Přehled tisku

Premiér Stanislav Gross, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentátor v deníku Právo se ptá, jak dlouho lze udržet zájem občanů o současnou koaliční krizi. "Nemohu se zbavit dojmu, že současná vládní krize je superdivadlem, které svými rozměry zahanbuje i autora absurdních dramat," píše deník. Další komentář se pak zabývá možným scénářem předčasných voleb.

Premiér Stanislav Gross,  foto: ČTK
Komentátor v deníku Právo se ptá, jak dlouho lze udržet zájem občanů o současnou koaliční krizi. "Nemohu se zbavit dojmu, že současná vládní krize je superdivadlem, které svými rozměry zahanbuje i autora absurdních dramat," píše deník. Další komentář se pak zabývá možným scénářem předčasných voleb. Podle Práva tato možnost obvykle připadá v úvahu, pokud vláda neplní své funkce. Komentátor ale připomíná, že v současné situaci o tom nebyly předloženy žádné důkazy, hlavně pak od ODS, která tuto možnost považuje za jediné řešení současné napjaté situace. Jediným důvodem, proč by měly být předčasné volby vypsány, je tak podle deníku skandál kolem majetkových poměrů rodiny premiéra Grosse.

Lidové noviny se zabývají v kontextu vládní krize charakterem politiky ČSSD. Komentátor v listu sociální demokracii vyčítá hlavně její mocenský pragmatismus. "Pokud se ČSSD hodlá napříště profilovat jako strana podporující neprůhledné podnikání rodinných příslušníků vysoce postavených politiků, můžeme být rádi, že jsme se to dozvěděli v dostatečném předstihu před volbami," píše deník.


V Mladé frontě Dnes se bývalý český eurokomisař Pavel Telička vyjadřuje k takzvanému desateru připomínek k evropské ústavě, které nedávno formuloval prezident Václav Klaus. Telička ve svém příspěvku na rozdíl od hlavy státu euroústavu obhajuje. "Václav Klaus jiným vytýkal, že straší občany. Svým desaterem se dopouští téhož, aniž některá tvrzení podpírá argumenty či fakty," domnívá se bývalý eurokomisař.


Kupní síla Čechů patří v nových zemích Evropské unie k nejvyšším. Mezi 71 světovými velkoměsty obsadila Praha 46. místo. Ze srovnatelných metropolí dopadla lépe jen slovinská Lublaň. Bratislava skončila 52. Píší to Hospodářské noviny s odvoláním na novou studii švýcarské banky, která srovnává životní podmínky ve světových metropolích. Banka kupní sílu v jednotlivých zemích hodnotila podle toho, jak dlouho musejí obyvatelé v jednotlivých státech pracovat, aby si mohli koupit hamburger Big Mac. Pražané na hamburger vydělávají v průměru 40 minut a v porovnání s ostatními metropolemi střední a východní Evropy jsou na tom poměrně dobře.


Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová vypsala konkurzy na místa ředitelů zdravotnických zařízení, kteří jsou ve funkci déle než deset let. Podle Lidových novin se výběrová řízení budou týkat celkem 12 institucí řízených ministerstvem, uskuteční se v dubnu a květnu. Výběrové řízení bylo vypsáno například na funkci ředitele pražské Nemocnice Na Homolce, Úrazové nemocnice v Brně a Státního zdravotního ústavu pro kontrolu léčiv. Podle internetových stránek ministerstva ale má být konkurzů víc než deset. Podle Lidových novin se postup Emmerové některým odborníkům nezamlouvá. "Výběrová řízení by se měla dělat tam, kde není přesvědčení, že organizace funguje nejlépe. Bohužel ministerstvo nemá ani stanovena žádná měřítka, podle kterých by práci mohlo hodnotit," řekl deníku předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger. Také podle prezidenta České lékařské komory Davida Ratha nezvolilo ministerstvo nejšťastnější kritérium.


Policie vyšetřuje lékařku Václavu Lehečkovou ze Záhoří u Písku, která údajně šidila své pacienty, když jim přímo v ordinaci prodávala léky až se stokorunovým příplatkem. Tytéž léky přitom byly v lékárně k dostání za daleko menší částku. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. O případném obvinění rozhodnou policisté do čtrnácti dnů. Deník počínání lékařky zachytil skrytou kamerou. Pokud se policii podaří prokázat, že lékařka připravila pacienty o nejméně 5000 korun, hrozí jí až dva roky vězení. Lékařka je zatím podle Mladé fronty Dnes vyšetřována na svobodě.


