Rolba, lux, xerox
Dnes se v našem seriálu o češtině dozvíte, co se skrývá za jazykovědným pojmem apelativizace. Jak se zjistíte z příspěvku Věry Schmiedtové, používáme ho úplně všichni.
Pojďme si vysvětlit jazykovědný pojem apelativizace. Definice říká, že je to změna vlastního jména v obecné, v apelativum. Jak tomu máme rozumět? Málokdo si uvědomuje, že pro názvy některých přístrojů a pro činnost, kterou s nimi vyvíjíme, používáme název výrobní značky těchto přístrojů, nebo název jejich výrobních podniků.
Návštěvníci a obyvatelé hor zcela běžně užívají slovo rolba. Původně je Rolba název švédské firmy, která vyrábí od roku 1973 vozidla, která se dokáží pohybovat na sněhu a ledu, a zdolávají i prudké kopce pokryté sněhem. Rolby se používají i na úpravu ledových ploch. Myslím, že skoro nikdo u nás neví, že speciální rolby se vyrábějí i pro pohyb na písku. Původně se tedy Rolba psala s velkým písmenem, ale dnes se s ní setkáváme převážně s písmenem malým.
Podívejme se na několik kontextů z korpusu:
-divák vhodil na led skleničku a
-Rolba zařve ještě víc a už se sápe do kopce
-Dřív jezdily na horách saně s koňmi, ale tady ve vysokých horách jezdí už jen
Tady máme příklady dalších odvozených slov:
-já jsem tady
-Pořadatelé trať neustále
-lyžuje se na 20 centimetrech
Kontexty:
-Od konce 80. let získala společnost
- je to kletba
-
-Používá normální nebo
Tak jako v kancelářské praxi je při vytváření kopií dokumentů často slyšet předcházející pojmy, při úklidu používá mnoho hospodyněk s naprostou samozřejmostí výrazy lux a luxovat. Tato slova vznikla z názvu švédské firmy Electrolux.
Kontexty:
-Včera jsem to auto
-A tak
-Maďar Lazlo Biro ...vyrobil první propisovačku...v Anglii se dodnes výměnné náplni říká "biro", právě tak jako v Čechách vysavači
Apelativizace není prostředek, který používá jen čeština. V angličtině například používají pro lux a luxování slovo hoover. A to je také původně název americké firmy, která začala vysavače vyrábět ve Spojených státech.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz