Přehled tisku

Premiér Vladimír Špidla na mezinárodní konferenci EU-měsíc po rozšíření, foto: ČTK

Mladá fronta Dnes hodnotí současnou vládu Vladimíra Špidly, její zásluhy a nezdary. Lidové noviny komentují postoj ministra Grosse k mediální politice ČSSD, Hospodářské noviny se věnují eurovolbám a evropské ústavě. Právo se vrací k 60. výročí vylodění spojenců v Normandii a k úmrtí bývalého prezidenta Spojených států Ronalda Reagana.

Premiér Vladimír Špidla na mezinárodní konferenci EU-měsíc po rozšíření,  foto: ČTK
Mladá fronta Dnes se kriticky vyjadřuje o vládě premiéra Vladimíra Špidly. Za její jedinou výraznou zásluhu považuje deník úspěšný vstup České republiky do Evropské unie. Deník poukazuje především na problémy, se kterými se vláda nedokázala vypořádat. Mezi prvními jmenuje nezaměstnanost, finanční deficit, reformu veřejných financí, která "připomíná spíš ždímání peněz ze střední třídy", nebo chybějící reformu zdravotnictví a penzí. Za nespravedlivé však deník považuje fakt, že ČSSD v současné době ve volebních preferencích prohrává s komunisty. "KSČM nenese žádnou odpovědnost, vede nenávistnou a hloupou propagandu a byla proti Evropě. Jakkoli dělá pan Špidla velké chyby, jakékoli srovnání s Grebeníčkem je nemožné," píše Mladá fronta Dnes. Deník se však také domnívá, že za špatný obraz ČSSD si může Vladimír Špidla sám. "Co čin, to chyba. Od zfušované taktiky při volbě prezidenta přes navržení Miloše Kužvarta na místo eurokomisaře, až po jmenování zoufalého Roučka předákem kandidátky pro nadcházející volby," kritizuje deník.


Přibližně pět tisíc hektarů lesů na Dobříšsku se po 12 letech soudních sporů vrátilo do majetku rodiny Colloredo-Mansfeldů. Informuje o tom středočeské vydání Mladé fronty Dnes. "Bez ohledu na to, že soudy ještě definitivně nerozhodly o tom, komu vlastně sporný majetek na Dobříšsku patří, pozemkový úřad již lesy zapsal do vlastnictví Colloredů," uvedl ředitel Lesního závodu Dobříš státního podniku Lesy České republiky Zdeněk Mařík. Rodina Colloredo-Mansfeldů podle svého právního zástupce Felixe Nevřely zatím nemá vyhráno. "Státní podnik Lesy České republiky nám vydal lesy po Vikardu Colloredovi, jenže je tam ještě odvolání k Ústavnímu soudu. O lesy, které patřily Josefu Colloredovi, se soudíme s Palivcovými z Osova," řekl Nevřela Mladé frontě Dnes. Podle pozemkového fondu nemá žaloba, kterou Lesy České republiky podaly k okresnímu i Ústavnímu soudu, odkladný účinek. Podnik proto lesy fyzicky vydal Správě majetků rodiny Colloredo-Mansfeldů, vysvětlil Mařík. Ve správě Lesů ČR podle něj zůstávají lesy až po Knížecí studánky, polovina obory Aglaia a vše podél lesní cesty zvané Bekovka. Lesy ČR na Dobříšsku spravují celkem 15 000 hektarů lesů.


Volební kampaň ČSSD,  foto: ČTK
Komentář Lidových novin reaguje na vyjádření ministra vnitra Stanislava Grose, podle kterého již nechce dál mediálně zastupovat sociální demokracii. Gross se tak podle názoru deníku chce distancovat od výsledku voleb do Evropského parlamentu a vytvořit si "alibi". "Své odpovědnosti se zatím hlasitě a jednoznačně nevzdává, ale k tomu, aby se mohl distancovat od výsledků voleb do EP, to stačí," píše deník.


Hospodářské noviny se vyjadřují k nadcházejícím eurovolbám a obecně hodnotí stav a možnosti české politiky jako takové. "Česká republika stále nemá se skutečnou politikou dlouhodobou zkušenost. Také tu nepatří mezi vážená řemesla. Vysoký počet kandidujících stran je často považován sám o sobě za nějakou hodnotu. Ale tou není. Je to jen důkaz o tom, že si mnoho lidí myslí, že má na to být mistry," domnívá se deník. Hospodářské noviny také zmiňují problematiku evropské ústavy. "Proudy, které jsou proti evropské ústavě ji vydávají za důkaz, že se z unie stává superstát. Kdyby si ale návrh ústavy euroskeptici přečetli, zjistili by, že v 90 procentech oblastí života se EU nijak přijetím ústavy nezmění," uvádí list.


Český Telecom
Možného zrušení výběrového řízení na poradce prodeje státní majority v Českém Telecomu si všímají v komentáři Hospodářské noviny. Deník zdůrazňuje, že od výběru poradce na prodej podílu v Telecomu uplynulo teprve čtrnáct dní. Fond národního majetku by měl tuto středu podepsat smlouvu s konsorciem Credit Suisse First Boston a České spořitelny, které ze soutěže vyšlo jako vítěz. "Pokud bude smlouva zrušena, bude to mít nedobré důsledky pro Telecom, ale i důvěryhodnost země," míní deník. List připomíná, že vláda prodala dvě důlní společnosti bez soutěže i bez poradce předem určeným zájemcům. "Jedna privatizace je ověšena bezpočtem restriktivních podmínek, další je zase úplně bez podmínek, prodává se pouze za nejvyšší nabízenou cenu," shrnuje deník dosavadní privatizační výsledky vlády.


Komentáře Práva se vrací k oslavám 60. výročí vylodění spojenců v Normandii a k osobnosti zesnulého bývalého prezidenta Spojených států Ronalda Reagana. Nejvýraznější politickou roli při oslavách v Normandii přisuzuje deník německému kancléři Gerhardu Schrödrovi. "Kancléř si hlavně zaslouží pochvalu za to, že oprášil starou Weizsäckerovu tezi o tom, že vítězství spojenců ve druhé světové válce bylo sice porážkou pro hitlerovský režim, ale určitě bylo vítězstvím pro Německo," píše list. Osobnost Ronada Reagana poté hodnotí deník ze dvou úhlů. Zmiňuje jeho zásluhy o pád komunistického bloku ve východní Evropě, ale připomíná i některé jeho kontroverzní kroky v domácí i zahraniční politice.


Odbory zastupující zaměstnance městské hromadné dopravy podle Práva chystají hodinovou výstražnou stávku. Nesouhlasí totiž s vládním návrhem novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, jež počítá vůči profesionálním řidičům až s dvojnásobnými sankcemi ve srovnání s ostatními motoristy, píše deník ve středočeské příloze. "V hospodářském výboru Poslanecké sněmovny, který 2. června projednal 360 pozměňovacích návrhů k novele, neprošly naše požadavky, aby se všem řidičům měřilo stejně. Svolali jsme proto na 10. června zasedání podnikového výboru, kde se dohodneme na termínu protestní akce," řekl Právu odborový předák Stanislav Havrlík z divize Autobusy pražského Dopravního podniku. Podle vládního návrhu novely by měl řidič osobního auta dostat za nejtěžší přestupky pokutu do 50.000 korun, řidič nákladního vozu až 75.000 a autobusu dokonce 100.000 korun, připomíná Právo.