Zprávy

Koalice: Důchod nemá klesnout pod 60 procent dřívějšího příjmu

Za úspěch vlády v tomto volebním období pokládá premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla fakt, že se jí podařilo na deset až 15 let stabilizovat český důchodový systém. Špidla to po sobotním zasedání předsednictva sociální demokracie. Stabilizace systému důchodů totiž podle předsedy vlády umožňuje "bez nějakého napětí" problém penzijní reformy definitivně vyřešit.

Podle představ vládní koalice by v budoucnu neměl klesnout důchod pod 60 procent předchozích příjmů. Toto číslo patří k jejím základním požadavkům na nový penzijní systém, o jehož podobě jednali v sobotu představitelé všech parlamentních stran. Zatím není jasný způsob financování penzí, míra solidarity mezi generacemi, ani věk odchodu do důchodu.

Česká populace stárne a lidí v důchodovém věku přibývá. Současný systém proto do budoucna podle odborníků není schopen penze zajistit. "Financování ze zdanění práce není do budoucna udržitelné," konstatuje i vládní materiál nazvaný Návrh hlavních principů pokračování reformy důchodového systému.

Důchodový systém se skládá ze tří pilířů. Prvním z nich je průběžné financování, tedy odvody do státní pokladny. Druhý představuje zaměstnavatelské penzijní systémy, třetí pak soukromé připojištění do fondů. Jednotlivé země volí různé kombinace těchto tří základních sloupů. Podle vládního materiálu by v budoucnu měly být příjmy základního, tedy státního průběžného systému k doplňkovým fondům v poměru 4:1. V EU je to 5:1. Základní systém by tak poskytoval na penze 45 až 50 procent předdůchodového příjmu, 10 až 15 procent by doplnily fondy, stojí ve zprávě. Princip solidarity, podle něhož pracující generace přispívá starším, by měl zůstat zachován. Jedním z problémů financování prvního pilíře neboli základního systému je nízký věk odchodu do důchodu. Hranice by se proto měla postupně ještě více posouvat.

Vládní strany dosud podporovaly takzvaný švédský model systému důchodů. Soustava penzí by byla stále financována průběžně do státní pokladny. Každý pojištěnec by měl ale svůj virtuální účet, na němž by se zohledňovaly skutečné vklady. Odvedené peníze by pak ovlivnily výši důchodu. Další možnost je založena na dobrovolném rozhodnutí pojištěnců ukládat si část odvodů na soukromé účty u penzijních fondů. Uvažuje se o částce dvě procenta z odvodů. Kdo by této možnosti nevyužil, mohl by vše platit do průběžného systému. Vládní sociální demokracii se však tato varianta příliš nelíbí.

ODS je proti švédskému modelu. Komunisté naopak zdůrazňují solidaritu. Podle odborů by nejlepším řešením byla kombinace obou variant. Místo penzijních fondů by ale upřednostnily fondy podnikové, do nichž by stejně jako pracovníci přispívali i zaměstnavatelé. Lídři parlamentních stran se sešli kvůli důchodové reformě poprvé v lednu. Vláda nechce při prosazení reformy spoléhat jen na svou těsnou většinu ve sněmovně, usiluje i o podporu opozice.

Sněmovna by měla rozhodnout o platu českých členů europarlamentu

Ačkoli občané zvolí 24 českých poslanců Evropského parlamentu až v červnu, kandidáti by již na jaře mohli vědět, za kolik korun tam budou pracovat. Poslanecká sněmovna má totiž v příštích 14 dnech rozhodovat o jejich platu. Po měsících vyjednávání se zdá, že podpoří na své nadcházející schůzi návrh, aby základní plat českých členů EP byl zhruba 65.000 korun měsíčně. To je o 18.500 korun víc, než mají poslanci a senátoři.

Původně se předpokládalo, že poslanci EP budou placeni z rozpočtu EU. Její členské státy, mezi které se 1. května zařadí i desítka nováčků včetně Česka, ale neschválily kompromisní návrh statusu poslanců, který zahrnoval mzdu 8600 eur, tedy asi 280.000 korun měsíčně pro všechny členy EP. Tyto peníze měly plynout z unijního rozpočtu. Protože státy EU ke kompromisu nedospěly, budou poslanci EP dále placeni různě z národních rozpočtů.

