Přehled tisku
Němci jezdí do českých lékáren nakupovat léky, aby ušetřili, píše Mladá fronta Dnes. Rozdíly v českých a německých cenách mohou být dvojnásobné, ale i desetinásobné. České ministerstvo financí totiž všechny ceny léků v ČR reguluje s ohledem na domácí poměry. Deník uvádí, že například pastilky Rennie lze v Německu pořídit za dvojnásobně vyšší cenu než v ČR. Povzbuzující přípravek na prokrvení a proti únavě Gingium je v ČR čtyřikrát levnější a lék Ibuprofen dokonce desetkrát levnější než v Německu.
Psychiatr Karel Hynek, kterého předloni napadl jeho pacient Michal Ulom mačetou, podal stížnost proti zastavení stíhání. Žalobce na základě posudku rozhodl, že Ulom není za svůj čin odpovědný. Hynek však dokládá posudky dvou předních českých psychiatrů, které údajně dokazují, že Ulom byl v době činu příčetný. O kauze píše deník Právo. Ulom je nyní v psychiatrické léčebně v Kosmonosích. Před svým činem hledal u lékařů pomoc se svými zvrácenými sexuálními představami. Již před útokem vyhrožoval Hynkovi smrtí a terorizoval výhružkami i jeho rodinu. Hynek byl po útoku s těžkým zraněním hlavy a rukou převezen v bezvědomí do nemocnice. Po dvou náročných operacích byl z nemocnice propuštěn. Ministerstvo vnitra před časem zpochybnilo postup policie v Hynkově případu. Kriminalisté totiž před činem nezasáhli, i když je lékař na chování svého pacienta dvakrát upozorňoval, dodává deník.
Ředitel kanceláře Národního bezpečnostního úřadu Vladimír Šiša je vyšetřován pro podezření z lichvy. Jak píše deník Právo, dopustil se jí údajně tak, že jeho dlužník musel při poskytnutí půjčky 600 tisíc korun podepsat směnku na 960 tisíc korun. Spolu se Šišou je vyšetřován i žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Libor Nedorost. Obětí údajné lichvy, k níž mělo dojít v roce 1998, jsou jihlavští manželé František a Václava Nekulovi, kteří na Šišu a Nedorosta podali trestní oznámení. Šiša se do problémů dostal již loni na jaře, když policie našla při prohlídce jeho kanceláře kopii spisu soudce Jiřího Berky, který čelí obvinění ze zločinného spolčení. Dále také užíval auto firmy, jejíž vedení bylo podezřelé z kriminální činnosti. Nedorost pak čelí obvinění z porušování autorského práva a podvodu, připomíná list.
Jak uvádějí Lidové noviny, Češi utratí ve stravenkách měsíčně přes miliardu korun. Poukázky, na které přispívá zaměstnavatel, má v peněžence přes milion Čechů. Asociace provozovatelů stravenkových systémů už ale považuje český trh za poměrně nasycený. Loni v ČR ubylo stravenek utracených v obchodech, více se jimi platí v restauracích. K tomu přispělo i omezení APSS, že se v obchodech dále může platit pouze pěti kupony. Průměrná hodnota stravenek přesáhla 50 korun. Velké rozdíly jsou však mezi Prahou a dalšími velkými městy. V Praze dávají firmy zaměstnancům nejčastěji 80 či 90korunové poukázky. Vydavatelé stravenek se shodují, že proti minulému roku se počet uživatelů kuponů mírně zvýšil. Výrazný růst trhu "stravenkové" podnikatele však v příštích letech zřejmě nečeká. Na trhu už totiž není mnoho firem, které by nějak nezajišťovaly zaměstnancům stravování.
Němci jezdí do českých lékáren nakupovat léky, aby ušetřili, píše Mladá fronta Dnes. Rozdíly v českých a německých cenách mohou být dvojnásobné, ale i desetinásobné. České ministerstvo financí totiž všechny ceny léků v ČR reguluje s ohledem na domácí poměry. Deník uvádí, že například pastilky Rennie lze v Německu pořídit za dvojnásobně vyšší cenu než v ČR. Povzbuzující přípravek na prokrvení a proti únavě Gingium je v ČR čtyřikrát levnější a lék Ibuprofen dokonce desetkrát levnější než v Německu. Málokteré zboží, jež lze volně vozit přes hranice, má dnes tak velké cenové rozdíly, poznamenává list. Lékárníci to vysvětlují jednak regulací, jednak tím, že léky musí být popsány buď česky, nebo německy, takže úplně volně se převážet nedají a výrobci se takovému obchodování za svými zády brání. Velkých cenových rozdílů si všimli nejen turisté, ale i větší němečtí obchodníci a po rozšíření EU zkoušejí nový obchod. Jako příklad MfD uvádí lékárníka z Lipska, který si založil druhou společnost v Děčíně a nabízí zásilkový obchod z Česka přes internet. K lékům, které jsou identické a v ČR se prodávají pouze s českými nápisy a obaly, tiskne návody v němčině a vozí je zpět domů. Letos za celý rok očekává tržby v řádu milionů. Tvrdí, že úspora v průměru činí třicet procent.
Obchodní řetězec Delvita v Hradci Králové končí. Jeho supermarket postavený v polovině 90. let minulého století se zavře 21. února. Delvita tak následuje obchodní firmu Julius Meinl, která v minulých měsících v krajském městě zrušila dvě prodejny. Uvedly to Deníky Bohemia v příloze pro okres Hradec Králové. Předpověď odborníků, že velký počet supermarketů ve městě může některým obchodním řetězcům zlomit vaz, se tak podle novin začíná naplňovat. Delvita byla jedním z prvních řetězců, který do Hradce Králové v 90. letech přišel. Ve městě připadá na 1000 obyvatel 1490 metrů čtverečních prodejní plochy, což je jedna z nejvyšších hodnot v Česku. Ještě v roce 1999 tento údaj nebyl ani poloviční. O růst se v letech 2000 až 2002 zasloužily zejména velkoprodejny Carrefour, Tesco, Ahold, Spar a Makro. Kolik lidí přijde zavřením obchodu o práci, odmítla jeho ředitelka Jaroslava Samková uvést. Podle ředitele hradeckého úřadu práce Davida Kafky by si však prodavači neměli novou práci hledat dlouho.
