Přehled tisku
Pokud budou Češi rozhodovat o evropské ústavě v referendu, bude mu zřejmě předcházet rozsáhlá kampaň. Podle Lidových novin by mohla být podobná jako kampaň před referendem o vstupu do unie. Ministerstvo zahraničí už má plán, který počítá s televizními spoty, billboardy, rozhlasovou reklamou, brožurami či třeba bezplatnou informační linkou. Propagace evropské ústavy by mohla stát přibližně 200 milionů korun, tedy zhruba stejně jako kampaň před vstupem do EU.
Úterní tisk komentuje především nižší schodek státního rozpočtu. Podle komentáře Hospodářských novin patří vládě určité uznání za to, že neutratila celých 869 miliard korun, které jí schválila těsná většina ve sněmovně. Tím však podle deníku úvahy o hospodárnosti a zodpovědném vládnutí končí. Plné tři čtvrtiny z částky, o kterou se schodek proti plánu snížil, připadají na vyšší příjmy. "Cynik by řekl, že vláda očekávané příjmy úmyslně podhodnotila, aby si vytvořila rezervu pro případ nouze, realističtější je však varianta, že se kabinet šťastně svezl na oživení ekonomiky u nás i v okolních zemích," míní HN.
Devítiletá dívka, která utrpěla při zemětřesení v Thajsku vážná poranění, přiletí dnes na vídeňské letiště. Odsud ji převeze sanitka do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. I další dvě Češky, které byly v Thajsku hospitalizovány, by se měly vrátit brzy do vlasti. Evu Mašátovou zranil poté, co thajské pobřeží zasáhly ničivé vlny, lodní šroub. Tamní lékaři jí o víkendu operovali zraněnou hlavu. Nyní už je schopná převozu. Jak sdělila listu mluvčí pardubické pobočky ČSOB Pojišťovny Kateřina Hamerská, převoz dívky do Vídně zajišťuje její otec. Léčba dívky a její převoz pojišťovnu přijde na půl milionu korun. Tři čeští turisté, kteří se z oblasti postižené neštěstím v minulých dnech vrátili, leží také na infekční klinice nemocnice na Bulovce v Praze. Pravděpodobně nejde o žádné závažné onemocnění, ale pouhý průjem. Lékaři čekají na výsledky testů. Česká republika má po ničivé zemětřesení v jihovýchodní Asii oficiálně potvrzenou jedinou oběť. Pohřešováno je 25 českých občanů. V případě sedmi lidí - šesti v Thajsku a jednoho na Srí Lance, však panují vážné obavy, že nepřežili, dodává deník.
Pokud budou Češi rozhodovat o evropské ústavě v referendu, bude mu zřejmě předcházet rozsáhlá kampaň. Podle Lidových novin by mohla být podobná jako kampaň před referendem o vstupu do unie. Ministerstvo zahraničí už má plán, který počítá s televizními spoty, billboardy, rozhlasovou reklamou, brožurami či třeba bezplatnou informační linkou. Propagace evropské ústavy by mohla stát přibližně 200 milionů korun, tedy zhruba stejně jako kampaň před vstupem do EU. Peníze na kampaň bude muset najít ve státním rozpočtu ministerstvo financí. Podle jeho mluvčího Marka Zemana by mohly jít z rozpočtové rezervy. O způsobu ratifikace smlouvy zatím politická reprezentace nerozhodla, ale všeobecně se předpokládá, že referendum bude. Podporuje ho především ODS, jejíž představitelé tvrdí, že návrh ústavy je hloupý. Euroústavu ostře kritizuje i prezident Václav Klaus. K všelidovému hlasování se kloní také vládní ČSSD. Chce, aby referendum bylo spojeno s volbami do sněmovny v roce 2006.
Martin Šperl z Litomyšle, který 29. srpna loňského roku v opilosti zavinil u obce Gajer na Svitavsku dopravní nehodu, při níž zahynulo šest lidí, se nechce smířit se sedmiletým trestem. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, v těchto dnech se odvolal proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách. Přitom na konci listopadu před soudem tvrdil, že je připraven nést následky svého činu. Devětadvacetiletý muž je stále ve vazbě. Šperl před nehodou vypil několik piv a tvrdý alkohol. Pak nasedl do Fordu Transit, u obce Gajer vjel do protisměru a ve zhruba stotřicetikilometrové rychlosti se střetl s vozem, v němž zahynulo šest lidí a osmiměsíční chlapec byl těžce zraněn. Po nehodě měl v krvi 1,79 promile alkoholu.
Krajské město Plzeň se vylidňuje. Hlavním důvodem je nedostatek bytů, a tak se Plzeňané stěhují do okolních vesnic. Uvádí to úterní Plzeňský deník. Zatímco v roce 1990 žilo ve městě téměř 175.000 lidí, ve druhém pololetí loňského roku jich bylo o 10.500 méně. V krajském městě se přitom loni narodilo 3206 dětí, což je téměř o pět stovek více než před pěti lety. "V posledních letech se jich sice rodí více, úbytek obyvatel to ale zatím nenahradilo," uvedla ředitelka regionální pobočky Českého statistického úřadu Čestmíra Potůčková. Podobně jako Plzeň jsou na tom také jiná velká města kromě Prahy. Snižování počtu lidí ve městech je přitom podle Potůčkové spíše pozitivní zprávou, protože není důvod, proč by měli všichni bydlet ve velkých centrech. Negativní je úbytek obyvatel a stárnutí populace celé země. To bude muset podle Potůčkové vyřešit politické rozhodnutí. Buď stát přijme více přistěhovalců, nebo zavede účinnou propopulační politiku.