Pokud sněmovna plat europoslanců ve výši zhruba 65.000 korun podpoří, členové EP sice budou brát více než řadoví poslanci a senátoři, budou ale zaostávat za dalšími politiky. Nejlépe placeným činitelem bude zástupce v Evropské komisi s platem asi 580.000 korun měsíčně. Prezident republiky dostává měsíčně téměř 167.000 korun, měsíční plat premiéra a šéfů obou komor parlamentu je skoro 135.000 korun, ministři mají přes 88.000 korun. Průměrná hrubá mzda v ČR přitom loni byla 17.000 korun.

Škromach: Výše přídavků na děti by se měla lišit jen podle věku

Sociální demokracie chce sjednotit výši dětských přídavků, které v současné době rodiny pobírají. Výše přídavku by se měla lišit jen v závislosti na věku dítěte. U rodin s nárokem na přídavek by se již nepřihlíželo k výši příjmů. Novinářům to v sobotu řekl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda strany Zdeněk Škromach. ČSSD neustupuje od svého programu, v němž měla plošné vyplácení přídavků na děti, zdůraznil Škromach. Plošné vyplácení přídavků všem rodinám se bude ČSSD snažit prosadit v budoucnosti, až na to bude příhodná situace, řekl Škromach ČTK. Nyní navrhovaná jednotná výše přídavků je podle něj mezikrokem. Bude se týkat zhruba 85 procent rodin, jejichž příjem není vyšší než trojnásobek životního minima. Tyto rodiny mají nárok na přídavky již nyní, výše částky se však mění nejen podle věku dítěte, ale i podle toho, zda rodina má příjem do 1,1 násobku, 1,8 či trojnásobku životního minima.

Navrhované opatření by mělo být jedním z prvků prorodinné politiky ČSSD a mělo by pomoci především rodinám se středními příjmy. Škromach připomněl, že letos by měly jednorázové platby pro rodiny s dětmi 2000 korun na jedno dítě a 1000 korun pro důchodce kompenzovat daňové změny. Rodiny s dětmi do čtyř let budou dostávat rodinný příspěvek, který bude vyšší každý měsíc o 1000 korun. U těchto rodin kompenzace podle Škromacha dopady daňových změn převýší.

Nejmenší vládní strana chce spočítat své členy

Unie svobody-DEU zjistí, kolik má aktuálně členů, až v létě. Vedení strany se totiž nedávno rozhodlo posunout o tři měsíce termín pro zaplacení příspěvků až do konce června. V minulosti byl nejzazším termínem pro tuto povinnost poslední březen. Kdo nezaplatí příspěvky, automaticky přestává být podle stanov členem strany. Touto "tichou" formou chtěli vystoupit z unie například příznivci bývalého místopředsedy strany Ratibora Majzlíka a další unionisté dlouhodobě nespokojení s politikou strany a s její účastí ve vládě s převahou sociálních demokratů. Někteří - například poslanci Tomáš Vrbík a Marian Bielesz - svoji nespokojenost vyjádřili otevřeně a vrátili stranickou legitimaci. US-DEU dosud uváděla, že má kolem 2000 členů.

Marvanová v LN: Pilip s Mlynářem se k US-DEU neznají, to mi vadí

Bývalá předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová kritizuje v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny své stranické kolegy Ivana Pilipa a Vladimíra Mlynáře, kteří se podle ní ke straně vůbec neznají. "Tohle mi skutečně vadí," řekla Marvanová listu. "Ivan Pilip míří někam do Evropské investiční banky a najednou to vypadá, že s US nemá nic společného. Vladimír Mlynář (ministr informatiky) dělá, že už za Unii svobody není ve vládě," míní Marvanová. Podle ní by se oba měli vrátit ke svým agendám a pomoci řešit straně její krizi.

Marvanová se také domnívá, že by stále mělo smysl, aby US-DEU opustila vládní koalici. "Já myslím, že nám ta tři křesla ve vládě za tuhle krizi nestojí. Unie svobodu by mohla rozumné vládní návrhy podporovat z poslaneckých lavic a být rozumnou opozicí," sdělila listu.

V integraci malých pravicových stran do nového uskupení, o které se v posledních dnech spekuluje, nevěří. "Já jsem byla vždy skeptická k zakládání nových stran... Jsem zastáncem evolučního procesu napravovat staré. Ne pořád zakládat něco nového," vysvětluje v LN Marvanová.

Příčinu krize ve straně vidí v tom, že US-DEU příliš brzy vstoupila do koaliční vlády. "Na to, abyste mohla sednou do vlády, se musíte nejdříve vypracovat. Unie se měla nejdříve vypracovat a třeba si počkat několik volebních období, než to k něčemu bude vypadat," uvedla Marvanová a připomněla, že všechny malé strany, které v minulosti vstoupily do vlády, pak zanikly. Na dlouhodobé budování strany však podle ní klíčoví představitelé unie rezignovali.

Věřící uctili památku církevních obětí totalitních režimů

Duchovní několika řádů a tři desítky dalších věřících si v sobotu na Vyšehradě připomněli oběti nacismu a komunismu z řad kněží, řeholnic a řeholníků. Vzpomínkovou bohoslužbu v bazilice sv. Petra a Pavla celebroval strahovský opat premonstrátů Michael Pojezdný. Pietní shromáždění pokračovalo na Vyšehradském hřbitově u památníku obětí obou totalitních režimů.

Polesný při mši označil totalitní režimy za moderní způsob otrokářství a poděkoval těm bratřím a sestrám, kteří si navzdory zotročování lidí uchovali svou vnitřní svobodu. Bůh se stal jejich volbou a jejich silou, řekl opat. U památníku na hřbitově připomněl, že k umění žít patří také přinášet oběti.

Mluvčí české biskupské konference Daniel Herman ČTK řekl, že vzpomínková slavnost byla stanovena na datum, kdy byl roku 1393 umučen pražský generální vikář Jan Nepomucký, který se stal obětí sporu mezi církví a státem. Dnešní bohoslužba se konala při příležitosti ročního výročí odhalení památníku obětem totalitních režimů z řad církve.

Policie rozbila gang vybavený dálkově odpalovanými

Policie rozbila šestičlenný gang vybavený deseti kilogramy výbušnin a nástražnými systémy odpalovanými pomocí mobilních telefonů. Při prohlídkách našla také pistole a součásti do samopalů a kulometu, sdělila v pátek ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová.

Evropou otřásl minulý týden teroristický útok ve Španělsku, při němž zemřely dvě stovky lidí a 1500 jich utrpělo zranění. Zpřísněná bezpečnostní opatření začala platit i v Česku. V této souvislosti se hovoří mimo jiné o tom, že tajné služby by měly mít pravomoc omezit v případě potřeby provoz mobilních operátorů. To by znemožnilo odpalovat nálože pomocí mobilních telefonů.

Gang zbraně vyráběl a obchodoval s nimi. Kosinová uvedla, že detektivové zajistili čtyři dálkově odpalované výbušné systémy. Každý z nich obsahoval přibližně kilogramovou náplň trinitrotoluenu. Podezřelí přechovávali 3,5 kilogramu černého semtexu, 6,2 kilogramu trinitrotoluenu s rozbuškami a další elektronické součástky, schémata a plánky na výrobu výbušných systémů. Některé měli zadržení v počítačích. Detektivové zabavili pět pistolí, jednu s tlumičem, samopal domácí výroby, součástky do vojenských samopalů vzor 58, univerzálního kulometu vzor 59 a dalších střelných zbraní. "Všechny komponenty i zbraně jsou domácí provenience a je předmětem šetření, kde se k nim pachatelé dostali," uvedla Kosinová.

Při jedné z domovních prohlídek navíc policisté objevili kompletně vybavenou hydroponickou pěstírnu konopí, kde našli 3,5 kilogramu sušené marihuany určené k prodeji a 80 rostlin.

Sněmovna se bude zabývat zvýšením bezpečnosti záchranářů

Příštích 14 dnů napoví, zda politici vyslyší volání zdravotníků, hasičů a dalších záchranářů po zvýšení jejich bezpečnosti. Na pořad schůze Poslanecké sněmovny, která má začít v úterý, se totiž dostane návrh stínového ministra vnitra Ivana Langera (ODS), který chce tvrdší tresty pro násilníky útočící na záchranáře.

Návrh reaguje na fakt, že zejména lékaři, kteří pomáhají v terénu, se v posledním roce opakovaně stali obětí brutálních útoků, často ze strany opilců. Cílem jejich fyzických útoků se stávají i hasiči. Langer chce napadeným záchranářům pomoci tím, že soudy by při trestání násilníků mohly považovat za přitěžující okolnost právě to, že napadnou profesionální, ale i náhodné záchranáře. Langer odůvodnil svůj návrh tím, že teď nejsou dostatečně chráněni.

Vláda v únoru Langrův návrh nepodpořila. Ministerstvo spravedlnosti totiž v připravované komplexní úpravě trestního zákona počítá s jiným řešením takových případů, řekl tehdy novinářům náměstek Legislativní rady vlády Jaroslav Bureš. Je ale otázkou, zda se všichni vládní poslanci budou postojem kabinetu řídit. Jejich řady totiž nejsou v podobných případech vždy jednotné, takže Langrův návrh by mohl získat podporu i mezi nimi. Proto lze těžko odhadnout, jakou šanci ve sněmovně má.

