Přehled tisku
Odvolání náměstka ministra financí Jaroslav Šulce, jehož jméno se objevilo v seznamech komunistické Státní bezpečnosti (StB), je jedním z hlavních témat komentářů čtvrtečních českých novin. Listy si rovněž všímají plánovaného zrušení 13. a 14. platů, které má podle vlády nahradit dvacet procent měsíční mzdy rozpuštěných do dvanácti běžných příjmů.
Podle Hospodářských novin naopak Sobotka zvolil správné tempo, které zcela odpovídalo Šulcově první reakci na dotaz, zda rozvědka skutečně používala jeho adresu a chodila si k němu pro poštu. "Nemůžu to ani vyloučit, ani potvrdit, protože si na to při nejlepší vůli prostě nevzpomínám," uvedl podle deníku Šulc a autor glosy jen ironicky dodává: To musel vést vskutku pestrý život, když se mu něco takového mohlo vypařit z hlavy.
Ve svých předvolebních spotech promrhala většina českých neparlamentních stran kandidujících do Evropského parlamentu svou příležitost dostat se do povědomí voličů jinak než jako okrajová až (nechtěně) recesistická sdružení, píší ve své poznámce Lidové noviny a pokračují: Patetické záběry na Pražský hrad, úrodná pole a monotónní apely, že se vstupem do unie přišel ten správný okamžik začít hájit národní zájmy. Tak vypadala nijaká hmota televizních spotů, která voliče přesvědčila jen o tom, že je celkem jedno, které z malých stran by dali svůj hlas. Parlamentní strany hovořily jasněji a je dobře, že i KSČM ukázala svou pravou tvář - kromě kandidátů prezentují své logo, v němž přechází žlutá evropská hvězda v rudou. Což je vzhledem ke zločinům spojeným s tímto symbolem podobně nevkusné jako hnůj kydající Dolly Buster ve spotu Nezávislé erotické iniciativy, uzavírají svou poznámku Lidové noviny.
Lidové noviny se pozastavují nad plánovaným rušením 13. a 14. platů, na němž se ve středu dohodl kabinet. List píše, že bez jejich existence již nebude například možné, aby vláda či ministerstvo někomu zvýšily mzdu a zároveň ho o tutéž částku ukrátily v měsících navíc. Systém bude průhlednější, a tak by se po téhle nouzové vymoženosti nemělo stýskat opravdu nikomu, soudí Lidové noviny.
Vláda ve středu rozhodla, že odpustí Rokytnici nad Jizerou na Semilsku část dluhů, které má u České konsolidační agentury. Suma, kterou stát Rokytnici odpustí, bude záviset na výnosu z prodeje majetku obce. Stát by tak mohl obci za určitých podmínek odpustit kolem 300 milionů korun z jejího celkového dluhu 390 milionů Kč. Hospodářské noviny píší, že vládní rozhodnutí je nepochybně dobrou zprávou pro obec, její představené i obyvatele. Upozorňují ale také, že je zároveň dobrou zprávou pro všechny ostatní samosprávy, které se již nepřiměřeně zadlužily nebo rozvoj svěřených obcí a měst za vypůjčené peníze dál plánují. Pravda, kabinet se - aspoň vezmeme-li v potaz dobu uplynulou od prvních úpěnlivých proseb rokytnických o pomoc - neunáhlil. Podmínky, za nichž se odhodlal jejich dluh "zatáhnout", vypadají přesto příliš benevolentně, a to především s ohledem na riziko, že se stanou příkladem, který láká k následování, obávají se Hospodářské noviny. Připomínají také, že stát má na obezřetném hospodaření měst a obcí vlastní zájem. Pokud přijme maastrichtská kritéria, bez jejichž splnění můžeme zapomenout na přijetí eura, je zadlužení samospráv také jeho zadlužením.
Ministr zemědělství Jaroslav Palas rozšířil trestní oznámení, které podal na neznámého pachatele kvůli dokumentu, podle něhož spolupracoval se sovětskou tajnou službou KGB. Rozšíření trestního podnětu se vztahuje na neznámého autora udání, který pod jménem W. Smith tvrdí, že Palas dostal od německé počítačové firmy úplatek ve výši sedmi milionů dolarů (přibližně 184 milionů korun). Informuje o tom deník Právo. "Nepochybuji o tom, že jde o další diskreditační akci skupiny lidí, kteří neunesli, že byli odstaveni ze svých pozic ve státním podniku Lesy ČR či v jeho okolí," řekl listu ministr. Státní zástupce a policie udání prověřují, přestože jeho autor nebydlí na adrese v německém Karlsruhe, kterou v udání uvedl. "Postoupilo nám ho pražské vrchní státní zastupitelství. Trestní oznámení neznámého pisatele jsme předali k prověření Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality," řekl Právu mluvčí pražského městského zastupitelství Martin Omelka. S personálními změnami ve státním podniku Lesy ČR, jehož vedení bylo loni v září odvoláno, spojuje ministr zemědělství také dokument o své údajné spolupráci s KGB.
Rostoucími tržbami i počtem zákazníků se podle Lidových novin mohou chlubit zásilkové domy. Češi za nákupy z katalogu loni utratili téměř devět miliard korun. Nejčastěji za oblečení, knihy a zboží pro domácnost. "Podle našich odhadů byl v loňském roce obrat katalogových zásilkových obchodů zhruba 8,8 miliardy korun," cituje deník výkonného ředitele Asociace direkt marketingu a zásilkového obchodu (ADMAZ) Tomáše Hájka. V roce 2002 to bylo něco málo přes osm miliard. Nejvíce Češi z katalogu kupují dámské oblečení. Za ním následují knihy, hudební nosiče, zboží pro domácnost a pánské oblečení. Největší zásilkové obchody jako Quelle, Neckermann nebo Otto přitom mají statisíce zákazníků. "Počet našich zákazníků je zhruba 350 tisíc, což představuje ročně asi pětiprocentní nárůst," řekla deníku Romana Hájková z public relations firmy Neckermann. Stejný počet podle Lidových novin uvádí i další zásilkový prodejce, společnost Magnet Camif. Služeb zásilkového obchodu loni podle výzkumu společnosti GfK Praha využívalo přes 34 procent dotázaných Čechů. Častějším zákazníkem jsou ženy, případně osoby s vyššími příjmy a nejméně středoškolským vzděláním. Nejvíce nakupují lidé ze Středočeského, Libereckého a Olomouckého kraje, připomínají výsledky výzkumu GfK Lidové noviny.
