Přehled tisku
Ústředním tématem komentářů pátečních českých deníků je výsledek středečního jednání vlády, která se rozhodla dát při výběru nadzvukových letounů pro českou armádu přednost švédským strojům JAS-39 Gripen. Listy upozorňují především na to, že přijetí švédské nabídky zatím není jisté.
Ústředním tématem komentářů pátečních českých deníků je výsledek středečního jednání vlády, která se rozhodla dát při výběru nadzvukových letounů pro českou armádu přednost švédským strojům JAS-39 Gripen. Listy upozorňují především na to, že přijetí švédské nabídky zatím není jisté.
Špidlova vláda má o Gripenech ještě hlasovat, až bude připravena smlouva, píšou Hospodářské noviny. Poznamenávají, že ministr vnitra Stanislav Grosse prosadil ve vládě, aby již teď nebyly švédské letouny označeny za jasného vítěze v soutěži. Proti Gripenům měli při jednání výhrady unionističtí ministři.
Pokud si česká vláda pohněvala Spojené státy tím, že si vybrala nové evropské stíhačky místo starších amerických, podle deníku Právo to vzápětí napravila. Ve sněmovně totiž za pomoci opoziční ODS prosadila vyslání českých policistů do Iráku. List se domnívá, že kabinet v obou případech rozhodl dobře - proevropská vláda se zachovala evropsky a vybrala evropské stroje a odolala přitom nevybíravému tlaku amerických politiků. Česko je spojencem USA v NATO a spojenci k sobě mají povinnosti morálky i činu, uznává komentátor Práva. Jsem rád, že česká vláda prakticky v jednom dni dostála spojenecké povinnosti (Irák), současně však dokázala udržet distanc od téhož spojence, když neomaleně se pokusil hrát kartu silnějšího (Gripeny), dodává komentátor deníku Právo.
Hospodářské noviny nalézají hodně pravdy v argumentu, že rozhodnutí kabinetu o stíhačkách sváže ruce té vládě, která za deset, patnáct let bude rozhodovat o tom, jaké letouny Česko definitivně koupí. Změna značky by pak byla drahým špásem. Proto musí Špidlův kabinet daleko podrobněji odůvodnit své rozhodnutí. Včetně toho, proč si myslí, že je lepší sázka na evropského výrobce, a ne na amerického. V tomto smyslu se opravdu nemůže schovávat za doporučení odborníků a měl by obhájit své politické rozhodnutí, jež může mít dlouhodobé důsledky, domnívají se Hospodářské noviny.
Nad strategickým rozhodováním v případě stíhaček pro armádu se zamýšlejí Lidové noviny. Na rozdíl od některých jiných deníků se domnívají, že nákup Gripenů oslabí transatlantickou vazbu, protože se švédskými letouny budou čeští piloti nevyužitelní při spojenecké operaci kdekoli ve světě. Podle odborníků na činnost NATO hrozí, že s ČR Američané prostě přestanou počítat jako se svým důležitým spojencem, píše list. Podotýká, že oficiální koncepce bezpečnosti České republiky vycházejí z úzké vazby na NATO. Praha dobře ví, proč podporuje transatlantický rozměr aliance ve srovnání s modely evropské obrany. K čemu ale jsou všechny tyto dokumenty, když k nim vláda nepřihlíží při zásadních krocích? Obranu nám garantujte, ale v Iráku s námi moc nepočítejte. Dáme nemocnici, ale jen nakrátko. Víte, nejsou lidi ani peníze, šetříme na Gripeny, vypočítává autor komentáře Lidových novin poměr v položkách na straně má dáti a dal vůči alianci.
Ministerstvo zahraničí porušilo zákon u dvou ze zakázek, které vypsalo v souvislosti s kampaní před referendem o vstupu země do Evropské unie. Uvádějí to Hospodářské noviny na základě informací Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS). Obě zakázky měly celkovou hodnotu přes deset milionů korun a úřad vyměřil ministerstvu pokutu 10.000 korun za každý případ, píše deník. Ministerští úředníci podle ÚHOS chybovali zejména při udílení zakázky na zřízení a provoz Zelené linky, kam mohli lidé bezplatně volat a ptát se na unii. Nedostatky mělo i řízení, při němž ministerstvo rozdělovalo 5,5 milionu korun na drobnější kampaně neziskovým organizacím. "Šlo ovšem spíše o procesní chyby," zhodnotil výhrady ÚHOS mluvčí ministerstva Vít Kolář. Úřad podle listu zdůvodnil sankce tím, že nelze přehlédnout závažné porušení zákona včetně základních zásad, aby postup ministerstva byl transparentní a přezkoumatelný. Chyby podle Koláře spočívaly v tom, že nebyla vždy řádně vedena a archivována dokumentace. Zakázku, v níž se rozdělovaly peníze neziskovým organizacím, již kritizovali čeští euroskeptici. Podle dřívějších informací tisku podali v listopadu stížnost proti průběhu referenda Evropskému soudu pro lidská práva, uvádějí Hospodářské noviny.
Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek tvrdí, že současná situace ve vyjednávání o kolektivní smlouvě na Českých drahách může skončit stávkou. Jak Dušek řekl deníku Právo, stávka by se mohla uskutečnit na začátku března, možná i dříve. Vedení drah sdělilo odborovým organizacím, že pokud nebude do konce prosince uzavřena kolektivní smlouva na příští rok, přijdou zaměstnanci o nestandardní výhody, jež mají už desítky let. Dušek však nevěří, že by se věci mohly do konce roku pohnout kupředu. "Vše tedy směřuje k nepodpisu kolektivní dohody a následně ke stávce na železnici," řekl Dušek Právu. Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského uvízlo kolektivní vyjednávání na mrtvém bodě. Generální ředitel Petr Kousal proto odboráře upozornil, že když firma do nového roku vstoupí bez nové kolektivní smlouvy, začne se na drahách striktně uplatňovat zákoník práce. "Železničáři by tak skutečně přišli o radu výhod," potvrdil PrávuŠťáhlavský. Dráhy trvají na mzdovém nárůstu o 2,6 procenta, odbory žádají zvýšení o deset procent. Dušek ale uvedl, že při vyjednávání mezd ještě o otázce mezd nebyla řeč. Patová situace nastala kvůli tomu, že generální ředitel slíbil Federaci strojvůdců zařazení pracovníků do vyšší tarifní třídy, uvedl Dušek. "My proto žádáme, aby vedení buď od slibu ustoupilo, nebo zvedlo třídu všem zaměstnancům Českých drah. To by si vyžádalo kolem 250 milionů korun, na což dráhy nemají, doplnil pro deník Právošéf největší železniční centrály.
Životní úrovně srovnatelné se současnými členy Evropské unie se Češi dočkají později než Slovinci, Maďaři, Estonci a Slováci, upozorňují Hospodářské noviny. Do druhé ligy se země propadne, protože už dnes čelí mezinárodní konkurenci hůř než tři prvně jmenovaní. A na rozdíl od Slovenska zatím dělá málo pro to, aby trend zvrátilo, konstatuje deník. Domácí ekonomika je oproti slovinské nebo maďarské zastaralejší a nestaví tolik na znalostech. Do vzdělání a nových nápadů investují málo stát i firmy. Příliš lidí se živí montáží věcí, které objevili jinde. Podle Hospodářských novin k takovým závěrům docházejí dvě prestižní světové studie.
