí o odškodnění, z nichž téměř 30.000 bylo zamítnuto jako neoprávněné. Kromě toho odškodnění dostává dalších asi 10.000 lidí z prostředků, které vyčlenilo do své vlastní nadace Rakousko. Polsko a Bělorusko začaly dostávat druhou splátku až počátkem listopadu a v Rusku a Ukrajině se s tím počítá až příští rok. Kuratorium rozhoduje také o projektech ve prospěch porozumění mezi národy, na které bylo ve fondu pro všechny poškozené země vyčleněno zhruba 350 milionů eur. Mimo jiné 175.000 eur už bylo v minulosti vyčleněno na setkávání českých obětí nucených prací s žáky a studenty německých základních a středních škol a 277.000 eur na sociální projekty pro přestárlé židovské oběti z ČR. Čeští delegáti trvale poukazují na to, že nadace přijímá další žádosti na projekty. Z ČR jich však přichází velmi málo.
Jednání bankovní rady ČNB skončilo bez měnových rozhodnutí
Čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky skončilo. Centrální banka to uvedla na svých internetových stránkách. Rada nepřijala žádná měnová rozhodnutí. Měnovými otázkami se bankéři nezabývali, na programu je mají v druhé polovině prosince. Bankovní rada před týdnem podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změn. V červenu a červenci naopak dvakrát po sobě překvapivě sazby snížila. Základní repo sazba klesla na historické minimum dvou procent. České sazby se tak opět dostaly na úroveň eurozóny. Analytici většinou předpokládají, že úrokové sazby se několik měsíců měnit nebudou. Naopak ve druhé polovině příštího roku by mohla ČNB úroky opět začít zvyšovat. Po několika letech tak v domácí ekonomice definitivně skončilo období snižování úrokových sazeb a tím i zlevňování úvěrů.
Skupina Appian Group očekává růst letošního obratu na 21 mld. Kč
Konsolidovaný obrat skupiny Appian Group by měl v letošním roce stoupnout na 21 miliard korun, vyplývá z odhadů firmy. Za růstem údajně stojí především letošní posílení o skupinu Škoda Holding a dynamika obchodů s energetickými komoditami. Bez Škody Holding vykázala skupina v minulém roce obrat 7,6 miliardy korun. Odhad hospodářského výsledku firma nezveřejnila. "Obrat obchodů s hnědým uhlím a elektrickou energií letos podle odhadu dosáhne ve skupině Appian Group téměř sedmi miliard korun," uvedl mluvčí skupiny Radek Stavěl. Za očekávaných 17 milionů tun prodaného uhlí by měla firma inkasovat 5,7 miliardy korun, více než miliardu pak za prodej elektřiny. Prodej elektřiny skupina v letošním roce více než zdvojnásobila na 1,2 TWh. "V roce 2004 plánujeme zvýšit celkový prodej elektrické energie o dalších 100 procent na více než dvě TWh," řekl Petr Pudil z představenstva Appian Group.
Appian v současné době usiluje se dvěma dalšími firmami o privatizovaný státní podíl v hnědouhelné společnosti Severočeské doly (SD). Podniky mohou předkládat závazné nabídky do konce příštího týdne, vítěze řízení by měla výběrová komise vládě doporučit 15. prosince. S formou privatizace Severočeských dolů a Sokolovské uhelné nesouhlasí odboráři SD a ČEZ, kteří drží od poloviny listopadu stávkovou pohotovost. Vyčítají vládě netransparentní řízení a podezírají kabinet, že chce SD prodat právě skupině Appian Group. Favoritem na koupi Sokolovské uhelné je údajně společnost OKD. V minulých týdnech však policie oznámila, že obě firmy prověřuje pro jejich minulé obchodní praktiky. Postup prodeje firem bude v pátek vláda obhajovat v Poslanecké sněmovně. Do skupiny Appian Group patří například Mostecká uhelná společnost, Škoda Holding či Teplárna Otrokovice. Celkem skupina zaměstnává zhruba 15.000 lidí.
Krátce o pátečním počasí v České republice:
Bude zataženo až oblačno, ojediněle mrholení. Ráno se ještě mohou udržet mlhy. Denní Teploty 2 až 6 stupňů Celsia.
