Zprávy

Lidovci chtějí tvrdší represe proti drogám, navrhnou to koalici

Tvrdší tresty pro dealery drog, nerozlišování mezi měkkými a tvrdými drogami a další zpřísnění protidrogové politiky státu chce prosadit KDU-ČSL. Lidovci kritizují dosavadní postup státu v této oblasti. Je podle nich nekompetentní, příliš liberální a otevírá prostor k závislosti stále většího počtu uživatelů. Lidovci také žádají, aby stát okamžitě zastavil financování protidrogových programů.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek v pátek na tiskové konferenci vyhlásil "válku drogám" a oznámil, že chce o přísnějších represích jednat v rámci vládní koalice.

Hned na tiskové konferenci se proti kritice lidovců ozval velmi emotivně zástupce nevládní organizace Drop In Ivan Douda. Lidovci podle něj téma politizují a zneužívají pro přilákání některých voličů. "Drogová situace se u nás stabilizovala a v mnoha ohledech se začala zlepšovat," řekl později novinářům. Návrh KDU-ČSL označil za povrchní a populistický. "Zvýšení represe je kontraproduktivní, drahé a velice nebezpečné," konstatoval.

Kalousek i protidrogový expert strany Jiří Vacek soudí, že společenská atmosféra v Česku je nakloněna užívání drog, jejichž prodej dotuje mezinárodní terorismus. Čtrnáct let liberálních postojů podle Kalouska stačilo. "Drogy jsou vrahem našich dětí a bankéřem mezinárodního terorismu," uvedl Kalousek.

Lidovci chtějí změnit systém financování protidrogových aktivit a současně navrhují nulovou toleranci k dealerům a překupníkům. Měla by podle nich být i přesně specifikována dávka, kterou by uživatelé beztrestně mohli mít u sebe na veřejnosti. Například podle italského zákona by to mělo být 1,5 gramu marihuany nebo 0,185 miligramu heroinu.

Zvýšeny by podle lidovců měly být i tresty za prodávání drog mladistvým. Chtějí také, aby policie mohla kontrolovat užívání drog u řidičů za volantem i u žadatelů o řidičský a zbrojní průkaz.

Lidovecký návrh odmítá liberálnější Unie svobody. Druhý koaliční partner - ČSSD - bude možná vstřícnější. Místopředseda ČSSD Stanislav Gross dnes ČTK řekl, že jako ministra vnitra jej nikdo nemůže podezírat z liberalismu v tomto směru. "Dlouhodobě mám pocit, že ne všechno je v této věci úplně v pořádku. Myslím, že jsou to podněty, o nichž se bude zapotřebí se vážně bavit," řekl. Zmínil, že již dříve měl ve vládě výhrady k některým příliš liberálním projektům, které by podle něj mohly vést k větší konzumaci drog.

Špidla a Fischer se bavili o společné budoucnosti, ne o minulosti

Český premiér Vladimír Špidla a německý ministr zahraničí Joschka Fischer po pátečním setkání v Praze dali znovu najevo, že základem vztahů obou sousedních států je společná budoucnost v Evropské unii, nikoliv křivdy z minulosti. Při schůzce na Úřadu vlády se proto oba politici věnovali především evropským a mezinárodním otázkám, jako je budoucí evropská ústava, angažovanost obou zemí v Iráku, Afghánistánu či na Středním východě.

"Na rozdíl od jiných setkání dnes převažují otázky evropské a mezinárodní... To jsou nyní otázky našich bilaterálních rozhovorů a já v tom vidím velký pokrok. Ukazuje to, kde leží naše budoucnost," řekl na tiskové konferenci šéf německé diplomacie.

Špidla, který před týdnem navštívil Berlín, zdůraznil, že česko-německé vztahy jsou orientovány do budoucnosti. "Dnes jsme se zabývali budoucnosti Evropy," uvedl. Otevření česko-německé školy, které se ráno zúčastnil i Fischer, podle českého premiéra ukázala, že "budoucnost je důležitá a řekl bych, že pro politiky a pro život nejdůležitější".

Reagoval tím na otázku, jaký dopad může mít pro vztahy Prahy s Berlínem a Vídní zákon oceňující zásluhy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, který tento týden schválila česká Poslanecká sněmovna. Fischer po dnešním setkání se svým resortním protějškem Cyrilem Svobodu na stejný dotaz řekl, že za základ vztahů považuje česko-německou deklaraci z roku 1997. Špidla a Fischer dnes nevyloučili prodloužení činnosti česko-německého Fondu budoucnosti, který vznikl na základě tohoto dokumentu.

