Přehled tisku
Podle policie je do údajného uplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky zapleten i předseda ODS Mirek Topolánek. Informuje o tom čtvrteční Mladá fronta Dnes. Policie si podle svých závěrů nedovede představit, že by vyšetřovaní lobbista Jan Večerek a tajemník šéfa ODS Marek Dalík jednali bez Topolánkova souhlasu, píše list. Šéf ODS tyto závěry policie rezolutně odmítl.
"Stav vyšetřování nadále odůvodňuje trestní stíhání Marka Dalíka a Jana Večerka s tím, že si nedovedeme představit, že by jednali bez souhlasu předsedy ODS Mirka Topolánka," zní podle Mladé fronty Dnes jeden ze závěrů policie, která vyšetřování uzavřela toto úterý a celý spis předala státnímu zastupitelství.
Dalík a Večerek se loni v červenci údajně pokusili uplatit poslance Kořistku v jedné ostravské kavárně deseti miliony korun, aby pomohl svrhnout nově vznikající vládu Stanislava Grosse.
Topolánek svou roli v případu odmítá. "Já v tomto případě nehraji žádnou roli. Oni (policie) to velice dobře vědí, a jestli tu roli na nějaké zadání hledají, a dokonce jsou pro to ochotni udělat neskutečné kroky, tak to je na zvážení rezignace ministra vnitra, policejního prezidenta a i předsedy vlády," sdělil listu ve středu Topolánek.
Konečný verdikt, koho a jestli vůbec někoho v případu obvinit, však vynese okresní státní zástupce v Ostravě Josef Bláha. Ten si vzal na rozhodnutí dva týdny. Ve středu odmítl případ komentovat.
Policie obvinila Dalíka s Večerkem již jednou loni v září, ale po necelém měsíci bylo obvinění kvůli údajným nedostatkům zrušeno. Podle policie jsou důkazy obsaženy v odposleších telefonických hovorů všech aktérů kauzy, včetně Mirka Topolánka, píše list. Zatímco před čtvrt rokem předala policie odposlechy státnímu zastupitelství ve fonetické podobě, tak jak je nahrála, nyní je už přepsala, roztřídila a vysvětlila souvislosti hovorů. Policie vyšetřování aféry kolem údajného pokusu o podplacení definitivně ukončila a spis převezla na ostravské okresní státní zastupitelství. Podle Bláhy přicházejí nyní v úvahu tři možnosti. Od zahájení dalšího trestního stíhání některého z aktérů, přes doplnění dalších důkazů až po úplné odložení případu.
Česká strana při arbitráži se CME podle parlamentní vyšetřovací komise chybovala, ale konkrétní viník nebude pojmenován. V tomto duchu vyzní podle čtvrtečních Lidových novin závěrečné hodnocení komise. Své pátrání uzavře komise za 15 dní, počátkem února pak se závěrečnou zprávou seznámí poslaneckou sněmovnu, píše list. V závěrečné zprávě podle Lidových novin nebude za viníka označena Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ministerstvo financí ani právní kancelář Clifford Chance, která Českou republiku zastupovala. Stejně tak členové poslanecké komise policii nenavrhnou, aby někoho trestně stíhala. "Nepředpokládám to," sdělil deníku šéf komise Stanislav Křeček.
Arbitráž se CME má původ v počátku 90. let. Mediální rada tehdy udělila společnosti CET 21 licenci na vysílání, rozjezd televize Nova ale financovali zahraniční investoři prostřednictvím firmy ČNTS. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel se svými partnery ze CME, kteří většinově vlastnili ČNTS. Pře vyústila ve tři arbitráže. Výsledkem jedné z nich je, že stát zaplatil CME přes deset miliard korun za znehodnocení její investice do Novy. Koncem loňského roku CME oznámila, že se do Novy vrací.
