Pravnuk Antonína Dvořáka a vnuk skladatele Josefa Suka patřil k nejvýznamnějším českým houslistům. Jeho doménou byla klasická a romantická hudba - Mozart, Dvořák, Čajkovskij, Suk.
Josef Suk, foto: Bundesarchiv, Bild 183-47198-0003 / CC-BY-SA 3.0
Josef Suk byl už v dětských letech v houslové hře žákem Jaroslava Kociana. V letech 1946–51 absolvoval houslovou hru na pražské konzervatoři, kde cvičíval až deset hodin denně. V období 1951–53 studoval na AMU a byl krátce primáriem Pražského kvarteta (1950–52). V letech 1953–55 působil jako zástupce koncertního mistra činoherního orchestru Národního divadla, poté jako sólový a komorní hráč. V roce 1952 založil Sukovo trio (původně spolu s klavíristou Jiřím Hubičkou a violoncellistou Sašou Večtomovem, později s Janem Panenkou a Josefem Chuchrem), v letech 1961–90 byl sólistou České filharmonie.
Sukův mezinárodní ohlas rostl od roku 1959, kdy na uměleckém turné s Českou filharmonií koncertoval na třech kontinentech. Roku 1964 debutoval v Anglii a také v USA v Carnegie Hall s Clevelandským orchestrem a Georgem Széllem, ke koncertům s Wolfgangem Sawallischem, Franzem Konwitschnym, Antoniem Pedrottim, sirem Adrianem Boultem, sirem Georgem Soltim, sirem Charlesem Mackerrasem nebo sirem Nevillem Marrinerem a mnoha dalšími. Od ledna 1992 do prosince 2000 byl uměleckým vedoucím a dirigentem Sukova komorního orchestru.
Houslista, který prodal přes milion nosičů
Josef Suk, foto: YouTube
V průběhu své dráhy natočil pro domácí i zahraniční gramofonové firmy snímky, které získaly řadu cen, například šestkrát pařížskou cenu Grand Prix du Disque Académie Charles Cros za nahrávky houslových sonát Debussyho a Janáčka, za Dvořákovy Dumky, za houslové koncerty Bohuslava Martinů a Albana Berga a za soubornou nahrávku Mozartových houslových děl. Byl držitelem Edisonovy ceny v Nizozemsku, ceny Mozartovy společnosti ve Vídni, Zlaté desky Columbie z roku 1978, Zlaté desky Supraphonu a v roce 1999 získal platinovou desku Supraphonu za 1 112 000 prodaných nosičů. Kromě českých státních vyznamenání obdržel také nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie v hodnosti důstojníka z roku 2002.