Návrh zákona, který má jedinou větu: "Edvard Beneš se zasloužil o stát", v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Začne platit, pokud jej podpoří Senát a podepíše prezident Václav Klaus. Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt již vyzval senátory i prezidenta, aby přijetí návrhu zákona zabránili. Zákon odsoudilo také Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ). Tato reakce rozzlobila Klause natolik, že kvůli výrokům zástupců sdružení dokonce napsal rakouskému prezidentovi Thomasu Klestilovi.

Federace strojvůdců se dohodla s vedením ČD, stávka nebude

Federace strojvůdců se v pátek dohodla s vedením Českých drah a nevstoupí do plánované stávky. Ta měla začít od půlnoci z neděle na pondělí 1. března a měla trvat 48 hodin. České dráhy podle něho přislíbily upravit tarifní třídy pro některé strojvedoucí s platností od 1. března, jak federace požadovala.

Zvýšení tarifů ale letos nebude znamenat růst platů strojvůdců. Podle federace bude mít nyní část z nich vyšší zaručenou část mzdy a o toto navýšení klesnou peníze na odměnách a příplatcích.

Prezident Federace strojvůdců Petr Čechák pro Český rozhlas uvedl, že dohoda o tarifním zařazení je jen prvním krokem k vyjednávání o zvýšení platů strojvůdců. "V nejbližší budoucnosti budeme pokračovat ve vyjednávání o způsobu ohodnocení práce strojvedoucího," řekl Čechák. Připustil zároveň rozpory s Odborovým sdružením železničářů, které samostatné jednání strojvůdců kritizovalo. "My jsme samostatnou odborovou organizací a staráme se o blaho našich členů," dodal.

Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek ČTK řekl, že má-li představenstvo podniku na to, aby vyhovělo jedné skupině zaměstnanců, musí on i pod hrozbou stávky požadovat zvýšení tarifních tříd také pro ostatní pracovníky. "Díky nekompetentnosti představenstva se podaří desítkám profesí na železnici zvednout tarifní třídu," prohlásil Dušek.

Vedení ČD jednalo v pátek se zástupci federace o odvrácení stávky od 10:00. Podle mluvčího firmy Petra Šťáhlavského předložilo nové řešení. Sborník prací, který má určit tarifní zařazení zaměstnanců, bude vydán ve druhém březnovém týdnu s platností od 1. března 2004. Právě platnost od 1. března strojvůdci požadovali. Dráhy dříve označily za nejbližší reálný termín vydání sborníku začátek dubna.

Vedení ČD považovalo stávku podle Šťáhlavského od počátku za zbytečnou a neopodstatněnou. "Požadavky Federace strojvůdců na zařazení jejich profesí do příslušných tarifních tříd jsou splněny a aktualizovaný sborník prací je obsahuje," prohlásil s tím, že jeho vydáním k jakémukoli datu by nikdo nic nezískal, ani by o nic nepřišel. Stávka by podle něj znamenala pro podnik škody v řádu desítek milionů korun denně. Záleželo by na počtu zúčastněných strojvůdců. Stávka by se dotkla každý den více než půl milionu cestujících a řady přepravců v nákladní dopravě.

Aktualizovaný sborník prací ČD vydají po připomínkování odborovými centrálami. Právě na tom jeho publikace dosud vázla, ale nyní již řada z odborových centrál své připomínky zaslala, uvedl Šťáhlavský. "Budeme trvat na splnění dohody," zdůraznil Poláček. Sborník má být vydán do 12. března.

Jeho nová verze se dotkne téměř 60 profesí a asi 4500 zaměstnanců Českých drah. Číslo zahrnuje přibližně tisícovku strojvedoucích organizovaných nejen ve Federaci strojvůdců, ale i v Odborovém sdružení železničářů. Z dalších profesí jde například o výpravčí, vedoucí posunu, signalisty nebo dozorce výhybek, kteří jsou členy jiných odborových organizací. Úpravy se ale u jednotlivých profesí nijak nepromítnou do celkové výše platů, změní se pouze poměr mezi tarifní a ostatními složkami mzdy.

České dráhy plánují propustit asi 6000 ze 77.000 lidí, z velké části úředníků. Nebudou-li od státu peníze na odchodné pro tyto lidi, hrozí podle Duška na železnici stávka ze strany OSŽ.

