S mobilní vyšetřovnou TBC v Karlíně mezi sociálně slabými
V Česku se v posledních letech rozšířila nemoc, jež byla jedním ze symbolů chudoby a strádání, a jejíž výskyt nebyl zaznamenán několik desítek let. Řeč je o TBC - tuberkulóze. Charitativní organizace ve spolupráci s lékaři proto vyjíždějí do terénu mezi bezdomovce a sociálně slabé - protože mezi nimi je výskyt TBC nejvyšší - a nabízejí jim rychlé a odborné vyšetření. S klienty i lékaři mobilní ordinace hovořil v Karlíně Herbert Brynda.
Najít v karlínské Pernerově ulici Azylový dům sv. Terezie nebylo těžké. Zhruba v polovině nepříliš frekventované komunikace, na níž jsou stále viditelné stopy předloňských povodní, stál žluto-bílý autobus a před ním hlouček dvaceti až pětadvaceti lidí, občerstvujících se horkým čajem. Byl jsem na místě. Tady se vyšetřují sociálně slabí a osoby bez přístřeší na tuberkulózu. Vzhledem k tomu, že lidé za vyšetření dostávali stokorunovou poukázku, zpočátku nebyli příliš ochotní mluvit zadarmo na mikrofon. Za cigaretu mi ale Libor s Lenkou prozradili, co je na prohlídku přivedlo:
"Nechat se zrentgenovat."
A co Vás k tomu vedlo?
"No jestli nemám tuberkulózu. Žiju na ulici, že ano... To je ten důvod..."
Vy jste před chvílí mluvil o stokoruně, ta je určitě také znát...
"Tak stokoruna to nebyla, o tom jsem nemluvil, ale je to poukázka, a samozřejmě že se za to nakoupí jídlo, že ano. Musíme za to koupit to jídlo."
Co Vás sem přivedlo?
"Dneska? Vyšetření."
Myslíte si, že to je důležité se nechat vyšetřit?
"Myslím, že jo."
"No taky. Proto tady stojím."
Myslíte si, že je tady většina lidí kvůli zdraví nebo kvůli těm poukázkám?
"Myslím, že kvůli obojímu."
Po chvíli z autobusu vyšla lékařka v roušce a než stačila energicky pobídnout další pacienty ke vstupu do mobilní vyšetřovny, zeptal jsem se jí na to, jak vyšetření probíhá z lékařského hlediska:
"Vyšetření probíhá tak, že klient nastoupí do autobusu, svlékne se, předá doklady, my si v počítači zjistíme, jestli u nás byl za posledních dvanáct měsíců, pokud nebyl, tak mu předáme kartičku pro laboranta, ten ho vyšetří, udělá mu snímek a klient na základě toho dostane stokorunovou poukázku na zboží."
Jak dále pokračuje proces vyšetření, diagnózy a případného dohledání nakažených lidí?
řekla mi asistentka Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou z FN Bulovka Zlata Kantorová, podle níž její tým rentgenem vyšetří mezi padesáti a šedesáti lidmi denně. Technickou podporu akce, tedy přípravu autobusu, má na starosti šéftechnik zdravotnické služby Armády České republiky Václav Drešer.
"Jedná se o mobilní zařízení, které bylo v dřívějších dobách používáno pro snímkování branců a vojáků ve vzdálených posádkách. V současné době je uloženo u zdravotnického zařízení v Hradci Králové, ale pro provoz ho kompletně připravili pracovníci Ústřední zdravotnické základny z Bystřice pod Hostýnem. V současné době se používá jen v nějakých mimořádných situacích jako je například tato, při vyšetřování rizikových skupin našeho obyvatelstva."
Obdobná mobilní zařízení přitom podle Václava Drešera působí například u armádní jednotky na Kosovu. A s jakými dojmy vycházeli z mobilní ordinace sociálně slabí pacienti?
"Je to absolutně normální a co bych Vám k tomu ještě více řekl?"
Jak to probíhalo?
"Jak to probíhalo... Prostě Vás vyšetří, zjistí data, že jako žijete na ulici a tak. A pak Vám dají vědět přes Naději, jestli něco nemáte."
A Vy jste sem přišel kvůli zdraví nebo spíše kvůli té poukázce?
"Já bych řekl, že na obě strany."
To byl muž, který se "televizi", jak říkal, představil jako Martin. Martina jsem potkal ještě jednou, když jsem si přibližně o půl hodiny později kupoval v přilehlém obchodě se zeleninou sendvič, právě si za poukázku kupoval láhev vodky. A podle prodavačky nebyl ten den zdaleka jediný...
