Týden v ČR
Volba prezidenta nadále zůstane doménou poslanců a senátorů. Návrh na zavedení přímé volby hlavy státu zamítlo ve středu 99 ze 183 přítomných poslanců. A to i přesto, že podle lednového průzkumu CVVM si tři čtvrtiny dotázaných občanů přímou volbu prezidenta přejí. Návrh zpracovala Hana Marvanová, která ale ve Sněmovně už dávno není. Proto se předlohy ujala poslankyně z klubu US-DEU Taťána Fischerová.
"Problémem toho prohlášení naopak je, že obsahuje příliš mnoho bodů a kdyby vláda chtěla stihnout všechno, potom by jí pravděpodobně nestačilo ani standardní čtyřleté období, natož ten čas, který jí ještě zbývá."
Premiér Paroubek odmítá v rozpočtu plošné škrty. Ty dosud prosazoval ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle původních plánů měl stát v příštím roce ušetřit více než 30 miliard korun, premiér ale očekává úspory mezi 10 až 15 miliardami korun.
"Já si myslím, že posílení prvku přímé demokracie a moci občanů je dobré, protože to samozřejmě nutí lidi k tomu, aby víc přemýšleli, aby víc rozhodovali a vážili věci."
Podle odborníků by přímá volba prezidenta mohla pomoci vyřešit problém s nízkou volební účastí. A kde vidí důvody nepřijetí návrhu jeho předkladatelka Taťána Fischerová?
"Těch důvodů bude několik. Jednak samozřejmě všichni vychladli, protože nejvíce nakloněni tomu byli v okamžiku, kdy jsme se trápili s volbou prezidenta a kdy se ukazovalo, že je to opravdu problém. A další důvod je ten, že část našich zákonodárců je přesvědčena, že v našem systému se do toho nemá sahat, že to je prvek, který je nestandardní a jsou prostě pro klasický zastupitelský systém. A není tu ani ochota se vzdávat svých pravomocí - to je ale určitě menší část poslanců."
Podle premiéra Jiřího Paroubka je možné na prosazení přímé volby prezidenta ještě pracovat. Odborníci jsou ale k tomu, že by návrh prošel ještě touto Poslaneckou sněmovnou, skeptičtí.
Český prezident Václav Klaus kritizoval při oslavách konce druhé světové války v Moskvě skutečnost, že mezi vyznamenanými je i bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Podle Klause je pro občany naší země i symbolem vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a symbolem potlačení demokratického hnutí v Polsku. Václav Klaus řekl, že své výhrady k Jaruzelskému osobně sdělil ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi. Klaus vůbec nezpochybňuje zásluhy Jaruzelského o porážku nacismu. Připomíná ale, že jeho jméno je přece pro Čechy i Poláky také jiným symbolem. To, že prezident takto v Moskvě vystoupil, ocenil například v úterních Lidových novinách novinář a spisovatel Ondřej Neff. Podle něj se Klaus v Moskvě překvapivě postavil na správnou stranu, protože jinak - jak píše Neff - bývá k otázkám lidských práv velmi obezřetný. Politolog Bohumil Doležal to vidí poněkud jinak.
"Především je to záležitost mezi Poláky a Rusy. A aby se Česká republika takto brala za polské zájmy, to mi připadá trochu zvláštní. Je otázka, jestli o to vůbec někdo stojí."
Uvedl Bohumil Doležal.
V Praze začal 60. ročník festivalu Pražské jaro. Zatímco loňský ročník byl ve znamení výročí tří českých hudebních velikánů Smetany, Dvořáka a Janáčka, na letošním ročníku bude českou hudbu reprezentovat především Josef Suk. Co dalšího přinese jubilejní festival Pražské jaro? To je otázka pro ředitele festivalu Romana Bělora.
"Šedesátka nás inspirovala k tomu, že v dramaturgii jsme se snažili trochu více rozmáchnout. Zahajovací i závěrečný koncert hrají světovými orchestry. Zahajovací Mou vlast bude hrát London Symphony Orchestra, závěrečný koncert bude patřit Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu, festival hostí i významné maďarské těleso, Festivalový orchestr z Budapešti, už tradičně se účastní všechny tři významné pražské symfonické orchestry a stálým hostem je Janáčkova filharmonie Ostrava a vystoupí i Staatzkapelle Dresden."
I když letošní ročník festivalu je jubilejní, šedesátý, hlavní oslavy festivalového výročí připravují organizátoři na příští rok.