Nový motivační program pro manažery Českého Telecomu a jeho dceřiné společnosti Eurotelu, který koncem roku schválila dozorčí rada Telecomu, může vrcholovému managementu v příštích dvou letech vynést 200 milionů korun. Informují o tom Hospodářské noviny. Již loni v létě schválila valná hromada Telecomu jednu víc než dvousetmilionovou prémii pro představenstvo a dozorčí radu. Vedení Telecomu odměny pro manažery obhajuje tím, že jde o běžný motivační krok. Podle mluvčího firmy Vladana Crhy je cílem návrhu motivovat členy managementu ke zvyšování hodnoty firmy pro její akcionáře. Částku 200 milionů korun však odmítl komentovat. Podle něj celkový suma závisí na fungování firmy. Ministerstvo financí v novém programu problém nevidí. "Máme o tomto programu základní informace. Jelikož se netýká představenstva a dozorčí rady, je jeho schválení v kompetenci vedení společnosti," prohlásil mluvčí resortu Marek Zeman.
Zaměstnanci mnoha středočeských firem se mohou letos těšit na zvýšení platů. To by se mělo pohybovat v rozmezí od tří do 18 procent. Informuje o tom Mladá fronta Dnes ve středočeské příloze. Obyvatelé Středočeského kraje vydělávají podle statistického úřadu v průměru více než 17.000 korun, což je po Praze nejvíce v Česku. Celorepublikový průměr za devět měsíců loňského roku činil 17.418 korun. Nejvíce zřejmě poroste mzda v kolínské automobilce Toyoty, Peugeotu a Citroenu, kde si pracovníci polepší nejméně o pětinu. Nástupní dělnický plat by se tak mohl zvýšit ze 14.000 na zhruba 17.000 korun měsíčně. Ve Škodě Auto, kde byla loňská průměrná mzda 22.500 korun, začne firma s odboráři o mzdách teprve jednat. Jasno už zato mají v chemičce Spolana Neratovice, která zaměstnává přes tisíc lidí a průměrná mzda zde loni dosáhla 18.500 korun. Naopak minimální nárůst mezd zřejmě čeká 333 pracovníků firmy Kopos Kolín, kde je průměrná mzda 17.980 korun.
Kvůli novým protipovodňovým opatřením se podle deníku Právo chystají změny územního plánu v Českých Budějovicích. Změny se dotknou zejména zástavby v okolí Vltavy a Malše. Lidé, kteří si opravili své domy a byty ihned po ničivých záplavách v roce 2002, se však nemusí případných novinek obávat. Změny se dotknou pouze nově zahajovaných staveb. Jedním z hlavních bodů nového územního plánu bude i protipovodňová ochrana v Havlíčkově kolonii, kde se po počátečních sporech město dohodlo s petičním výborem. Podle náměstkyně českobudějovického primátora Ivany Popelové budou plánované stavby brát co největší ohled na ochranu životního prostředí.
Cizinecká a pohraniční policie v Českých Velenicích posiluje hlídky na hranici. Důvodem je dramatické zvýšení počtu běženců hlavně z Ruska, kteří se před Vánocemi snažili dostat do Rakouska. Uvádí to jihočeská příloha Mladé fronty Dnes. "Jen ve druhé polovině prosince jsme vyhostili z republiky 57 cizinců," řekla deníku mluvčí oblastního ředitelství cizinecké policie Anna Stloukalová. Většinu cizinců zadrželi policisté v oblasti Českých Velenic. Neměli doklady a tvrdili, že žádali o azyl v Polsku. Vedoucí jihočeského oddělení kontroly pobytů cizinců Josef Kreml se domnívá, že nárůst počtu běženců může souviset s jejich domněnkou, že hranici hlídá během vánočních svátků méně policistů. Velenický referát proto posílil od Nového roku hlídky z Nových Hradů, Chlumu u Třeboně, Malont i Českých Budějovic.
Potůčky na Karlovarsku odmítají otevření hraničního přechodu do Německa pro osobní automobily. Své stanovisko chtějí podle Mladé fronty Dnes podpořit místním referendem. Rozšíření provozu na přechodu v obci, který je zatím určen jen pro pěší, prosazuje Karlovarský kraj, zastupitelé Potůčků ale rozšíření provozu už několikrát odmítli. Podle starosty Potůčků Pavla Husaříka je místní referendum možností, jak mohou lidé podpořit rozhodnutí zastupitelstva. Hlavním důvodem, proč Potůčky odmítají přechod pro vozy s nosností do 3,5 tuny i pro nákladní automobily je stav komunikací. "Problémem je například úzká silnice mezi Horní Blatnou a Potůčky. Když při dopravní nehodě ucpe komunikaci auto, nedá se tu projet minimálně tři hodiny," dodal starosta. Zastáncem rozšíření provozu pro automobily je bývalý poslanec Jindřich Konečný, který přechod v roce 1991 otevíral. Auta tudy podle něj budou za dva až tři roky do Německa stejně jezdit. Umožní to schválení mezivládních schöngenských dohod o bezcelních zónách.
