Přehled tisku
Ústředním tématem komentářů všech deníků je první novoroční projev prezidenta republiky Václava Klause. Noviny shodně tvrdí, že prezident svým projevem příliš nepřekvapil, snažil se být vstřícný a některým kontroverzním tématům se vyhnul. Padla kritika na stranu vlády i Evropské unie, což se čekalo, míní tisk. Také připomíná, že většina oslovených politiků hodnotila Klausův novoroční projev jako dobrý.
Novoroční projev prezidenta byl nekonfliktní, píše Právo. V porovnání s projevy Václava Havla byl méně komplikovaný a více srozumitelný. Klaus si ve svém projevu odpustil i drobné provokace, kterými občas nepřímo útočil na Klause bývalý prezident Václav Havel. "Pokud bude jeho novoroční působení v úřadě stejně nekonfliktní (téměř) jako jeho novoroční projev, nemusí mít o popularitu strach," píše Právo.
Hospodářské noviny si vybírají z projevu prezidenta dvě informace. "První je další z řady zmínek o minulosti - jistěže předlistopadové - jako o něčem odbytém, co nemá smysl rozebírat a ani se k tomu vracet," uvádí list a míní, že to musí být balzám na nervy těch, kteří si dobu komunismu připomínat nechtějí. Druhou je pasáž o "změně státoprávního uspořádání". Autorka komentáře doufá, že v tomto případě šlo o uřeknutí. Opačný výklad, že jde totiž o systematické strašení lidí, přípravu půdy pro další debatu o evropské ústavě a další pokus poškodit proevropskou vládní koalici v letošních volbách, by nebyl hoden takového státníka, míní Hospodářské noviny.
Kromě Klausova projevu se deníky zaměřují hlavně na různé daňové změny, které vstoupily v platnost k Novému roku, a na letošní očekávané události. Mezi nimi dominuje vstup do Evropské unie. Rok 2004 odstartoval utahováním opasků, píšou Lidové noviny. S úderem Nového roku vyletěly nahoru ceny benzinu a nafty, informuje Mladá fronta Dnes. Čím je Evropská unie blíž, tím víc se Češi bojí, oznamují Hospodářské noviny. Podle informací tohoto deníku překonává strach občanů z ekonomických starostí obavy z kriminality. "Kdyby se Češi neměli čeho bát, rychle si nějakého strašáka vymyslí, protože se bojí rádi. To je totiž snazší než si posilovat sebevědomí. Není pak divu, že některé sdělovací prostředky stavějí zpravodajské bloky na děsuplných zprávách, co se zdraží, koho vládní, případně bruselští byrokrati pořádně poškodí, nebo ještě raději odsoudí k zániku," tvrdí Hospodářské noviny. "Došlo už to tak daleko, že víc než o život a zdraví se Češi bojí zdražování a Evropské unie. Té části politiků, která má strašení unií v programu, a médiím pracujícím výlučně podle koláčů sledovanosti se tedy dílo podařilo. Smutné to svědectví, jak velká u nás panuje nedůvěra ve vlastní schopnost se uživit, změnit povolání a kvalifikaci, přivydělat si," soudí autor komentáře. Strach je to podle něj přehnaný. "Vstupujeme do unie. Ku prospěchu to však je jen tomu, kdo vchází vzpřímeně a hrdě," dodává komentátor.
Komentář Lidových novin se v souvislosti s působením úvěrového registru, u kterého si banky ověřují platební morálku žadatelů o půjčky, zabývá zadlužováním českých domácností. Platební morálka jednotlivců je vyšší než firemní. Češi se navíc rychle učí žít na dluh a právě v tom banky vidí další potenciál pro růst zisků. "Sladký život na dluh ale skrývá jedno velké nebezpečí. Pokud ekonomiku přibrzdí nečekaný šok, mohou se domácnosti dostat do potíží se splácením svých dluhů, a proto by měly s takovou možností počítat. Zvlášť když má česká ekonomika stále před sebou dokončení ekonomické transformace, která stabilitě ekonomického prostředí příliš nepřidá," uzavírá komentář Lidových novin.
