Přehled tisku
Nekonečný příběh poslaneckých platů pokračuje a ještě dlouho nebude mít konce, píší Lidové noviny. Zákonodárci se tento pátek sejdou na mimořádné schůzi, aby si odhlasovali snížení vlastních platů. Jenže už teď je jasné, že k žádnému snížení tento týden nedojde. Nedá se ani vyloučit, že si platy poslanci nakonec nesníží vůbec.
Členové policejního týmu Mlýn údajně pracovali mimo jiné na ekonomických kauzách souvisejících s možnou korupcí v krajských samosprávách, dodává Právo. V jejich hledáčku se tak měli ocitnout středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) a jeho straničtí kolegové. Prověřován byl údajně také hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel kvůli podezření z korupce ruskou mafií a šéf olomouckého kraje Ivan Kosatík. Vrchní státní zastupitelství žádné podrobné informace ohledně vyšetřování šéfů krajů nemá, ale nevylučuje ho. Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová momentálně čeká na seznam státních zástupců, kteří v policejním týmu Mlýn působili.
Nekonečný příběh poslaneckých platů pokračuje a ještě dlouho nebude mít konce, píší Lidové noviny (LN). Zákonodárci se tento pátek sejdou na mimořádné schůzi, aby si odhlasovali snížení vlastních platů. Jenže už teď je jasné, že k žádnému snížení tento týden nedojde. Nedá se ani vyloučit, že si platy poslanci nakonec nesníží vůbec. Poslanci původně plánovali, že zákon, kterým si sníží platy, projednají v takzvaném zrychleném čtení - tedy, že zákon schválí ve všech čteních za jedno odpoledne. Proti tomuto zrychlenému projednání se ale postavili opoziční ODS a komunisté. ODS argumentuje tím, že v pátek by se snížily pouze poslanecké platy, zatímco platy úředníkům ve státní správě rostou. "Buď všichni ano, nebo nikdo nic," říká Langer. Příběh zvýšených poslaneckých platů začal v loňském listopadu. Tehdy poslanci odhlasovali, že policistům a hasičům se nebudou vyplácet v roce 2005 zvýšené platy a vysoké výslužné. S tímto zákonem ale poslanci zároveň "omylem" odhlasovali také navýšení vlastních platů. Od ledna tak pobírá zákonodárce místo 46 500 korun hrubého zhruba čtyřiapadesát tisíc. Plat ministra se zvýšil na necelých sto čtyři tisíce. Poslanci nejprve slíbili, že se peníze sníží na původní úroveň ještě do konce roku. Pak se ale ukázalo, že není obecná vůle poslanců ke schůzování mezi svátky.
Soud zamíchal karty, v Opočně nevědí, co dál, píší Hospodářské noviny (HN).Ústavní soud minulý týden rozhodl, že rozsudky soudů nižších instancí, podle nichž zámek v Opočně zrestituovala Kristina Colloredo-Mansfeldová, jsou chybné. Celý spor se tak vrátil na začátek. Podle Ústavního soudu se předchozí soudci nedostatečně zabývali tím, zda se otec Kristiny Colloredo-Mansfeldové za války hlásil k Němcům a kolaboroval. Zámek mu však zabavili právě nacisté. Stát vydal zámek Opočno s anglickým parkem a letohrádkem Kristině Colloredo-Mansfeldové v červenci 2002. Kromě zámku v restitucích získala hájovnu, dvacítku dalších nemovitostí, 68 obrazů a pět tisíc hektarů lesů v Orlických horách. Kristina Colloredo-Mansfeldová se dále soudí o mobiliář zámku, například šperky, lovecké trofeje, sbírky poštovních známek a zlatý slavnostní kočár. Celkem jde o třináct tisíc položek."Bojím se, že kvůli rozsudku nastane útlum na zámku, nikomu se nebude chtít investovat do nejistého majetku," obává se starosta Zdeněk Filip. Svůj postoj k soudnímu sporu představil už bezpočtukrát: co bylo ukradeno, má být vráceno. "Nemůžu ale říct, že by se památkáři o zámek starali špatně. Soukromý vlastník si nicméně vždycky může dovolit víc než státní úředník svázaný předpisy. Nemluvě o tom, že paní hraběnka měla velké plány," dodává starosta, z jehož kanceláře je výhled přímo na zámecký park.
