Přehled tisku
Pondělní incident ve středním odborném učilišti ve Svitavách, při kterém žák ubodal svého učitele, je i ve středu hlavním tématem komentářů českých deníků. Listy se většinou zamýšlejí nad tím, jak pedagogy v podobných situacích chránit. Školské odbory vyzvaly ministerstvo školství a všechny odpovědné politiky, aby přijali opatření, jimiž by bylo možné zabránit a účinně předcházet násilí ve školách. Odboráři chtějí, aby učitelé získali status veřejného činitele, který by jim přinesl větší ochranu. Podobně již reagovali lékaři na napadení několika kolegů v ordinacích, připomíná Mladá fronta Dnes, podle níž je však tento návrh v obou případech přepjatý a nesmyslný.
Také Hospodářské noviny se obávají, že by o status veřejného činitele brzo žádaly i ostatní profesní skupiny. "Žádost si nakonec podají všichni, od novinářů po čističe kanálů. Časem se možná staneme jakousi superveřejnou společností sestávající místo z lidí ze státem chráněných činitelů," nastiňuje deník. Podle Lidových novin lze na dnešní pedagogy pohlížet trochu jako na horníky, neboť mají podobně rizikové povolání. "Dělat se s tím moc nedá. Prohlásit je za veřejné činitele by jim v pomatené mysli mladých deprivantů asi moc nepomohlo," namítá autorka poznámky.
Deníky Bohemia a Moravia citují z nových amerických vědeckých studií -brutalitu dětí ovlivňují genetické předpoklady, alkohol matek v těhotenství, hodnotový žebříček, který je nastavený na výkon, zisk, tvrdost a zapomíná se v něm na dobro a pomoc druhému. Potvrzený je také vzor násilí v televizi. Pro děti je inspirativní. Výrazné je u malých násilníků vědomí nepostižitelnosti. Agresivní žáci vědí, že jim za jejich činy nehrozí v podstatě žádný trest.
Hospodářské noviny glosují úmysl ministra Škromacha kontrolovat dodržování zákoníku práce pomocí provokatérů z pracovních úřadů. Dávali by se najímat podezřelými firmami, sledovali by situaci a v případě porušování předpisů by dosvědčili, že tomu tak je. "Představme si město, kde jsou dvě tři firmy. Nezaměstnanost nad deseti procenty, sehnat místo je nemožné. Ovšem Škromachův James Bond se hravě nechá zaměstnat," poukazují na slabiny ministrova návrhu Hospodářské noviny.
Čtyřiatřicetiletý Jiří Straka, který je veřejnosti znám jako spartakiádní vrah, změnil léčebnu. Na konci ledna opustil psychiatrii v Praze-Bohnicích a přemístil se do opavského ústavu. Píše to Mladá fronta Dnes. "Jeho rodiče se přestěhovali na Jesenicko, do naší spádové oblasti. On si proto požádal o přeložení do Opavy," uvedl ředitel opavské psychiatrické léčebny Ivan Drábek. O přestěhování Straka zažádal těsně před tím, než mohl opět usilovat o propuštění. Ve vězení a později v léčebně je od roku 1985. "Teď musí znovu uplynout určitá doba, aby mohl požádat o změnu ústavní léčby na ambulantní," vysvětlil Drábek. Straka se domáhal propuštění z ústavní péče již několikrát, nakonec ale vždy svou žádost stáhl. Jako šestnáctiletý od března do května 1985, tedy v roce konání spartakiády, připravil v Praze o život tři ženy a na řadu dalších zaútočil. Mrtvé nebo umírající ženy znásilnil a následně je oloupil. Městský soud v Praze ho v prosinci téhož roku uznal vinným také ze dvou pokusů o vraždu, tří loupeží, znásilnění a krádeží. Uložil mu za to nejvyšší možný trest pro mladistvého, tedy deset let vězení, a po propuštění ústavní psychiatrickou a sexuologickou léčbu. Podle sexuologa Jiřího Weisse je Strakova úchylka nevyléčitelná. Psychoterapií a kastrací však bylo minimalizováno riziko, že by mohl ublížit někomu dalšímu, uvádí Mladá fronta Dnes.
Česko ztrácí šanci vydělat víc na turistech. Deník Právo konstatuje, že podle odborníků by se sedmimiliardový přínos, který si vláda slibuje od přesunutí stravovacích a ubytovacích služeb ze snížené do základní sazby DPH, mohl nakonec změnit ve ztrátu - odvody totiž výrazně klesnou. Mnoho malých hoteliérů nebude konkurenceschopných. Turistické zisky tak zůstanou jen nadnárodním hotelovým řetězcům. Česko obsadí po Dánsku druhé místo mezi státy s nejvyšším daňovým zatížením služeb, tedy právě tím, které tvoří páteř turistického průmyslu.
