Ivan Hlinka už třetí třetinu nedohraje
Český hokej postihla těžká rána. Legendární hráč a trenér národního týmu Ivan Hlinka se v pondělí dopoledne u Karlových Varů se svým vozem střetl s protijedoucím nákladním autem a později následkům zranění podlehl. Zpráva o úmrtí čtyřiapadesátiletého populárního kouče zarmoutila nejen hokejové fanoušky doma, ale také v Rusku a ve Spojených státech, kde Hlinka působil. Pokračuje Josef Kubeczka.
"Bohužel povaha těchto poranění byla natolik závažná, že přes veškeré resuscitační úsilí lékařů nemocnice se nepodařilo pana Hlinku zachránit."
Hlinkovo úmrtí značně poznamenalo i náladu české výpravy na olympijských hrách v Aténách, jejíž vedení přichystalo na pondělní večer smuteční slavnost v Českém domě.
Na svého spoluhráče i spolupracovníka na trenérské lavičce zavzpomínal Vladimír Martinec.
"My jsme spolu zažili hodně věcí. Začali jsme na mistrovství světa v roce 1970 a končili jsme spolu v roce 1981. Byl velice dobrý člověk, velký šéf, dokázal si podmanit své okolí. Myslím, že je to ohromná ztráta pro celý, nejen český hokej."
"Vždycky jsem na něm obdivoval jeho optimismus, jeho charisma a to, jak dokázal 'zblbnout' lidi kolem sebe, zmobilizovat síly v lidech, kteří byli kolem něj. Myslím, že to byl jeden z důvodů úspěchu v Naganu. Bohužel ta hvězdička štěstěny, která ho provázela ve sportovním životě, teď nestála při něm."
"Věřím, že se to mužstvo semkne a bude hrát za Ivana. Kdyby to Ivan mohl dnes rozhodnout a měl by mít hlavní slovo, tak by určitě řekl, ať se hraje dál."
Místo tragicky zesnulého Ivana Hlinky bude koučovat české hokejisty na Světovém poháru Vladimír Růžička. Reprezentační hokejisté jsou odhodláni hrát i za svého bývalého trenéra. Za všechny to řekl Jaromír Jágr.
"Je to velká tragédie pro všechny hokejové fanoušky a všechny lidi, kteří byli okolo něj, protože byl výborný člověk a všichni ho měli rádi. Samozřejmě ani hráčům se v této situaci nechce hrát hokej, hlavně když soustředění začíná za čtyři dny, kdy to všechno bude čerstvé a trenér Hlinka tam nebude. Situaci, že by tam nebyl, si nedokážu představit. Odmítnout takový turnaj se nedá a já věřím, že to semkne všechny hráče dohromady a že se pokusíme ten turnaj vyhrát pro Ivana."
Odpovídalo by to i Hlinkově jednoduché trenérské filosofii.
"Já to říkám docela stručně - abychom se nezbláznili, když vyhrajeme, ani když prohrajeme. Hokej jde dál. Na úspěchy se brzy zapomíná, stejně jako se zapomíná na neúspěchy. Je třeba se snažit ty úspěchy dál realizovat, samozřejmě, pokud to jde, s nějakým rozumem."