Speditéři večer ukončili protest; příště už jej dopředu neoznámí

Páteční protest Svazu hraničních speditérů a celních agentů skončil na všech osmi přechodech ve 20:00. Páteční akce byla podle předsedy Svazu Františka Zugera první, plánovaná a dopředu avizovaná. Zdůraznil, že na další aktivity už nebude svaz upozorňovat, takže státní orgány, policie a ani dopravci nebudou mít mnoho prostoru na přípravu, jak tomu bylo dnes.

Pátečním protestem speditéři podle Zugara dosáhli toho co chtěli, významně upozornili na své problémy a zároveň nezpůsobili větší omezení nebo újmu dopravcům. Nejproblematičtějším pracovištěm z pohledu svazu byl dnes zřejmě hraniční přechod v Rozvadově. "Německá hranice byla postižena našimi protesty citelně více než slovenská hranice," dodal Zugar. V kolonách na hranicích uvízly podle dopravců tisíce kamionů.

Nejzávažnějším důvodem protestů byl fakt, že firmy očekávaly pomoc vlády při zachování speditérských služeb v rozsahu, v jakém byly na hranicích prováděny, až do momentu vstupu ČR do Evropské unie. Stát se tváří, že je to čistě jen záležitost soukromých firem, které tyto služby poskytují, ale podle Zugara je fungování speditérů i podmínkou zajištění chodu zahraničních obchodu. Uvedl, že soukromé firmy navíc zvažují svou ekonomickou situaci a už nyní některé uzavírají jednotlivá pracoviště na hraničních přechodech. Průjezdnost některých přechodů se tak nyní podle Zugara snižuje a přetěžují se i další přejezdy.

O problémech spedic vláda ve čtvrtek odmítla jednat. "Žádné peníze daňových poplatníků nebudeme dávat soukromým firmám," vzkázal speditérům ministr financí Bohuslav Sobotka. Dnes jim ale nabídlo pomoc ministerstvo práce a sociálních věcí, které podle své mluvčí Kateřiny Prejdové hodlá uvolnit peníze na rekvalifikaci speditérů. Má se jednat až o deset milionů korun, celková suma ale bude záviset na počtu lidí, kteří by se rekvalifikačních programů účastnili.

Zugar ale nabídku MPSV nepovažuje za adekvátní reakci zodpovědných vládních míst. Speditéři už na možné problémy upozorňují vládu delší dobu a jednali i s ministerstvem průmyslu a obchodu a s ministerstvem dopravy. Svaz měl informaci, že uvedená ministerstva už v minulém roce připravila v reakci na připomínky speditérů usnesení, které se mělo projednat ve vládě. Nikdo projednání připraveného usnesení ale nepřislíbil a svaz i dnes čekal, zda se k tomu některý z ministrů zaváže.

MV zveřejnilo podmínky kandidatury a hlasování ve volbách do EP

Ministerstvo vnitra už zveřejnilo na svých internetových stránkách informace o podmínkách kandidatury a hlasování ve volbách do Evropského parlamentu. Historicky první volby 24 českých europoslanců se uskuteční 11. a 12. června. Kandidátky mají politické strany, hnutí nebo jejich koalice předkládat ministerstvu nejpozději do úterý 6. dubna.

Ke kandidátní listině mají připojit potvrzení o složení příspěvku na volební náklady ve výši 15.000 korun, který zašlou na účet zřízený ministerstvem u České národní banky. Číslo účtu je 96014-3605881/0710. Příspěvek se vrací pouze tomu seskupení, jejíž kandidátní listina nebyla zaregistrována.

Kandidátní listiny mohou obsahovat v souladu s volebním zákonem nejvýše 32 nominovaných. Europoslancem může být v Česku zvolen každý český občan, kterému bude 12. června 21 let, případně občan jiného členského státu EU. Ten ale musí mít v ČR povolen pobyt a nejpozději od 27. dubna být v evidenci obyvatel.

Evropské poslance budou moci lidé volit v podstatě stejně jako poslance české, tedy zpravidla v místě svého bydliště tam, kam obvykle chodí při parlamentních volbách hlasovat. Budou si moci vybrat pouze jeden z hlasovacích lístků se seznamem kandidátů jednoho uskupení. Dvěma z nich pak mohou zakroužkováním jejich pořadového čísla dát takzvané přednostní hlasy, které by vybrané kandidáty posunuly výš, případně pomohly zachovat jejich pozici na předních místech.