Iniciativy se mezitím chopili i sami záchranáři. Ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz se například před časem rozhodl nečekat na rozhodnutí politiků a uspořádat pro své podřízené kurzy sebeobrany.

Nizozemský majitel již nechal z Opočnice odvézt většinu zvířat

Nizozemský chovatel Paulus Schmitz, jemuž hrozí obvinění z týrání zvířat, již nechal odvézt ze statku v Opočnici na Nymbursku většinu zbývajících zvířat. Vyhověl tak částečně ultimátu obce, která požaduje odvoz všech zvířat do konce tohoto týdne. ČTK to řekl místostarosta Jaroslav Černý. Vinou nedostatečné péče a nedostatku krmení zemřelo ve Schmitzově chovu v bývalém kravíně v Opočnici minulý týden šest prasat a dva býci. Katastrofální podmínky odhalili po opakovaném naléhání obce na místě veterináři i policisté. Obec musela nakonec mrtvá zvířata odvézt na své náklady a pro zbylá zvířata zajistila krmení.

O Schmitzovy aktivity se zajímá i nymburská policie, která jej hodlá obvinit z týrání zvířat. Dosud se jí ale chovatele nepodařilo zastihnout, a nemůže proto zahájit trestní stíhání. Schmitz má podle policie podobné problémy i v jiném chovu v Královéhradeckém kraji. V Opočnici působil čtyři roky a za tu dobu podle obce zemřelo vinou jeho špatné péče dvacet prasat a tři býci.

Pithart a Havel v Senátu podpořili běloruskou opozici

Úkolem České republiky po vstupu do Evropské unie je nepřipustit spuštění další železné opony, která by oddělila země sjednocené od ostatních. Na konferenci Bělorusko - náš nový soused to řekl předseda Senátu Petr Pithart. Hlavním tématem celodenního semináře, který se konal v sobotu na půdě horní komory, je nové postavení Běloruska po květnovém rozšíření Evropské unie.

"My jsem ji (železnou oponu) zažili. A dnes nechceme žít ani na té druhé straně," dodal Pithart. Konference se kromě českých zástupců zúčastnili i politici z Běloruska, Polska, Německa a Evropského parlamentu. Na semináři krátce vystoupil i bývalý prezident Václav Havel. Také on připomněl minulost. "Naše zkušenost s totalitním systémem nás zavazuje k větší citlivosti k tomu, co se děje jinde. Mezinárodní podpora a solidarita je velmi důležitá," uvedl Havel. Politici i veřejnost by podle bývalého prezidenta měli vědět o všech autoritativních režimech, které porušují lidská práva, aby bylo možné solidarizovat s lidmi těchto zemí. Bělorusko má zvláštní postavení mezi nedemokratickými systémy, uvedl. "Je nám blízké historicky, kulturně, geograficky a máme zvýšené porozumění pro jeho typ problémů," vysvětlil Havel ČTK.

V Jihlavě se poprvé sešla rota aktivních dobrovolných záloh

Kasárna generála Štefánika v Jihlavě se v sobotu po nedávném odchodu profesionální jednotky znovu zaplnila vojáky v maskovacích uniformách. Poprvé se tu sešli dobrovolníci ze 191. krajské roty aktivních záloh. Po lékařské prohlídce dostali výstroj a seznámili se s posláním brigády a její organizační strukturou. Podle velitele Karla Kredby má mít nově vznikající útvar 150 mužů, přihlásilo se zatím devadesát branců. Rota bude v případě živelních pohrom či válečného ohrožení posilovat jednotky integrovaného záchranného systému. Na Vysočině byla v rámci armádní reformy zrušena většina vojenských posádek, o to více se budou lidé v případě ohrožení spoléhat na dobrovolníky.

Podle zákona musejí dobrovolníci cvičit 18 dnů v roce, které jsou rozloženy na čtyři víkendy a dvě týdenní soustředění ve výcvikových prostorách. Za to jim náleží příspěvek 6000 korun, refundace mzdy a odměny podle hodnosti. Novela branného zákona, která bude platit od příštího roku, pak počítá s tím, že se odměna zdvojnásobí.

