Národní kulturní památkou bude kostel, kde padli parašutisté, i budova Českého rozhlasu

Česko bude mít sedm nových národních kulturních památek. Rozhodla o tom vláda. Na seznam přibude kostel, kde padli parašutisté po atentátu na Reinharda Heydricha, či náhrobky Jana Palacha a Jana Zajíce. Památkou se stane i budova Českého rozhlasu na pražských Vinohradech nebo hrobka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech.

Budova Českého rozhlasu na Vinohradské, foto: Ludek, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Lubomír Zaorálek, foto: ČTK / Michal Kamaryt

Všechny památky ministerstvo kultury vybralo speciálně k letošnímu třicátému výročí listopadových událostí z roku 1989, říká šéf resortu Lubomír Zaorálek z ČSSD:

"Nejsou to objekty, které by byly těmi nejvíc cennými architektonicky a umělecky, ale důvod schválení je především symbolický. Všechna tato místa jsou symboly odporu, symboly zápasu a připomenutí toho, že svoboda v této zemi nebyla nikdy zadarmo."

V kostele sv. Cyrila a Metoděje svedli poslední boj parašutisté z operace Antropoid

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, foto: VitVit, Wikimedia Commons, CC BY 3.0

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze byl posledním útočištěm parašutistů z operace Anthropoid. V kostele v červnu 1942 čelili přesile nacistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Na zdi kostela je pamětní deska, která připomíná, co se tu událo. Jak uvedl kněz Václav Ježek, dveře do krypty, kde se ukrývali, byly v té době velmi nenápadné.

"Tento chrám je sice mohutný a působivý. Byl určen i na pohřbívání starších kněží římsko-katolických, ale vchod do krypty nebyl viditelný. Byl nahoře v chrámu v podlaze, zakrytý koberci. Když Němci přišli, tak měli problém identifikovat, jestli tu vůbec krypta je, a kde se přesně nachází."

Rozhlas vysílal ve všech zlomových momentech historie

Český rozhlas, foto: Lenka Žižková

V nejvypjatějších momentech naší historie se vysílalo z budovy Českého rozhlasu. Ať už to byl rok 1945 nebo okupace v roce 1968. Hlasatelé tehdy vyzývali ke klidu a tichému odporu vůči okupantům. Loni, kdy od invaze uplynulo 50 let, připravil rozhlas speciální vysílání, kdy byly události rekonstruovány minutu po minutě.

"Ujišťujeme vás, že dokud budeme mít technické prostředky, splníme svou povinnost a budeme vás informovat o všem, co se děje po obsazení naší republiky jednotkami Varšavské smlouvy,"říkala v noci na 22. srpna jedna z moderátorek.

Larischova vila v Pardubicích, foto: Tomáš Kubelka, archiv ČRo

Samotná budova Českého rozhlasu je funkcionalistickou stavbou a pochází z 30. let 20. století. Tvoří ji ocelová konstrukce, kterou vyrobili ve Vítkovicích a vážila 1160 tun. Autorem návrhu je známý funkcionalistický architekt Bohumil Sláma. Pozornost přitahuje dodnes i páternoster, který byl instalován roku 1929 a je tak nejstarším funkčním oběžným výtahem v České republice. Ještě dnes je tu fragment systému potrubní pošty. Poté, co budovu opustila pošta, ji využívali i pracovníci rozhlasu, kteří tudy dostávali zejména zprávy z ČTK.

V Larischově vile vznikne expozice o majiteli a obci Ležáky

Status Národní kulturní památky získá i Hlávkova studentská kolej v Praze, jako symbol úsilí studentů o uhájení svobody proti německým okupantům 17. listopadu 1939 a Larischova vila v Pardubicích, která je jedním z významných symbolů československého odboje. Byli v ní za druhé světové války vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky.

Novorenesanční vila pochází z roku 1885, nechal si ji postavit potomek uhlobaronského rodu Jiří Larisch-Mönich. Dnes vila patří Československé obci legionářské. Měla by tu vzniknout expozice o výstavbě vily a jejím majiteli, o obci Ležáky a ležáckých dětech, ze 13 dětí přežily nejspíš jen dvě.

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, jichž je mnohem více.