Pokud lidé nebudou v době voleb ve své domovské obci, mohou si předem zažádat o voličský průkaz. S ním pak budou moci hlasovat v kterékoli volební místnosti na území ČR. Podobně na tom budou i Češi žijící v zahraničí, kteří by kvůli volbě českých europoslanců museli přijet s voličským průkazem do Česka. Češi ve státech EU by ovšem mohli volit i místní evropské poslance.

Podrobné informace o kandidatuře i hlasování najdou zájemci na internetové adrese http://www.mvcr.cz/volby/ep.html. Ministerstvu ukládal zveřejnit tyto informace zákon o evropských volbách 80 dnů před jejich zahájením, tedy do 23. března.

Rektoři se dohodli se Špidlou, že dají připomínky k rozpočtu

Rektoři vysokých škol se v pátek dohodli s premiérem Vladimírem Špidlou, že se zapojí do tvorby státního rozpočtu na příští rok a budou k němu posílat své připomínky. Špidla na dnešním zasedání České konference rektorů prý také slíbil, že se rozpočet vysokých škol nebude v následujících letech snižovat. Novinářům to dnes řekl předseda konference a rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm.

Premiér je prý nakloněn i myšlence, aby vysoké školy dopředu věděly, s jak vysokým rozpočtem mohou počítat v několika dalších letech, nejen v následujícím roce. Wilhelm poznamenal, že to požadují už delší dobu. O konkrétních částkách však s premiérem nehovořili. "My jsme nechtěli od pana premiéra žádné konkrétní sliby," podotkl Wilhelm. Je pro ně důležité, že projevil zájem o to, co vysoké školy dělají, čím se zabývají a co připravují.

S premiérem hovořili také o konkurenceschopnosti českých vysokých škol a jejich absolventů. Podle rektorů i premiéra je důležité, aby se zvyšovala vzdělanost české populace, a tím pádem se bude zvyšovat i výkon ekonomiky státu. "Musíme se intenzivně vzdělávat, abychom se stávali bohatšími," dodal Wilhelm. Podle jeho kolegy z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vlastimila Růžičky jsou už dnes některé studijní programy na vysoké úrovni. To potvrzuje počet jejich studentů, kteří vyjedou do zahraničí a množství jejich zahraničních kolegů, kteří přijedou do České republiky.

Právě otevřenost českých vysokých škol zahraničním studentům považují rektoři i premiér za velmi důležitou. Je třeba, aby vysoké školy nabízely takové programy, které do republiky přilákají cizince. V současnosti je počet studentů ze zahraničí na českých univerzitách ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, poznamenal Wilhelm.

Vysoké školy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem peněz. Proto loni spolu s ministerstvem školství předložily návrh reformy vysokých škol, která je zaměřená na zvýšení jejich kvality a konkurenceschopnosti. Požadovaly na ni zhruba pět miliard korun navíc. Nakonec získaly polovinu, za niž mohou zahájit některé z plánovaných změn. Podle Wilhelma by vysoké školy potřebovaly v následujících letech zvýšit svůj rozpočet zhruba na dvojnásobek. Loni vysoké školy hospodařily s 18 miliardami korun.

Česmad:Ranní zácpy na hranicích postupně opadly,situace normální

Zatímco ráno čekalo kvůli protestů speditérů na hraničních přechodech několik tisíc kamionů, během dne se situace postupně uklidnila na normální stav.

Místy je podle něj situace na hranicích i lepší než obvykle. Napomohla tomu nejednotnost speditérů, z nichž někteří přes protest odbavovali, včasná reakce některých dopravců i práce celníků a německé policie.

Někteří dopravci se podle mluvčího Česmad Bohemia Martina Felixe dopředu vybavili doklady, s nimž mohli hranice přejet i bez služeb spedičních firem. Další přechody objeli jinudy. Pomohla také německá policie. Kamiony, které by musely být na hranicích speditéry odbaveny, zastavila či odklonila jinam.

Do republiky by se mělo na konci týdne vrátit asi 10.000 až 15.000 kamionů. Ztráty dopravců by podle Felixe díky zvládnutí situace neměly být nijak mimořádné.

Spediční firmy dnes ráno přestaly odbavovat kamiony na osmi hraničních přechodech. Žádají od vlády kompenzace za předpokládané propouštění v souvislosti se vstupem země do Evropské unie. Vláda o tom ale odmítla jednat.

