První Gripeny jsou v Česku
Do České republiky přiletělo ze Švédska prvních šest gripenů, které si Česká republika pronajala na deset let. Zbylých osm strojů Švédsko dodá do konce srpna. Uzavřela se tak několik roků trvají diskuse o budoucnosti českého nadzvukového letectva. Pronájem gripenů je jedním z nejvýznamnějších zbrojních obchodů posledních let. Více Jaromír Marek.
Říká mluvčí letecké základny v Čáslavi Michal Prejzek. Celkem 14 strojů Jas 39 Gripen přijde státní pokladnu na téměř 20 miliardy korun. Tato suma však není definitivní. Další skoro miliardu bude stát výzbroj - Česko nedávno uzavřelo se Spojenými státy smlouvu o nákupu protiletadlových střel středního doletu a další miliardu korun bude stát speciální hangáry pro letouny. Nové stíhačky pro českou armádu přicházejí právě včas, letos v červnu končí životnost stávajícím letounům sovětské výroby. Pronájmem nových stíhacích letadel se otevírá nová kapitola českého vojenského letectví. Více velitel základny taktického letectva v Čáslavi plukovník Jiří Verner.
"Gripeny přinesou stabilizaci situaci u vzdušných sil. Životnost migů je ukonce a my jsme potřebovali tento dstav řešit urychleně."
Na sovětských mizích létali českoslovenští piloti více než padesát let, od roku 1951. Na počátku šedesátých let se Mig-21 dokonce v Aeru Vodochody vyráběl. Později se letouny dovážely ze Sovětského svazu. Veřejnosti se Mig-21 naposledy představí 8. května na pražské Letenské pláni při oslavách šedesátého výročí konce druhé světové války. Potom jeden stroj poputuje do Leteckého muzea ve Kbelích.
"Náš zahraniční partner věděl, že důraz klademe především na region severozápadních Čech a severní Moravy, eventuálně na další vybrané regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti. Švédská vláda tím, že prostřednictvím ministryně obrany podepsala kontrakt na pronájem letounů, podepsala i offsetovou dohodu, která pochopitelně obsahuje i sankční ustanovení v případě, že offsetový závazek nebude plněn, a to jak na konci období, tak i v rámci dvou tzv. milníků, ke kterým je definováno plnění, a jejich případné neplnění by bylo sankcionováno."
Zda takzvané offsety přinesou českému průmyslu opravdu významné zakázky, zatím není možné kontrolovat. Ministerstvo průmyslu i švédsko-britské konsorcium Gripen International totiž zatím informace o dojednaných či vytipovaných obchodech tají.
Řešení ochrany českého vzdušného prostoru se vleče už od roku 1995. O kontrakt s českou armádou usilovali Francouzi s mirage, Američané s F 16 a F 18 a Švédové s Brity s Gripeny. V roce 2001 všichni zájemci výběrové řízení opouštějí, je prý zmanipulované, a ve hře zůstává pouze Gripen. Nákup 36 letounů za 100 mld korun byl ale příliš velkým soustem i pro vládu Miloše Zemana a obchod zamrzá. Přicházejí povodně roku 2002 a kabinet z finančních důvodů od kontraktu odstupuje. Až v červenci loňského roku oslovila vláda 9 zemí, aby přišly se svými nabídkami. Vyjma švédských gripenů se vždy jednalo o starší stroje. Komise sedmapadesáti expertů posuzovala nabídky z mnoha aspektů: technických i ekonomických a doporučila právě britsko-švédské Gripeny.
