Přehled tisku
V popředí zájmu tisku je zveřejňování platů manažerů. Mladá fronta Dnes píše, že problém s velkými odměnami pro poslance a státní úředníky se v ČEZ odkryl v plné šíři až tento týden, kdy firma musela zveřejnit, jak platí své manažery, a že ministr financí Bohuslav Sobotka zakročí až poté, co podnik rozdal 200 milionů korun. "Není důvod, aby si lidé ve službách státu vydělávali miliony za pouhé dozírání (ať už těm penězům říkají jakkoli), když se navíc na úspěších firmy podílejí minimálně," píše se v komentáři.
Podle Hospodářských novin výše příjmů manažerů byla, je a bude frekventovaným tématem diskuse všude na Západě. "Seriózní ekonomická média přinášejí informace o platech manažerů na titulních stranách pomalu každý druhý den. Porovnává se výše platů s výsledky firem, ale běžně i plat nejvyššího šéfa a poslední uklízečky," píšou. V našem případě je podle autora článku škoda, že pozornost k tématu přišla tak trochu až s křížkem po funuse. Skupina poslanců z celého politického spektra pod vedením ODS totiž stačila zvrátit zákon, který nařizoval firmám uveřejňovat platy jednotlivých šéfů. Tím ale podle něj mimo jiné pouze oddalujeme implementaci směrnice EU, kterou jsou členské státy povinny přijmout v červnu příštího roku.
Komentuje také rezignaci generálního ředitele Českých drah Petra Kousala. Podle HN se ředitelé Českých drah střídají zhruba stejně rychle jako italští premiéři. Petr Kousal, který v úterý po tlaků odborů i politiků oznámil rezignaci, patřil mezi ty lepší a je škoda, že odchází. "Rozumíme-li dobře, vláda si výměnou za Kousala koupila klid až do voleb. Stávka na dráze nebude, propouštění železničářů bude menší, ztráta podniku větší a zaplatí to pochopitelně státní kasa," píše list. Komentátor deníku to označuje za problém slabých vlád. Připomíná, že Klausův menšinový kabinet se podrobil tlaku železničářů před osmi lety, od té doby poměry v podniku kontroluje Odborové sdružení železničářů vedené neporazitelným železným mužem Jaromírem Duškem. "Je možné, že se v otevřené soutěži najde lepší ředitel než Petr Kousal. Je možné, že nové vedení přijde se zázračným nápadem, jak zvrátit neúprosně rostoucí převahu kamionové přepravy. Českým drahám by nyní prospěl 'civil', člověk zvenčí, bez modré uniformy," naznačují HN.
Tisk se zamýšlí nad možností legalizovat marihuanu, za její legalizaci se přimlouvá např. komentář Mladé fronty Dnes. Upozorňuje na to, že řada průzkumů sice prokázala její škodlivost, ale v menší míře než je tomu u legálních cigaret a alkoholu. Poznamenává, že se ke kouření marihuany přiznávají i někteří politici. Podle MfD je správné, že proti této droze vedou státní instituce osvětovou kampaň, její kriminalizace je však "pochybná". "V současné době se masově porušuje zákon a nikomu to vlastně nevadí. To se prostě ve slušné zemi nesmí," píše.
Právo ve své poznámce chválí Ústavní soud za to, že odmítl zrušit nové, a zatím jen málo využívané ustavení zákona o soudech a soudcích. Pražský vrchní soud chtěl zrušit možnost stěžovat si na průtahy soudního řízení a pravomoc nadřízeného soudu, který může pomalému soudu určit lhůtu k provedení procesního úkonu. "Ústavní soud správně neuznal námitku, že se tím narušuje nezávislost soudu," píše v Právu autor glosy. Nová úprava je navíc nutná i kvůli pokutám, které český stát platí po prohraných sporech o soudních průtazích u Evropského soudu ve Štrasburku, připomíná komentář. Rychlost soudního řízení a jeho průtahy nejsou věcí nezávislého soudního rozhodování, ale státní správy soudů, kterou - což je vůči soudcům velkomyslné - vykonávají podle české právní úpravy většinou zase jen soudci, píše deník.
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) odvolala svého náměstka pro zdravotní péči Dalibora Štamberu. Učinila tak jen pár hodin poté, co byla znovu potvrzena ve funkci, píšou středeční Lidové noviny. "Důvody odvolání nebude ministerstvo zveřejňovat. Takové rozhodnutí je v kompetenci ministryně zdravotnictví," řekla deníku mluvčí úřadu Jana Kocová. Jméno Štamberova nástupce zatím není známo, funkcí byl dočasně pověřen ředitel odboru zdravotní péče Pavel Březovský, píše list.
České strojírenské firmy získaly podle středečních Hospodářských novin v těchto dnech významnou příležitost proniknout na ruský trh. V pondělí totiž podepsaly brněnská obchodní společnost Alta a jekaterinburský podnik FGUP Uralvagonzavod rámcový kontrakt na dodávky obráběcích strojů a dalších zařízení do Ruska za 300 milionů eur (zhruba devět miliard korun), píše deník. Čeští výrobci by se měli podle generálního ředitele Alty Bronislava Šimka na základě dohody s odběratelem podílet nejméně na 50 procentech dodávek, o zbývajících 150 milionů eur se české firmy mohou ucházet v konkurenci se západoevropskými výrobci ve vypsaných tendrech. Podle odborníků jde o jednu z největších zakázek strojírenských firem pro Rusko.
