Týden v ČR
Poprvé od nástupu do funkce zavítal ve čtvrtek do Česka generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap De Hoop Scheffer. V Praze vyzval všechny strany etnického konfliktu v Kosovu, aby zabránily eskalaci napětí v této srbské provincii. "Násilí musí skončit,"řekl Scheffer po setkání s premiérem Vladimírem Špidlou.
Do České republiky dorazil šéf aliance se zpožděním právě kvůli řešení napjaté situace v Kosovu, kde propukly krvavé srážky mezi Albánci a Srby. To podle premiéra Špidly asi ovlivní další budoucnost česko-slovenského praporu.
"Český prapor je zapojen do plnění těch povinností, které se od něj žádají, to znamená, že má uloženo všemi silami působit tak, aby se ta situace zvládla. V této souvislosti zřejmě budeme nuceni přehodnotit, ale je to otevřené, úvahu o tom, že bychom stáhli oněch sto mužů, jak jsme původně předpokládali. Ten česko-slovenský prapor bude zřejmě působit v plném rozsahu tak dlouho, dokud bude potřeba."
Oba se pak v Rudolfinu zúčastnili slavnostního shromáždění k pátému výročí přijetí České republiky do NATO. Na závěr návštěvy Prahy se generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer setkal s prezidentem Václavem Klausem.
"Ty zbývající se budu snažit přesvědčit v následujících čtyřech letech."
Ve svém projevu pak kritizoval příliš velký počet zákonů. Pozastavil se mimo jiné nad důsledky rychlých změn právního řádu, který se tak stává nepřehledným, nesrozumitelným a v současném rozsahu špatně aplikovatelným. Zákonů je daleko více, než je žádoucí, uvedl Klaus. Na místě je proto snaha o jejich zredukování.
"Setkávám se dokonce s poněkud provokativní tezí, že by v průměru bylo výhodnější a pro český právní řád lepší, kdyby byl každý další zákon zamítnut, než aby byl přijat."
Prezident zároveň varoval před nezamýšlenými doprovodnými důsledky přijímaných zákonů. "Nepodléhejme slepé víře, že pomocí nejrůznějších regulací, omezení či naopak selektivních zvýhodnění dosáhneme předem zvoleného cíle. Buďme si vědomi, že čím složitější je síť těchto zásahů, tím větší je riziko nezamýšlených důsledků,"řekl Klaus. Mnozí senátoři se s jeho slovy ztotožnili.
"Já už asi rok od té doby, co jsou na Kubě zavření, těch pětasedmdesát lidí, jsem ve výboru pro obranu těchto vězňů. Zamýšlíme se nad tím, jak jim můžeme pomoci, takže tohle je jedna z těch akcí. Není to nic velkého, ale aspoň nějakým způsobem se chceme solidarizovat,"
objasnil smysl protestu poslanec Svatopluk Karásek. Akci na podporu 75 kubánských politických vězňů, kteří byli právě před rokem odsouzeni k mnohaletým trestům, uspořádala nadace Člověk v tísni. Podle jejího šéfa Šimona Pánka to však není jediná forma podpory kubánských disidentů.
Symboličtí vězni vyjádří během protestní akce svůj postoj k situaci na Kubě i v dopisech rodinám uvězněných Kubánců a kubánskému vůdci Fidelu Castrovi. Podle pražského primátora Pavla Béma, který symbolicky uzamkl prvního vězně, připomene kubánská cela i naši nedávnou minulost.
Před symbolické vězení přišel i ministr zahraničí Cyril Svoboda, který se vrátil ze zasedání Komise OSN pro lidská práva v Ženevě. Tam jeho kubánský protějšek Felipe Pérez Roque označil Českou republiku za opovrženíhodného lokaje Spojených států. Ministr Svoboda tento výpad odmítl nejen přímo v Ženevě, ale i na Václavském náměstí.
"Ti, kteří protestují nebyli a nejsou lokaji nikoho. Naše rozhodnutí je svobodné, demokratické a je to rozhodnutí správné. Je třeba upozornit, že stav lidských práv na Kubě není v pořádku a že to, co se děje tady, je zcela v pořádku, protože to je demokratický projev solidarity."
Na protest proti diktátorskému režimu Fidela Castra se vpodvečer konalo před kubánským velvyslanectvím v Praze veřejné shromáždění.