Prezident Aera Vodochody Antonín Jakubše dosud nezískal od Národního bezpečnostního úřadu bezpečnostní prověrku. Podle předsedy dozorčí rady podniku Václava Srby ji k výkonu své funkce šéfa zbrojovky nezbytně nepotřebuje. Informuje o tom deník Právo. V této souvislosti připomíná, že prezident Aera Vodochody například řídí a zajišťuje provozní záležitosti podniku, vypracovává návrh koncepce obchodní politiky a podnikatelského plánu a zajišťuje jeho realizaci.


Stát začal kvůli hrozícím žalobám majitelů domů připravovat rychlejší uvolnění nájemného. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Původně mělo cílové nájemné činit tři procenta ročně z tržní ceny bytu. Teď ale úředníci připouštějí, že leckde by to na úhradu nákladů majitelů nestačilo. "Budeme to muset stanovit odpovědněji, tedy výš. Ne tři procenta, ale někde kolem šesti procent...," řekl Mladé frontě Dnes náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl. Úvahy o rychlejší deregulaci se podle listu vynořily poté, co se Evropský soud ve Štrasburku zastal vlastníků domů v Polsku a vzkázal, že regulovat nájmy je možné, ale ne na úkor majitelů domů. Majitelé domů v České republice poté oznámili, že podobné žaloby podají také.


Legenda brněnského fotbalu Karel Kroupa opustil v pondělí post sportovního manažera v 1. FC Brno. Důvodem jsou podle informací deníku Sport jeho neshody s šéfem klubu Vlastimilem Sehnalem v názorech na fungování týmu. Kroupa, který získal v roce 1977 titul Fotbalista roku a je členem Klubu ligových kanonýrů, odmítl svůj odchod z funkce komentovat. O práci, kterou dosud zastával, by se měli podělit sportovní ředitel Karel Jarůšek a mezinárodní manažer klubu Miroslav Kadlec. Čtyřiapadesátiletý Kroupa byl jedním z klíčových hráčů mužstva, jež získalo v roce 1978 pro Zbrojovku mistrovský titul. Po ukončení aktivní kariéry zůstal brněnskému klubu věrný i v roli funkcionáře.


Zřejmě již od letošního dubna nebude zvýhodněné půjčky na pořízení bydlení poskytovat stát, ale stavební spořitelny nebo banky. Státní fond rozvoje bydlení, který úvěry dosud vyplácel, má v budoucnu pouze dotovat úroky z těchto úvěrů. Píší to Lidové noviny. Změnu v systému si vynutil větší počet zájemců o půjčku, než stát očekával. Fond bydlení by tak letos neměl peníze na uspokojení všech žádostí. Na půjčky má stát letos vyhrazeno 1,5 miliardy korun. Podle informací ČTK fond v únoru dostával denně zhruba 50 žádostí o půjčku. "Jednáme s představiteli stavebních spořitelen o produktu, který by měl reagovat na nařízení vlády, které budu v kabinetu předkládat během čtrnácti dní," řekl listu ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Ministerstvo se snaží, aby nový systém platil již od 1. dubna. Úpravu systému stavební spořitelny vítají. "Bylo by to zjednodušení pro klienta, který kombinuje státní půjčku s úvěrem ze stavebního spoření," sdělila listu mluvčí Modré pyramidy Hana Vaněčková. Obě záležitosti by totiž klient vyřídil v jedné instituci. Stát zvažuje, že do systému zapojí i banky. "Jde o to, abychom nastavili tento trh na určité podmínky. Aby banky neřekly, že to vezmou jako spotřebitelský úvěr za deset procent," řekl Paroubek. Úrok z půjček by měl být podle něj čtyři až pět procent. Dosavadní podmínky půjček by měly být zachovány. Zvýhodněná půjčka je určena na výstavbu nebo koupi bytu či domku, na stáří nemovitosti nezáleží. Je možné ji použít i na úhradu za převod práv k družstevnímu bytu. Splatnost je 20 let a fixní úrok činí dvě procenta ročně. Měsíční splátka tak představuje asi 1500 korun.