Práci vyšetřovací komise komplikovalo podle Lidových novin i její politické složení. "V zájmu ČSSD je, aby vyšetřování neukazovalo na pochybení ministerstva financí. ODS zase nechce připustit, že mohla pochybit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, kterou vždy hájila. Je proto nepsaná dohoda, že v závěrečné zprávě má být kompromis, který spíše pojmenuje děje, ale neoznačí konkrétní chyby osob," sdělil listu zdroj, který nechtěl být jmenován. Místopředseda ODS a člen komise Ivan Langer tuto interpretaci odmítá. "Stranická příslušnost nehrála roli. Z kolegů čišela upřímná snaha dobrat se výsledků," uvedl v Lidových novinách. Nezařazený člen komise Tomáš Vrbík ještě podle svých slov zvažuje, že kolegům navrhne, aby si stát najal některou z renomovaných advokátních kanceláří specializovaných na mezinárodní arbitráže, která by auditem prověřila postup obhájců Česka Clifford Chance.
"Česká ekonomika nebyla vzhledem k obchodování se zahraničím už dlouho v takové formě," komentují to Lidové noviny. Příčin, proč si vývozci tolik polepšili, je podle deníku hned několik. Česká republika začíná sklízet ovoce přímých zahraničních investic. Odbytu cyklických odvětví, tedy elektrotechniky a automobilů, nahrává i rychlejší růst evropské ekonomiky. Roli sehrál i snadnější přístup českého zboží na západoevropské trhy, což umožnil vstup do EU. Pokud by se českým firmám dařilo v cizině dobře i nadále, odrazí se to i na dalším posilování koruny. "To by ovšem znamenalo jediné: Česká národní banka bude mít o důvod méně zvyšovat úrokové sazby. Pevná koruna totiž firmám ztěžuje život," uzavírá komentář Lidových novin.
Hospodářské noviny hodnotí plány Českých drah, které by se měly v budoucnu rozdělit na holding. Manažeři také chtějí oddělit osobní a nákladní dopravu. "Nejspíš nechtějí nečinně přihlížet, jak jim na trhu přepravy zboží ujíždí vlak," soudí deník. Představenstvo drah nyní říká, že nákladní doprava už osobní dotovat nebude. Sám generální ředitel drah Petr Kousal loni Hospodářským novinámřekl, že stát si objednává u drah osobní přepravu, ale neplatí za ni dost. Po jejím oddělení by už nejspíš musel, dodávají Hospodářské noviny. Vedení drah by mělo dostat od vlády možnost podnik zefektivnit. "Státem vlastněná soukromá firma se pak začne chovat trochu více jako efektivnější soukromník. To je dobře," oceňuje komentář. "Konec konců i proto, že o takový podnik by byl při případné privatizaci jistě větší zájem," dodává. Takové plány vedení drah však politická reprezentace podle názoru Hospodářských novin nestráví. A i kdyby se tak stalo, nevyřeší to základní problém. "Naši volení zástupci by totiž museli říct, jestli je nutné platit za osobní vlakovou dopravu tolik a zda musí i ve třetím tisíciletí podporovat jednoznačně ztrátové tratě. A jediné možné odpovědi na takovou otázku se politici bojí," shrnuje komentář Hospodářských novin.
Komentátor Mladé fronty Dnes uvažuje o tom, jak se nejlépe poučit z ničivých katastrof, které lidstvo na zemi potkávají. Systémy včasného varování nejsou špatné, ale indonéské provincii Aceh, kde mělo ničivé zemětřesní centrum, by asi stejně nepomohly. Připomíná v této souvislosti výzvu Billa Gatese a Bono Voxe, podle které by lidé vyspělých zemí měli být schopni jednou pro vždy skoncovat s ponižující bídou větší části světa. "Tam, kde jsou lidé bohatší, je dopad pohrom mnohem menší. Kdyby se tedy povedlo účinněji pomáhat rozvoji chudých států, byl by to nejlepší způsob, jak chránit lidské životy," míní autor komentáře Mladé fronty Dnes.
Soudy rozesílají od počátku letošního roku obsílky s doručenkou, která nemá zákonem požadované náležitosti. Nová podoba obsílek vyplývá z novely zákona, který schválila sněmovna loni v září. Instrukce ministerstva spravedlnosti se vzory doručenek však dorazily na soudy až před koncem loňského roku a soudy je nestačily nechat vytisknout. Informuje to tom čtvrteční Právo. "Doručování starých typů obsílek není v souladu s procesními předpisy a kdokoliv na to může poukázat," sdělil listu předseda pražského městského soudu Jan Sváček.
