Přehled tisku
V popředí pozornosti ekonomických stránek tisku je postup privatizace Českého Telecomu. Deníky se shodují, že pro stát jako pro prodávajícího je dobrou zprávou, že komise poslala do užšího výběru všech pět uchazečů, a všímají si nabídnutých cen. Upozorňují ale, že nabídky jsou jen předběžné a nezávazné.
Mladá fronta Dnes ve svém komentáři shrnuje důvody, proč by se měla Poslanecká sněmovna zabývat kauzou kolem financování bytu premiéra Grosse. Podle deníku sám premiér svými vyhýbavými odpověďmi a různými verzemi příběhu vzbudil podezření, odkud pochází jeho majetek. Z případu se tak stala politická aféra, která by se měla řešit právě na půdě sněmovny. Deník také odmítá Grossovo vyjádření, podle kterého za celým případem stojí placená kampaň. "Novináři jen dělali, co mají - ptali se. Pan Gross se vystavil do nepříznivého světla neustálými změnami v odpovědích sám," píše Mladá fronta Dnes. Deník také považuje za problematickou bezpečnostní prověrku, které se hodlá Gross podrobit. Připomíná její příliš velkou časovou náročnost a pochybuje i nad její nezávislostí.
Právo kromě časové náročnosti prověrky připomíná i velké finanční výdaje s ní spojené. Dodává také, že po ní stejně zůstane ve vzduchu viset otazník, protože ji budou provádět lidé, kteří jsou spolupracovníky ředitele Národního bezpečnostního úřadu, tedy přímého Grossova podřízeného. Podle listu by bylo rychlejší a lacinější, kdyby Gross předložil směnky a další doklady související s půjčkou. Právo připomíná, že nejasnosti ohledně Grossova majetku by mohly hrát roli při volbě předsedy strany. Hlavně by ale kvůli nim mohla sociální demokracie přijít o část svých voličů.
Podle Lidových novin volbou Michala Krause do funkce předsedy poslaneckého klubu ČSSD sociální demokracie "zas o něco zgrossovatěla". Deník se o osobnosti Krause a o jeho zvolení vyjadřuje značně kriticky. Píše tak například o "vyžírkově kariéře" nebo Krause označuje za politika, který "se hlasitě ozýval především v okamžicích, kdy bylo ohroženo jeho živobytí". Lidové noviny dále připomínají shodný názor Grosse a Krause na "disciplinování stranických řad" a domnívají se, že premiér bude mít po zvolení Krause do čela poslaneckého klubu při parlamentním hlasování jistěji "krytá záda" než dosud.
Právo zase Krausovo zvolení považuje za signál, že "otevřená podpora zemanismu začíná v sociální demokracii být de mode". Podle listu se poslanci při volbě předsedy klubu řídili především praktickými důvody, které zaručují úspěšné působení ve sněmovně. Zvolení Krause tak nezabránily ani některé jeho sporné aktivity nebo minulost v KSČ.
Premiér Stanislav Gross by měl kvůli neprůhlednému financování svého bytu odstoupit, píšou Lidové noviny. Existují totiž pochybnosti o původu jeho majetku a peněz jeho manželky a premiér je dosud nerozptýlil. Gross navíc neoprávněně čerpal poslanecké náhrady a svým chováním poškozuje Česko v zahraničí, analyzuje aféru list a vypočítává důvody, proč by premiér měl podat demisi. "Existuje přinejmenším pět důvodů, proč by (Gross) měl sám odstoupit," píše list v úvodu své analýzy.
