Motokáry si v Česku získávají oblibu

Až 215 kilometrů za hodinu a zrychlení na 100 kilometrů za necelé tři vteřiny. Při nehodě vyletí řidič i se strojem několik metrů do výšky. Tak jezdí motokároví závodníci a jejich umění je v Česku stále populárnější. Podrobnosti má Lenka Jansová.

Petr Ulbert, motokárový závodník a ředitel autosalonu, držitel 4. nejrychlejšího času na autodromu Sosnová za uplynulou sezonu, tvrdí, že závodění na motokáře je kolébkou všech motoristických sportů a že Česko rozhodně nemá o talenty nouzi:

"Všechny motoristické disciplíny potřebují, aby se jezdci uměli sžít s technikou. To nejlépe zajistí motokára, to je jednoduchý závodní stroj, který jezdci přenese všechny pocity z trati: nastavení, zrychlení, brzdy. Všechno závodníci zúročí také v jiných motoristických disciplínách."

Myslíte si, že dobrý závodník na motokáře je automaticky dobrý řidič osobního automobilu?

"Vzali jsme několik kluků, které jsme skoro násilím vytrhli z náručí maminek, a posadili jsme je do motokár. Když se ten kluk, a nemusí být zrovna špičkový závodník, naučí rychle reagovat, reagovat na krizovou situaci, být zodpovědný, dá mu to do života hodně."

Říká se, že ti nejlepší závodníci zrovna zodpovědní nejsou...

"Náš největší vzor Jirka Balcar, který tragicky zahynul před třemi roky, vždycky říkal Čím rychlejší budeš v závodech, tím pomalejší budeš na silnici, protože se ten člověk vyjezdí, všechno si to vynahradí na dráze. Je to vždycky tak, že profesionál je skromnější než poloprofesionálové. A on skutečný profesionál byl."

Jsou nehody na motokáře o hodně nebezpečnější než v závodním automobilu?

"V závodním automobilu je ochranná klec, speciální sedačka a speciální šestibodové pásy. Když dojde k nárazu, je tam jezdec napevno připoután. Když nejede mimořádně vysokou rychlostí, která by při nárazu zničila rám, tak má často jen pohmožděniny od pásů. Motokára je něco podobného, jako je motocykl. To znamená když dojde k pádu nebo karambolu, tak se většinou vypadává ven. Je to dost srovnatelné se sportem na okruzích na motocyklech, problém je samozřejmě v tom, že tam je anatomická sedačka a jezdec v ní sedí napevno. Já jsem měl problém v Písku, kdy jsem letěl opravdu deset a více metrů, a bohužel jsem nevypadl. Dopadl jsem i s motokárou hlavou dolů. Vždycky záleží na tom, kam a do čeho člověk narazí a v jaké rychlosti. Je to opravdu nebezpečné, třeba Petr Černý, dlouhodobý reprezentant, měl zrovna loni na podzim karambol. Je to profesionál, který to opravdu umí, a přesto skončil v nemocnici, měl zlomená čtyři žebra a klíční kost a byl dlouho pohmožděný."

"Když jsem jel po karambolu v Písku k doktorovi, protože jsem se nějakou dobu nemohl hýbat, tak jsem mu nejdříve neřekl, co se mi stalo. Když viděl všechny ty modřiny, tak říká Prosím vás, co to je? Co to děláte? Samozřejmě že se to těžko vysvětluje, hlavně těm doktorům, jde prostě o adrenalin, o rychlost, o dosažené výsledky a na rizika potom člověk moc nehledí."

Na dalším mistrovství České republiky se chce Petr Ulbert umístit do osmého místa.

Jedinou dospělou ženou českého kartingu je Hana Landová. Muži jsou podle ní za volantem motokáry zvýhodněni v tom, že mají větší sílu. Podle Landové, která váží 50 kilo, rozhoduje i fyzická kondice. V mužském a ženském stylu řízení ale žádný rozdíl nevidí:

"Viděla jsem ženy, které řídily velice dobře, i muže, kteří řídili velice špatně."

Jaké jsou podle Vás charakteristiky dobrého řidiče na silnici?

"Dobrý řidič se musí umět rychle rozhodnout, neměl by na silnici zmatkovat a měl by se snažit nezpůsobovat zmatky pro ostatní. Lidé, kteří způsobují dopravní nehody, je budou způsobovat, i když pojedou krokem, ale řidiči, kteří mají zkušenosti, zvládnou i v současné době povolenou rychlost bez problémů."

Jedním z největších talentů českého motokárového sportu je jedenáctiletý Jan Midrla. Stihl už vyhrát světové finále EASYKART v Itálii a dvakrát se stát mistrem České republiky:

"Chtěl bych jezdit rallye, můj vzor je Marco Martin, který jezdí mistrovství světa."

Co říkají rodiče na to, že jezdíš na motokáře, nebojí se o tebe?

"Mamka se trochu bojí, ale taťka ne, taťka je v pohodě."

Jak se ti daří kombinovat závodění se školou? Jaký jsi žák?

"Na vysvědčení jsem měl tři dvojky, vždycky v pátek jedu na závody, takže v pátek nejdu do školy, v té škole, kde jsem, to berou dobře,"

říká Jan Midrla, který se těší na další úspěchy na mezinárodním poli a na řidičský průkaz, kterého se ale dočká až za sedm let.