Nové vzory bankovek v hodnotě 100 a 200 korun

Česká národní banka uvedla do oběhu nové vzory bankovek v hodnotě 100 a 200 korun. Karel IV. ani Jan Ámos Komenský z nich ale nezmizí. Bankovky dostanou silnější ochranný proužek. Změny jsou i v bezpečnostních prvcích, které jsou viditelné v ultrafialovém světle, doplněny byly například ornamenty.

Foto: archiv ČNB

Další změnu popisuje guvernér České národní banky Jiří Rusnok:

"Na nové emisi se objevuje ve vodoznakovém portrétu Karla IV. ještě královské jablko z korunovačních klenotů. A číslice 100."

U dvousetkoruny je to pak číslice dvě stě a kalich. Právě stovky a dvoustovky jsou posledními bankovkami, u kterých banka změnu ještě neprovedla. Většina starých bankovek, které nadále platí, zmizí přibližně během tří let. Souvisí to s jejich životností. Celkem v Česku obíhá zhruba 62 milionů sto i dvousetkorun. Nejvíc ale centrální banka vydala tisícikorun, kterých je mezi lidmi téměř 150 milionů. Na každého obyvatele tak připadá zhruba 14 těchto bankovek.

České bankovky podle guvernéra Jiřího Rusnoka nepotřebují díky své kvalitě a potřebám peněžního oběhu inovace, například nahradit papír polymerem. Polymerové bankovky už některé státy zavedly, třeba Austrálie a Británie.

---

Průměrná hrubá mzda v Česku vzrostla na 31 851 korun

Foto: Ondřej Šponiar, Pixabay / CC0 Public Domain

Průměrná hrubá mzda vzrostla v druhém čtvrtletí letošního roku na 31 851 korun. Vychází to z dat Českého statistického úřadu. Mzda roste nepřetržitě už čtyři roky po sobě. Důvodem je hlavně extrémně nízká nezaměstnanost, která nutí firmy zvyšovat zaměstnancům platy. Dvě třetiny zaměstnanců však na průměrnou mzdu vůbec nedosáhnou.

"Růst mezd nepolevuje, ve druhém čtvrtletí rostly mzdy bez výjimky ve všech oborech a to o více než 6 procent. Nejvíc v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech o 13,1 %. Z regionů se mzdy nejvíce zvýšily zaměstnancům ve Středočeském kraji," upřesňuje Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.

Nejnižší průměrnou hrubou mzdu dostávají lidé v Karlovarském kraji - a to necelých 28 tisíc korun. Nejvyšší naopak v Praze - tam je to o skoro 12 tisíc víc. Na konci roku by podle ekonomů mohla průměrná mzda překonat hranici 34 tisíc korun. Růst mezd překonal očekávání trhu, ale v příštím roce se růst zpomalí.

---

Díky rychle rostoucím příjmům Češi utrácejí více za zbytné zboží

Foto: Pavel Šaman, archiv ČRo

Díky rychle rostoucím příjmům Češi utrácejí stále více za tzv. zbytné zboží jako například elektroniku, módu, luxusní zboží a podobně. V červenci se tak dařilo především obchodům s nepotravinářským zbožím. Postupně se proměňuje spotřební chování lidí a stále více zboží se prodá přes internetové obchody. Podle ekonomů by růst tržeb obchodů měl pokračovat i ve zbytku roku.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut v červenci zrychlily meziroční růst na 5,6 procenta z červnových 2,1 procenta. Po očištění o kalendářní vlivy byly vyšší o 4,4 procenta, říká ředitelka odboru statistiky služeb Českého statistického úřadu Marie Boušková:

"Nálada k nakupování Čechy neopouští. Vzrostly jak prodeje potravin, tak i nepotravinářského zboží. Nejvyšší růst jsme zaznamenali u internetových obchodů a zásilkových služeb."

---

Velkoobchody by mohly být o všech státních svátcích otevřené

Foto: Patryczek94, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Už skoro dva roky jsou obchody s prodejní plochou přes 200 metrů čtverečních o vybraných svátcích zavřené. Poslanci však budou příští týden projednávat výjimku pro velkoobchodní řetězce jako je třeba Makro. Tak to funguje například na Slovensku. Unie zaměstnanců obchodu, která je proti změně zákona, téma řešila i na zasedání skupiny V4 - tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Tvrdí, že změna je diskriminační pro ostatní prodejce. Státy V4 se na konferenci shodly, že by bylo dobré sjednotit regulaci otevírací doby o státních svátcích v rámci celé Evropské unie.