U premiéra nesmí být ani náznak pochybností o původu jeho majetku, jmenuje list první důvod. Avšak dosud není jasné, kde vzal Gross 1,2 milionu korun na svůj pražský byt. Místo vysvětlení zatím médiím podal jen "nevěrohodnou historku", míní list. Neexistuje vlastně žádný důkaz, například směnka, že peníze si Gross půjčil přes svého strýce od Rostislava Roda. Lidé si tak mohou myslet, že Gross peníze získal od svého přítele Františka Janečka za to, že mu dal vydělat během volební kampaně ČSSD, uvažuje deník. Druhým důvodem pro demisi podle listu je, že premiér se k případu vyjadřuje velice nekonkrétně, vyhýbavě a "před novináři dokonce utíká". Premiérova manželka loni koupila dům za skoro šest milionů korun, přinášejí Lidové noviny další důvod. Původ peněz na jeho koupi však nechce prozradit ani Gross, ani jeho žena. "Premiér by neměl neoprávněně čerpat poslanecké náhrady," jmenuje list čtvrtý důvod. Gross se sám v reakcích nechtěně přiznal k tomu, že byt platil i z peněz určených na cestovné, stravné či reprezentaci, připomínají Lidové noviny. Konečně posledním důvodem, proč je rezignace předsedy vlády namístě, je poškozování Česka v zahraničí. "Zahraniční investoři si velmi pozorně všímají podobných skandálů s nádechem korupce," píše deník s tím, že aféra se netýká jen Grosse a preferencí ČSSD. Právě kvůli případům tohoto typu se Česko v žebříčcích vnímání korupce "pravidelně umisťuje mezi zeměmi, jako jsou Bělorusko nebo Kolumbie", míní Lidové noviny. Gross ovšem žádný z těchto důvodů neuznává a tisk ujistil, že demisi nepodá, uzavírá svůj rozbor list.
V popředí pozornosti ekonomických stránek tisku je postup privatizace Českého Telecomu. Deníky se shodují, že pro stát jako pro prodávajícího je dobrou zprávou, že komise poslala do užšího výběru všech pět uchazečů, a všímají si nabídnutých cen. Upozorňují ale, že nabídky jsou jen předběžné a nezávazné.
"Jde o zcela standardní tancování v rámci procesu prodeje jakékoliv firmy," cituje Mladá fronta Dnes jednoho ze zástupců státu v Telecomu. Jsou to však jen předběžné částky. Zda je (uchazeči) zaplatí - případně i více - o tom rozhodne až obratnost, s níž stát dokáže vyjednávat konečnou cenu, píšou Hospodářské noviny. Upozorňují také, že ani FNM ani ministři nechtěli oficiálně o nabídkách hovořit. "Sporné, těžko ověřitelné a protichůdné informace provázejí takřka každou privatizaci. Tentokrát je to však ještě složitější. Nejde jen o to, kdo akcie koupí a za kolik. Ve hře je stále i sama metoda, jak je noví majitelé získají. Přímým prodejem nebo na burze? Okruh firem a lidí, pro něž se akce stává zajímavou, se může - pokud nakonec akcie skončí na burze - významně rozšířit. Důvodů, proč se lobbisté snaží politiky ovlivnit, je tedy víc než jindy," píšou Hospodářské noviny v komentáři.
Nejistota a fámy podle Hospodářských novin stojí také ze pondělním propadem ceny akcií Českého Telecomu na pražské burze. "Skutečnost, že začal už ráno, zatímco meziresortní komise zasedala až po poledni, samozřejmě vyvolala otázku, zda se obchodníci nedozvěděli podrobnosti o utajovaných nabídkách, které pět zájemců státu předložilo. Ale co když i toto vše, včetně 'zaručených' zpráv o výši nabídek, které kolovaly též mezi novináři, je součástí boje o Telecom a o zisky z jeho prodeje? Nebo obyčejná burzovní spekulace...," poznamenává komentátor Hospodářských novin. Podle Lidových novin není zájem o Telecom příliš velký. Trh prý čekal zájem větší. "Investoři nejsou výsledky moc nadšení. Doufali totiž, že nabídky podají i 'prvoligoví hráči' jako TDC, Vodafone či France Telecom. To se ale nestalo," podotýkají.