Sněmovna schválila kompenzace za DPH, sejde se opět v úterý

Poslanci v pátek schválili kompenzace, které mají zmírnit dopady změn v dani z přidané hodnoty na sociálně slabší. Sněmovna mimo jiné přijala i novely svého a senátního jednacího řádu, část dne ji ale opět zaměstnávaly procedurální spory hlavně mezi ODS a koalicí. Některé zákony tak projednat nestačila, hlasovat by o nich mohla po víkendu.

Dolní komora se má sejít znovu již v úterý odpoledne, kdy by se mělo na žádost klubu ODS jednat o tom, jak vláda vybírá lidi do orgánů Evropské unie. Předpokládá se, že poslanci by v úterý mohli rovněž schvalovat zákon, který by umožnil vyhlásit na českém území nové typy chráněných území Natura.

Nelze zcela vyloučit, že na pořad přijdou i další zákony, které zatím nestihli poslanci projednat, například o nájemném. Druhá možnost je, že sněmovna se kvůli schvalování zákonů sejde ještě v úterý 9. března. Vše se bude zřejmě odvíjet od toho, kolik toho poslanci stihnou už v nadcházející úterý.

Současnou schůzi zatím provázejí časté spory, věcné i procedurální. Například ve středu sněmovnu skoro celý den zaměstnávala aféra s hlasováním za nepřítomného poslance Petra Kotta. Viníka se vypátrat nepodařilo, případ provázelo vzájemné obviňování ODS a ČSSD z toho, komu kauza víc poslouží.

Asi nejsledovanějším bodem pátečního jednání byly kompenzace za změny v DPH. V praxi by měly znamenat, že rodičovský příspěvek od 1. května vzroste o tisíc korun měsíčně a k 1. červnu získají jednorázový dětský příspěvek 2000 korun na každé dítě všichni, kteří na to mají nárok. Důchodci získají k 1. červnu jednorázový mimořádný důchod ve výši 1000 Kč. Změny ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky.

Totéž čeká schválené novely jednacího řádu. Měly by mimo jiné umožnit poslancům efektivní a systematickou kontrolu jednání vlády o unijních návrzích a dokumentech v Radě EU.

Až na výjimky skončily platby nuceně nasazeným z německého fondu

Téměř všechny české oběti nacismu dostaly již odškodnění z německé nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost. Česká republika je tak vůbec první země, kde byly výplaty nuceně nasazeným a dalším obětem ukončeny, informovala v pátek správní rada Česko-německého fondu budoucnosti.

"V České republice tak zbývá ukončit již pouze platby v rámci takzvané otevírací doložky," uvedl fond. Doložka německého zákona umožňuje rozšířit skupinu žadatelů o lidi, kteří byli postiženi i jiným nacistickým bezprávím.

Jde například o pronásledování z rasových nebo politických důvodů nebo ty, kteří byli nuceni z těchto důvodů emigrovat či ukrývat se za nedůstojných podmínek.

První i druhou část odškodnění dostalo na 75.000 lidí. Částka pro jednoho nuceně nasazeného činila zhruba 2500 eur (asi 77.500 korun), pro vězně koncentračních táborů a židovských ghett kolem 7500 eur (asi 232.500 korun). Podle správní rady se na procesu odškodňování výrazně podílela Kancelář pro oběti nacismu.

Správní rada fondu dnes dále vyčlenila kolem 30 milionů korun na 201 projektů, které mají podpořit vzájemné vztahy. Mezi projekty bylo zařazeno například několik desítek projektů školních výměn a setkávání mládeže. Dále se v říjnu v Praze uskuteční konference zahraničních spisovatelů, podpořeno bylo také jihlavské česko-německé sympozium nebo školení českých regionálních novinářů v problematice EU.

Správní rada podpořila také projekty rekonstrukcí památek, konkrétně třeba kostely v Tošovicích a v Rychnově v Jizerských horách. Zvláštní pozornost věnovala správní rada projektu Migrace a transformace - dokumenty k průběhu a vlivu vyhánění, nuceného vysídlování a osídlování v letech 1945 až 1950.

Fondu budoucnosti předsedají bývalá česká politička Dagmar Burešová a bývalý vládní rada v Hamburku Helmut Bilstein.