Hospodářské noviny soudí, že období před vstupem do EU zvětšuje obavy českých domácností natolik, že to ohrožuje stabilitu ekonomiky. Deník se odvolává na aktuální údaje o indexu spotřebitelské důvěry společnosti STEM/MARK. Důvěra spotřebitelů v posledních měsících loňského roku klesla na stejnou úroveň jako před čtyřmi lety. To je dosud největší zaznamenaný propad. Důvěra spotřebitelů vykazuje pravidelný sezónní pokles na začátku nového roku a na podzim. Klesá i tehdy, když rostou obavy z budoucnosti. Propadla se například po teroristických útocích v září 2001 nebo po povodních v létě 2002. Vždy se ale dokázala vrátit na předchozí úroveň. "Spotřebitel také hodně snese, protože má krátkou paměť. To, co se odehrává v posledním půlroce, však připomíná džbán, který už začíná přetékat," cituje deník Jana Lajku ze společnosti STEM/MARK. Kromě nejistoty z toho, co přinese vstup do EU, a prvního plošného zdražování od počátku 90. let, mohou občany zneklidňovat také problémy spojené například s reformou veřejných financí. Kraje například nedokážou financovat zdravotní ústavy nebo školy a občané se bojí jejich likvidace, píšou Hospodářské noviny. "Pokud by vláda vysvětlila současné problémy jako přechodné zlo a ukázala důvěryhodný ekonomický výhled, mohla by se důvěra obnovit i tentokrát," míní Jan Lajka. Podle něj současný pád spotřebitelské důvěry připomíná rok 1997. Tehdy po úsporných balíčcích a povodních odstoupila vláda tehdejšího premiéra Václava Klause.
Pět karlovarských policistů stíhaných kvůli maření vyšetřování poštovní loupeže půjde před soud. Krajské státní zastupitelství v Plzni vyhovělo tento týden návrhu na obžalobu, který podal na policisty loni počátkem prosince státní zástupce Libor Řeřicha, informují o tom Hospodářské noviny. Před soudem stanou kvůli podezření ze spáchání trestného činu porušení pravomoci veřejného činitele, uvedl list. Mezi obžalovanými jsou karlovarský velitel Služby kriminální policie a vyšetřování Miroslav Roušal, vedoucí prvního oddělení kriminální policie Jaroslav Hladík, jeho zástupce Petr Fojt, kriminalista Jiří Kožíšek a dnes už bývalý náměstek karlovarského policejního ředitele Vladimír Budík. Případem by se měl nyní zabývat karlovarský okresní soud. Je ale možné, že ten bude kvůli možné podjatosti z projednávání vyloučen. O tom, kdo by pak případ soudil, by rozhodl Krajský soud v Plzni, píšou Hospodářské noviny. Z loupeže na poště v Karlových Varech-Růžovém Vrchu byl obviněn a později obžalován kriminalista Jan Budík, syn nyní obžalovaného Vladimíra Budíka. Okresní soud v Karlových Varech Janu Budíkovi sice vinu neprokázal, ale karlovarský soudce Tomáš Mahr se netajil názorem, že vyšetřování případu provázela řada chyb. Policisté mimo jiné přivedli Budíka přepadeným pracovnicím pošty ukázat, aby určily, zda jej poznávají. Neprovedli ale řádnou identifikaci, při níž by oběti přepadení poznaly pachatele mezi jinými muži. Patrně tak zmařili jedinou možnost, jak Budíka ze spáchání činu usvědčit, anebo naopak z obvinění očistit. Plzeňský krajský odvolací soud vrátil počátkem prosince případ loupeže k novému projednání karlovarskému okresnímu soudu. Kvůli různým pochybením bylo v Karlových Varech postaveno mimo službu už 12 policistů. O dalších případech hovoří anonymní leták, který se v lázních nedávno objevil. Loni 8. října rezignoval kvůli aférám karlovarské policie její ředitel Vlastimil Slíž. Novým šéfem karlovarské okresní policie bude od pondělí 5. ledna dosavadní tachovský policejní ředitel Lubomír Kučera. Na základě výběrového řízení o tom ve středu rozhodl ředitel západočeské policejní správy.
Úvěrový registr za loňský rok vyřídil téměř 700.000 dotazů bank týkajících se platební morálky zájemců o půjčku. Nejvyšší nápor na registr nastal koncem roku. Za poslední čtvrtletí vyřídil registr podle odhadu přes 200.000 dotazů, zatímco v prvním čtvrtletí to bylo kolem 114.000 dotazů. Informují o tom Lidové noviny. Loňský rok byl ve znamení rostoucího zadlužení a spotřeby domácností, která táhne českou ekonomiku nahoru, připomíná deník. S rostoucím zadlužením rostla i databáze informací o tom, jak dlužníci splácejí své dluhy. Registr, který provozuje firma CCB, nyní vede přes 3,1 milionu záznamů. Loni v květnu bylo záznamů o dva miliony méně. Kromě bank se o svou úvěrovou historii začínají zajímat i lidé, pokud si nejsou jisti, zda mají všechny své dluhy v pořádku. Podle předsedy představenstva CCB Tomáše Denemarka mají zájem o informace ti lidé, kteří nedostali půjčku a chtějí zjistit příčinu. Další skupinou jsou zájemci o půjčku, kteří žádají o výpis preventivně. Jednou ročně mají občané výpis zdarma. Nad rostoucími dluhy domácností se loni pozastavila i Česká národní banka. Podle údajů centrální banky dlužily domácnosti českým bankám ke konci listopadu 223,3 miliardy korun, což bylo o více než tři miliardy korun víc než ke konci října.