Situaci kolem prodeje operátora podle deníku navíc komplikuje možný střet zájmů poradce komise, investiční banky CSFB. "Týdeník Euro informoval, že banka kromě toho, že radí vládě, zároveň investorům nabízí financování koupě Telecomu. Zdroj Lidovým novinám potvrdil, že komise požádala CSFB o vysvětlení. Banka údajně argumentovala, že obě činnosti, tedy poradenství a financování, má striktně odděleny. Smlouva mezi CSFB a FNM navíc prý zákaz podobných aktivit nezakazuje. Komise proto kauzu nechala být," píšou Lidové noviny.
Rekordní počet lidí se v lednu rozhodl skončit s podnikáním nebo ho alespoň přerušit. Od začátku roku v zemi úplně skončilo s podnikáním 17.200 podnikatelů. Další desítky tisíc lidí navíc v lednu podnikání přerušily. Píšou to úterní Hospodářské noviny s odvoláním na údaje České správy sociálního zabezpečení. S živností tak skončila více než třetina z počtu lidí, kteří ukončili podnikání za celý loňský rok. Jde přitom o druhou velkou vlnu živnostníků, kteří svou činnost ruší. Poprvé přišly tisíce podnikatelů odevzdat živnostenské listy v lednu loňského roku, kdy začaly platit přísnější daňové předpisy. Tehdy také počet živnostníků v zemi poprvé klesl pod milion, připomíná deník. Konec podnikání přitom jde napříč obory. S podnikáním končí jak zedníci nebo řemeslníci, tak také třeba maséři, překladatelé, účetní či projektanti. Důvody, proč lidé už nechtějí podnikat, jsou podle Hospodářských novin různé, nejvíc jim vadí nové daně. Velká část podnikatelů, kteří ukončili nebo přerušili v lednu svoji živnost, jsou ti, kteří měli podnikání jako vedlejší činnost nebo nevyvíjeli žádnou činnost a nechtějí odvádět povinnou minimální daň, kterou mají platit, i když jsou ve ztrátě. Živnostníci si však stěžují i na složitost zákonů, zvyšující se konkurenci nebo nemožnost obstát na trhu proti větším firmám, píšou. Pokles počtu podnikatelů v Česku bude podle expertů ještě pokračovat. "Obdobné výsledky nelze považovat za ojedinělý výkyv, ale za trend, který bude trvat, pokud se podmínky pro podnikání nezlepší," řekla Hospodářským novinám mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívová.
Přes dvě miliardy korun vybrali loni lidé z anonymních vkladních knížek u České spořitelny. Banka však stále eviduje 2,81 milionu vkladních knížek, na nichž měli klienti na konci loňského roku uloženo 6,2 miliardy korun. S odvoláním na Helenu Matusznou z České spořitelny o tom informují úterní Lidové noviny. Za první měsíc letošního roku se uložená suma podle deníku ještě ztenčila, když si lidé z knížek vybrali dalších 100 milionů korun. Před pěti lety, kdy byly vkladní knížky zrušeny, přitom bylo anonymních knížek 7,5 milionu s celkovými vklady zhruba 140 miliard korun, připomíná. Anonymní vkladní knížky zanikly kvůli novele zákona o bankách. Hlavním důvodem novely byly obavy z neprůhlednosti a praní špinavých peněz. Vklady na těchto knížkách nejsou úročeny, klienti však o peníze nepřijdou a mohou je vybírat i v následujících letech. "Nevyzvednuté prostředky na bývalých anonymních vkladních knížkách jsou majetkem klientů, kteří mohou kdykoli, až do konce roku 2012 peníze vyzvednout nebo převést na jiný produkt," citují Lidové noviny Matusznou. Na převodu knížek spořitelna podle Matuszné prodělává. Výnosy spořitelny se každoročně kvůli změně snižují podle České spořitelny o zhruba 400 milionů korun. Na druhou stranu spořitelna má peníze na účtech k dispozici 'zadarmo', protože se neúročí. Jen za jeden den ovšem spořitelna může vydělat na půjčení šesti miliard jiné bance zhruba 375.000 korun. Zároveň byla Česká spořitelna v minulosti konkurenčně zvýhodněna oproti jiným, protože z uložených částek neplatila odvody do Fondu pojištění vkladů, píšou Lidové noviny.