Ministerstvo spravedlnosti kritiku odmítá. "Soudy nemusely čekat, až ministerstvo spravedlnosti vydá instrukce o podobě nových obálek, mohly si je nechat udělat podle novely sami. My jsme poskytli jen návrh, který není závazný," řekl Právu mluvčí ministerstva Petr Dimun. S tím nesouhlasí podle listu někteří soudci a tvrdí, že by doručenky měly být všude stejné.
Lety do postižených oblastí omezují podle Hospodářských novin i zahraniční aerolinie. Například dceřiná společnost německé Lufthansy CK Kondor musela některé lety na Srí Lanku také odvolat. Ruší se i některé zájezdy na Maledivy.
Lidé, kteří si koupili zájezd do postižené oblasti a cestovní kancelář jim ho zrušila, mají nárok na vyplacení plné ceny dovolené, nebo mohou odjet na jiný zájezd, píše deník. Podle cestovních kanceláří si náhradní dovolenou vybírá přibližně 80 procent jejich klientů. Největší zájem mají o Egypt, Brazílii a Karibik, uvedly Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes informuje o utajené schůzce premiéra Stanislava Grosse s předsedou opoziční ODS Mirkem Topolánkem. Topolánek po schůzce připustil, že s premiérem jednal o důchodové reformě. Gross již dříve naznačil, že považuje důchodovou reformu za natolik důležitou, že je potřeba při její přípravě jednat s opozicí. Představy ČSSD a ODS jsou ale velmi odlišné. ODS navrhuje stejné důchody pro všechny ve výši 20-30% průměrné mzdy, zbytek by si pak občané museli našetřit sami během života. ČSSD je pro tzv. švédský model - každý občan by na svém individuálním účtu mohl kontrolovat, kolik by dostával peněz, kdyby odešel v daný okamžik do důchodu, a podle toho by se mohl rozhodnout.
Vrchní soud v Praze definitivně zamítl návrh na vymazání národního podniku Budějovický Budvar z obchodního rejstříku, kterého se domáhal konkurenční Budějovický měšťanský pivovar. Budvar se tak již nemusí obávat o svou právní subjektivitu. Informují o tom Hospodářské noviny a Právo. K závěru, že Budvar nebyl ze zákona nikdy zrušen, dospěl již českobudějovický soud v říjnu 2003. Vrchní soud nyní jeho rozhodnutí potvrdil.
Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka pokládal podnik od samého počátku žalobu za spekulativní a účelovou. "Těší nás, že soudní rozhodnutí zamezilo snahám majoritního vlastníka Budějovického měšťanského pivovaru o vydírání českého státu, které mělo za cíl jeho zapojení do privatizace Budějovického Budvaru," řekl Boček tisku. Ředitel Budějovického měšťranského pivovaru Miroslav Leština nechtěl rozsudek komentovat, protože se s ním ještě neseznámil. Nechtěl ani hodnotit vyjádření Budvaru. Budějovický měšťanský pivovar současně podal i návrh na zrušení a likvidaci Budvaru pro případ, že soud o vymazání rozhodne kladně. Firma argumentuje tím, že zrušením bývalého hospodářského zákoníku automaticky zanikl i národní podnik Budějovický Budvar. Ten byl zřízen podle hospodářského zákoníku v roce 1966 výměrem ministerstva potravinářského průmyslu. Budvar proto údajně není schopen zápisu do obchodního rejstříku. Toto vysvětlení ale soud nepřijal, uvedly Hospodářské noviny.
Bývalý republikánský poslanec Pavel Maixner se přiznal k podílu na nelegálním obchodu se zbraněmi, píše Právo. Spolu s dalšími dvěma obžalovanými však odmítají, že by byli členy organizované skupiny a označují se za pouhé milovníky nebo sběratele historických zbraní. Protože se zatím nepodařilo vyslechnout všechny svědky a také soudní znalce, bude další jednání v této kauze pokračovat až v březnu, uzavírá Právo.