Údaje o příjmech a výdajích, to je vážný problém Stanislava Grosse. A nutno dodat, že už velmi dlouho. Ať už byl poslancem, ministrem nebo premiérem, bylo v hospodaření jeho rodiny vždy několik sporných míst, která dávala prostor k různým pochybnostem...Když si v roce 1999 kupoval luxusní čtyřpokojový byt v Praze na Barrandově, řekl, že ho přijde asi na čtyři miliony korun a že ho z velké části zaplatí ze svých úspor a z hypotéky. To však nebyla zcela vyčerpávající odpověď. Tehdy zapomněl dodat, že mu s tak velkou investicí ještě někdo musel pomoct. Až teprve minulý týden, kdy MF DNES z katastru nemovitostí zjistila, že v té době dokázal zaplatit prodávající firmě zálohu ve výši 2,5 milionu korun, přišel Gross s další dávkou vysvětlení. "Ano, takovou zálohu jsem ze svých úspor nemohl dát dohromady. Půjčil mi ještě strýc, a to 1,2 milionu korun," uvedl. Ale jak tomu věřit, když jeho šestasedmdesátiletý strýc a bývalý voják František Vik nebyl nikdy žádný boháč a jediným jeho mimořádným příjmem byl prodej nedostavěného domku ještě v době hlubokého socialismu? Jen velmi nerad mluví Gross i o příjmech své ženy. Je prostě podnikatelka. To je vše, co od něj uslyšíte. A sama Šárka Grossová dokáže veřejnost ještě navnadit. "Párkrát se mi podařilo vydělat více než on," prohlásila loni v prosinci, když předtím naznačila: "Ano, chtěla bych být bohatá, ale ne tak, že bych něco zdědila nebo vyhrála, ale tak, že si vydělám sama." Jediné, co je ochotna o sobě říct, je to, že spolupracuje s některými zpěváky a že zprostředkovává obchody čisticích prostředků firmy Amway. Převody peněz v rodině Grossových jsou těžko dohledatelné. Peníze totiž ne vždy putují z účtu na účet. Ostatně i 1,2 milionu korun od strýce Vika Gross prý převzal v hotovosti. Pokud premiér Stanislav Gross nedokáže jasně vysvětlit původ peněz od strýce, nemůže se pak divit nekončícím dohadům, kde vlastně k penězům přišel.
Politici dobře vědí, proč jako velké předvolební téma vytahují snížení daně z příjmů, píše MF Dnes. Zdanění práce v Česku totiž patří k nejvyšším v Evropě. Vyplývá to z poslední studie OECD. V poměru ke svému platu odvádějí státu více peněz jen lidé a firmy v Belgii. Česku tedy patří druhá nejhorší příčka. Největší zásluhu na tom, že do státní kasy odevzdávají neobvykle mnoho peněz, nemá daň z příjmů, ale sociální pojištění. O snížení těchto částek se však žádná debata nevede. Vláda z nich má přes 300 miliard korun ročně a nemá je jak nahradit, protože z nich platí důchody. Například zaměstnanec s dvacetitisícovým hrubým platem zaplatí na daních 2,5 tisíce korun a stejně vysokou částku zaplatí i na sociálním pojištění. K tomu za něj ještě firma musí státu přidat sedm tisíc korun (i to jsou však peníze, které ve skutečnosti vydělal zaměstnanec). Jediná změna, která se v tomto směru chystá, je omezení odvodů pro lidi s nejvyššími výdělky. Pokud jde o daně z příjmu, sociální demokracie chce ulevit hlavně lidem s nižšími mzdami. Mimo jiné se chce vrátit už k jednou zavrženému návrhu, který by více zatížil daněmi bohatší lidi a pomohl chudším. ODS chce spíše daňové výhody pro bohatší lidi.
Trať na letiště se stává předmětem sporu, píší LN. Kladenský magistrát preferuje vybudování rychlodráhy, která by zajistila rychlé přímé spojení největšího středočeského města s centrem Prahy. Nebrání se ale ani tomu, že by cestující přestupovali z rychlodráhy na metro, prodloužené z dejvického Vítězného náměstí k letišti Ruzyně. Proti nynějšímu projektu modernizace trati mezi Masarykovým nádražím a Ruzyní s odbočkou na letiště se postavila Praha 6. Podle jejích představitelů by plán zasáhl do života místních obyvatel. Plán počítá s tím, že současná buštěhradská dráha by měla dvě místo jedné koleje a byla by elektrifikována. V části Prahy 6 by vedla v tubusu. Podle zastupitelů by tubus rozdělil městskou část na severní a jižní.
Britský novinář pákistánského původu Mahmood Mazher loni rozehrál operaci, ve které chtěl dokázat, že je Česká republika rájem teroristů, píše Právo. Prostřednictvím svých styků se zločineckým prostředím ve Velké Británii navázal kontakty s pražskými příslušníky albánských narkogangů a loni v dubnu přiletěl s britským pasem vystaveným na jméno Parvaiz Khan i s rodinou do Prahy. Mazher netušil, že jeho záměry již na počátku odhalili detektivové Národní protidrogové centrály-NPC, kteří informace okamžitě předali Bezpečnostní informační službě. Mluvčí BIS Šubert uvedl, že loni 29. června byl na pražském letišti v Ruzyni Mazher i se svým fotografem Brownem zadržen. "Bez vytáček přiznal, že přijel do Prahy získat materiál pro reportáž a ukázat, jak snadno lze v ČR získat falešné i pravé úřední dokumenty," řekl Šubert. Uvedl, že se pomocí ne příliš zdařilých falešných dokumentů chtěl Mazher dokonce vydávat za pákistánského lékaře-teroristu. Doznání Mazhera a jeho fotografa Browna bylo tak překotné a vyčerpávající, že ještě tentýž večer jim policie umožnila odletět do Londýna. "Případ jsme se rozhodli odtajnit proto, že pan Mazher loni napsal v týdenní příloze News of the World britského bulvárního deníku Sun několik článků, v nichž nejenže zamlčel, že byl po celou dobu jeho pobytu v Praze sledován, ale dokonce loni v září napsal, že se do Anglie dostalo nejméně tucet lidí ze Středního východu a Asie s padělanými doklady zakoupenými od mafiánských gangů v ČR," vysvětlil mluvčí. Neseriózní novinář bude nicméně moci do Česka jezdit i nadále. Nedopustil se prý trestného činu ani pomlouváním republiky. "Provedl velmi kontroverzní akci. Trestného činu se však při ní nedopustil," řekl Šubert.