V Praze protestovalo proti válce v Iráku asi 350 lidí, v Brně 40

Před americkým velvyslanectvím v Praze se v sobotu sešlo asi 350 lidí, kteří nesouhlasí s postupem Spojených států a jejich spojenců v Iráku. Minutou ticha uctili památku obětí války a minutou halasu a pískotu vyjádřili svůj nesouhlas s postojem USA a jejich prezidenta George Bushe. Na bezpečnost před velvyslanectvím dohlížely zesílené hlídky policistů, část z nich byla vybavena ochrannými štíty. Před velvyslanectvím se sešly dvě skupiny demonstrantů. Silnější skupina asi 300 stoupenců Mezinárodního mírového hnutí ČR vyšla z Václavského náměstí. K nim se až před velvyslanectvím přidalo asi 50 stoupenců Komunistického svazu mládeže a Iniciativy za sociální fóra, kteří vyšli z Mariánského náměstí. Mezi příznivci mírového hnutí byla i řada Palestinců žijících v Praze, kteří nesli vlajky své země.

Na pražském náměstí Míru demonstrovala asi stovka anarchistů, kteří protestovali proti válce, okupaci Iráku a hlavně kapitalismu. Pod červeno-černými anarchistickými vlajkami a protiválečnými transparenty je sledovaly policejní hlídky i policisté v civilu.

V Brně se protiválečné demonstrace zúčastnilo zhruba čtyřicet demonstrantů. Hodinové shromáždění pod dohledem desítek policistů i strážníků doprovázela reprodukovaná hudba a příchozí mohli dostat u stolku s propagačními materiály i teplé jídlo.

Spor o jezy na Labi mezi ekology a zastánci vodních děl pokračuje

Spor o výstavbu jezů na Labi mezi jejich zastánci a ekology pokračuje. Ústečtí Přátelé přírody v sobotu oznámili, že mají 3000 podpisů proti jezům. Náměstek ústeckého hejtmana Jaroslav Foldyna (ČSSD) zase tvrdí, že vodní díla jsou nutná pro rozvoj ekologické lodní dopravy.

Jezy jsou plánovány v Prostředním Žlebu na Děčínsku a v Malém Březně na Ústecku. Jejich výstavba by měla stát přes šest miliard korun. Po dokončení by měly zajistit lepší plavební podmínky, které podle ministerstva dopravy umožní zvýšit přepravu zboží po Labi až na čtyři miliony tun ročně. Nyní to je 1,3 milionu tun.

O sporné stavbě rozhodne nová výjimka ministerstva životního prostředí ze zákona o ochraně přírody. Ministerstvo už jednou návrh výjimky zamítlo. Tentokrát bude ale resort životního prostředí rozhodovat na základě stanoviska vlády, která by měla v dubnu určit, zda je v případě jezů důležitější veřejný zájem na budování dopravní cesty, nebo na ochraně přírody.

V petici ekologů se uvádí, že plavba by se měla přizpůsobovat řece, a ne řeka plavbě. Proto mají lidé podle ochránců přírody hledat šetrnější možnosti pro zlepšení plavebních podmínek: například lodě s vyšší nosností, nebo s nižším ponorem. Ekologové také ve své petici poukazují na nevyužitou kapacitu železnice, která vede podél Labe. Společnost by podle nich měla veřejné prostředky investovat spíše do vzdělávání, turistického ruchu a ochrany životního prostředí.

Cena Anděl hudebníky z romského souboru Gulo čar zaskočila

Velkým překvapením bylo pro hudebníky z brněnského romského souboru Gulo čar získání ceny Akademie populární hudby Anděl 2003 v žánrové kategorii world music. "Ještě si pořád neuvědomuji, co to znamená. Pořád si myslím, že to není pravda, že je to nějaký fór," řekl ČTK několik minut po převzetí sošky anděla hrajícího na šalmaj baskytarista Vladimír Dirda.

"Děláme tu muziku fakt od srdce," konstatoval Dirda. Jeho devítičlenná kapela hraje již pět let soul funkovou hudbu ovlivněnou tradičními romskými rytmy a melodiemi. Jádro zpola rodinného souboru tvoří trio bratří Dirdových, nejmladší bubeník Libor sotva odrostl základní škole.

Největší zkušenosti má naopak klávesista Pavel Dirda, který se hudbě věnuje už dvacet let. Zpěvačkou je jeho manželka Irena Horváthová, která působila ve skupině Synergy. Někteří z muzikantů z Gulo čar nasbírali zkušenosti v souborech Futurum a Romano Rat Idy Kelarové. Romské hudebníky v souboru doplňuje dvoučlenná "bílá" dechová sekce.

Přestože je pro členy kapely nejdůležitější hudba, pouze koncertování většinu z nich neuživí. "Máme rodiny, tak se snažíme pracovat ještě jinde. Někteří manuálně ve stavebnictví, ostatní jako terénní pracovníci pro romské organizace," vysvětlil Dirda.

