Přehled tisku
Nad propadem volebních preferencí vládních sociálních demokratů, které by nyní volilo 10,5 procenta lidí, se zamýšlí Mladá fronta Dnes. Cíl ČSSD získat ve volbách v roce 2006 třicetiprocentní podporu, jenž si tato strana vytkla na svém velikonočním sjezdu, považuje deník za nereálný. ČSSD podle komentátora nedělá nic proto, aby takový "politický zázrak" přivolala. Sotva se sociální demokracie vzpamatovala z potupného odchodu Stanislava Grosse, začalo několik jejích poslanců pochybovat o tom, že novou vládu Jiřího Paroubka podpoří.
Lidové noviny komentují rozhodnutí ODS, že se na jejích kandidátkách do voleb v roce 2006 neobjeví lidé se stranickou legitimací mladší než tři roky. Takový postup má podle deníku racionální jádro. Zároveň touto restrikcí ale ODS říká, že úplně nevěří přívlastku "demokratická" ve svém názvu a že ani nemá důvěru v systém primárek. Členové strany by podle názoru LN měli sami rozeznat kariéristy od kvalitních kandidátů. "Strana kráčející k pravděpodobnému vítězství se bojí, aby ji před volbami nepřeválcovaly - slovy Ivana Langera - 'rychlokvašky'. Právě na tomto politikovi však lze celkem dobře demonstrovat, že i taková rychlokvaška může někdy chutnat lépe než okurka, která v láku leží už dlouho," domnívá se autor komentáře.
Stávka na dráze, kterou hrozilo Odborové sdružení železničářů, je podle čtvrtečního Práva zřejmě zažehnána. Přispělo k tomu úterní a středeční neformální jednání zástupců Českých drah s odboráři a některými poslanci hospodářského výboru. Výsledkem konzultací je, že se v pondělí mimořádně sejde dozorčí rada Českých drah, která by měla přistoupit na personální změny. Odvolán by mohl být náměstek šéfa ČD pro obchod a provoz Jiří Kloutvor, kterého odboráři viní ze špatných výsledků. Podle kuloárových informací navíc osobní vztahy mezi Kloutvorem a šéfem odborů Jaromírem Duškem jsou napjaté. Vstřícnost dozorčí rady by měla umožnit Duškovým odborům na jednání příští středu od stávky upustit, píše Právo.
Místo, kde byl v Nové Roli na Karlovarsku během druhé světové války koncentrační tábor, skončilo pod tunami odpadků. Informuje o tom ve své regionální příloze Mladá fronta Dnes. Radnice skládku sice už před časem zrušila, lidem ale vadí, že bývalý lágr tady stále nic nepřipomíná. Městský úřad se však brání, že pietní místo nemůže vybudovat, protože pozemek není jeho majetkem. Koncentrační tábor v Nové Roli byl pobočkou tábora Flossenbürg a sloužil jako zdroj levné pracovní síly pro tamní porcelánku. Tábor je nechvalně známý pochodem smrti. Většina vězňů, které z něj nacisté v dubnu roku 1945 hnali směrem k Teplé, pochod nepřežila.
Někdejší primář českolipské nemocnice Alois Tichý, který před českými soudy čelil obvinění z šikanování kněze v období komunistické vlády, nebude potrestán ani symbolicky odsouzen. Podle Mladé fronty Dnes dospěl k tomuto závěru ve středu Nejvyšší soud, který na podnět ministra spravedlnosti případ znovu přezkoumával. Krajský soud v Ústí nad Labem, který se případem zabýval loni, podle Nejvyššího soudu pochybil, neboť nerespektoval zákon o protiprávnosti komunismu. Podle tohoto zákona politické případy, jež se odehrály za komunistické éry, nemohou být v té době promlčeny. Středeční verdikt však nemá žádné důsledky. "Nejvyšší soud se omezuje na takzvaný akademický výrok," řekl Mladé frontě Dnes soudce František Hrabec. Lékař Alois Tichý údajně nechal v polovině 80. let na pokyn komunistické Státní bezpečnosti hospitalizovat kněze Václava Gaislera kvůli podezření na žloutenku. Komunistická policie mu tak chtěla zabránit v účasti na slavnosti ke svatořečení Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Žloutenku u kněze nakonec lékaři z ústecké nemocnice neprokázali. Tichý se hájil tím, že hospitalizaci kvůli podezření na žloutenku mohl nařídit pouze okresní hygienik. Chtěl také, aby byla předložena zdravotní dokumentace kněze, z níž by vyplynulo, že s ním nepřišel do styku. Deník rovněž píše, že Tichý v minulosti vypracoval zdravotní posudek na Aloise Grebeníčka staršího, otce předsedy KSČM. Podle posudku byl Grebeníček tak nemocný, že nemohl být souzen.