Část Unie svobody-DEU chce po případném neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu svrhnout současného předsedu strany Petra Mareše. Na něj by se také očekávaný volební debakl svedl, píšou středeční Lidové noviny. Marešovými nástupci by se podle listu mohli stát ministr pro místní rozvoj Petr Němec či šéf poslanců Karel Kühnl. Kandidaturu by zvažoval i unionistický místopředseda František Pelc. Unionisté podle deníku doufají, že by výměnou předsedy mohli získat více voličů v podzimních krajských a senátních volbách. Mareš by byl zbaven funkce a strana by dál setrvávala ve vládě se sociálními demokraty a lidovci, uvádějí Lidové noviny. Zejména za Němcem stojí podle listu někteří z regionálních unionistických politiků. Podle jiného zdroje z unie je Němec navíc přijatelný i pro ODS. "To se nám pak na regionální úrovni může hodit pro případná další spojenectví," dodal zdroj. Ministr Němec nechtěl své případné angažmá v čele uskupení příliš komentovat, dodávají Lidové noviny.
Bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný chce převést svůj údajný 60procentní podíl ve vysílací společnosti CET 21 na neznámou společnost Astrapia. Tento záměr již minulý týden oznámil dopisem zbývajícím společníkům v CET 21. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Železný získal svůj podíl v CET 21 loni v prosinci rozhodnutím soudu. Firma PPF, která se považuje za hlavního majitele CET 21 a televize Nova, se však odvolala. PPF tvrdí, že je jí jedno, na koho hodlá Železný svůj podíl převést. "Jsme přesvědčeni, že žádný podíl nevlastní," tvrdí ředitel Novy Petr Dvořák. Astrapia byla do obchodního rejstříku zapsaná letos 12. února a na stejné adrese v Praze 4 jako ona sídlí ještě několik desítek společností. Jako jediný majitel Astrapie je uvedena firma Olivier Capital. Její jednatelka Lucie Glučová tvrdí, že firmu koncem února prodali novým majitelům. Olivier Capital se podle ní zaměřuje na zakládání a následný prodej nových firem. Kdo však Astrapii koupil, není podle deníku známo. Stejně tak není známo, kdo za tuto firmu mluví. Ani Železného advokát Robert Vladyka nechtěl nic prozradit. "To je věc doktora Železného a já to nebudu komentovat," prohlásil. Železný minulý týden odvolal nynější jednatele CET 21 a jmenoval nové, sebe a svého advokáta Vladyku. PPF tento krok však neuznává. PPF se hájí, že s Železným uzavřela řadu smluv, které mu kromě jiného nařizují nezpochybňovat skutečnost, že PPF je většinovým vlastníkem Novy. PPF v úterý podle MfD poprvé naznačila, že se ve sporu se Železným nemusí spoléhat pouze na obchodní právo. "Obáváme se, že pokus o realizaci takových kroků může přivést doktora Železného nejen do obchodních, ale i trestněprávních problémů," komentoval nynější ředitel Novy Dvořák poslední krok Železného s Astrapií.
Tradiční těžba lignitu, méně kvalitního hnědého uhlí s nižší výhřevností, letos v Česku definitivně skončí. Společnost Lignit Hodonín, která provozuje poslední fungující lignitový důl v Mikulčicích na Hodonínsku, chce kvůli ztrátě odbytu do konce roku propustit všech víc než 400 zaměstnanců. Píšou to Hospodářské noviny. V regionu je přitom přes 16 procent lidí bez práce a okres Hodonín patří mezi deset míst nejvíc postižených nezaměstnaností. Důl v Mikulčicích dodával lignit do elektrárny v Hodoníně, která patří ČEZ. Smlouva se v minulých letech uzavírala vždy na jeden rok. Nyní se podařilo uzavřít pouze čtvrtletní smlouvu, kdy ČEZ přistoupil na mírně vyšší cenu. Jednání o dalších dodávkách však ztroskotala. "Částka, kterou nám vedení Lignitu nyní nabízelo, byla v řádu několika desítek procent vyšší, než v minulých letech. A už se také dostala nad cenu hnědého uhlí, které vozíme z dolů v severních Čechách, a na to jsme prostě nemohli přistoupit," řekl listu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Původní jednání měla vyústit v dlouhodobou smlouvu, která měla dolu zajistit odbyt až do roku 2010. Další jednání o dodávkách lignitu pro ČEZ chce vyvolat ministr práce Zdeněk Škromach. Ten chce u ČEZ intervenovat, aby dlouhodobou smlouvu kvůli záchraně pracovních míst uzavřela. Vedení dolu chtělo zvýšit cenu kvůli potřebě investovat do odkrytí dalších ložisek. Těžba v Mikulčicích byla ztrátová již poslední tři roky. V zemi jsou přitom zásoby lignitu asi na osm let těžby. V mikulčickém dole pracuje nyní 409 lidí. Propuštěni budou postupně, z toho první část v červnu a další v září, kdy skončí těžba. Poslední přijdou o svá místa ke konci roku.