Policejní tým Mlýn, který v roce 2002 zřídil Stanislav Gross, když byl ministrem vnitra, pokračuje ve svých aktivitách. Členové skupiny se navíc poté, co se o tým začal zajímat tisk, snažili jeho práci ještě víc utajit. Informují o tom úterní Hospodářské noviny. "Tento tým zatím zrušen nebyl, normálně pracuje," řekl Hospodářským novinámředitel protikorupční služby Jiří Pálka, do jehož kompetence nyní vedení policie Mlýn zařadilo. Ministr vnitra František Bublan přitom již dříve označil existenci i práci Mlýnu za nesystémové řešení. V pondělí pak sněmovnímu brannému výboru napsal, že letos v lednu Mlýn zrušil. Přesně před týdnem pak podle Bublana vznikl rozkazem ředitele policejního útvaru odhalování korupce a finanční kriminality jiný tým. Má se věnovat závažné trestné činnosti související s korupcí, do níž mohou být zapojeni policisté.
Hospodářské noviny dále uvádějí, že po zveřejnění informací o týmu Mlýn v tisku se snažili jeho členové činnost policejní skupiny ještě více utajit. Podle listu požádali Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který schraňuje citlivé informace o státní správě či firmách a spadá pod premiéra Grosse, aby mohli pracovat v jeho kancelářích. Takovýto krok je podle Hospodářských novin velmi neobvyklý a v praxi by znamenal, že aktivity Mlýnu by byly ještě hůře kontrolovatelné. Pálka však tuto žádost zdůvodňuje tím, že Mlýn vyšetřuje přísně utajovanou kauzu a policie nemá žádnou místnost, kde by mohla nerušeně vyslýchat svědky a pracovat s vysoce důvěrnými materiály. "Je to normální. Rozhodně to není tak, že by se Mlýn chtěl před všemi schovat," řekl Hospodářským novinám Pálka. Deník však v této souvislosti podotýká, že ministr vnitra Bublan oficiálně uvedl, že všechny kauzy Mlýnu jsou vyšetřované v nejnižším stupni utajení. Podle Hospodářských novin tak není jasné, na co vlastně tým speciální místnost potřeboval. Šéf NBÚ nicméně podle Hospodářských novinžádosti detektivů nevyhověl. Prostory, o které policisté žádali, totiž má přímo ministerstvo vnitra. "Když jsme o to (místnost) NBÚ žádali, netušili jsme, že takovou místnost vnitro má. Teď už to víme, tak ji využijeme," řekl v reakci na to Hospodářským novinámšéf Mlýnu Vladimír Machala.
Bublan již předminulý týden poslancům řekl, že tým Mlýn zkoumal, odkud z policie unikají citlivé informace k podnikatelům vyšetřovaným kvůli hospodářské kriminalitě. Odmítl zprávy tisku, podle nichž tým pracoval i na politických kauzách a výsledky práce předával Grossovi. V pondělí pak Bublan uvedl, že se Mlýn zabýval čtyřmi trestního spisy, s odkazem na jejich utajení je však ministr vnitra odmítl konkretizovat. Podle ministerstva již práce týmu Mlýn přispěla ke stíhání některých policistů. Kromě Mlýnu zřídil premiér Gross také policejní týmy Zubr a Hradec.
Právo se věnuje situaci kolem financování vysokých škol. Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm varoval, že vysokým školám hrozí zestátnění - reagoval tak na návrh nového zákoníku práce, s nímž přichází ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Platy vysokoškolských pedagogů se mají odvíjet od tarifních tabulek, jako je tomu u platů učitelů na středních a základních školách. Dosud si rozpočtová pravidla určovaly vysoké školy samy. Rektor Wilhelm změnu odmítá s tím, že by pak nebylo možné dostatečně ohodnotit mladé a špičkové pracovníky. Proti omezení pravomoci vysokých škol se postavila i ministryně školství Petra Buzková. Pokud by byl návrh přijat, znamenal by odliv mladých kvalifikovaných pedagogů z veřejného vysokého školství.
