Přehled tisku
Lidé s menší než průměrnou mzdou by měli během nemoci dostávat méně peněz než dnes. Sníží se jim totiž nemocenská. Pokles bude citelný. Člověk, který bere 12 tisíc hrubého měsíčně, teď dostává 7400 korun. Od roku 2006 by měl mít o 13 set méně. Těm, kdo mají nadprůměrné platy, se nemocenská naopak zvedne.
V nemocnici během loňska skončil každý čtvrtý Čech. Píše to deník Právo a odvolává se přitom na nejnovější údaje Ústavu zdravotnických informací. Hospitalizováno tak bylo téměř dva a půl miliónu lidí. Téměř 650 tisíc lidí bylo operováno. Nejčastější jsou srdeční a cévní onemocnění. Odborníci za velkou hrozbu považují obezitu, která se podle nich hrubě podceňuje. Podle lékařů platíme daň za rychlost života a špatný životní styl. Málo se pohybujeme, hodně kouříme a to všechno dohromady vyvolává častější onemocnění, především kardiovaskulárního systému a trávení. Právo připomíná naše světové prvenství v rakovině tlustého střeva a konečníku.
Vědci poprvé v Česku zjišťovali ekonomické dopady provozu uhelných elektráren na zdraví lidí a životní prostředí. Výsledky průzkumu přinášejí Hospodářské noviny. Podle deníku před dvěma lety vyrobily uhelné elektrárny v České republice proud za 50 miliard korun. Elektřina z nich ale ve skutečnosti přišla na více než dvojnásobek. Přes 60 miliard totiž stály dopady, které dosud nikdo nevyčíslil: na průměrnou délku života, zdraví obyvatel a na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí chce studii použít jako jeden z podkladů při jednání o podobě ekologické daňové reformy. K té se Česko zavázalo před vstupem do EU. Jejím smyslem je vyššími daněmi zdražit suroviny, které poškozují životní prostředí - třeba právě uhlí.
Na ministerstvu pro místní rozvoj selhala kontrola, která by mohla odhalit podvody v udělování dotací městům a obcím. Informuje o tom páteční Mladá fronta Dnes. Vychází přitom ze zprávy ministerstva financí. Podle zprávy nebyl resort od r. 2002 schopen zajistit ochranu veřejných prostředků. Deník ve čtvrtek informoval o případu, kdy jihomoravský podnikatel Dušan Kubíček nabídl místostarostovi města Kuřim Davidu Holmanovi možnost takovou dotaci podvodně získat. Systém je podle podnikatele jednoduchý: za tři procenta z dotace se uplatí úředníci a politici. Jejich jednání zaznamenala MfD se souhlasem místostarosty skrytou kamerou. Podnikatel se nyní brání, že vše trochu nafoukl. Podle listu ale není vyloučeno, že říkal pravdu. Bývalý šéf resortu unionista Pavel Němec totiž zrušil sekci finanční kontroly, která měla odhalovat čachry s dotacemi, už dva měsíce po nástupu do úřadu. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní sporné dotace prověřuje.
"Skanzen státní hranice Československé socialistické republiky". Tak se jmenuje expozice železné opony, která stojí na soukromém pozemku v Borovanech na Českobudějovicku. Píší o ní Lidové noviny. I patnáct let po pádu totality zde podle deníku mohou návštěvníci snadno nabýt dojmu, že ostnaté a elektřinou nabité dráty na hranicích byly oprávněné a pohraničníci byli vlastně hrdinové. Majitel skanzenu Radomil Marek nabízí zájemcům ve svém muzeu skutečně svérázný výklad. "Vyslechli jsme si vyprávění o americkém agentovi, který hodil do drátů malé děvčátko, aby zjistil, jak silný je v drátech proud. A průvodce k tomu přidal výčet obětí na straně nebohých pohraničníků," uvedl jeden z návštěvníků. V Borovanech je navíc veřejným tajemstvím, že majitel skanzenu paradoxně při jeho budování spolupracoval nikoliv s oběťmi komunistické perzekuce či jejich příbuznými, ale naopak s bývalými pohraničníky. Majitel skanzenu ale tvrdí, že jeho dílo by nemělo být žádným muzeem totality, ale pouze technickou ukázkou, jak to vypadalo na západní hranici v letech 1948 až 1989. Zvláště hrdý je na budovu pohraniční roty a na vysokonapěťové rozvody, instalované na hranicích v 50. letech. Přiznává, že při stavbě expozice spolupracoval a dodnes spolupracuje i s lidmi, kteří kdysi hranici mezi Západem a Československem střežili. Sám prý nikdy nebyl členem komunistické strany a historii ostrahy hranic považuje za svého koníčka.
Zástupci vedení a odborů těžební společnosti OKD se dohodli na pětiprocentním nárůstu průměrných výdělků pro příští rok. Kolektivní smlouva by měla být podepsána 10. prosince, píše Právo. Podle předsedy odborů Dolu Paskov Josefa Nejezchleby se jedná o rozumný kompromis. To potvrdil také šéf Koordinačního odborového orgánu OKD Miroslav Syrový. "Zvýší se také příplatky za práci v nejobtížnějších důlních podmínkách. Dohoda garantuje pokrytí růstu životních nákladů a dává ještě něco navíc," řekl Syrový. Více bude firma přispívat zaměstnancům rovněž na penzijní připojištění. Dosud dostávali maximálně 450 korun, podle nové dohody to bude až 500 korun. OKD je největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji, pracuje v něm téměř 17.000 lidí.
Na šest let do vězení s ostrahou za pokus vraždy poslal Krajský soud v Českých Budějovicích Karla Rziepela, přezdívaného Citron. Rziepel je veřejnosti znám jako korunní svědek v případu objednané vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Podle deníku Právo Rziepel letos 14. února využil mentálního postižení svého známého Martina Cisára. Nařídil mu, aby na silnici položil zraněného Boleslava Pěšičku, který po rvačce skončil v bezvědomí. Tam mělo Pěšičku přejet některé z projíždějících vozidel. Řidič ale na poslední chvíli před Pěšičkou zastavil a zavolal záchranku. Senát krajského soudu se případem zabýval již podruhé. Při prvním projednávání soudce překvalifikoval tento čin z pokusu vraždy na neposkytnutí pomoci a odsoudil Rziepela na dva roky vězení. Vrchní soud však shledal v prvním líčení chyby a případ krajskému soudu vrátil. Rozsudek dosud nenabyl právní moci. Obhájkyně obžalovaného se proti němu odvolala a státní zástupkyně si ponechala lhůtu na rozmyšlení.