Makro, kterého se výjimka týká, novelu vítá. Jeho mluvčí Romana Nýdrle říká, že obchodní řetěz není určen pro domácnosti ale podnikatele. Společnost odhaduje, že o svátcích, kdy je prodej povolen, navštíví každou její prodejnu asi tři a půl tisíc majitelů restaurací a tři tisíce maloobchodníků.

---

Průmyslová výroba zrychlila v červenci meziroční růst na 10,3 pct

Ilustrační foto: Urs Kuester, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Průmyslová produkce v červenci zrychlila meziroční růst na 10,3 procenta z červnových revidovaných 3,1 procenta. Po očištění o sezonní vlivy byla výroba vyšší o 6,7 procenta. K růstu přispěla všechna odvětví, nejvíce výroba a rozvod energií. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). "Vysoký růst byl zčásti ovlivněn nízkou srovnávací základnou. Vloni v červenci byla omezena výroba elektřiny z důvodů odstávek ve významných výrobních závodech," uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka. Červencový meziroční růst průmyslu je podle analytiků nejsilnější od loňského října. Ovlivnily jej sezonní vlivy, přesto potvrzuje kondici ekonomiky.

Bilance zahraničního obchodu Česka skončila v červenci schodkem 4,8 miliardy korun, který byl meziročně o 2,9 miliardy vyšší. Negativně ji ovlivnil obchod s ropou a zemním plynem, naopak příznivý vliv měl obchod s počítači a elektronikou. Jde o první letošní schodek, ale červencová bilance sklouzla do schodku i v předchozích dvou letech. Hlavní brzdou exportu zůstává nedostatek pracovníků, v červenci byl navíc vývoz ochromen celozávodními dovolenými v autoprůmyslu, shodli se analytici.

---

Příští rok si finančně nejvíc polepší rezorty sociálních věcí nebo školství

Alena Schillerová, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo

Navyšování penzí, podpora cestovního ruchu nebo růst učitelských platů. To jsou některé z oblastí, do nichž se promítne navyšování rozpočtů jednotlivých ministerstev. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na rok 2019, který zveřejnila ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová. Příští rok by si měly polepšit skoro všechny státní úřady. Pohorší si naopak Ústavní soud nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Celkem návrh rozpočtu počítá s výdaji ve výši 1,5 bilionu korun.

Nejvíce - o téměř 45 miliard - vzrostou výdaje ministerstva práce a sociálních věcí. Celkem utratí 636 miliard korun, a téměř tři čtvrtiny této částky půjdou na výplatu důchodů. Ty od ledna vzrostou v průměru o 900 korun, nejvíc za poslední roky. Přidáno dostane také ministerstvo obrany - celkem osm miliard. Podle mluvčího rezortu Jana Pejška je to optimální částka:

Klára Dostálová, foto: Jana Přinosilová, archiv ČRo

"Oproti původnímu plánu ministerstva financí se ministrovi obrany podařilo vyjednat přes jednu miliardu navíc. Umožní nám to pokračovat v modernizaci armády České republiky a stěžejních projektech pozemních i vzdušných sil."

Téměř dvojnásobný rozpočet než letos by mělo mít v roce 2019 ministerstvo pro místní rozvoj. Celkem resortní pokladnou proteče téměř dvanáct miliard korun, což si pochvaluje ministryně za hnutí ANO Klara Dostálová:

"Já jsem samozřejmě nadšená z návrhu rozpočtu. Podařilo se vyjednat investice pro národní programy, to znamená pro infrastrukturu měst a obcí. Budeme realizovat sportoviště, místní komunikace, veřejné budovy. Pak se samozřejmě rozjelo čerpání evropských fondů. A tím, že to jsou investiční programy a spousta projektů již je v realizaci, tak se samozřejmě zvýšila i míra kofinancování."

Spokojen je také ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO. Z 28 miliard, které dostane navíc, půjde větší část na navýšení platů učitelů. Návrh rozpočtu naopak kritizují zástupci ODS nebo TOP 09. Nelíbí se jim, že v době ekonomického růstu počítá se čtyřicetimiliardovým schodkem.