Sněmovna schválila omezení cizinců při nákupu zemědělské půdy

Omezení cizinců při nákupu zemědělské půdy v České republice v pátek schválila sněmovna. Občan Evropské unie si v tuzemsku bude moci pořídit půdu, pokud bude registrován v seznamu zemědělců a zemědělských podnikatelů. Musí mít navíc v Česku alespoň tři roky trvalý pobyt. Vláda původně uvažovala, že koupi budou moci uskutečnit i lidé s přechodným pobytem. Opatření ale nakonec zpřísnila. Přijatý zákon kritizuje ODS. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky.

Cizinci však půdu v České republice skupují prostřednictvím právnických osob, na něž se tato omezení nevztahují.

Sněmovna dnes také schválila zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání finančních pohledávek. Na jeho základě by české úřady mohly vybírat nedoplatky na clu nebo dani z přidané hodnoty i od cizinců na českém území a poté je zaslat do země, odkud cizinec pochází. Stejnou službu budou České republice na oplátku dělat zahraniční úřady.

Závěrečným čtení úspěšně prošel také návrh, aby daňoví poradci museli mít vysokoškolské vzdělání. Zatímco nyní jim stačí maturita, nově budou potřebovat minimálně bakalářský titul. Současní členové Komory daňových poradců, kteří mají pouze střední školu, si vzdělání nebudou muset doplňovat. Postaru se budou hodnotit ty žádosti o vstup, které účetní komora obdrží před datem účinnosti zákona.

Verdikt o novém vedoucím zastoupení Prahy při EU byl opět odložen

Rozhodnutí o tom, kdo povede zastoupení města Prahy při Evropské unii v Bruselu, se opět odložilo. Zatímco podle dřívějších informací měl magistrát uzavřít výběrové řízení dnes, stane se tak až v pondělí. Novinářům to řekl primátor Pavel Bém (ODS). Pražský dům v Bruselu má řídit někdo z pětice uchazečů, kteří postoupili do užšího kola konkurzu.

Výběrová komise měla zvolit nového vedoucího už zkraje tohoto týdne. Ze zasedání sboru se však omluvil Jan Kasl (Evropští demokraté). Komise to vyřešila tak, že do dneška měli její členové doručit magistrátu svá pořadí kandidátů. Korespondenční hlasování skončí podle Béma večer. Konečné pořadí se prý sestaví až v pondělí.

"V pondělí bude znám kandidát, kterého bude na základě tohoto korespondenčního hlasování navrhovat výběrová komise radě hlavního města, a v úterý rada rozhodne," řekl primátor.

Městská rada by měla vzít výsledky konkurzu jen na vědomí. Vítězného uchazeče potom jmenuje do funkce vedoucího zastoupení ředitel magistrátu.

Mezi kandidáty je i bývalý primátor za ODS Jan Koukal, který má údajně velké šance. V užším výběru jsou například také zastupitel za Evropské demokraty Milan Urban, někdejší kriminální rada Jan Vaculík a překladatelka z francouzštiny Zuzana Krupičková.

Nyní vede Pražský dům v Bruselu dočasně bývalý ředitel zahraničního odboru magistrátu Martin Dub. Ve funkci nahradil Zdeňka Wernera, kterého radní před časem odvolali. Nebyli příliš spokojeni s jeho prací a objevily se i nesrovnalosti v hospodaření domu.

Sport:

Mezinárodní basketbalová federace FIBA odložila o týden zápasy Brna s Jekatěrinburgem ve čtvrtfinále Evropské ligy žen. Funkcionáři federace zkoumají situaci kolem údajně falešných gruzínských pasů, na které v soutěži startují americké hráčky Jekatěrinburgu De Lisha Miltonová a Yolanda Griffithová.

Osmnáctiletý šachista David Navara potvrdil roli favorita a poprvé v kariéře získal titul mistra České republiky. V posledním kole turnaje v Karlových Varech dnes zvítězil černými kameny nad domácí dvojkou Zbyňkem Hráčkem, ale závěr své partie už odehrál s vědomím, že má prvenství jisté. Zajistila mu ho totiž rychlá remíza jeho konkurenta Jiřího Štočka s Vítězslavem Rašíkem.

Počasí:

V noci z pátku na sobotu má být oblačno až zataženo, občas bude sněžit, ale jen místy. Ojediněle se objeví mlhy. Teploty -1 až -5 stupňů Celsia. 0V sobotu má být oblačno, přechodně i polojasno, místy může sněžit. Teploty 0 až 4 stupně, na horách kolem -3 stupňů Celsia.