Loni na podzim vydali Gulo čar u brněnského vydavatelství Indies Records album Baro drom/Dlouhá cesta, poté se představili jako předkapela na turné skupiny Mig 21. "Doufejme, že si nás teď lidi pustí víc k sobě," věří Dirda, podle něhož je podobné ocenění pro romskou kapelou velkým úspěchem. "Snad budeme moct ukázat, co v nás je. Že nejsme jenom ti grázli," dodal Dirda.

Dlaskův statek má novou výstavu o starých zvycích na venkově

Novou stálou výstavu Jak jde život si v sobotu prohlédli první návštěvníci na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova. Expozice seznamuje s vesnickými zvyky, které v 19. století provázely narození, svatbu a úmrtí člověka. "Výstavu si mohou návštěvníci prohlédnout do října," řekla ČTK Vladimíra Jakouběová, ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově, které expozici pro statek připravilo.

Zaměstnanci muzea vyrobili pro výstavu 38 figurín. Například pro svatbu vytvořili ženicha, nevěstu, kmotra, družbu, tatínka a maminku nevěsty, babičku, dvě družičky a dva muzikanty. Další nevěstu a dvě vdané ženy museli vyrobit pro čepení nevěsty. "Při tomto obřadu nasazovaly vdané ženy nevěstě čepec a uváděly ji do stavu vdaných žen," vysvětlila Jakouběová.

Ke svatebním zvykům se váže i další zajímavý exponát nové výstavy, a to 1,5 metru vysoký svatební koláč. Je vytvořen z několika sladkých bochníků, které se směrem nahoru zmenšují. Koláč býval zdobený například sušeným ovocem, bonbony a ořechy. Musel být tak veliký proto, aby vydržel po celý svatební týden. "Ten náš je z perníkového těsta a věřím, že vydrží po celý rok", uvedla Jakouběová.

Dlaskův statek pochází z roku 1716. Patří mezi nejvýznamnější památky pojizerské lidové architektury. Muzeum si ho pronajímá od soukromé majitelky, které se vrátil v restituci. Jeho zachovaná podoba je z druhé poloviny 19. století. Ročně ho navštíví 20.000 zájemců o vesnickou historii.

Ochránci přírody na Vsetínsku již začali se záchranou žab

Zhruba čtyři sta metrů zábran postavili tento týden ochránci přírody z Valašského Meziříčí u obce Hutisko-Solanec. Plastové bariéry mají živočichům zabránit ve vstupu na frekventovanou komunikaci, která přehrazuje jejich cestu k vodní ploše. ČTK o tom informoval Milan Orálek ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Instalované zábrany svedou obojživelníky do vyhloubených jam, odkud je potom ochránci přírody vybírají a přenášejí přes cestu. "V loňském roce jsme takto zachránili bezmála 5000 žab. Letos to je zatím kolem 150," poznamenal Orálek. Na projektu se podílí asi deset dobrovolníků z ČSOP, k nimž se přidají i žáci místní základní školy.

Vodní plocha, která dříve sloužila místní pile, je jediným místem v širokém okolí, kde mohou žáby na jaře naklást vajíčka. "Předtím ale musejí překonat frekventovanou silnici, což se podle našich odhadů dříve podařilo pouze jedné pětině z nich," uvedl Orálek. Značnou část žab přitom podle něj tvoří ropuchy, které jsou velmi přísně chráněny.

Záchranná akce potrvá kvůli vrtkavému počasí asi šest týdnů. "Teď se nám trochu ochladilo, není ani vyloučeno, že by mohla nádrž ještě zamrznout," vysvětlil Orálek. Zábrany instalují členové ČSOP z Valašského Meziříčí u Hutiska-Solance od loňského roku. Předtím prováděli záchrannou akci u obce Jarcová. Poslední rok již byla ale migrace žab jen minimální. "Místo stovek žab šlo jen o jednotlivé kusy," konstatoval Orálek. Podle něho za to může zřejmě zhoršená kvalita vody.

Jaro se letos pojedenácté vydalo do Děčína z Ústí po Labi

Jaro se v sobotu již pojedenácté vydalo po Labi z Ústí do Děčína. Tradiční jarní rituál pořádá každoročně děčínská Společnost pro přepravu ročních období vodní cestou. Flotila nejroztodivnějších plavidel se zhruba 70 plavci se vydala s jarem z plavební komory střekovského zdymadla v Ústí nad Labem asi hodinu před polednem. Plavba do Děčína trvala přibližně šest hodin.

