Vláda chce 19. června jednat s odboráři o růstu platů
Vláda se chystá 19. června jednat s odbory o růstu platů ve veřejném sektoru. Po jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odbory to vítají. Stěžovaly si, že s nimi vláda ještě nezačala jednat, i když ji k tomu před čtvrt rokem vyzvaly.
"Těm, kteří mají vysoké platy, nechceme navyšovat. Chceme navyšovat těm, kteří mají nízké platy, chceme to vyrovnávat," uvedl Babiš.
Odbory žádají pro učitele na platy o 15 procent víc peněz než letos a pro ostatní pracovníky zvýšení tarifů o deset procent, a to už od října.
"Chceme, aby byly také navýšeny tarify u zaměstnanců, kteří mají nad 55 let, protože tam už je zastaven jakýkoliv postup, přestože pracují dalších deset, možná i více let. Chceme zejména začít vyjednávání, to je náš hlavní požadavek", uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 30.265 Kč. Po zahrnutí inflace reálně stoupla o 6,6 procenta, tedy nejrychleji od roku 2003.
Testy ČNB: Banky zůstávají vysoce odolné i vůči negativním šokům
ČNB na toto vyhodnocení rizik reaguje novými opatřeními. Zpřísňuje podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů a již počtvrté od konce roku 2015 zvyšuje proticyklickou kapitálovou rezervu bank.
Vláda schválila změny v elektronické evidenci tržeb
Poplatník nesmí být plátcem DPH, může mít nejvýš dva zaměstnance a ročně nebude mít vyšší hotovostní příjmy z evidovaných tržeb než 200 tisíc korun. To se zdá málo například Hospodářské komoře, uvedl ředitel jejího odboru legislativy Ladislav Minčič:
"Jde v podstatě jen o kategorii těch, kteří si přivydělávají k zaměstnání nebo k důchodu. Tedy nikoliv drobných podnikatelů, pro které je živnost tím hlavním nebo jediným zdrojem obživy. Z toho důvodu požadujeme, aby limit byl 750 tisíc korun."
Zvýšení požaduje například i Asociace malých a středních podniků. Ta by si představovala hranici 500 tisíc korun, což odpovídá například situaci v Rakousku.
Z šetření komory mezi 580 firmami vyplynulo, že 30 procent podnikatelů chce EET úplně zrušit, 45 procent chce pokračovat s rozšířenými výjimkami a 25 procent chce pokračovat bez výjimek.
Ministerstvo chce znát jména zájemců o koupi společnosti ArcelorMittal Ostrava
Ministerstvo průmyslu chce od společnosti vědět, kteří konkrétní uchazeči přijdou na inspekci závodu, říká poradce ministra Miroslav Zámečník: "To už je znakem určitého seriózního zájmu."
Jediným známým zájemcem o koupi ostravských hutí jsou Třinecké železárny. Fakt, že ani na této schůzce nezazněla konkrétní jména dalších zájemců, kritizoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula:
"Tady je v ohrožení více než 7 tisíc zaměstnanců. My budeme požadovat, aby transparentnost v jednání byla jednoznačná."
Podnik patří k největším zaměstnavatelům v Moravskoslezském kraji. Ředitel firmy Ashok Patil dříve uvedl, že výrobní kapacita se snižovat nebude. ArcelorMittal je největším producentem oceli na světě, na celosvětové produkci se podílí zhruba šesti procenty. Působí ve více než 60 zemích.
Třetina podniků už vyváží zboží do jedenácti a více zemí
Třeba Budějovický Budvar loni vyvezl pivo celkem do 76 zemí světa. Loni tak přidal sedm nových míst, dodává mluvčí pivovaru Petr Samec:
"Byly to země na kontinentech, ve kterých se očekává výrazný nárůst spotřeby piva. Konkrétně se jedná o Afriku, Jižní Ameriku a Asii. Můžu jmenovat například Ghanu, Jihoafrickou republiku, Bolívii nebo Filipíny."
Za posledních pět let se tak společnosti podařilo navýšit export přibližně o 30 procent. Například česká rodinná firma EMCO se se svými bezlepkovými tyčinkami dostala do amerického obchodního řetězce. Celkem vyváží zhruba do 50 zemí celého světa.
Na americký trh se daří stále častěji pronikat taky menším a středním firmám. A to i přesto, že jde o vysoce konkurenční prostředí, dodává předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček:
"Obecně se Spojené státy stávají hitem v posledních několika letech. Firmy tam sice nevyváží tak velké objemy zboží, ale na druhou stranu přidaná hodnota, kterou tam realizují, je poměrně vysoká. Vydělávají tam hodně peněz. Mohou si tam dovolit nabídnout a realizovat poměrně slušnou marži nebo přidanou hodnotu."
ČNB odejmula Chequepointu povolení k činnosti směnárníka
Podle médií směnárny Chequepoint v centru Prahy v minulosti dávaly turistům za euro 15 korun v době, kdy jiné směnárny platily kolem 25 korun. Před směnárníky, kteří nabízejí nestandardní nebo pro klienty nevýhodné kurzy, by měla zejména turisty ochránit novela zákona o směnárenské činnosti. Koncem května ji schválila vláda. Zákazníci směnáren podle ní budou mít právo do dvou hodin od výměny peněz odstoupit od transakce. Částka bude omezena na 1000 eur (asi 25.700 Kč).