Kromě převozu jara mají plavci i další úkoly. "Musíme zkontrolovat stav populace labských vodníků, podívat se, jak se nám rozplemenili, a zjistit, zda se do svých jihočeských vod již odstěhovali vodníci, které na sever Čech zanesla povodeň v roce 2002," řekl ČTK prezident společnosti děčínských recesistů Jaroslav Drahoš. Jako vrchní velitel jarní flotily také před zahájením plavby ulil do Labe několik kapek alkoholu. "To aby nás vodníci cestou nevyšplouchli," vysvětlil.

Kromě plavení jara pořádá děčínská Společnost pro přepravu ročních období vodní cestou například podzimní odvoz léta do Němec a na Štědrý den se její členové a příznivci scházejí v Děčíně u Zámeckého rybníka při topení vánočního kapra. Na Štěpána pak vynášejí zimu do hor.

Olomoučtí kolaři během jarní projížďky spálili Moranu

Skoncovat se zimou se v sobotu rozhodli členové občanského sdružení Olomoučtí kolaři. Během tradiční projížďky hanáckou metropolí vrhli do rozbouřené řeky Moravy slaměnou Moranu, symbol odcházející zimy. Samotného aktu se ujal hejtman Olomouckého kraje Jan Březina, jemuž pomáhal poslanec Evropského parlamentu Per Arne Arvidsson.

"Moranu jsem hodil do vody s rozkoší a radostí, že zima už končí. Mám chladné období rád, ale letos už bylo zimy přece jen dost," řekl ČTK Březina. Jelikož se Morana nechtěla své vlády jen tak snadno vzdát, museli jí do proudu pomoci dva otužilí plavci.

Jarní projížďku Olomoucí a pálení Morany pořádali letos Olomoučtí kolaři již potřetí. V sobotu se jich sešlo na sedm desítek a hanáckou metropolí ujeli asi šest kilometrů. "Projeli jsme cyklostezky, které byly ve městě vybudovány v posledních letech. Je to už tradice, za rok se určitě sejdeme znovu," uvedl jednatel sdružení Jaroslav Mikšaník. Sdružení se už několik let zasazuje o budování cyklostezek ve městě, zlepšení podmínek pro cyklisty a kolo prosazuje jako alternativní způsob dopravy, šetrný k životnímu prostředí. Pořádá výlety na kolech pro veřejnost a vydává časopis Drátěný osel.

Zřejmě největší hadí farma opět v činnosti

Více než čtyři desítky exotických plazů a další živočichy mohou od soboty po zimní přestávce obdivovat návštěvníci Soukromé zoo a hadí farmy v Novém Kostele na Chebsku. V teráriích uvidí zájemci mimo jiné nejznámější jedovaté hady, například kobry, ploskolebce, zmije či chřestýše. Prohlédnout si mohou i kobru černokrkou, jejíž dávný předek sprovodil ze světa proslulou egyptskou královnu Kleopatru.

Zřejmě největší hadí farmu v Česku vybudoval v zapadlé pohraniční vísce před pěti lety Němec Michael Tirschmann se svou českou manželkou Ivetou. "Bylo to moje hobby odmalička. Hned za první vydělané peníze jsem si koupil hada," řekl Tirschmann ČTK o svých chovatelských začátcích. V Německu vlastnil deset let obdobnou zoologickou zahradu, v roce 1999 se přestěhoval do Čech. "Náš cíl byl vybudovat něco pro děti, v tomto regionu toho moc není," dodal.

Kromě 36 druhů plazů z celého světa mohou děti i dospělí na Tirschmannově farmě obdivovat zhruba 350 dalších zvířat, například ještěrky, želvy, varany, kraby, tchoře, činčily, fretky i papoušky či tropický hmyz. Nechybějí ani opice, liška polární, pštros, či dokonce klokan.

O celou farmu pečují manželé Tirschmanovi sami pouze s jedním pomocníkem. "Hadi se krmí jednou za 14 dnů, jednou týdně se čistí jejich terárium," řekl majitel. Peníze jsou potřeba zejména na elektřinu, plazi totiž vyžadují teplo. Krmení dospělých hadů velkou práci nedá, svou potravu - myši - si totiž v teráriu uloví sami. O to více péče musí chovatelé věnovat skutečnému hadímu miminku. Půlroční krajta královská totiž zatím měří sotva čtvrt metru a více než nebezpečného plaza připomíná tmavou tkaničku do bot. "Musíme ji stále krmit rozšlehaným vajíčkem, které jí podáváme injekční stříkačkou," vysvětlila Iveta Tirschmannová. "Přitom se musí dávat velký pozor, aby se jí neporanily vnitřnosti," dodala.

Zájemci mohou hadí farmu navštívit každý den od úterý do neděle od 10:00 do 18:00. Dospělí za prohlídku zaplatí 50 korun, děti o dvacet méně.

Slavia jako první dobyla Bazaly a dál může myslet na titulu

Do bitvy o český fotbalový trůn se vrací Slavia. Pražané vyhráli na Bazalech góly Karla Pitáka a střídajícího Tomáše Hašlera 2:0 a náskok lídra tabulky stáhli na šest bodů. Zatímco Baník utrpěl první domácí porážku po jedenácti měsících, Slavia je na ostravském trávníku už šest let nepokořena. Navíc pomohla Spartě, která by se v případě pondělní výhry nad Libercem přiblížila Baníku na pět bodů.

Mistrovství republiky skokanů na středním můstku vyhrál Matura

Reprezentant Jan Matura vyhrál v Harrachově mistrovství republiky ve skoku na lyžích na středním můstku. Bronzový medailista z únorového šampionátu na ještědském velkém můstku byl sice po úvodním kole až pátý, v druhém dějství ale předvedl nejdelší skok dne 88,5 metru a v součtu zvítězil o čtyři a půl bodu před Michalem Doležalem. Bronzovou medaili získal sdruženář Patrik Chlum, dominanci závodníků Dukly Liberec potvrdili i čtvrtý František Vaculík a pátý Lukáš Hlava. Nedařilo se zato frenštátským skokanům: mistr republiky z velkého můstku Jakub Janda skončil na K-90 vinou nepovedeného úvodního pokusu osmý, obhájce titulu Jan Mazoch byl dokonce až sedmnáctý.

Některé olympijské disciplíny by se mohly konat mimo Prahu

Kdyby se Praha rozhodla kandidovat na pořádání letní olympiády a byla by vybrána, některé sportovní disciplíny by se konaly mimo metropoli. Podle primátorova náměstka Petra Hulinského by třeba jachting mohl být na vodní ploše vybudované při rekultivaci důlní krajiny na Mostecku, veslování a kanoistika v Račicích na Litoměřicku a střelba ve vojenském areálu ve Staré Boleslavi. "Abychom takové sporty mohli pořádat, musely by se do zajištění olympijských her zapojit některé mimopražské regiony," řekl Hulinský ČTK. Klání jednotlivých skupin fotbalového turnaje by mohlo kromě Prahy hostit Brno, Ostrava, Teplice a Liberec. Pro soutěž v lukostřelbě se uvažuje nejen o některé z hal v Praze- Letňanech, ale také o okolí Neratovic nebo Brandýsa nad Labem, uvedl náměstek.

Pro centrum olympiády se Praha-Letňany jeví jako nejvhodnější, uvedla tento týden městská rada na základě vypracované územní studie. Na severu Prahy by vznikl olympijský stadion a vesnice. Různé sportovní disciplíny by se soustředily do budoucích hal veletržního areálu. Jiné by byly na dalších pražských sportovištích, ať už existujících, nebo plánovaných.

Praha má místo i pro plážový volejbal. Na písečnou pláž by se změnila Letenská plán, uvedl Hulinský. "Zajímavou kulisou pro diváky by mělo být pořádání triatlonu přímo v historickém centru Prahy," dodal.

Praha už před rokem vyhlásila, že se možná bude ucházet o pořádání olympiády v roce 2016, nebo 2020. Představitelé města však i nyní zdůrazňují, že vše je ve stadiu úvah. K definitivnímu rozhodnutí, které má padnout do konce roku, přispěje ekonomická a marketingová studie, na jejíž zpracování město vypíše soutěž.

Počasí:

Přes území republiky se v noci a během neděle přežene jihozápadní vítr, který bude mít místy rychlost vichřice. Meteorologové rovněž varují před vzestupem hladin řek. V povodí Jizery, v Krkonoších a Orlických horách mohou některé toky ojediněle dosáhnout až třetího stupně povodňového nebezpečí, tedy ohrožení. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav. S rozvodněnými řekami by měli počítat obyvatelé Plzeňského, Jihočeského, Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje; varování před větrem se vztahuje na celou republiku.

V neděli čekají meteorologové opět zataženo až oblačno s přeháňkami, na horách sněhovými. Ojediněle se objeví bouřky. Odpolední teploty 11 až 15, na jihovýchodě až 18 stupňů, na horách kolem sedmi.